Aktualizováno. Ministr financí Miroslav Kalousek se rozhodl nepodpořit vítěznou nabídku zadávacího řízení na hromadné odstranění starých ekologických zátěží. Svůj nikým neočekávaný postoj komentoval: „Cenová výše, byť i té nejlevnější nabídky, není podle mého názoru natolik přesvědčivá, abych mohl vládě doporučit tuto nabídku přijmout.“ Kalousek musel přesto dodržet zákon o veřejných zakázkách a na základě výběru hodnotící komise doporučit nabídku s nejnižší cenou. Jak už bylo publikováno, předložila ji společnost Marius Pedersen Engineering. Jejích 56,8 miliardy bylo nižší než nabídky konsorcií Geosan Group (57,8 miliardy) a Environmental Services (65,5 miliardy).
Kalousek současně upozornil, že vláda se nemusí řídit jeho doporučením na odmítnutí a může zaujmout jiný názor. To ovšem ještě není na pořadu dne. Teď nastalo patnáct dní ve prospěch uchazečů o ekotendr, kteří mohou proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podat námitky. Po uplynutí této zákonné lhůty předloží ministr financí příslušný materiál do vlády – včetně oponentních znaleckých posudků a návrhu usnesení. V návrhu usnesení vládě černé na bílém nedoporučí nabídku přijmout.
Premiér Petr Nečas následně prohlásil, že vláda vítěze ekotendru nevybere, a projekt tím pádem končí. „O ekologické zakázce jsem měl vždy pochybnosti. Zveřejněné ceny tyto pochybnosti nejenom nerozptýlily, ale posílily. Ministr financí Kalousek ekonomicky realisticky vyhodnotil nabídnutou cenu zakázky, politicky realisticky vyhodnotil hlasovací poměry ve vládě a nabídku nedoporučí vládě ke schválení. Tímto krokem ministra financí nejsem překvapen a očekával jsem ho,“ řekl Nečas.
Arbitráž prý nehrozí
Agentura ČTK citovala i stanovisko vítězné firmy: „Postoj ministerstva nás mrzí, protože jsme do toho vložili poměrně velký kapitál a úsilí, což by při této variantě přišlo vniveč. Je jasné, že rozhoduje spíše politický zájem než nějaká věcná diskuze,“ reagoval Pavel Borůvka, obchodní ředitel Marius Pedersen Engineering. Stát se podle něj nemusí ze strany společnosti obávat například arbitráže. „Vždy jsem tvrdil že potenciální riziko arbitráží nehrozí ze strany uchazečů, ale ze strany nabyvatelů těch starých zátěží, kterým je de facto blokován majetek,“ dodal.
V době, kdy ČESKÁ POZICE zaznamenala zcela neoficiální zákulisní jednání subjektů, které nepatří k soutěžním konsorciím, a jež nabízely firmám s ekologickými zátěžemi upřednostnění některých sanací, je Kalouskovo odmítnutí dvojnásob překvapivé. Ledaže všechno tohle hemžení přerostlo konstruktérovi ekotendru přes hlavu, a tak se rozhodl doporučit jediné správné rozhodnutí ve prospěch státu a jeho občanů.
Ani po nyní ještě předpokládanějším zamítnutí vládou nemůže nikdo předpokládat klid zbraní. Lákavé sousto s bohatou oblohou různých marží už jednou leželo na stole a zainteresovaní stolovníci se ho jen tak lehce nebudou chtít vzdát. Ekotendr nekončí, ale vstupuje do napínavějšího druhého dějství. U nějž není vůbec jasné, kdo bude jeho scenáristou a režisérem.
Tématu největší současné veřejné soutěže jsme se věnovali v sérii článku, které si můžete přečíst v HOT TOPU Ekotendr.