Jirounek z Olea: Kauzu zažehl Randák. Pracoval pro Babiše

Na lavici obžalovaných usedla skupina deseti osob, která dle vyšetřovatelů vyváděla z petrolejářské společnosti Oleo Chemical peníze do karibské firmy Cokeville Assets a poté k šedé eminenci Ivu Rittigovi. Obžalovaní jsou „vyzbrojeni“ vlivnými advokáty typu Vlastimila Rampuly či Eduarda Bruny.

Obhajoba je jasná

Vrchní státní zastupitelství v Praze a Útvar pro odhalování organizovaného zločinu obžalované viní z krácení daní a ze zpronevěry a praní špinavých peněz, což se mělo stát v letech 2009 až 2011.

Obžalovaní podle žalobce Adama Borguly na základě fiktivních zakázek vyvedli 20 milionů ze společnosti Oleo Chemical, které následně tekly do firmy Cokeville Assets z Britských Panenských ostrovů. Odtud se měly miliony dostat na Rittigův účet.

Začátek procesu vyjevil, jak se obžalovaní – kromě spolupracujícího obviněného Jaroslava Kubisky – hodlají bránit. Spolumajitelé Oleo Chemical Michal Urbánek a Kamil Jirounek považují za absurdní, že by měli tunelovat vlastní firmu. Obžalovaní advokáti z MSB Legal David Michal a Karolína Babáková napadli věrohodnost a pravost smluvních dokumentů, o něž policie opírá obvinění.

„To, co je tam o mně psáno, je lež. Odmítám, že bych organizoval trestnou činnost nebo že bych někoho řídil. Dělám obchod a poradenství,“ pronesl politický podnikatel Rittig. Dodal, že se společností Oleo Chemical se podrobněji seznámil až před soudem.

„Ať si trhne nohou“

Kubiska získal status spolupracujícího obviněného díky tomu, že už v přípravné fázi trestního řízení začal s policií mluvit a popsal údajný systém vyvádění peněz do Karibiku. Tvrdí, že věděl o údajně fiktivním poradenství, přesto patřičné dokumenty po zadání vyhotovil. „Sledoval jsem finanční prostředky. Dobře si uvědomuji a vím, v jaké společnosti, s jakou nebezpečnou skupinou jsem se nacházel a na jakých činnostech jsem se podílel,“ řekl Kubiska soudu. Spolumajitel společnosti Oleo Chemical Kamil Jirounek LN poskytl rozhovor (viz níže), v němž uvedl, že spouštěčem jeho případů byl ministr financí Andrej Babiš a bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák. „Kauzu ale zažehl Karel Randák, který o nás promluvil v televizi. Ten v dané době pracoval pro Babiše,“ řekl Jirounek. Naráží na prosinec 2011, kdy Randák coby člen správní rady Nadačního fondu proti korupci zveřejnil, že skrze Oleo Chemical se z pražského dopravního podniku vyváděly miliony korun k Rittigovi.

Jirounek pálí ostrými slovy po Babišovi a Randákovi, konkrétní důkazy však nepředložil. „Babiš nás chtěl koupit, jenže my jeho nabídku nepřijali. Neměli jsme zájem prodávat to právě jemu, protože jsme nesouhlasili s jeho metodami,“ dodává pouze.

Randák Jirounkovo obvinění odmítá. „Je to nesmysl. Ať si pan Jirounek trhne nohou,“ řekl někdejší šéf civilní rozvědky. „Nechci tu lež ani veřejně komentovat,“ vzkázal Babiš.

Soud pokračuje i v prosinci i v lednu.

LN: Kolik času jste za poslední dva roky strávil běháním po vyšetřováních a soudech v případu Oleo Chemical?

JIROUNEK: Vy říkáte kauza Oleo Chemical, já bych to ale rozdělil na dvě větve. Tou první je boj s firmou Ravak (výrobce bazénů a koupelen, se kterým vede Oleo Chemical boj v trestně právní i obchodní rovině – pozn. red.), který trvá již čtyři roky. Pozitivním přínosem je, že jsem vyselektoval přátele, v negativní rovině jsem si prošel peklem. Jinou větví je ta takzvaná kauza Oleo, ve které policie sesbírala tři představitele této firmy a zamotala je do scestné konstrukce, dle níž jsme si měli vykrádat vlastní společnost.

