Lidovky.cz

Jiří Rusnok: Budeme se vracet k řízenému plovoucímu kurzu

Evropa

  8:54
Je jen otázkou času, kdy padne hranice pro posilování české měny a lidé budou moci koupit jedno euro za méně než 27 korun. Jiří Rusnok – ekonom, který se za pár měsíců nejspíš stane příštím guvernérem České národní banky – v rozhovoru říká: „Nepřipustíme žádné velké skoky.“

Jiří Rusnok, člen bankovní rady České národní banky. foto: Foto Petr TopičMAFRA

Kdo očekával, že prezident Miloš Zeman dosadí do čela České národní banky (ČNB) nového šéfa, který rychle posílí korunu a zavede euro, bude nejspíš zklamán. Je velmi pravděpodobné, že hlava státu zhruba v polovině letošního roku jmenuje novým guvernérem bývalého premiéra Jiřího Rusnoka. A klíčová věta tohoto současného člena bankovní rady ČNB z rozhovoru pro Lidové noviny zní: „Rozhodně nehodláme připustit žádné přehnané skoky kurzu koruny.“ Co to přesně znamená?

Ještě může nějakou dobu trvat – řadu měsíců nebo i více než rok –, než centrální banka kývne na posílení české měny pod úroveň 27 korun za euro. I pak ale bude hlídat, aby neposilovala příliš. Zahraniční dovolené lidem rychle nezlevní, zato českému vývozu a následně celé ekonomice bude pořád pomáhat relativně výhodný kurz.

Rusnok prý nemá ani žádnou velkou ambici prosazovat vstup do eurozóny. „Centrální banka je z tohoto pohledu jen servisní organizace. Pokud vláda rozhodne o přijetí eura, my to budeme muset vykonat,“ říká pravděpodobný guvernér. Zároveň však tipuje, že ministři v příštích pěti letech žádné takové rozhodnutí neudělají. Jiný postoj zastává ekonom a národní koordinátor pro zavedení eura Oldřich Dědek. ČNB by se podle něho měla aktivně zapojit do diskuse o euru a vysvětlovat jeho výhody.

Jiří Rusnok dále přibližuje různé varianty, jak by mohlo opuštění kurzového závazku – takzvaný exit – vypadat. Jednou z možností je postupné posunování hranice pro pohyb koruny vůči euru na nižší (z hlediska koruny silnější) úroveň. „Dovedu si skutečně představit i variantu, že by se ten závazek nějakým způsobem stupňovitě opouštěl,“ přibližuje Rusnok možný postup.

Také Oldřich Dědek, který v minulosti působil ve vedení ČNB, považuje takový postup za jedno z možných řešení. „Byla by to novinka,“ říká a upozorňuje, že podobné postupné kroky již byly ve světě využívány v opačném případě – při oslabování měny. Bude však nutné i zvážit, zda by stupňovitý exit nevyvolal větší tlak spekulantů. Stejně bude třeba rozhodnout, zda ČNB oznámí, či neoznámí exit předem.

„Osobně by se mi líbilo udělat vše otevřeně, transparentně a spíše jednorázově. Ale nevím, jestli nám to okolnosti umožní,“ říká Jiří Rusnok v rozhovoru, který vyšel původně v LN 15. ledna.

LIDOVÉ NOVINY: Před měnovými intervencemi na konci roku 2013 se kurz české měny pohyboval mezi 25 a 26 korunami za euro. Proč by se neměla koruna rychle vrátit k těmto hodnotám poté, co opustíte kurzový závazek?

V tuto chvíli ještě přesně nevíme, jak bude režim opouštění kurzového závazku vypadat. Zda to bude ze dne na den.

RUSNOK: Myslím, že to nikdo takto explicitně neřekl. My jsme vždy říkali, že nebudeme tolerovat nějaké prudké výkyvy.

LIDOVÉ NOVINY: Takový návrat k hodnotám z roku 2013 byste za prudký výkyv nepovažoval?

RUSNOK: Otázkou je, co znamená prudký. V tuto chvíli ještě přesně nevíme, jak bude režim opouštění kurzového závazku vypadat. Zda to bude ze dne na den. Budeme se vracet k takzvanému řízenému plovoucímu kurzu, my jsme ani dříve neměli úplně volný kurz. A v rámci řízeného plovoucího kurzu máme vždy možnost nějakým způsobem zasáhnout, pokud by hrozily nějaké prudké výkyvy kurzu. Prudké výkyvy ničemu neprospívají.

