Dle nejnovější studie švédského think tanku Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI) se loni vojenské výdaje států Jižní Ameriky zvýšily o 5,8 procenta – nejvíce ze všech regionů na světě. Za ní následuje Afrika (5,2), Severní Amerika (2,8), Blízký východ (2,5) a Asie (1,4 procenta). Evropa je jediným světovým regionem, v němž vojenské výdaje v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 poklesly – o 2,8 procenta.
Dle studie SIPRI činily v roce 2010 celkové vojenské výdaje států Jižní Ameriky 63,3 miliardy dolarů. V případě Severní Ameriky to však bylo 721, Evropy 382, Asie 317, Blízkého východu 111 a Afriky 30 miliard dolarů.
Z jihoamerických států měly nejvyšší vojenské výdaje Brazílie, Chile, Kolumbie a Peru. Výzkumná pracovnice Programu pro vojenské výdaje a výrobu zbraní SIPRI Carina Solmiranová na otázku, proč se v Jižní Americe, v níž se v podstatě neodehrávají žádné válečné konflikty, natolik zvýšily vojenské výdaje, odpověděla: „Nárůst vojenských výdajů v zemích, jako jsou Brazílie nebo Chile, je většinou důsledkem jejich snahy hrát větší regionální a mezinárodní roli, aniž by však v tomto souboji uplatňovaly vojenskou sílu.“
Příčinou zvýšených vojenských výdajů jihoamerických států je i vysoký hospodářský růst v uplynulých letech
Ve studii se uvádí, že příčinou zvýšených vojenských výdajů je i vysoký hospodářský růst v uplynulých letech. Solmiranová prohlásila, že regionu Jižní Ameriky nehrozí žádny velký vojenský konflikt a nárůst vojenských výdajů má jiné důvody. Například Brazílie aktivně usiluje o větší roli v mezinárodní politice a o post stálého člena Rady bezpečnosti OSN. A dodala, že je také regionální hospodářskou mocností a v podstatě nejvýznamnějším státem Jižní Ameriky.
V Chile měla zase armáda prospěch z vyšších příjmů za vývoz mědi. Proto tato země mohla v uplynulých letech nakoupit natolik sofistikované zbraně. Podle „tajného zákona o mědi“, o jehož zrušení se v současnosti jedná, zhruba deset procent chilských příjmů z mědi bylo určeno na nákup zbraní. „Ze studie vyplývá, že v případě zrušení zákona by pravděpodobně dovoz zbraní poklesl,“ řekla Solmiranová. A dodala, že se Chile na rozdíl od Brazílie nechce stát hlavní světovou mocností, ale určitě má zájem hrát významnou hospodářskou i diplomatickou roli v Jižní Americe.
Brazílie zvyšuje své vojenské výdaje především z geopolitických důvodů, Kolumbie a Peru naopak kvůli vnitřní bezpečnosti. A tyto výdaje jsou nejen na nákup zbraní, ale i na podporu armády. Dle studie SIPRI v těchto vojenských výdajích států Jižní Ameriky hrají významnou roli platy vojáků – tvoří 50 až 70 procent rozpočtu armády. Například Argentina v roce 2010 zvýšila své vojenské výdaje o 6,6 procenta zejména kvůli vyšším platům. Solmiranová také uvedla, že Venezuela dva roky po sobě snížila své vojenské výdaje v důsledku hospodářského poklesu. Většina států Jižní Ameriky zaznamenala v roce 2010 hospodářský růst, Venezuela však pokles.
