Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

I to je ovsem argument, ktery platil v osmdesatych, devadesatych a nasledujicich letech a bude platit u vsech katastrofickych predpovedi v budoucnu. Co je ale jinak je masivne vzrustajici moc statu. Z tohoto duvodu jsou nasledky stejne neverohodnych predpovedi daleko nicivejsi. A jinak kvituji, ze tohle uverejnil denik, ktery "nepatri" Buresovi. Znamena to otevrene odmitnuti klimaalarmismu vladou? To by bylo super.

Spojeni statu a vedy je stejna zhouba jako spojeni statu a cirkve.

Veda se musi ve zousobu rizeni a financovani vratit do 19. stoleti.

Cili placena prumyslem, mecenasi. Edison, bratri Wrightove,...

Jinak to je jen velky Cisusalkuch. Cisarskska ustredni alchymisticka kuchyne.

Myslim ze neni uplne ferove srovnavat predpovedi ziskane vedou v 70 letech a dnes. Jednak byly tehdy znalosti na mnohem nizsi urovni a pak hlavne metody ziskavani dat a jejich analyzy byly v plenkach ve srovnanich co je k dispozici ted. Vzdyt si jen srovnejte jake vypocetni metody byly k dispozici tehdy a dnes. Tim nechci rici ze ted vsemu rozumime a mame uplne jasnou predstavu co se bude dit. Nicmene mame mnoheme mnohem jasnejsi predstavu o tom co se na zemi opravdu deje. V tomto smyslu je opravdu brat dnesni vedecke predpovedi velmi vazne.

Od zacatku sedmdesatych let tvrdi nekteri vedci, ze Zeme ma 10 roku zastavit klimatologickou katastrofu. To se opakuje kazdych 10 roku. Neznamejsi prorok byl Al Gore. Nase planeta by dle neho byla kaput behem 10 roku. Zda se ze cislo 10 je velmi popularni. Ja jsem klidny, katastrofa Zeme se nekona. Ale jsou tu horsi skutecne problemy, na priklad znecistovani oceanu, ubytek flory a fauny. CO2 problem je maly ve srovnanim s druhymi problemy.

Důsledek je jen jeden. Vrátíme se do doby kamenné. Možná jsme tam byli již několikrát, pouze o tom nevíme.

Což o tom, pokud bude scházet nějaká surovina, téměř nic se nestane. Horší bude, až začne scházet čistý vzduch k dýchání a vola k pití. Až budeme zavaleni "surovinami", které produkují lidé jako výsledky "výroby a spotřeby". Tady je jedna z příčin stavu.

Hodnověrné nejsou ani náhodou! Ony totiž nepojmenovávají pravou a skutečnou a zdá se že dokonce jedinou příčinu současně existujícího stavu. Tou příčinou je nekontrolované množení lidských jedinců na planetě Zemi.. Množení, které probíhá geometrickou řadou, podobně jako u myší. Je zde však jeden rozdíl. Zatímco myši mají své predátory,kteří jejich stavy regulují, člověk nic takového nemá.

"Vedci" delaji zasadni chybu. Maji predpovidat a strasit globalni zmenou klimatu s tim, ze se teprve uvidi, jestli to bude ochlazeni nebo otepleni. Kdyz strasi ochlazenim nebo oteplenim, maji 50% sanci, ze se seknou.

Klimatické předpovědi mohou být podobně nespolehlivé jako předpovědi spotřeby zdrojů. Důsledky jsou však jasnější. Pokud začne docházet nějaká surovina, nárůst její ceny povede předem k nárůstu míry recyklace a jejímu postupnému nahrazování. Byť u mnohých není kompletní náhrada možná, oddálí to finální kolaps klidně o desítky let. Klimatická změna takovou šanci nedává. Jakmile dosáhne určité hranice, přestane být schopný Blízký východ nebo Indie uživit své obyvatele. Ten zlom bude poměrně ostrý, takže ho nepůjde vykompenzovat včas a najednou bude miliarda lidí v pohybu. Migrace v takové míře je nezvládnutelná a dojde ke zhroucení současného systému. Takže ačkoli klimatická změna neučiní Zemi pro člověka neobyvatelnou (jak skeptici správně tvrdí, Země už byla mnohem teplejší i mnohem chladnější a život na ní to neohrozilo), naše současná společnost má extrémně malou toleranci vůči změnám a i poměrně malá změna ji může zcela rozložit.

Mimochodem nelze vyloučit, že předpovědi ochlazení neby

Naopak třeba lithium je potenciálně problematické. Jeho spotřeba ve statisících (a brzy snad milionech tun) činí jakékoliv vesmírné doplnění nepravděpodobné a jeho zastoupení v zemské kůře je nízké. Lze tedy předpokládat, že ho vyčerpat lze. Nicméně kdy, to je otázka, protože kromě vlastní spotřeby závisí na míře recyklace, která může potřebu nových zdrojů zásadně snížit (dnes to neplatí, protože výroba nových baterií stále roste, není tak co recyklovat).

Pochopitelně je třeba zohlednit, o jakou surovinu se jedná. Pokud bude někdo strašit nedostatkem zlata, má nejspíš pravdu, protože jeho množství v zemské kůře je nízké. Nicméně v případě zlata lze poměrně slušnou část získat zpět recyklací, proto nejspíš vydrží o něco déle, než odpovídá ložisek zlata. Ale dříve či později bez ohledu na technologický pokrok dojde, pokud pokrok neumožní efektivně získat zlato mimo Zemi. Protože technologický pokrok lze předvídat ještě obtížněji než klima, není vhodné spoléhat na zásadní převraty ve vědě, takže nelze počítat s nějakým velkým vesmírnym cestováním, ale zlata zas není zapotřebí tak moc, takže bych jeho doplnění z venku nevylučoval.

Strašit nedostatkem křemíku je ptákovina, křemíku je v zemské kůře dostatek, může však být drahé ho získat ve správné podobě. Tady je víra v technologický pokrok smysluplná, protože postupně bude zpřístupňovat více a více zdrojů, které tu samy o sobě jsou.

Naopak třeba lithium je potenciálně problematické. Jeho sp

Odpověď je ano i ne. Autor začal Římským klubem, tak s ním začnu také. Z definice množství hmoty na zemi je víceméně konstantní. V případě kovů to tedy znamená, že množství existujících ložisek je nerostoucí a dříve nebo později mohou být vytěžena. Na aktuální technologické úrovni závisí jak schopnost ložiska vyhledávat, tak z nich těžit. Ve fázi, kdy znám jen malou část ložisek, bude při malém množství inovací množství známých ložisek klesat (protože těžím rychleji než objevuji), při větším množství inovací naopak růst. Nicméně nejpozději okamžikem objevení všech ložisek bude množství dostupné suroviny pouze klesat. Protože neznáme aktuální stav, jsou předpovědi vývoje v horizontu desítek let nespolehlivé. To však neznamená, že by samotná jejich podstata, tedy že něco může dojít, byla klamná.