„Jogurtové“ kulturní revoluci chyběla inspirující kreativita

Opakované strašení zánikem veškeré české kultury může veřejnosti začít lézt na nervy.

Mottem demonstrace před ministerstvem kultury bylo: „Živá kultura už je jen v jogurtech.“ | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mottem demonstrace před ministerstvem kultury bylo: „Živá kultura už je jen v jogurtech.“ | foto: © ČESKÁ POZICE, Marie ReslováČeská pozice
Mottem demonstrace před ministerstvem kultury bylo: „Živá kultura už je jen v jogurtech.“

I demonstrace je žánr, který má svá pravidla a musí se umět. Po zkušenosti s průběhem čtvrtečního protestu před ministerstvem kultury si to snad uvědomí i jeho organizátoři – lidé kolem iniciativy Zachraňte kulturu 2013. Leitmotiv Živá kultura už jen v jogurtu se jim sice povedl, transparenty pobavily, ale to je asi tak všechno, co stálo za pozornost.

Mezi dvěma stovkami protestujících a několika mluvčími, kteří vystoupili na improvizované jeviště, nebyly známé osobnosti podepsané pod peticí, jejímž vyvrcholením měla demonstrace být. Čestnou výjimkou byla prezidentská kandidátka herečka Táňa Fischerová a výtvarník František Skála, který se, ustrojen v proletářské beranici, evidentně těšil, jak si revoluční happening užije. Asi byl zklamaný. O inspirující kreativitě umělecké obce tahle demonstrace zrovna nesvědčila

Bezradně působící dramaturgie protestu zcela postrádala smysl pro hru, humor a nadsázku. Mluvčí znudili přítomné čtením sáhodlouhých textů a sebelítostivými výroky na téma nevděčného údělu kulturních pracovníků. O inspirující kreativitě umělecké obce tahle demonstrace zrovna nesvědčila.

Ještě citelněji chyběl přesvědčivý obsah. Ministryně hlavní požadavek protestujících splnila už den předtím a navýšila rozpočet na „živé umění“ na úroveň roku 2012, jak si petenti přáli. Obecné výhrady k práci ministerstva kultury tak najednou neměly tu správnou naléhavost.

Situaci nakonec zachránila kunsthistorička Milena Bartlová s profesionálně formulovanými a přednesenými argumenty proč je dobré podporovat kulturu. Vzala taky jediná pořádně na vědomí, že není na Maltézském náměstí sama a v proslovu nechala prostor pro reakce přítomných, jak se to na protestní manifestaci patří. Nebýt toho, zůstalo by z této sešlosti jen intenzivní televizní zpravodajství a pocit zimomřivé nudy, rozplizlý jak stopy po jogurtech, které demonstranti na závěr vrhli na mosaznou desku s nápisem Ministerstvo kultury.

Pojďme investovat do kultury

Lidé z iniciativy Zachraňte kulturu 2013 by se možná měli učit od svých zkušenějších kolegů, kteří na podzim organizovali celostátní akci Pomozte svému divadlu. Ti v pár srozumitelných větách veřejnosti vysvětlili, co konkrétně jim na financování regionálních scén vadí a co vlastně chtějí. Přesně, věcně a jednoduše pojmenovali systémovou chybu a její možnou nápravu a nabídli při tom na náměstích ukázky z divadelních inscenací.

Z mnohomluvného čtvrtečního vystoupení kulturních iniciativ se tak – bohužel - veřejnosti nejspíš zapíše jediný vzkaz: Chceme více peněz. Tím si umělci moc podpory nezískají. Naopak se snadno mohou dostat do situace, kdy lidem opakované strašení zánikem veškeré české kultury pořádně poleze na nervy.„Pojďme investovat do kultury.“ To je konečně myšlenka, která by se snad mohla ujmout.

Dojem aspoň trochu napravil Jan Vávra z iniciativy Zachraňte kulturu 2013 ve večerních Událostech, komentářích. V závěru svého vystoupení nabídl změnu úhlu pohledu na financování kultury: „Pojďme přestat říkat dotace na živou kulturu a obecně dotace na kulturu. Nikdo dnes už taky neříká, že bychom dotovali školství. Všichni víme, že investujeme do vzdělání. Pojďme investovat do kultury.“ To je konečně myšlenka, která by se snad mohla ujmout.