To, co o sobě řekneme sčítacímu archu, si ten, kdo by nás chtěl poškodit, zjistí za chvilku někde jindeTak jsem vyplnil sčítací arch a stiskl enter. Jsem sečten. Trvalo to asi pět minut, tak ani nemohu stát vinit z nějakého zneužívání svého času. Volby zaberou s cestou určitě víc. Ani s archy nebyl problém. Vlastní logistice sčítání bych také moc nevyčítal. Někdy mi připadá, že těch nedoručených archů bylo méně než hodin strávených diskuzí nad jejich nedoručením.
Nebál bych se ani zneužití. Upřímně – to, co o sobě řekneme sčítacímu archu, si ten, kdo by nás chtěl poškodit, zjistí za chvilku někde jinde. Jména, adresy a rodná čísla v katastru a obchodním rejstříku představují tisíckrát větší nebezpečí než vágní dotazy při sčítání.
Proč se ale sčítáme?
Daleko více mi vadí směřování dotazů. Mám rád analýzu a optimalizaci procesů a snažím se dovodit, co celospolečensky přínosného by se tak dalo zjistit agregací výsledků na celostátní, regionální, nebo místní úrovni. Nic tak zvláštního mě nenapadlo, a tak šup na internet – tam se ví všechno.
První článek píše záchranář, který tvrdí, jak sčítání pomůže zachraňovat lidi například tím, že se záchranářští plánovači dozvědí, jaké jsou nosné zdi, kolik má dům pater a jak dlouho dokáže odolat třeba povodni, než uplave. Doteď jsem si myslel, že počet pater budovy a její protipožární zařízení znají hasiči proto, že se podílejí na stavebním povolení a kolaudaci. Digitální verze dokumentace mají k dispozici už v kabině vozu, který k požáru vyjíždí. Informaci, že místo toho tam asi mají sčítací arch, se snažím nějak zažít.
Podobné je to i s tím materiálem domu a z toho vyplývající odolnosti proti odplavení. Doposud jsem měl za to, že v určitých oblastech je prostě známo, že se stavělo z vepřovic, a teď to na mě dělá dojem, že bez sčítání bychom byli nahraní. Ne, tohle prostě neberu, i když chápu, že někdo musel splnit zadaný úkol a prohlásit, že bez sčítání by to prostě nešlo.
To starosta Prahy 2 Jiří Paluska zase říká, že by bez výsledků sčítání nenaplánoval kapacitu školek. Kapacita školek je absolutně nedostačující. Mám tomu rozumět tak, že jsme se v roce 2001 při posledním sčítání špatně sečetli? Nebo jsme se sečetli dobře, a stejně to bylo k ničemu? Korunu tomu nasadí starosta Paluska prohlášením, že by sice obdobné údaje mohl získat z evidence obyvatel, ale ta je tajná. Výborně, pane starosto, tak to vyřešíme tím, že stejné informace získáme od lidí při sčítání a už tajné nebudou. Další příklady nemá cenu dávat. Internet i sdělovací prostředky se podobnými floskulemi jen hemží.
Skoro druhé ProMoPro
Jediný, kdo z toho už měl prokazatelný prospěch, je společnost Hewlett-Packard, která dodala na sčítání technologie za více než 400 milionů korun
Ale teď vážně. Celá akce sčítání nás bude stát asi 2,5 miliardy korun. Jediný, kdo z toho už měl prokazatelný prospěch, je společnost Hewlett-Packard, která dodala Českému statistickému úřadu na sčítání technologie za více než 400 milionů korun. Skoro druhé ProMoPro. Ale protože ministerský předseda dočasné úřednické vlády Jan Fischer zřejmě patří mezi chráněné osobnosti, které se nepatří kritizovat, tak se tahle kauza ani nijak zvlášť nerozmazávala. Přitom je více než pravděpodobné, že společnost měla být vyřazena z tendru už pro nesplnění podmínek zadání, v daném případě proto, že nedodala nabídku v elektronické formě. Jen tak mimochodem, druhá nabídka od firmy Unicorn byla o více než 109 milionů korun levnější.
Co jsme si místo sčítání lidu mohli pořídit? Dvě a půl miliardy je docela dost peněz. Co bychom za to mohli mít?
- 1600 korun jednorázový příspěvek na dítě do 15 let, nebo
- jednorázový roční příspěvek důchodcům 1000 korun, nebo
- 250 korun hotově pro každého, nebo
- 1000 luxusních dětských hřišť, nebo
- 2 km dálnice (anebo 10 km, kdyby ceny nebyly uměle navýšené), nebo
- snížení zadluženosti státu o 0,2 procenta.
A co nám to přineslo? Těžko říct. Nikdo totiž není schopen přínos sčítání skutečně kvantifikovat. Když docházejí argumenty, poslední linie obrany správného českého úředníka je jasná: Chce to EU, tak se o tom nediskutuje.
Ale my to navrhujeme, vážení politici a úředníci, obrátit. Sčítání nesmí být jen zdrojem informací, ve kterých se budete devět let rochnit a pak řeknete, že už vás to nebaví a potřebujete informace nové. Buďto prokážete do konce roku 2012, že jsme na informacích získaných v rámci sčítání jako stát vydělali, nebo si hledejte finančně méně náročné hračky. Nás už to přestává bavit.
