Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Jsou katastrofické předpovědi klimatických vědců hodnověrné?

  11:45
V roce 1978 vědci přesvědčovali, že se blíží nová doba ledová. Za deset let stejní vědci začali strašit globálním oteplováním. Archivy ukazují, jak totálně se pletly katastrofické prognózy a nakolik jsou podobné těm dnešním.

Klimatické změny. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

V důsledku klimatické konference OSN v New Yorku média neustále přinášejí katastrofické předpovědi. O kolik stupňů vzroste teplota a jak stoupnou hladiny oceánů či zesílí sucha a hurikány, což případně doplní datem „konce světa“, do kdy je třeba snížit emise oxidu uhličitého (CO2), než překročíme bod zlomu a rozvrat klimatu a ekosystému Země již nepůjde zastavit.

Tyto katastrofické předpovědi média zaštiťují jmény klimatických vědců, popřípadě zprávami klimatického panelu OSN. Jsou ale tyto předpovědi hodnověrné? O každé konkrétní to ukáže čas a u těch starších již lze její hodnověrnost ověřit. Zhruba po 50 letech od vzniku Římského klubu, který se proslavil řadou prognóz o vyčerpání mnoha nerostných zdrojů, z nichž se ani jedna nepotvrdila, si lze udělat daty podložený úsudek o ne/věrohodnosti těchto globálních předpovědí ekologických alarmistů.

Ehrlichovy bláboly

Římský klub ve své studii Meze růstu z roku 1972 tvrdil, že podle vědeckých výzkumů a analýz vyčerpáme v příštích 30 letech řadu klíčových nerostných zdrojů – například zinek v roce 1990, ropu v roce 1992 a zemní plyn v roce 1993. Je již téměř 30 let po těchto datech, ale zinku, ropy i zemního plynu je stále dostatek, současná naleziště nejsou vytěžena a nová se objevují.

Americký biolog Paul Ehrlich v roce 1967 předpověděl hladomory v důsledku populačního růstu, přičemž nejhorší okolo roku 1975. Ehrlichova tvrzení, jež byla tehdy často zveřejňovaná, lze považovat za bláboly, protože čas ukázal, že se značně mýlil.

Jedním z malthusiánských vědců a prognostiků, který od konce šedesátých let 20. století patřil mezi guru ekologického hnutí, je americký biolog Paul Ehrlich, jenž vyučoval na Stanfordově univerzitě. Ten v roce 1967 předpověděl hladomory v důsledku populačního růstu, přičemž nejhorší okolo roku 1975. Ehrlichova tvrzení, jež byla tehdy často zveřejňovaná, lze považovat za bláboly, protože čas ukázal, že se značně mýlil.

Například deník Salt Lake Tribune zveřejnil Ehrlichovy katastrofické předpovědi v článku „Je příliš pozdě: Předpověď krutých hladomorů do roku 1975“. Tvrdí v něm, že k nakrmení šesti- až sedmimiliardové populace by se dle expertů musela ztrojnásobit světová produkce potravin, což je podle Ehrlicha „naprosto nemožné“. Nyní nejen víme, že hladomory v polovině sedmdesátých let nenastaly, ale na Zemi žije sedm miliard lidí a potravin je dostatek. (Kdybychom je kvůli ekologickým šílencům nespalovali jako biopohonné hmoty v motorech aut, jejich cena by byla nízká).

Podle kalifornského deníku Daily Redlands Facts z roku 1970 Ehrlich varoval, že kvůli znečišťování životního prostředí skoční život v oceánech a že dle jeho výpočtů USA čeká od roku 1974 přídělový systém vody a o šest let později i potravin, což nemá smysl komentovat.

Nová doba ledová nenastala

Dalším vědcem, jehož katastrofickým prognózám dávala média velký prostor, byl James P. Lodge mladší z amerického Národního centra pro atmosférický výzkum. Například podle deníku Boston Globe z roku 1970 varoval, že USA spotřebují tolik vody na chlazení elektráren, že všechna povrchová voda v amerických řekách a potocích vyschne, respektive se vypaří.