LIDOVÉ NOVINY: K tomu směřovala naše otázka. Považovali byste za problém, kdyby se koruna třeba během měsíce od opuštění kurzového závazku dostala na hodnoty z roku 2013?

RUSNOK: To bude záležet na makroekonomických a zejména měnových okolnostech. Pokud bude inflace na vzestupu a také další parametry ekonomiky budou ukazovat, že jsme někde nad potenciálem a do jisté míry se přehříváme, pak si dovedu představit i tuto formu zpřísnění měnové politiky. Tedy jisté posílení kurzu koruny.

Z dlouhodobého hlediska ale platí, že pokud česká ekonomika udrží trend z roku 2015, bude konvergovat k jádru Evropské unie, a pokud tu bude podobná inflace jako v eurozóně, kurz bude mít tendenci posilovat

Jestliže tu ovšem taková situace nebude, přílišné posílení kurzu smysl nedává. Z dlouhodobého hlediska ale platí, že pokud česká ekonomika udrží trend z roku 2015, bude konvergovat k jádru Evropské unie, a pokud tu bude podobná inflace jako v eurozóně, kurz bude mít tendenci posilovat.

LIDOVÉ NOVINY: Kdyby pak Česko vyhlásilo cíl přijmout euro, vedlo by to nejspíš k dalšímu posilování kurzu.

RUSNOK: Ten cíl zatím nikdo nevyhlásil, takže to je úplně hypotetická záležitost. Tím bych se teď moc netrápil.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké jsou přesně scénáře takzvaného exitu, opuštění kurzového závazku? Je možné, že by se kurzový závazek fázoval, postupně posouval na nižší hodnoty?

RUSNOK: To bych určitě nevyloučil. Dovedu si skutečně představit i variantu, že by se ten závazek nějakým způsobem stupňovitě opouštěl.

LIDOVÉ NOVINY: Vy byste to preferoval?

RUSNOK: V tuto chvíli žádnou takovou preferenci nemám, ale okolnosti nás můžou přivést k různým úvahám.

LIDOVÉ NOVINY: Také asi bude nutné rozhodnout, jestli opuštění kurzového závazku oznamovat, nebo neoznamovat předem.

Osobně by se mi líbilo udělat vše otevřeně, transparentně a spíše rychle, jednorázově. To pak pro nás samozřejmě znamená méně starostí. Ale nevím, jestli nám to okolnosti umožní.

RUSNOK: Ano. Je to jedna z otázek, které si musíme klást a hledat k nim vhodné varianty odpovědí.

LIDOVÉ NOVINY: Ani tady nemáte osobní preferenci?

RUSNOK: Nemám žádnou silnou preferenci. Osobně by se mi líbilo udělat vše otevřeně, transparentně a spíše rychle, jednorázově. To pak pro nás samozřejmě znamená méně starostí. Ale nevím, jestli nám to okolnosti umožní. Rozhodně ale nehodláme připustit žádné přehnané skoky kurzu koruny.

LIDOVÉ NOVINY: Po oslabení koruny v roce 2013 čelila ČNB kritice kvůli nedostatečné komunikaci. Firmy si stěžovaly, že jim tím centrální banka uškodila. Neměli byste už z tohoto důvodu preferovat větší transparentnost a snažit se firmy na exit připravit?

RUSNOK: My je na exit fakticky připravujeme už od samého začátku, kdy jsme kurzový závazek zavedli. Opakovaně říkáme, že ten režim nebude trvat věčně.

LIDOVÉ NOVINY: Ale exit se posouvá...

RUSNOK: Ano. Okolnosti, které jsou pro naši politiku určující, se vyvíjejí jinak, než se původně zdálo. S firmami mluvíme, máme pravidelná jednání s podnikatelskými a zaměstnavatelskými svazy. Pokud jsou soudní a poslouchají, co říká centrální banka, myslím, že jsou určitě připraveni. Po lekci z roku 2013 si toho hledí mnohem více.

LIDOVÉ NOVINY: Pro pořádek zopakujme časový předpoklad opuštění kurzového závazku – nejdříve ve druhé polovině tohoto roku, ale spíše ke konci roku, či dokonce ještě později. Platí to?

