Ministr Kalousek postavil ředitele České filharmonie a Národního divadla před pikantní problém. Musejí vysvětlovat hráčům svých orchestrů, proč jim dosud – v návaznosti na splněné transformační kroky – nezvedli gáže, jak loni na podzim veřejně přislíbilo ministerstvo kultury (MK).
Dnes již bývalý ministr Jiří Besser a jeho náměstek pro živé umění Radek Zdráhal tehdy mimo jiné zkoumali, proč národní kulturní instituce nejsou v dobré kondici. Navrhli organizační změny a také usoudili, že pokud chtějí po muzikantech špičkové profesionální výkony, měli by mít platy alespoň průměrné. Ministr Besser dokonce „našel“ 150 milionů korun pro tyto účely v letošním rozpočtu. A také jejich přesun do mzdových fondů na ministerstvu financí předjednal.
Blokovat slíbené navýšení mezd v organizacích, jež se ministerstvo kultury pokouší s velkou slávou reformovat, nevypadá jako úplně racionální krok
Strážce financí Kalousek se však stále nemá k tomu tyto peníze na MK „odmašličkovat“, tedy poslat současné ministryni Aleně Hanákové písemný souhlas s navýšením takzvaných mzdových limitů pro „její“ dvě příspěvkovky. Přitom ho to nestojí ani korunu navíc.
Blokovat navýšení mezd v organizacích, jež se MK pokouší s velkou slávou reformovat, nevypadá jako úplně racionální krok. Navíc nevydáním souhlasu Kalousek „trestá“ resort vlastní strany, a to je už úplně nepochopitelné.
Hledá se Kalouskův zdravý rozum
Miroslav Kalousek ale především hazarduje s pověstí veřejně daných ministerských slibů. A rovněž s klidným průběhem a dalším osudem transformace Národního divadla i se jménem a budoucností České filharmonie, která má mít od podzimu velmi váženého šéfdirigenta. Pomyslel třeba na to, že si to také může Jiří Bělohlávek ještě rozmyslet, nedostanou-li hráči jeho orchestru za dobrou práci alespoň průměrně zaplaceno?
Obě instituce procházejí zásadními změnami a situace, která vyvolává nejistotu a otevírá prostor pro různé bizarní spekulace a fámy, klid na práci nepřidá. Šéfové obou institucí nicméně nepřestávají doufat, že zdravý rozum zvítězí.
Ředitele Národního divadla Ondřeje Černého ministryně kultury Hanáková před čtrnácti dny písemně ujistila, že finanční prostředky na navýšení mezd „jsou alokovány a v současné době probíhá intenzivní jednání s Ministerstvem financí ČR, aby mohly být co nejdříve převedeny ve prospěch zaměstnanců Národního divadla a bývalé Státní opery Praha“. Černý uvěřil a odvážně nechal zpracovat nové platové výměry.
Pomyslel Kalousek třeba na to, že si to také může Jiří Bělohlávek ještě rozmyslet?
Ředitel České filharmonie David Mareček ČESKÉ POZICI sdělil, že „paní ministryně kultury na osobní schůzce spojené s prezentací reformy České filharmonie management ujistila, že prostředky pro navýšení platů jsou na ministerstvu kultury připraveny a po schválení ministerstvem financí budou zavedeny do rozpočtu organizace“.
Otázku, kdy se tak stane, a také proč Kalousek tak dlouho se schválením otálí, samozřejmě ČESKÁ POZICE položila i ministerstvu financí. Odpověď do odpoledne v pátek 11. května nepřišla. Jak dlouho ještě bude strážce státní kasy držet umělce jako rukojmí? A proč to vlastně dělá?