Na rozdíl od současné uhlíkové bilance vypočítal Lodge v sedmdesátých letech kyslíkovou bilanci: „Státy USA s výjimkou Aljašky a Havaje spotřebovávají více kyslíku, než kolik jejich zelené rostliny vyprodukují, a pro vyrovnanou bilanci musíme importovat kyslík vyrobený sousedními oceány.“ (Čím více je však dnes CO2 v ovzduší, tím více a lépe zelené rostliny rostou a produkují kyslíku.) Na začátku 21. století, tedy nyní, měl být vzduch natolik znečištěný, že zastíní Slunce a způsobí novou dobu ledovou. Nenastala však a jeho nástupci varují před dobou varu.

Podle vědce Jamese P. Lodge mladšího z amerického Národního centra pro atmosférický měl být na začátku 21. století, tedy nyní, vzduch natolik znečištěný, že zastíní Slunce a způsobí novou dobu ledovou. Nenastala však a jeho nástupci varují před dobou varu. výzkum

Prognózy nové doby ledové byly před 50 lety po přelidnění druhým katastrofickým tématem. Deník Washington Post v roce 1971 hrozil: „Svět je pouhých 50 až 60 let od hrozivé nové doby ledové, předpovídají přední atmosféričtí vědci.“ Podle v článku uvedeného vědce S. I. Rasoola, který pracoval pro NASA a bádal na Kolumbijské univerzitě, bude příčinou nové doby ledové spalování fosilních paliv.

To, co je nyní dle Rasoolových následovníků příčinou globálního oteplování, tedy bylo příčinou globálního ochlazování až k nové době ledové. Obojí zaštiťovali a zaštiťují „přední vědci z prestižních univerzit“ a šířila a šíří média. Podle článku v deníku Washington Post zastíní atmosférický prach Slunce, což sníží teploty na Zemi o šest stupňů Celsia (oproti tomu jsou dnešní varování o vzestupu o 1,5 stupně žabařské hrozby), a pokud toto ochlazení bude trvat pět až deset let, naše planeta zmrzne!

Stejné závěry, včetně vykřičníku na konci, zveřejnil Rasool s dalším vědcem Stephenem H. Schneiderem v časopise Science, nejvýznamnějším vědeckém časopise světa. Ochlazení klimatu mělo podle těchto „prvotřídních vědců“ zvýšit hladiny oceánů a zatopit pobřežní města, tedy totéž, k čemu dle dnešních alarmistů povede globální oteplování.

Opačná tvrzení

Britský deník The Guardian, který je dnes v čele alarmistů globálního oteplování, zveřejnil v roce 1974 článek „Satelity ukazují, že nová doba ledová rychle přichází“, v němž uvedl evropské klimatology Jiřího a Helenu Kuklovi působící v USA, že sněhová a ledová pokrývka na Zemi v letech 1967 až 1972 narostla o dvanáct procent. A dle vědců z Kolumbijské univerzity prý sníh roztává mnohem později na jaře než dřív.

Britský deník The Guardian v roce 1974 uvedl evropské klimatology Jiřího a Helenu Kuklovi působící v USA, že sněhová a ledová pokrývka na Zemi v letech 1967 až 1972 narostla o dvanáct procent. A dle vědců z Kolumbijské univerzity prý sníh roztává mnohem později na jaře než dřív. Dnes stejný deník a podobní experti tvrdí, že satelity a výzkumy ukazují, že ledovce tají a sněhu ubývá.

Dnes stejný deník a podobní experti tvrdí, že satelity a výzkumy ukazují, že ledovce tají a sněhu ubývá (a někteří politici z toho vyvozují, že je zbytečné učit děti lyžovat, protože za pár let nebude kde). Ve stejném roce, tedy 1974, si hrozbu nástupu nové doby ledové vzal jako téma i časopis Time a publikoval „vědecké teorie o globálním ochlazování“.

