Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Kalouskova hra o 2,6 miliardy aneb Kdo může za špatně rozdělené dotace?

  22:48

Je cynické, když nápravu za chyby v nastavení systémů operačních programů dohadují s kraji úředníci ministerstva financí, kteří je způsobili.

foto: © ReutersČeská pozice

Evropská komise chce, aby Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad vrátila do svého regionálního operačního programu 2,6 miliardy korun jako takzvanou plošnou korekci za chybně rozdělené dotace. Protože ale rada peníze nemá, měly by je poskytnout Ústecký a Karlovarský kraj. Kdo je za sankci zodpovědný a jakým dílem by se na ní měly jednotlivé strany podílet, rozebírá expert na finanční řízení a interní audit ve veřejném sektoru Lukáš Wagenknecht.

KOMENTÁŘ Lukáše Wagenknechta / V Regionálním operačním programu Severozápad se neutrácelo podle pravidel. Chyby v řádu miliard způsobili příjemci dotace, kteří špatně postupovali u veřejných zakázek, ale také úředníci a politici, kteří nastavili a řídili netransparentní systém rozdělování peněz. Problémy byly odhaleny a nyní se rozjela hra, kdo to zaplatí. Předvolební kampaň začíná, tak proč neukázat, kdo je větší zločinec.

Na první pohled se může zdát všechno jasné – o dotacích v Ústí nad Labem a Karlových Varech rozhodovali politici ODS, ČSSD a KSČM. Všechny strany nominovaly své zástupce do Výboru regionální rady, který rozhoduje. Co když je to ale trochu jinak?

Co když politici neměli rozhodovat o konkrétních projektech, ale o cílech operačního programuCo když politici neměli rozhodovat o konkrétních projektech, ale jen o cílech operačního programu, o oblastech, do kterých budou dotace plynout a o objemech rozpočtu pro tu či onu prioritní osu? Co když měl být samotný výběr projektů transparentní? Co když měl příjemce při psaní projektu jasně vědět, kolik bodů dostane, pokud splní ta či ona výběrová kritéria?

Právě to se ale v tomto operačním programu nestalo. Mimo standardní hodnocení se objevila takzvaná III. fáze, kdy „politicky nominovaní odborníci“ rozhodovali o takových věcech, jako je potřebnost projektu nebo jeho inovativnost. Nedefinované subjektivní posuzování samozřejmě zásadně ovlivnilo, kdo dotaci dostane, a kdo ne.

Platit má ten, kdo rozhoduje a zodpovídá

Položme si ale jinou otázku. Kdo vlastně zodpovídal za nastavení celého systému? Jsou to pouze regionální politici ODS, KSČM a ČSSD ze severu Čech?

Kdepak, zodpovědných je tu více. Ministerstvo pro místní rozvoj koordinuje čerpání eurodotací všech operačních programů. Má zástupce v monitorovacím výboru operačního programu a vydává závazné pokyny pro všechny operační programy. Proč tedy špatné nastavení operačního programu nechalo netečně být přes pět let?

Dalším subjektem, který zastřešuje systém, je ministerstvo financí (MF). Právě to ministerstvo, jehož náměstek Jan Gregor v těchto dnech jako blanický rytíř dohaduje se zastupiteli krajů zaplacení korekce.

Resort financí má dvě ze čtyř systémových funkcí při čerpání dotací z Bruselu a samozřejmě také zástupce v monitorovacím výboru.

  1. Zmíněný náměstek Gregor nastavoval systém takzvaných certifikací. Právě tento úředník dlouhá léta Bruselu za Českou republiku potvrzoval, že jsou výdaje Severozápadu v pořádku.
  2. Mimo Gregorovy „čisté“ certifikace tu je ještě systém auditů, který ministr Miroslav Kalousek schválil na začátku programovacího období. Ministerský auditní systém před zahájením čerpání provedl takzvaný audit shody, ve kterém ministerstvo financí Bruselu potvrdilo, že je systém všech operačních programů v pořádku. Stejný auditní systém, který Kalousek vybral, schválil a posledních pět let provozoval, neodhalil za celou dobu žádné zásadní chyby.

Z osobní zkušenosti mohu potvrdit přístup ministerských úředníků, kteří přehlíželi chyby s jediným cílem: hlavní je čerpat. Kvalitu Kalouskova auditu zkritizoval i Evropský účetní dvůr, který vyhodnotil české ministerstvo financí horší než to sicilské.

Kdo vlastně může za selhání systému?

Kdybychom se podívali na to, jak je rozdělen kontrolní systém čerpání eurodotací, můžeme dospět k jednoduchému závěru, kdo selhal: jedenkrát politici na severu, jedenkrát ministerstvo pro místní rozvoj a dvakrát ministerstvo financí.

A tak se můžeme selským rozumem dobrat i ke klíči, jak rozdělit pokutu za systémové selhání v Regionálním operačním programu Severozápad. Polovinu by měl zaplatit ministr financí, čtvrtinu ministr pro místní rozvoj a čtvrtinu Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad. Tento úřad je financován z rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj a částečně z rozpočtů krajských. I tady bychom tedy mohli najít klíč, kolik procent kdo zaplatí.

Nakonec se dohodneme

Je jasné, že v politice člověk nemůže hledat logiku. Budou volby, tak se nyní hodí každá špína. Na druhou stranu je opravdu cynické, když úředníci ministerstva financí dohadují nápravu za vlastní chyby. Ti, kteří nastavili netransparentní systémy operačních programů a kteří dlouhá léta přivírali oči, nyní ukazují prstem na ty, kteří využili jejich slepoty.

Je tu přeci nový balík půl bilionu korun na příští programovací období...Nakonec se všichni určitě dohodnou, protože je tu nový balík půl bilionu korun na příští programovací období. Ale celé to divadlo kolem by si mohli politici odpustit. Stejně jejich chyby nakonec zaplatíme z našich daní. Žádná hlava v Praze určitě nepadne. Možná až po volbách, možná nikdy.

A tak můžeme jako diváci v kině sledovat, jak nám nastaví příští programovací období ti, kteří v tom současném pokazili, co šlo. Snad nás to nebude stát opět miliardy na korekcích pro Brusel.

Reakci ministerstva financí na tento komentář si můžete přečíst v samostatném článku.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!