Dosud byla nenápadnou uchazečkou o kandidaturu na Hrad, teď to ale vypadá, že se velmi brzy stane oficiální kandidátkou na prezidentský post. Europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová zůstává v průzkumech až na zadních pozicích (v září by dle ppm factum získala pouze 3,4 procenta hlasů). Bývalá ministryně zdravotnictví (v Tošovského vládě v roce 1998) i její strana však nyní hlásí, že se blíží 50 tisícům podpisům. Roithová se tak po Janě Bobošíkové s vysokou pravděpodobností stane druhou ženskou kandidátkou a je možné, že více dam se prezidentských voleb již nezúčastní.
Informaci o tom, že se Roithová blíží sesbírání dostatečného množství podpisů, přinesl v pondělí nejdříve web iDnes.cz. Mluvčí KDU-ČSL Martin Horálek webu potvrdil, že lidovci pro europoslankyni sesbírali 40 tisíc hlasů. (Podobné číslo ohlásil i další kandidát Vladimír Dlouhý.) Web Lidovky.cz pak tentýž den večer informoval, že podpisů už by mohlo být 50 tisíc. „Myslím si, že podpisů máme už nasbíráno 50 tisíc,“ řekla Lidovkám přímo Roithová. Mluvčí Horálek ČESKÉ POZICI sdělil, že s jistotou má strana pro Zuzanu Roithovou 40 tisíc podpisů a další jsou podle něho na cestě. „Čistě teoreticky lze říci, že jich bude celkem 50 tisíc, ale ještě chvíli vyčkejme,“ doplnil Horálek. Strana podle něho bude podpisy sbírat až do poloviny října.
Roithová se po Bobošíkové stane druhou ženskou kandidátkou a je možné, že více dam se prezidentských voleb již nezúčastní
Jiná taktika sběru
Lidovci při sběru podpisů využili své početné členské základny (zhruba 35 tisíc členů). „Šli jsme do sběru s jinou taktikou než naši soupeři, kteří oslovovali lidi na veřejnosti. Vytvořili jsme systém tisíckářů, stovkařů a desítkářů,“ popsal lidovecký sběračský systém Horálek. Na nejnižší úrovni sběrač sehnal deset podpisů a předal je o patro výš, kde již bylo potřeba sehnat sto podpisů. Ty se pak předaly na nejvyšší „tisícovou“ úroveň.
Podobně jako u Bobošíkové je potřeba před lidovci a Roithovou (byť ještě oficiálně a definitivně sesbírání 50 tisíc podpisů neohlásila) smeknout klobouk. Takové množství podpisů se jim podařilo shromáždit bez výraznějších finančních injekcí, jakými například disponovali Jan Fischer a Miloš Zeman. Z oficiální kandidatury Roithové zřejmě nebude příliš jásat Bobošíková, jež mohla klidně zůstat jedinou ženou kandidátkou, což by ve výhradně pánské společnosti bylo výhodné „plus“.
U Roithové je dobré připomenout, že je úspěšnou političkou (s níž se nepojí žádná aféra), která dvakrát po sobě uspěla v evropských volbách a již od roku 2004 je členkou Evropského parlamentu. (Tím se například Bobošíková pochlubit nemůže – uspěla jen v roce 2004.) V letech 1998 až 2004 byla Roithová senátorkou na Praze 10 za tehdejší Čtyřkoalici.
Podobně jako v případě Zemana a jeho strany SPOZ či Bobošíkové a její Suverenity by kandidatura Roithové mohla pomoci v preferenčním růstu KDU-ČSL.