Jeden z nejvlivnějších světových deníků té doby, The New York Times, zveřejnil v roce 1976, že zmíněný klimatolog Stephen H. Schneider z Národního centra pro atmosférický výzkum píše ve své nové knize o ochlazování Země, čímž „reflektuje konsenzus klimatologické komunity“. I to známe ze současnosti – údajný konsenzus většiny klimatologů coby argument, který je však dnes používaný pro opačné tvrzení než před 40 lety, byť pokaždé šlo o konsenzus většiny vědců klimatologů a nikdo jiný do toho nemá co mluvit.

O dva roky později The New York Times pokračovaly článkem „Mezinárodní tým specialistů nevidí konec 30letého trendu ochlazování severní polokoule“, ve kterém vycházejí z materiálu zveřejněného vědeckým časopisem Nature. V roce 1978 byli čtenáři jmény vědců a odkazy na různá měření přesvědčování, že se nezadržitelně blíží nová doba ledová. Přitom již za deset let stejná vědecká pracoviště a média začala strašit opakem, tedy hrozbou globálního oteplování.

Stále stejná hladina řeky Hudson

První katastrofické prognózy globálního oteplování byly zveřejněny na konci osmdesátých let 20. století, a proto lze ověřit, co klimatologové předpovídali, a co se stalo, respektive nestalo. Australský deník The Canberra Times v roce 1988 tvrdil, že zvyšující se hladina Indického oceánu v příštích 30 letech spláchne Maledivy. Tato doba uplynula loni, navzdory tomu se na tyto krásné ostrovy na jih od Indie jezdí nadále na dovolené a vyrůstají tam nové hotelové resorty.

V roce 1989 agentura AP uvedla ředitele Environmentálního programu OSN Noela Browna, který již tehdy považoval emise CO2 za hlavní příčinu globálního oteplování kvůli skleníkovému efektu. Odkazoval se na vědce a studie své agentury a tvrdil, že máme posledních deset let na radikální omezení emisí CO2, jinak „se problém vymkne z lidských rukou a celé národy spláchnou z povrchu Země zvyšující se hladiny moří“.

Americký klimatolog Jim Hansen, bývalý ředitel Goddardova institutu pro kosmický výzkum, jemuž ohledně klimatu naslouchal i americký Kongres, v roce 1988 tvrdil, že newyorská dálnice The West Side Highway podél řeky Hudson bude v roce 2008 pod vodou. Nebyla a není dodnes a hladina řeky jí není blíž než roce 1988.

Nejopatrnější vědecké odhady podle Browna předpovídají nárůst teplot do roku 2019 až o sedm stupňů Celsia a bez ohledu na to, co budeme dělat, minimální zvýšení o tři stupně Celsia do roku 2019 je realitou. Nic takového se nestalo, navzdory tomu stejní experti kvůli témuž údajnému nebezpečí opět straší, že máme před sebou posledních pár let k radikální změně emisí CO2, a pokud nenastane, prudce se zvýší teploty a hladiny oceánů.

Americký klimatolog Jim Hansen, bývalý ředitel Goddardova institutu pro kosmický výzkum, jemuž ohledně klimatu naslouchal i americký Kongres, v roce 1988 tvrdil, že newyorská dálnice The West Side Highway podél řeky Hudson bude v roce 2008 pod vodou. Nebyla a není dodnes a hladina řeky jí není blíž než roce 1988. V roce 2008, kdy vypršela lhůta pro jeho katastrofickou vizi New Yorku pod vodou, podle agentury AP zveřejnil další prognózu: „Za pět až deset let bude Arktida v létě bez ledového příkrovu.“ Opět se nic takového nestalo a severní pól je stále zamrzlý.

Bylo by možné pokračovat v listování deníky, ale asi to není třeba. Archivy jsou nemilosrdné a ukazují, jak totálně se pletly katastrofické prognózy předních světových vědců a jak jsou podobné těm dnešním. Proč jim zase tolik lidí věří? Je v lidské přirozenosti zakódovaná potřeba se něčeho bát?

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...