Lidovky.cz

Jízdenky, Rittig a padělatelská „story“

  9:18
Policie rozpletla kauzu statisíců padělaných jízdenek pražského dopravního podniku. Případ zamířil k soudu a může ovlivnit příběh kolem politického podnikatele Iva Rittiga, jenž je v centru kauzy údajně předražených jízdenek pro pražskou MHD.

Ivo Rittig po jednom ze svých výslechů. foto:  Michal Šula, MAFRA

Padělatelská „story“, na niž narazily Lidové noviny, nabourává část obhajoby Rittiga a spol. a je prostá: V letech 2010 a 2011 měl dnes už obžalovaný Ukrajinec padělat úctyhodných 700 tisíc kusů lístků pražského dopravního podniku. Vyšetřovatelům z pražské hospodářské kriminálky se podařilo zasáhnout dříve, než se falešné jízdenky dostaly do oběhu.

„Jinak by městské společnosti vznikla škoda minimálně sedmnáct milionů korun,“ uvedla pro LN mluvčí městského státního zastupitelství Štěpánka Zenklová s tím, že 23. ledna byla obžalována jedna osoba kvůli podezření ze spáchání podvodu ve fázi přípravy. Případ dostal na stůl předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. „Předseda senátu studuje spisový materiál a poté nařídí hlavní líčení. Zbytek řeknu, až bude nařízeno hlavní líčení,“ sdělila LN mluvčí soudu Markéta Puci.

Překvapený dopravce

Pro kauzy Rittig jsou důležité dva momenty padělatelské kauzy: zaprvé to, že jde o jízdenky Dopravního podniku hlavního města Prahy, a zadruhé doba padělání. V letech 2010 a 2011 totiž dodávala lístky největší městské společnosti firma Neograph, od níž pak měly podle policistů odcházet přes Karibik peníze k politickému podnikateli Ivu Rittigovi.

Jenže zrovna v době „nezfalšovatelných“ jízdenek obžalovaný Ukrajinec rozjel svou „velkovýrobu“...

Jedním z důležitých pilířů připravované obrany Rittiga a spol. je přitom kvalita jízdenek z Neographu. Měly být nezfalšovatelné, a proto za ně dopravce neváhal zaplatit v letech 2008 až 2011 o 62 milionů víc, než kdyby jízdní doklad dodávala Státní tiskárna cenin. Jenže zrovna v době „nezfalšovatelných“ jízdenek obžalovaný Ukrajinec rozjel svou „velkovýrobu“.

Dosud pražský dopravní podnik věděl o případu padělků za maximálně 30 tisíc korun. O tom, že policisté zasáhli proti tištění falešných jízdenek ve velkém, neměl podle mluvčího Jiřího Štábla ani zdání. Stejně tak nic nevědělo někdejší vedení DPP, jak potvrdil ekonomický ředitel z inkriminovaných let 2010 a 2011 Ivo Štika. Ten je spolu s dalšími mezi obviněnými v jedné větvi jízdenkové kauzy. To nahrává tomu, že vyšetřovatelé a státní žalobci počítají s tím, že argumenty z padělatelského případu použijí proti rittigovcům.

Dvě větve případu

V té druhé figuruje bývalý ředitel dopravního podniku Martin Dvořák, za něhož se smlouva s Neographem v roce 2008 uzavírala

Pro připomenutí, o co v ostře sledované kauze jde, je třeba se vrátit do loňského roku, kdy policie začala pozdější obviněné zatýkat a vyslýchat. Podle policejního obvinění z února 2014 Rittiga a spol. z praní špinavých peněz (loni v únoru byli dále obviněni právníci MSB Legal David Michal a Marek Stubley a podnikatelé Jan Janků a Peter Kmeť – pozn. red.) zaplatil dopravní podnik v letech 2008 až 2011 za dodávku jízdenek od společnosti Neograph o 62 milionů korun více, než kdyby jízdní doklady dodávala Státní tiskárna cenin. Z toho podle policie 40 milionů odteklo z Neographu do karibské firmy Cokeville Assets, odkud pak peníze údajně proudily na Rittigovy účty.

Jízdenková kauza má ale dvě větve, které spolu úzce souvisejí. V té druhé figuruje bývalý ředitel dopravního podniku Martin Dvořák, za něhož se smlouva s Neographem v roce 2008 uzavírala. Kvůli tomu Dvořák a čtyři další lidi čelí od listopadu 2013 obvinění z pletichy a porušení povinností při správě cizího majetku.

Kouzlo ceniny

V čem spočívá obrana obviněných? Zaprvé, že firma Neograph se k zakázce na lístky dostala bez výběrového řízení právem, neboť jízdenka je cenina a ze zákona o zadávání veřejných zakázek vyplývá, že nutnost vypsat otevřenou soutěž se netýká nákupu cenin. Zadruhé, že zakázka nemohla být předražená, neboť vyšší cena jízdenky spočívala ve vysoké kvalitě dokladu a de facto nemožnosti jej padělat.