S firmami mluvíme, máme pravidelná jednání s podnikatelskými a zaměstnavatelskými svazy. Pokud jsou soudní a poslouchají, co říká centrální banka, myslím, že jsou určitě připraveni.

RUSNOK: V zásadě ano. Bereme samozřejmě vážně slib, že to nebude dříve než v polovině tohoto roku. Ale přicházející data zejména o inflaci nás spíše přesvědčují, že to budeme muset udělat ještě o něco později.

LIDOVÉ NOVINY: ČNB teoreticky může tisknout peníze donekonečna. Není ale přece jen problém, když se při intervencích utrácejí stovky miliard korun?

RUSNOK: Především nesouhlasím se slovem utrácejí. Ty peníze nevyhazujeme. Nakupujeme eura a za ta eura zase velice kvalitní cenné papíry, většinou vládní dluhopisy západoevropských zemí. Nakupujeme i jiné měny, takže držíme i dolarová aktiva, případně aktiva v některých dalších měnách. Jde o cenné papíry, které mají v naprosté většině případů kladný, nenulový výnos. Vytváříme devizové rezervy státu, jejichž výše se velmi pomalu blíží úrovni 40 procent hrubého domácího produktu. To není nic mimořádného. A nevzniká tu žádný státní dluh.

LIDOVÉ NOVINY: Neměly by se změnit základní parametry měnové politiky? Stále více se mluví o tom, že se nacházíme v období dlouhodobě nízké inflace. Někteří analytici říkají, že cíl dvouprocentního růstu cen, ke kterému se hlásí také Česká národní banka, už je překonaný.

Vytváříme devizové rezervy státu, jejichž výše se velmi pomalu blíží úrovni 40 procent hrubého domácího produktu. To není nic mimořádného. A nevzniká tu žádný státní dluh.

RUSNOK: Já samozřejmě vnímám, že se časy mění. Zřejmě se nějak mění přirozená výnosová míra aktiv, spíše k nižším úrovním. Ale nemyslím, že nastal čas na nějaké snižování inflačních cílů. Ten cíl nevychází z toho, jaké jsou právě teď makroekonomické a měnové problémy. Do značné míry vychází z teorie a praxe měření růstu cen. Inflace do dvou procent znamená cenovou stabilitu.

LIDOVÉ NOVINY: Jedním z důvodů, proč ČNB zavedla kurzový závazek, byly obavy z deflace, poklesu cen. Ceny ropy dál dlouhodobě klesají. Jak dnes v ČNB vnímáte nebezpečí deflace?

RUSNOK: Závazek byl skutečně krokem k tomu, aby byla odvrácena hrozba deflace. V roce 2013 a dál vypadala velice vážně. Celkový cenový index se držel nad nulou víceméně jen díky daňovým změnám. Centrální bankéři se přirozeně obávali delšího období deflace. To se podařilo odvrátit. V roce 2015 jsme se, pokud jde o cenový index, skutečně vrátili na mimořádně nízkou úroveň. Tento rok byl ale mimořádný, protože výrazně klesly ceny ropy a dalších komodit. Ale tento efekt se postupně vytratí.

LIDOVÉ NOVINY: V analýzách Goldman Sachs či Morgan Stanley se dokonce objevily scénáře, podle nichž cena ropy klesne až na 20 dolarů za barel.

Zřejmě se nějak mění přirozená výnosová míra aktiv, spíše k nižším úrovním. Ale nemyslím, že nastal čas na nějaké snižování inflačních cílů.

RUSNOK: Jasně, jsou tu takové scénáře, ale myslím, že se vůbec nemusejí naplnit. Ale i kdyby cena ropy ještě o něco klesla, rozdíl oproti současným cenám bude mnohem menší než rozdíl mezi cenovou hladinou 2014 a 2015. Proto jsme také řekli, že na pokles cen ropy nebudeme v naší měnové politice nijak zásadně reagovat.

LIDOVÉ NOVINY: Jakou očekáváte inflaci v době opouštění kurzového závazku?

RUSNOK: Bylo by dobré, kdybychom se přinejmenším blížili dvouprocentnímu cíli. Pokud bychom byli na nějaké úrovni hluboce pod tímto cílem, byl by nesmysl zpřísňovat měnovou politiku. Protože pak bychom se mohli propadat ještě hlouběji pod cíl, a dokonce se vrátit k hrozbě deflace. To bychom se ocitli úplně mimo rámec našeho měnového mandátu.

