Výborní kybernetici se ze světa vracejí na „rodné“ České vysoké učení technické (ČVUT). Příkladem je Robert Babuška, jenž školu absolvoval v roce 1991, pak pracoval v Grenoblu i nizozemském Delftu, ale nyní bude jedním z řešitelů takzvaně excelentního týmu s názvem Robotika pro průmysl 4.0. Ministerstvo školství na něj z unijních fondů pošle 174 milionů korun.
V soutěži o 5,23 miliardy korun nejvíce uspělo ČVUT, když ze 32 udělených projektů pro celé Česko získalo pět dotací; Univerzita Karlova uspěla „jen“ čtyřikrát.
Hned tři z dotací putují do nové věže, která po mnoha peripetiích a vnitrouniverzitních debatách vyrostla v pražských Dejvicích – do Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). |
Hned tři z dotací putují do nové věže, která po mnoha peripetiích a vnitrouniverzitních debatách vyrostla v pražských Dejvicích – do Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Zbývající dva týmy má fakulta informačních technologií (projekt Big Code) a fakulta elektrotechnická na fotovoltaiku.
„Jsem z toho nadšen, zvláště že tak uspěl nový ústav. Ukazuje se, že má jistou excelenci, ale do výzkumů se zapojí i další fakulty,“ řekl LN rektor Petr Konvalinka.
Vědci z tohoto centra už například loni vyslali do zemětřesením zničeného Amatrice v Itálii pár chytrých strojů, které mapovaly stupeň poškození dvou historicky cenných kostelů. Robotika je ale tématem hlavně kvůli svému využití v továrnách budoucnosti.
Roboti, kteří už uvažují
Zmíněný profesor Babuška se pokusí do Prahy přenést své znalosti a otevřenost, které zná z robocentra v nizozemském Delftu, kde více než šestnáct let působí.
„Cílem je výzkum v oblasti robotizace a autonomie robotických systémů pro digitální průmysl, průmysl 4.0. Náš tým je velmi multidisciplinární: jsou v něm odborníci od hardwaru přes řízení až po strojové učení či vnímání obrazu,“ říká Babuška, jenž bude spolupracovat s mechatronikem Michaelem Valáškem, děkanem strojní fakulty, nebo Michaelem Šebkem, expertem na řídicí systémy z elektrofakulty ČVUT.
„Budu pendlovat mezi Delftem a Prahou, jak už to chvíli dělám. Je to užitečné: vedu své doktorandy v Nizozemsku, i v Praze budou mladí vědci. Univerzita v Delftu je nadšena robotikou, v posledních letech jsme vybudovali robotický institut, který velmi pozvedl jméno univerzity,“ vypráví Babuška.
Druhý tým, Inteligentní strojové vnímání za 138 milionů korun, povede další odchovanec pražské techniky: Josef Šivic. |
Druhý tým, Inteligentní strojové vnímání za 138 milionů korun, povede další odchovanec pražské techniky: Josef Šivic. Ten působí ve francouzském ústavu INRIA, pro nějž v roce 2013 získal grant Evropské výzkumné rady (ERC). Takzvanému strojovému vidění, kdy stroje samy rozpoznávají obrazy a „vidí“, se bude věnovat Tomáš Pajdla i Václav Hlaváč, jenž v minulosti obdržel též granty od amerických obranných složek.
A konečně třetí tým – Umělá inteligence a uvažování za 154 milionů korun – povede další držitel ERC grantu na výzkum jazyka a rozvažování Josef Urban, jenž působil v nizozemském Nijmegenu. Tuzemskými partnery jsou Vladimír Kučera a ředitel ústavu Vladimír Mařík. „Svou teoretickou práci z ERC by měl dr. Urban spojit s praktickými aplikacemi týmů v ČR a převádět je do reálných aplikací,“ řekl LN Mařík.
To je také důvodem, proč v dejvické budově má mít laboratoře i Vysoké učení technické Brno, Západočeská univerzita z Plzně či ostravská Vysoká škola báňská. Koncept centra má blízko k průmyslu, takže v něm existuje testovací laboratoř – testbed, který využijí všechny tři týmy. „V pondělí 6. února podepíšeme dohodu mezi CIIRC, Siemensem a společností Škoda Auto o pomoci při budování testbedu,“ prozradil Mařík. Obě firmy pomohou laboratoř metodicky rozjet, dá se čekat i zájem dalších. Chystá se navíc sdílení doktorandů s univerzitami v Innsbrucku nebo v Nijmegenu.
Šance pro ČVUT i Česko
„Naše integrace do mezinárodní komunity bude pokračovat,“ plánuje Mařík. Ze čtyř žádostí o dotaci získal CIIRC tři – a to v celkové výši půl miliardy korun. Podle manažera Víta Dočkala je klíčové zapojit se ještě do unijních záměrů, jako je Teaming programu Horizon 2020. „To je neopakovatelná šance pro nás i celé ČVUT, neboť pak už tok financí ze strukturálních fondů postupně ustane a bude potřeba se zaměřit na větší evropské granty. Musíme dobře investovat a stát se pro svět atraktivním partnerem,“ míní Dočkal.