Zakázka dle obviněných nemohla být předražená, neboť vyšší cena jízdenky spočívala ve vysoké kvalitě dokladu a de facto nemožnosti jej padělat

„Připomínám, že v roce 2009 byly jízdenky dopravního podniku dávány v kriminalistickém sborníku za vzor zabezpečení ostatním dopravním podnikům,“ řekl LN někdejší ekonomický ředitel podniku Ivo Štika, dnes jeden z obviněných aktérů.

V citovaném Kriminalistickém sborníku z roku 2009 autoři Miroslav Musil a Michal Hradecký skutečně napsali: „S ohledem na zjištěné skutečnosti a zejména na kvalitu zadržených padělků byly navrženy nové způsoby zajištění jízdenek dopravního podniku emitovaných v letech 2008 a 2009 ve vícestupňové ochraně. Tyto návrhy byly pak ve spolupráci ceninové papírny Neograph Štětí (výrobce papíru) a Státní tiskárny cenin (vlastní tisk jízdenek) také realizovány.“ Jenže to už rozjel svůj „byznys“ ukrajinský padělatel.

Speciální papír

Štika není zdaleka jedinou figurou, která se odvolává na kvalitu jízdenek od Neographu. Ekonomická ředitelka a exšéfka dopravního podniku Magdalena Češková u výslechu na policii na konci loňského března vysvětlovala, proč dopravní podnik platí za současné jízdenky od Státní tiskárny cenin méně. „Myslím, že hlavním důvodem té úspory byl rozsah ochranných prvků, především skutečnost, že nebyl použit speciální barevný papír,“ řekla Češková.

Předchozí dodavatel, firma Schwarz Druck, používal technologii běžnou při ochraně bankovek. Ta je sice považována za nejmodernější a nejúčinnější, ale také velmi drahou.

Vedení dopravního podniku v roce 2008 argumentovalo, že je nutné posílit ochranu jízdních dokladů z důvodu zvýšeného množství falešných lístků. „Jízdenky od firmy Neograph byly chráněny speciálním barevným papírem s vodoznakem, který má mít Neograph patentován, “ sdělila LN tisková mluvčí podniku Aneta Řehková. Podle ní předchozí dodavatel, firma Schwarz Druck, používal technologii běžnou při ochraně bankovek. Ta je sice považována za nejmodernější a nejúčinnější, ale také velmi drahou.

Bezpečnostní ředitel Státní tiskárny cenin (nynější dodavatel jízdenek) Vladimír Abraham na policii koncem března 2014 uvedl, že „konstrukci“ jízdenky nelze hodnotit zpětně, neboť struktura jízdního dokladu odpovídá potřebám doby. „Je naprosto standardní, že cenina je například ve dvou až třech verzích nabídnuta zákazníkovi a zákazník si vybírá, ale vždy je nutné to vztahovat ke dni a roku, kdy tato konstrukce byla vytvořena. Nelze to hodnotit zpětně,“ řekl při výslechu Abraham.

Svědek Sitta

Vysokou kvalitou jízdenek a jí odpovídající cenou argumentuje i obchodní ředitel Neographu Vladimír Sitta. Právě on divoké dění kolem dopravního podniku a podnikatelů a manažerů z okolí „politického podnikatele“ Rittiga zažehl.

V létě roku 2011 upozornil na falešné jízdenky, které po Praze kolovaly. V tomto případě šlo ale „pouze“ o stovky kusů

V létě roku 2011 upozornil na falešné jízdenky, které po Praze kolovaly. V tomto případě šlo ale „pouze“ o stovky kusů. „Jako závěr místního šetření bylo za přítomnosti policie a vedoucího interního auditu stanoveno velmi rezervovaným odhadem, že jde o padělky v celkové hodnotě minimálně 30 000 korun,“ pronesl tehdy Sitta v tiskovém prohlášení. Dnes je Sitta několikanásobně obviněný – kvůli tunelování Neographu či kvůli údajnému držení dětské pornografie.

Vyšetřovatelům tenkrát při policejním výslechu řekl, že při vyjednávání Neographu a dopravního podniku o zakázce na jízdenky bylo jeho úkolem zajistit co nejnižší výrobní cenu. Jeho kolegové se naopak měli postarat o co nejvyšší prodejní cenu. „Naše jízdenka je na vyšším stupni ochrany než jízdenka předchozího dodavatele Schwarz Druck. Tuto kvalitativní skutečnost potvrzuji,“ tvrdil Sitta detektivům v prosinci 2011.

Příběh zakázky na pražské jízdenky.
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.