LN: V čem spočívalo to peklo?

JIROUNEK: Od insolvencí přes exekuce k vyšetřování a domovním prohlídkám.

LN: Kolik jste měl takových prohlídek?

JIROUNEK: Co se týká nebytových prostor, ty byly tři. Domovní prohlídka byla jedna. Na ten den nezapomenu. Byl jsem po návratu z pracovní cesty v Polsku. Uprostřed hlubokého spánku mě vytrhlo bouchání na dveře a pobíhání plně ozbrojených policistů po zahradě.

LN: Jaké byly vaše podnikatelské začátky v 90. letech?

JIROUNEK: Podnikání jsem začínal v oblasti počítačů a výpočetní techniky. Koncem 90. let jsem se zaměřil na sklářský, zpracovatelský (len) a posléze i na tukový průmysl. Působil jsem v řadě firem.

LN: Považujete se za úspěšného podnikatele?

JIROUNEK: Nějaké peníze jsem vydělal a zdanil. Dneska se považuji především za podnikatele bohatého na zkušenosti, za které jsem draze zaplatil.

LN: V první polovině 90. let jste působil v investiční společnosti ISAAC, ve které jste se sešel s kontroverzním finančníkem Petrem Sisákem či Františkem Kochem. Tito podnikatelé působili v padlé První slezské bance či Ekoagrobance. Sisák navíc stojí za problematickou firmou Key Investments, která vytáhla a dosud nevrátila stovky milionů některým městským částem v Praze. Jaký máte vztah s těmito byznysmeny?

JIROUNEK: Fero Koch je můj dlouholetý kamarád. Myslím si, že žádná z kauz proti mně či proti němu naše přátelství nepoškodila. S Petrem Sisákem jsem se poznal na začátku 90. let. Naše názory na podnikání byly odlišné a přestali jsme se záhy vídat.

LN: V čem jste se neshodli? Vadily vám ty zhroucené banky?

JIROUNEK: To nebyl důvod. V té době banky ještě fungovaly. Neshodli jsme se na některých formách a způsobech podnikání, v dobrém jsme se rozešli. Dobrovolně jsem se sbalil, ještě před tím, než dané banky zkrachovaly. V podnikání jsme se pak už nikdy neprotnuli.

LN: Mám k dispozici komisionářkou smlouvu mezi Oleem Chemical a Key Investments z roku 2008. Za vaši firmu jednal dle dokumentu František Koch. V čem spolupráce spočívala?

JIROUNEK: Nic jsme s Key Investments nedělali. Nevím, kdo vám dokument podstrčil.

LN: Tvrdíte, že jde o falzum?

JIROUNEK: Nevím, o co jde. Já ani pan Urbánek si na to nevzpomínáme. Určitě ani jeden z nás není pod smlouvou podepsán (ve smlouvě se píše: „Jejím jménem (Oleo Chemical) jedná a podepisuje Ing. František Koch, na základě plné moci ze dne 25. 6. 2008“ – pozn. red.). Nebo to mohlo být tak, že někdo jednal jménem společnosti Oleo Chemical, ale my jsme nevěděli, že vyjednával zrovna s Key Investments. Já, pan Urbánek ani ředitel Kučera jsme s Key Investments smlouvu nepodepisovali. Peníze jsme od nich ani nedostali, ani jim je nedali. Je ale klidně možné, že byla podepsána nějaká smlouva, která nebyla realizována, a všichni na ni zapomněli.

LN: V 90. letech jste podnikal i s Romanem Pjajkou. V knize Jaroslava Kmenty Svědek na zabití Michael Kliment (svědek v kauze únosu Krejčířova otce Lamberta) tvrdí, že Pjajku nechal zabít kvůli majetku Radovan Krejčíř. Máte informace, co se tehdy vlastně přihodilo?