LIDOVÉ NOVINY: Když říkáte hluboko pod cílem, kolik je to desetin procenta?

RUSNOK: Desetina nehraje roli. Jestliže jsme dnes daleko i od jednoho procenta, je to pořád hluboko pod cílem. Něco jiného bude, až dosáhneme inflace někde mezi 1,3 a 1,7 procenta. Ale důležitý je hlavně výhled, trend. Až budeme opouštět kurzový závazek, nebude nás tolik trápit momentální inflace, ale to, jaký bude výhled inflace v horizontu roku, roku a půl. A dokonce jsem přesvědčen, že v tomto horizontu musíme ten dvouprocentní cíl přestřelovat.

LIDOVÉ NOVINY: Zdá se nám, že se jako pravděpodobný příští guvernér lišíte od současného šéfa Miroslava Singera v přístupu ke komunikaci. Centrální banka pod Singerovým vedením zdůrazňovala, jak její politika přispívala k hospodářskému růstu. Co si myslíte o názoru jiného bývalého člena bankovní rady Luďka Niedermayera, že by ČNB neměla vytvářet přehnaná očekávání o možnostech centrální banky?

I kdyby cena ropy ještě o něco klesla, rozdíl oproti současným cenám bude mnohem menší než rozdíl mezi cenovou hladinou 2014 a 2015

RUSNOK: Souhlasím, že je špatné vytvářet jakákoliv přehnaná očekávání. Nemyslím si ale, že by to ČNB nějak přehnaně dělala. Banka dostávala dotazy, na které odpovídala. Samotná analýza ohledně pozitivního příspěvku k růstu je velmi složitá. Jednotlivé faktory totiž není možné úplně očistit a říct s nějakou velkou přesností – tohle přispělo k růstu o tolik a tolik. Politika ČNB nějaký příspěvek měla, o tom nepochybuji ani já. Ale patřím k těm, kteří tento vliv nepřeceňují.

LIDOVÉ NOVINY: Jste tedy v tomto ohledu opatrnější než někteří jiní členové bankovní rady?

RUSNOK: Určitě opatrnější.

LIDOVÉ NOVINY: Nemůže se přece jen stát, že byste z nějakého důvodu zvyšovali úrokové sazby dříve, než byste opouštěli kurzový závazek?

RUSNOK: Ne, to si představit nedovedu. To vůbec nedává smysl. Kurzový závazek je alternativou ke snižování úrokových sazeb a má smysl ve chvíli, kdy už jsou sazby na nule a z nějakého důvodu nechcete jít do záporných sazeb. Takže to by bylo v rozporu s logikou věci.

LIDOVÉ NOVINY: Teď se nacházíme v prostředí celkově nízkých úrokových sazeb. Přetrvají i v období hospodářského růstu?

Až budeme opouštět kurzový závazek, nebude nás tolik trápit momentální inflace, ale to, jaký bude výhled inflace v horizontu roku, roku a půl

RUSNOK: Zatím tomu všechno nasvědčuje. Peněz je v zásadě přebytek, poptávka po nich je nižší než nabídka. Cena je tedy nízká.

LIDOVÉ NOVINY: Banky sedí na hromadě likvidity a moc nevědí, co dělat dál. Navíc je tu regulace, která vyžaduje, aby se půjčovalo obezřetněji, do méně rizikových aktiv s menším výnosem. Některé státní dluhopisy mají výnos kolem nuly, část penzijních fondů prodělává. Netlačí nás centrální banky, zejména Evropská centrální banka (ECB), do pasti likvidity?

RUSNOK: Nevím, jestli se to dá nazvat pastí likvidity. Zkrátka je tu taková situace, která má více příčin, a centrální banka musí plnit svoje úkoly. Ani ECB dlouhodobě neplní svůj inflační cíl a má zájem povzbudit růst v eurozóně.

Rozhodla se pro kvantitativní uvolňování, tedy skupování cenných papírů, což je způsob podpory ekonomiky, který už předtím vyzkoušeli Američané, Britové a další. Kdyby se do toho ECB nepustila, všichni budou nadávat, že nic nedělá. Situace v eurozóně se v navíc v mnohém liší od té naší, zdaleka ne všechny evropské bankovní systémy mají přebytek likvidity.

