Dvacet pět miliard korun bez DPH je hodnota veřejných zakázek, které byly jen v loňském roce přiděleny v takzvaném užším řízení. V polovině roku 2010 vstoupila v platnost novela zákona o veřejných zakázkách, jež umožnila, že postupující účastníky, kteří jsou ve finále vyzváni zadavatelem k podání nabídky, může vybrat elektronické losovací zařízení. Jaké atesty a certifikáty musí mít a jaká instituce ho podrobí zkoušce, že skutečně generuje náhodná čísla a zajišťuje transparentní soutěž? Těmito otázkami už se nikdo nezabýval.
ČESKÁ POZICE již dříve popsala řetězce firem, které vznikají při užších řízeních vypsaných na veřejné zakázky. Připomeňme jen stručně: zadavatel vypíše tendr a uzavře smlouvu s administrátorem, který se postará o průběh celé soutěže. Při losování finalistů administrátor spolupracuje s firmou, která vlastní losovací zařízení. Ta ale většinou sama nelosuje. Na tuto v podstatě jednoduchou a mechanickou činnost si najímá další osobu, jež pouze mačká tlačítko na losovacím zařízení a bere na sebe případnou trestněprávní odpovědnost.
Nic sofistikovaného
Losovací zařízení používá běžný notebookový procesor. Ten je buď zabudovaný do jiné „krabice“ s omezeným externím ovládáním, nebo jde o klasický notebook, na který je nainstalovaný losovací software.
ČESKÁ POZICE má k dispozici statistické údaje mapující 35 stavebních zakázek, které byly vypsány po celé republice od konce loňského roku do současnosti. Ukazují, jak se té které firmě při losování dařilo, či nedařilo. Někteří stavební dodavatelé přitom disponují až neskutečnou dávkou „štěstí“. Hodnota těchto zakázek, které se týkají výstavby a modernizace silnic, kanalizací, rekonstrukcí mostů či revitalizace brownfieldů, dosahuje bezmála tří miliard korun.
Ve dvou třetinách případů, přesně ve 24, byla administrátorem zakázky společnost Allowance, o další se podělily firmy Erinyes, Gordion, Stilt project, Tercier, ML Compet a Accon. Pojítkem všech řízení byl subjekt, který prováděl losování, totiž společnost VE-ZAK sídlící v bytě v Praze–Kobylisích.
Zaměstnanci firmy Centador, která má v předmětu podnikání produkci hliníkových rámů, dokázali vyrobit a naprogramovat přístroj pro rozhodování stamilionových zakázekVE-ZAK využívá losovací zařízení, jehož výrobcem je firma Centador, což je chráněná dílna sídlící v Kladně. Zaměstnanci této společnosti jsou držiteli průkazu ZTP a firmy si takovéto chráněné dílny najímají, když chtějí snížit daňové odvody. Centador uvádí na svých internetových stránkách, že jejím podnikáním je výroba hliníkových rámů. Jak se ale zdá, jsou zaměstnanci Centadoru mnohem šikovnější – dokázali vyrobit a naprogramovat přístroj pro stamilionové zakázky. Na informace o losovacích zařízeních jsou zástupci firmy skoupí. O jejich výrobě prý jednali se šesti firmami, pěti z nich se prý nelíbila cenová nabídka.
Na jakou částku zařízení vyjde, údajně sdělit nemohou. Neprozradí ani to, kolik takových losovacích zařízení vyrobili. Vývoj údajně trval tři čtvrtě roku a Centador na něm spolupracoval s nejmenovanou IT firmou. Losovací zařízení, které Centador objednateli dodal a nyní zajišťuje jeho servis, prý dokáže generovat náhodná čísla a na co ho vlastník využije – zda na veřejné zakázky nebo rozesazení hostů u stolu na večeři –, je prý jen jeho věcí.
Bez atestů, bez zkoušek
Paradoxem je, že žádný zákon přesně neupravuje, jaké atesty nebo zkoušky musí losovací zařízení splnit, aby mohlo být v užším řízení využito. To ostatně potvrzuje i ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), dle jehož statistik bylo loni vypsáno užší řízení na zakázky v hodnotě 25 miliard korun bez DPH, jak jsme již zmínili v úvodu článku.