JIROUNEK: Znali jsme se s panem Pjajkou dobře. Spolupracovali jsme spolu právě v době, kdy jsem ukončil spolupráci s panem Sisákem. V roce 1997 se naše obchodní cesty rozešly. Párkrát jsme se pak ještě potkali jako přátelé. Záležitost, která pana Pjajku potkala v květnu roku 2000, byla i pro mě velmi tragická. Nikdy není příjemné, když blízký člověk přijde o život takovým způsobem. Co se týká knížky pana Kmenty, se zájmem jsem si ji přečetl. Je v ní ale takových lží a nepřesností. Problém není v autorovi, ale v lidech, kteří mu napovídali. Na pár faktech jsem si ověřil, že řada věcí v knize nesedí. Vím třeba, že Pjajka nikdy nepodnikal v naftovém průmyslu. Myslím si, že když někdo podává svědectví jako pan Kliment, měl by dané osoby dobře znát a trávit s nimi čas. A to se, myslím, v případě pana Pjajky nestalo. Jinak je to vše v rovině „jedna paní povídala“.

LN: Znáte se s uprchlíkem Radovanem Krejčířem? V minulosti vám měl půjčovat peníze Krejčířův přítel Richard Chlad.

JIROUNEK: Neznám, nikdy jsem ho naživo neviděl a nikdy jsme nedělali žádné obchody. Společensky ani podnikatelsky jsem se o něho neotřel. I jeho vile jsem se vyhýbal obloukem, přestože dnes kolem ní musím autem projíždět každý den. Nebo z toho snad chcete udělat, že jsem díky tomu jemu blízkým člověkem? Znám jen Chlada, s nímž mám společnou vášeň – moře. Provozuji námořní jachting, na vítr, on má zase motorový jachting.

LN: V případu padělané směnky, který řeší soud, vám měla skupina vyděračů vyhrožovat a sledovat váš automobil. Měl jste někdy vy sám strach o život?

JIROUNEK: Já se k tomuto vyjadřovat nechci. Samozřejmě jsem měl strach nejen o sebe. Je to pro mě ale velmi citlivá věc, takže se o tom nemůžu dál vyjadřovat. Strach z únosu, který jsem měl, se pak u soudu potvrdil.

LN: Tento soud ale bude pokračovat. Odvolací soud vrátil kauzu krajskému soudu. Proč?

JIROUNEK: Chce přezkoumat, jestli jsem si falešnou směnku (na jejím základě měl Jirounek dle obžaloby požadovat po spolumajiteli společnosti Ravak 127 milionů korun – pozn. red.) nevyrobil sám. Na to mohu říct jediné: nevyrobil. Moje nevina se prokáže. Já s touto zločineckou skupinou nechci mít nic společného. Jediné, co se stalo, bylo, že jsem jim nalítnul. Nechci se k tomu vyjadřovat a znovu mít strach. Jsem rád, že mohu normálně chodit po ulici. Myslím si, že to bylo celé připravené proti mně ze strany Ravaku.

LN: Firma Ravak společnosti Oleo Chemical půjčila několik set milionů korun, které jste potřebovali na rozjezd a rozšíření firmy. Oni tvrdí, že jste peníze nevrátil, vy namítáte, že naopak Ravak vám způsobil škodu. Nechť spor rozhodnou soudy. Jak zpětně navázání kontaktu s Ravakem hodnotíte?

JIROUNEK: Jako osudovou chybu. V tom, že jsem si vybral špatného partnera.

LN: Jak jste se s lidmi z Ravaku seznámil?

JIROUNEK: Přes Jindru Vařeku mladšího (jeden ze spolumajitelů Ravaku, dnes starosta Příbrami za ANO – pozn. red.).

LN: Jste stále přátelé?

JIROUNEK: Když řeknu, že jsme stále přátelé, bude mít Jindra doma peklo od táty. Když řeknu, že nejsme přátelé, bude si říkat, že je divné, že naše přátelství rozdělil jeho nepovedený vztah s otcem.

LN: Jakým způsobem jste se znal s protikorupčním bojovníkem Karlem Janečkem, který vám měl poskytnout několik desítek milionů? Janeček mi před rokem řekl: „Peníze jsem půjčil svému kamarádovi, který je následně předal panu Jirounkovi. Mělo to jít na koupi letadla. Kamarád mi tehdy jen sdělil, abych zhruba 75 milionů poslal na Jirounkův účet. Byla to chyba.“

JIROUNEK: Karel Janeček půjčil peníze svému kamarádovi. On peníze pouze přeposlal. Vše bylo učiněno na základě mandátní smlouvy. Známe se s Karlem Janečkem, máme společného kamaráda, se kterým máme oba výborné vztahy.

LN: Pikantní je, že případ Oleo Chemical a smlouvy s karibskými firmami, které spolupracovaly například s Ivem Rittigem, vynesl na veřejnost na podzim roku 2011 právě Janečkův Nadační fond proti korupci.

JIROUNEK: To vůbec s Karlem Janečkem nesouvisí. Nemáte v tom vůbec jasno. Karel Janeček byl zneužit Karlem Randákem. Měl jsem od Janečka informace, že se něco chystá. Následně jsem mu vysvětlil, o co přesně jde. On to pochopil a řekl, že náš případ není korupční. Celou kauzu Oleo Chemical, jak vy tomu říkáte, ale nakonec zažehl Randák, který o nás promluvil v televizi. Randák v dané době pracoval pro Andreje Babiše.

LN: Máte pro to důkazy?

JIROUNEK: Nemám. Oznamuji vám to. Opatřit si je musíte vy, když jste investigativní novinář.

LN: Vy to ale tvrdíte, takže byste pro to měl mít nějaké důkazy.

JIROUNEK: Vždyť Karel Randák tehdy nepopíral, že pracoval pro Babiše. Když to někdo nepopírá, tak tomu tak asi bylo. Každopádně to celé začal Randák. Od začátku šlo o zakázku Olea Chemical pro dopravní podnik. Vždyť my to ale vyhráli s nejlevnější nabídkou, na které podnik ušetřil a vydělal zhruba 40 milionů korun. Rozhodně jsme tedy žádný podnik netunelovali. Co se týká vynesených dokumentů, které pocházely z naší firmy, ukradli je pánové z Ravaku. Zbytek zfalšovali. Chcete po mně neustále nějaké důkazy. To se mám stát živým terčem nebo uklouznout v koupelně a spadnout na umyvadlo?

LN: To nikdo nechce.

JIROUNEK: No vidíte, tak si udělejte obrázek sám a nedolujte to ze mě. Koukněte se, kolik tu je všude kolem mrtvých podnikatelů.

LN: Proč by podle vás chtěl Babiš Oleo Chemical a vás s Urbánkem někdy v roce 2011 zlikvidovat?

JIROUNEK: Je to jednoduché. Babiš nás chtěl koupit, jenže my jeho nabídku nepřijali. Neměli jsme zájem prodávat to jemu, protože jsme nesouhlasili s jeho metodami.

LN: Měl jste s ním osobní zkušenost?

JIROUNEK: Neměl, občas jsem si něco přečetl a stačilo mi to. Na schůzce jsem s ním nebyl, jen Michal Urbánek.

LN: Znal jste se s Rittigem? Proč jste si pro poradenství vybral zrovna karibskou firmu Cokeville Assets?

JIROUNEK: S panem Rittigem se neznám a nijak jsme spolu nespolupracovali. Cokeville si naše firma vybrala z důvodu, že její ředitel Peter Kmeť je považován za uznávaného odborníka na mezinárodní právo a legislativu v oblasti emisí skleníkových plynů. Toto a další poradenství za firmu objednával kolega Michal Urbánek.

LN: Jaký přínos poradenství pro firmu mělo?

JIROUNEK: Vyplatilo se nám, přesné částky si ale nechám až před soud. Spolupracovali jsme s tolika poradenskými firmami, že jsme nikdy nezkoumali jejich minulost – vždy nám šlo jen o to, co pro nás mohou udělat. Není možné dohledat o všem všecko a nejlépe deset let nazpět. Nedělejte ze všeho krev a zloděje. Byli jsme dva kluci, kteří z ničeho vybudovali fabriku a jako jediní v oboru jsou na domácím trhu schopni konkurovat Andreji Babišovi. Respektive spíše na evropském trhu, protože tady nám to Babiš zakázal.

LN: V září vás kvůli úvěrovému podvodu soud poslal, zatím nepravomocně, na pět let do vězení. Máte z toho strach?

JIROUNEK: Rozsudek je nepravomocný, napadl jsem ho v odvolání. Nemyslím si, že bych měl jít někam na pět let.