LIDOVÉ NOVINY: Vraťme se k Česku. Nedochází tady k vyhánění čerta ďáblem, a navíc k pokřivení trhu? Díky nízkým sazbám si může půjčit daleko víc lidí než v minulosti. Vidíte tu riziko vzniku různých bublin?

Peněz je v zásadě přebytek, poptávka po nich je nižší než nabídka. Cena je tedy nízká.

RUSNOK: Teoreticky tu vznikat mohou. My ale vývoj velmi pečlivě sledujeme a myslím, že patříme k těm centrálním bankám, které v oblasti finanční stability odpracovaly velký kus práce. Testujeme banky, pojišťovny i některé další finanční instituce. Zkoumáme zvláště takzvané obezřetnostní parametry, ale i jejich celkovou stabilitu. Zatím nevidíme žádné větší ohrožení. A to, že si může půjčit víc lidí, je podle mého názoru dobře. My jsme rozhodně netrpěli nějakým přehřátým úvěrovým trhem a netrpíme jím ani teď.

LIDOVÉ NOVINY: Budete v souvislosti s podobnými hrozbami ladit i zvyšování úrokových sazeb, které přijde někdy po opuštění kurzového závazku? Prudké zvýšení sazeb by mohlo přinést třeba neschopnost splácet hypotéky...

RUSNOK: Jasně. Vždy tu je určitý přirozený konflikt – někdy menší, někdy větší – mezi měnovou politikou a politikou finanční stability. U nás máme štěstí, že se obojí řeší pod jednou střechou v ČNB. Komunikace mezi jejími útvary je tak poměrně pružná. Je ale nutné také připomenout, že každý, kdo vstupuje do nějakého úvěrového vztahu, musí být poučen, že výše úrokových sazeb není stanovena navěky.

LIDOVÉ NOVINY: Ještě bychom se vrátili k vyhlídkám na zavedení eura. Rychlost jeho přijetí už zpochybnil i Miloš Zeman, když prohlásil, že Česko by mělo společnou měnu přijmout až ve chvíli, kdy z eurozóny vystoupí Řecko. Myslíte si, že celý proces přistupování k euru začne ještě za vašeho působení v ČNB?

Patříme k těm centrálním bankám, které v oblasti finanční stability odpracovaly velký kus práce. Testujeme banky, pojišťovny i některé další finanční instituce.

RUSNOK: To nedokážu odhadnout, protože nevím, jak dlouho budu v úřadě. O tom, jestli přijmeme euro, nerozhodne ani prezident, ani ČNB. Rozhodnout musí relevantní politické síly, jako jsou vláda či politické strany. Zatím to ale na rozhodnutí v nějaké dohledné době nevypadá. Když si zahraji na politologa amatéra, troufnu si tvrdit, že do konce mého mandátu v roce 2020 se na tom nic nezmění. Takže to ani nepovažuji za relevantní téma.

LIDOVÉ NOVINY: Zatím tedy nepočítáte s guvernérským mandátem? To byste v ČNB skončil o něco později než v roce 2020...

RUSNOK: Mohu počítat jen s tím, co už je někde uvedeno na papíře.

LIDOVÉ NOVINY: S prezidentem Zemanem se ale vídáte. Určitě víte, s čím můžete počítat. Asi se nemýlíme, když řekneme, že své jmenování guvernérem můžete považovat za pravděpodobné.

RUSNOK: Pravděpodobné jsou různé věci. Ano, tak se někdy pan prezident vyjádřil, já jsem to zaznamenal a jsem na to připraven. Víc se k tomu ale vyjadřovat nebudu.

LIDOVÉ NOVINY: Prezident se v minulosti mnohokrát vyslovil ve prospěch zavedení eura a naopak žádal zrušení kurzového závazku. Během příštích dvou let Miloš Zeman jmenuje čtyři nové členy bankovní rady, odejdou lidé jmenovaní Václavem Klausem. Bude pak bankovní rada více eurofilní a méně apolitická?

O tom, jestli přijmeme euro, nerozhodne ani prezident, ani ČNB. Rozhodnout musí relevantní politické síly, jako jsou vláda či politické strany. Zatím to ale na rozhodnutí v nějaké dohledné době nevypadá.