„Shoda funkčnosti softwarové aplikace, respektive programu, s požadavky zákona o veřejných zakázkách je v Česku vždy prokázána certifikátem shody, nebo ji zadavatel může prokázat jinými prostředky, například znaleckým posudkem,“ vysvětluje mluvčí MMR Jana Jabůrková. A dodává: „Komplexní požadavky na vývoj a životní cyklus programu na losování nebyly zatím stanoveny, a proto v rámci certifikačních řízení na shodu elektronického nástroje s požadavky zákona o veřejných zakázkách nebyl udělen žádný certifikát s funkčností losovacího zařízení, v Česku není používán žádný losovací program, který by měl certifikát shody s požadavky zákona.“ Jinými slovy, žádná veřejná kontrola anebo dohled nad fungováním losovacích zařízení v České republice neexistuje.
Žádná veřejná kontrola ani státní dohled nad fungováním losovacích zařízení v České republice neexistujeProti losovačkám vystupuje řada firem. Poukazuje na to, že losování elektronickým zařízením je nekontrolovatelné a v podstatě nenapadnutelné. Zadavatelům veřejných zakázek vypisování užších řízení a výběr finalistů losem umožňuje zákon. Novelu, která tyto praktiky zapovídá, schválili poslanci ve třetím čtení minulý pátek. Jak ale ukazuje praxe, než vstoupí novela v platnost, což bude dle posledních informací z Poslanecké sněmovny až v dubnu příštího roku, losuje se dál.
ČESKÁ POZICE má informace, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dostal desítky námitek proti losováním v užších řízeních. Jejich znění se v mnohém shoduje. Shrňme připomínky, které se týkají losovacího zařízení firmy VE-ZAK. Stěžovatelé připouštějí, že k němu byla vydána zpráva o zkoušce od Elektronického zkušebního ústavu (EZÚ). Dle organizátorů soutěží je toto „zásadním a stěžejním důkazem o nemanipulovatelnosti losovacího zařízení“.
EZÚ konstatuje, že „okolnost, jež určuje výsledek losování, není předem nikomu známá a je takového druhu, že nemůže být provozovatelem ani další osobou ovlivněna. Zařízení nevyužívá při losování žádné prvky mimo zařízení, proces probíhá pouze za pomoci software uvnitř zařízení“.
Jenže kritici mají za to, že EZÚ se nijak nevyjadřuje k tomu, zda je možné, či nikoliv se zařízením po provedení zkoušky následně manipulovat, tedy jednoduše přeinstalovat anebo pozměnit software.
Je plomba zárukou?
Losovací zařízení je na zadní straně opatřeno umělohmotnou plombou. Tu však neposkytuje státní orgán, ale přímo výrobce. Přitom plomba je jedinou překážkou k odstranění zadního víka losovacího zařízení a k úpravě softwaru. Ani v tomto případě zákon nestanovuje podmínku, že losovací zařízení má být zajištěno plombou od státního orgánu.
Plomba je jedinou překážkou k odstranění zadního víka losovacího zařízení a k úpravě softwaru. Poskytuje ji ale sám výrobce.Soutěžící mají právo na kontrolu losovacího zařízení před zahájením akce. V podstatě jde ale jen o teoretickou možnost. Jediným způsobem, jak zjistit skutečné fungování zařízení, je zpětná analýza zdrojového kódu, což je časově i technicky náročný proces. Před losováním mohou účastníci pouze konstatovat, že losovací zařízení je opatřeno umělohmotnou plombou, kterou losovateli dodává výrobce Centador. Jde skutečně o dostatečný důkaz, že je výběrové řízení transparentní?
Pro srovnání, výherní automaty v hospodách musejí splňovat tvrdé technické podmínky stanovené loterijním zákonem a ministerstvem financí. Žádné takové regule pro losovací zařízení, které „spolurozhoduje“ o vítězi mnohamilionových veřejných zakázek, kupodivu neexistují...
O výběrových řízeních, u nichž bylo použito elektronické losovací zařízení, si přečtete také v těchto článcích:
