Ramzan Kadyrov už několikrát dokázal, že je všemocným pánem Čečenska. Po atentátu na jeho otce v roce 2004 mu Moskva svěřila malou kavkazskou republiku, které Kadyrov mladší vládne od roku 2007 tvrdou rukou již jako prezident. Podařilo se mu vytlačit z Čečenska separatisty, kteří tak své větší akce soustřeďují především na sousední republiky a na ruská území. Z plných sil probíhá také rekonstrukce a peníze, jež sem proudí z Moskvy, efektně zahlazují stopy desetiletí trvající války.
Loajalitu svých poddaných se Kadyrov snaží vedle ozbrojených policistů získat i navrácením života zpět do normálních kolejí. Na paměti má zjevně staré římské rčení o tom, že pro to, aby byl v zemi klid, je třeba lidu dát chléb a hry. A protože nezaměstnanost tu dosahuje ještě pořád téměř padesáti procent, zbývají spíš hry. S velkým humbukem už byl postaven akvapark, Disneyland, moderní hotely a pizzerie, uskutečnil se tu velkolepý rockový festival a v muslimských kruzích taky módní přehlídka.
Čečensko bezpečné a vzkvétající
Kadyrov má však ještě větší ambice: touží po celosvětovém uznání. Za každou cenu se snaží dokázat, že Čečensko je vzkvétajícím a bezpečným koutem Ruské federace. Proto pozval před pár lety do Grozného svůj vzor, boxera Mika Tysona, zatímco teď se snaží zlepšit pověst země pomocí slavných fotbalistů.
Kadyrov vsítil dva góly, přestože navíc pokazil dvě penalty. Hosté dbali na to, aby svého hostitele nezastínili...
Nejprve se mu podařilo získat na post trenéra Těreku Groznyj, který se většinou pohybuje v druhé polovině prvoligové tabulky, někdejší uctívanou hvězdu Ruuda Gullita. Holandský bouřlivák, který jako trenér zatím nedosáhl velkolepých výsledků, dostál své pověsti správného dobrodruha a těsně před právě započatou sezónou si s Kadyrovem plácl. Kdo jiný by totiž měl být prezidentem Těreku než sám prezident? Víctor Munoz, jehož se Kadyrovovi předtím podařilo přetáhnout ze španělského klubu Getafe, tak nemusel ani vybalovat kufry a mohl jet zase pěkně domů.
Jak Kadyrov předpokládal, po Gullitovi okamžitě skočil tisk, čemuž napomohla také zdejší obvyklá show. Gullit vstoupil do Grozného špalíry tvořenými kromě fanoušků a novinářů také dívkami v národních krojích, aby se následně přesunul dále do Kislovodsku, který momentálně tvoří stálou základnu klubu. Předtím ho však ještě Kadyrov veřejně pochválil za to, že je opravdový muž, jenž se nezalekne mediálních lží, a přijel do obdivuhodného Čečenska, které je podle prezidenta nejbezpečnějším místem nejen v Rusku, ale vůbec na celém světě.
Co se týče hezkých slov, nezůstal nic dlužen ani Gullit, který prohlásil, že stereotypní představy o Kavkazu zdaleka neodpovídají skutečnosti a mančaft takřka nemá žádné slabé místo. Pak už by vlastně klidně mohl nasednout na první let směr Amsterodam, jelikož svůj úkol splnil. Nicméně zůstal, a je dokonce možné, že posune Těrek o něco výše z 12. místa, na němž klub skončil v minulém ročníku ruské ligy.
Úcta nebyla zadarmo
Skutečná „pecka“ však měla teprve přijít. A to když do Čečenska zavítala brazilská squadra složená z mistrů světa z let 1994 a 2002. V týmu vysloužilých internacionálů nechyběli mimo jiné Romario, Dunga, Cafu či Bebeto. Na trávník pak 8. března před zaplněnými tribunami vyběhl spolu s oblíbenými fotbalisty i Kadyrov
Čečenský prezident totiž nechce bavit pouze davy, ale i sám sebe. Světoznámí šutéři byli pouhými rekvizitami v show, která měla demonstrovat všemocnost hlavy státu a rozkvět Čečny. Hlavním hrdinou je čtyřiatřicetiletý Ramzan Kadyrov, jenž dokáže svému lidu přivést hvězdy světového nebe, vzápětí těmto legendám vstřelit dvě branky a k tomu všemu zatančit o přestávce pro diváky národní tanec zvaný lezginka.
Kadyrovův tým, za nějž nastoupili pupkatí čečenští vládní úředníci, tvoří také – kromě velikánů ruského fotbalu – také hvězdy jako již zmíněný Gullit či Lothar Matthäus. Německý borec opět potvrdil, že za jistý obnos je svolný snad k čemukoliv. Hosté dbali na to, aby svého hostitele nezastínili. Je-li Ramzan unavený, zvolní tempo (beztak nijak závratné), také oni a občas to vypadá, jako by mu nepřisluhovalo deset, ale rovnou jednadvacet hráčů včetně rozhodčích. V zápase, který nakonec skončil brazilským vítězstvím v poměru 6:4, tak Kadyrov vsítil dva góly, přestože navíc pokazil dvě penalty.
Drobný stín pochyb vrhá na fotbalový svátek pozdější odhalení, že brazilské hvězdy nepřijely do Grozného zadarmo a z úcty k čečenskému lidu, jak prohlašoval Kadyrov, ale za několik milionů dolarů. To však Romario objasnil až z tepla domova v Brazílii, když podle svých slov ještě pořád nechápal, jaký mělo celé tohle představení vlastně smysl. Jistě, nemohl totiž slyšet, jak se během utkání mladí fanoušci rozplývají před zahraničními novináři: „Ramzan je pro nás vším. Kdyby ho nám Čečencům vzali, nezůstalo by nám vůbec nic.“
V Čečensku se buduje islámský svět
Za čistou a zářivou fasádou dnešního Čečenska lze vidět také auta s kouřovými skly plná ozbrojenců
Faktem je, že Kadyrov dosáhl jistých úspěchů. Republika už oficiálně není dějištěm protiteroristických vojenských operací a dnes je skutečně nejklidnějším místem Kavkazu. V Grozném i dalších velkých městech už byly zahlazeny stopy války. Na náměstí, na kterém stál za sovětské éry prezidentský palác, nechal postavit největší mešitu v Evropě. Hlavní ulici rozdělil na dvě části, přičemž první z nich pojmenoval po svém otci a druhou po Vladimiru Putinovi. Postupně se otevírají italské i čínské restaurace, v pokojích hotelu Arena City čeká návštěvníky vodní vířivka. Turecké a korejské firmy tu stavějí mrakodrapy.
Za čistou a zářivou fasádou lze ovšem vidět také auta s kouřovými skly plná ozbrojenců. V Čečensku vedou všechny nitky ke Kadyrovovi, který otvírá nebo zavírá finanční kohouty. Všemocný vládce s ambiciózními plány. Například nyní buduje ve sportovním areálu Achmada Kadyrova stadion s kapacitou 30 tisíc diváků, na němž by rád pořádal jeden ze zápasů mistrovství světa ve fotbale v roce 2018. Jeden z jeho oblíbených koní dosáhl nedávno pěkných výsledků při velké ceně Dubaje.
Po tom všem bychom mohli mít dojem, že Kadyrov je bůhvíjakým světákem, který podlehl svůdnému pozlátku. Omyl. Čečensko se sice nevyvíjí podle představ wahhábistických extremistů, přesto se tu buduje islámský svět. Nedávno například prezident pokáral přímo v živém vysílání známou moderátorku Tinu Kandelakiovou za její vyzývavé oblečení. „Přijde-li žena na pracoviště polonahá, tak podle toho bude práce taky vypadat. Muži se budou věnovat jen jí, protože odvádí jejich pozornost i myšlenky. Proto se na vás snažím radši nedívat!“ vyčetl reportérce. V Čečensku se snaží dodržovat nařízení islámského práva šaría.
Kromě toho, že při utkání proti Brazilcům rozehříval publikum výkřiky Alláhu akbar (Bůh je velký), jakožto věřící muslim odehrál celý zápas s patřičně zahaleným tělem v teplákách. Zahalující oděv Kadyrov na ulicích očekává i od čečenských dam. Je dobré se touto radou řídit, protože nedostatečně oblečené ženy mohou být klidně napadeny prezidentovými přívrženci. Všeho s mírou. Hry jsou důležité, ale islám má samozřejmě přednost.