RUSNOK: Nevím, z čeho vycházíte, když předpokládáte, že dnes je rada méně eurofilní a více apolitická. Rozhodnutí politika, ať už to byl Václav Havel, Václav Klaus, nebo Miloš Zeman, je rozhodnutí politické. A pokud jde o to, jestli někdo má eurofilní, nebo neeurofilní názory, je to čistě jeho soukromá věc. Centrální banka je z tohoto pohledu jen servisní organizace vlády. Pokud rozhodne o přijetí eura, my to budeme muset vykonat. Ani nejsem schopen říct, kdo je v Česku více či méně eurofilní. Z hlediska fungování centrální banky to nemá žádnou relevanci.

LIDOVÉ NOVINY: Vlády v Polsku či Maďarsku chtějí posílit roli státních a národních bank. O silných státních bankách mluvili také sociální demokraté v Česku během poslední kampaně před parlamentními volbami. Teď se rýsuje projekt silné státní investiční a rozvojové banky. Co si o tom myslíte?

RUSNOK: ČNB je autorita, která vykonává dohled nad bankami, aby fungovaly podle platných zákonů a evropské legislativy. Nerozlišujeme, je-li vlastníkem stát, či soukromý subjekt.

LIDOVÉ NOVINY: Zajímal by nás i váš názor jako ekonoma...

RUSNOK: Jako ekonom nemám žádný problém s tím, když tu budou na tržním principu fungovat banky se státní účastí. Ani by nemohly fungovat jinak, protože český trh je velmi konkurenční. Pokud se tedy vláda pro něco takového rozhodne, je to jen její věc. Pokud jde o velkou rozvojovou banku, na to nemám vyhraněný názor. Dost bych se divil, kdyby byla vláda schopná aktivovat nějaký větší objem kapitálu. To byl pro vládu vždy problém.

LIDOVÉ NOVINY: Asi ale může využívat evropské peníze, a to ve větší míře, než tak zatím činila Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB).

ČNB je autorita, která vykonává dohled nad bankami, aby fungovaly podle platných zákonů a evropské legislativy. Nerozlišujeme, je-li vlastníkem stát, či soukromý subjekt.

RUSNOK: To ano. Pokud jde o kvazitržní mechanismus, jak rozdělovat evropské peníze, to je celkem dobrá myšlenka. Je lepší, když taková banka nabídne zvýhodněné půjčky či jiné finanční nástroje, než když státní agentury rozdělují pouze dotace. V Evropské unii je k využívání takových částečně tržních mechanismů celkem velký apetit. Jde o specializovanou činnost, která nemůže nijak zásadně ovlivnit bankovní trh.

LIDOVÉ NOVINY: Může se do takové činnosti pustit i subjekt s bankovní licencí od centrální banky? Dnešní ČMZRB takovou licenci má, kupříkladu německá rozvojová banka KfW nikoliv.

RUSNOK: To je technický aspekt. Ne všichni si to uvědomují, ale my tu máme zkušenosti s Českou exportní bankou a pojišťovací společností EGAP. Tyto státní exportní instituce licenci mají. To ale také znamená určité povinnosti, zejména pokud jde o kapitálovou přiměřenost. Požadavky na kapitálovou přiměřenost dnes přitom rostou. Taková je realita.

Po čase může vláda zjistit, že jde o dost drahou formu dosažení původně zamýšleného záměru podpory exportu. Ve většině evropských zemí ty různé exportní banky a podobné instituce klasickou bankovní licenci nemají. Fakticky jde o vládní agentury, které nejsou stresovány standardním bankovním dohledem.

LIDOVÉ NOVINY: Takže se přikláníte k tomu, že ani ČEB, ani EGAP by licenci mít neměly?

Ve většině evropských zemí ty různé exportní banky a podobné instituce klasickou bankovní licenci nemají. Fakticky jde o vládní agentury, které nejsou stresovány standardním bankovním dohledem.

RUSNOK: Myslím, že byla chyba nechat je v tomto režimu.

LIDOVÉ NOVINY: Měly by tedy o licenci přijít?

RUSNOK: To ať si rozhodne vláda. V Česku existují dva protichůdné názory a dnes převažuje ten, podle kterého by si měly licenci ponechat. Já s tím problém nemám. Tvrdím ale, že z hlediska využití kapitálu jde o vysoce nákladnou a neefektivní cestu, zejména s ohledem na dnešní regulaci. Kdyby to vláda měla plně v rukou, může tyto instituce řídit mnohem operativněji.

LIDOVÉ NOVINY: V Polsku a Maďarsku se hodně mluví také o posilování státních a národních retailových bank. Jak vnímáte tento vývoj? Má to pro nás nějaké významnější důsledky?

RUSNOK: Určitě je důležité to přinejmenším sledovat a studovat. My jsme v tomto ohledu mnohem šťastnější země, není zde žádný fatální odpor k zahraničním vlastníkům. To je dáno bankovní krizí v devadesátých letech, kterou způsobili čeští vlastníci. Od té doby tuzemské banky fungují dobře.

V Polsku a Maďarsku ale lidé takové krizové období nezažili, byly tam jen dílčí problémy. Určitě tam hraje roli i politika, která je v těchto zemích více národovecká. Touze vidět banky zpátky více v národních rukou se nelze divit. Otázkou je, do jaké míry půjde o soukromé ruce a do jaké míry o státní. Rozdělovat kapitál podle národnosti je ale špatné. Měli bychom být otevřenou zemí, která se chová ke všem stejně.

LIDOVÉ NOVINY: V Polsku a Maďarsku také zavedli nové bankovní daně.

Rozdělovat kapitál podle národnosti je ale špatné. Měli bychom být otevřenou zemí, která se chová ke všem stejně.

RUSNOK: Co se týče bankovních daní, ty jsou s výjimkou Polska na ústupu. Obecně platí, že zavádět diferencované daně pro různá odvětví, s výjimkou spotřební daně, není zdravé. Výsledkem je nerovné postavení různých odvětví.

LIDOVÉ NOVINY: Jak už jste naznačil, ČNB se mimo jiné zabývá dozorem a regulací. Má být podle vás na trhu jednotný orgán dohledu, nebo jich má být víc?

RUSNOK: Nám se osvědčil jednotný model. Pro zemi naší velikosti je to nejlepší řešení. Je to velmi efektivní, i co se týče nákladovosti. V zemích, kde mají více dohledových orgánů, vznikají problémy v komunikaci. Dnes se přitom vše odehrává neskutečně rychle, takže musíte rychle reagovat.

LIDOVÉ NOVINY: Dohledem se dnes zabývá řada různých zákonů. Jak vnímáte snahy prosadit jednotný zákon o dohledu, který by obsahoval veškerá ustanovení?

RUSNOK: Po tom už ČNB dlouho volá. Ministerstvo financí má ale v současnosti jinou práci a pouštět se do toho nechce. Kdyby k tomu došlo, alespoň by se sjednotila spousta procesních záležitostí, které jsou rozdílné v jednotlivých odvětvích. Určitě by to prospělo.

LIDOVÉ NOVINY: Ministerstvo financí, které připravuje zákon o úvěru pro spotřebitele, chce, aby ČNB začala dozorovat i nebankovní subjekty. Ta se tomu bránila s odůvodněním, že nejde o záležitost makroekonomické stability. Mění se nějak váš postoj?

Obecně platí, že zavádět diferencované daně pro různá odvětví, s výjimkou spotřební daně, není zdravé. Výsledkem je nerovné postavení různých odvětví.

RUSNOK: My stále tvrdíme, že to pod nás nepatří. Nejde o relevantní finanční trh, který by měl systémový význam. Jestli zkrachuje nějaký malý poskytovatel nebankovních úvěrů, z makroekonomického hlediska se nic nestane.

S tímto zákonem jsou spojována očekávání, že díky němu v Česku zmizí lichva. To je ale úplně nereálné, lichva nezmizí. Jde o činnost, kterou musejí stíhat hlavně orgány činné v trestním řízení. Politická reprezentace ale nyní nějak rozhodla a my se na to musíme připravit.

LIDOVÉ NOVINY: Co je podle vás primárním cílem regulace finančního trhu – chránit spotřebitele, nebo nekřivit trh?

RUSNOK: Nelze říct, že jedno je důležitější než druhé. Cílem regulace finančního trhu je zajistit jeho stabilitu. Tedy aby fungoval i za okolností, které nebudou příznivé. A aby finanční instituce, které na něm působí, byly dostatečně robustní z hlediska kapitálové vybavenosti. Samozřejmě, že do toho vstupuje také aspekt ochrany slabšího účastníka, což jsou spotřebitelé. Ti jsou v moderních systémech významně chráněni, aby jejich objektivní nerovnost vůči ostatním účastníkům byla zmírněna.

LIDOVÉ NOVINY: Jak vnímáte dnešní zásahy, které přicházejí z EU a dotýkají se přímo cenotvorby na bankovním trhu? Například určování výše mezibankovních poplatků či zákon o jednotném účtu, který určuje i maximální cenu, již si banky za tento účet mohou nastavit?

Lichva nezmizí. Jde o činnost, kterou musejí stíhat hlavně orgány činné v trestním řízení.

RUSNOK: Je to politické rozhodnutí. Někdo na evropské úrovni usoudil, že v zájmu vyšších principů stability společnosti je třeba zajistit takto daleko jdoucí regulaci. To vlastně dělá z bankovnictví komoditní byznys, jako tomu je třeba u regulace dodávek elektřiny. Tam jsou také předepsané cenové limity a je to vysvětleno přirozeným monopolem. V bankovnictví ale přirozený monopol najdete těžko.

Osobně to za šťastné rozhodnutí nepovažuji. Vypadá to, že se objevuje nové lidské právo, a to mít bankovní účet, navíc ještě za nějakou předem danou cenu. To hraničí s něčím, co nazývám lidskoprávní šílenství, kdy se téměř vše klasifikuje jako lidské právo. Odtud pramení přeregulovanost a tendence k přehnaným zásahům do svobody na tomto trhu.

LIDOVÉ NOVINY: Není to takový částečný návrat k centrálnímu plánování?

RUSNOK: Pokud v tom chcete podobnost hledat, najít ji tam můžete. Já říkám, že to nepovažuji za úplně šťastné.

LIDOVÉ NOVINY: Banky dnes budou muset posuzovat všechny klienty, kterým poskytnou úvěr, s rizikem, že pokud je posoudí špatně, klient nemusí splácet úroky. Zároveň banky musejí začít otvírat účty všem lidem v EU. Není to paradox?

Cílem regulace finančního trhu je zajistit jeho stabilitu. Tedy aby fungoval i za okolností, které nebudou příznivé. A aby finanční instituce, které na něm působí, byly dostatečně robustní z hlediska kapitálové vybavenosti.

RUSNOK: Jde o dvě různé věci. To, že by banka měla poctivě zhodnotit schopnost klienta splácet, je v pořádku. Jde o to, aby banky nepůjčily kdekomu. Takhle nad nimi visí Damoklův meč – když to udělají špatně, holt to budou platit ony. To, že musíte někomu otevřít účet, ale neznamená, že mu musíte také půjčit. Proto bych to nespojoval. Otevřením účtu banka riskuje, že bude mít jen trochu více práce.

LIDOVÉ NOVINY: Promítne se to i do vyšších nákladů a menších zisků bank.

RUSNOK: Jistě, ale ta regulace nakonec nebude tak přísná, aby na tom banky prodělávaly.

LIDOVÉ NOVINY: Zdá se, že politici dnes chtějí, aby banky nesly určité společenské náklady. Měly by se banky stát sociálním hráčem?

RUSNOK: Neměly. Je samozřejmě na nich, jak se postaví ke své firemní společenské odpovědnosti. Určitě by ale neměly nahrazovat nějaké státní přerozdělování peněz. Banka je podnikatelský subjekt, který se má starat, aby férově podnikal.

Jiří Rusnok (55)

  • Člen bankovní rady České národní banky od loňského března. Vše nasvědčuje tomu, že ho prezident Miloš Zeman letos v létě jmenuje novým guvernérem.
  • Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Působil ve Státní plánovací komisi a po roce 1989 na různých dalších postech ve státní správě i v Českomoravské konfederaci odborových svazů.
  • Za vlád vedených sociální demokracií byl ministrem financí a ministrem průmyslu. V sociální demokracii, ze které později vystoupil, patřil spíše k zastáncům „méně rozhazovačné“ politiky.
  • Byl také předsedou představenstva ING Penzijního fondu a prezidentem Asociace penzijních fondů. Prezident Zeman si ho zvolil za premiéra úřednické vlády (červen 2013 až leden 2014).
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.