Ve stínu představování nových ministrů se v úterý v Poslanecké sněmovně v tichosti jednalo i o dalších křeslech. Vládní koalice ve spolupráci s ČSSD zřejmě brzy rozšíří počet místopředsedů šéfky sněmovny Miroslavy Němcové (ODS). Post navíc by měly dostat obě největší strany – ODS a ČSSD. „Povýšeni“ mají být exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) a místopředseda zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD).
Nejsilnější vládní strana si delegování Pospíšila do vedení dolní komory Parlamentu během úterka už odhlasovala. „Mohu potvrdit, že jsem dostal od svého poslaneckého klubu nominaci na pozici místopředsedy sněmovny,“ řekl ČESKÉ POZICI Jiří Pospíšil.
Současně by však měli posílit i socialní demokraté. „Pokud se má rozšiřovat, tak se musí dodržovat zásada poměrného rozšíření. Čili buď mají jedno křeslo dostat komunisté, anebo dostanou druhé křeslo dvě největší strany, ODS a ČSSD,“ sdělil ČESKÉ POZICI šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc.
Protože vládní koalice téměř určitě nepřistoupí na to, aby do čela sněmovny usedl i zástupce KSČM, pravděpodobnější je druhá varianta. V takovém případě by sociální demokraté vyslali na místopředsednický post nejspíše Hamáčka. „Už jsem o tom taky slyšel. Ale dokud to neprojednáme na klubu, tak se k tomu nechci vyjadřovat,“ řekl ČESKÉ POZICI Hamáček, který byl v úterý na zahraniční cestě ve Washingtonu.
Plán na takové rozšíření se však nezamlouvá třetí největší straně, TOP 09. „My s tím záměrem příliš nesouhlasíme, ODS má jen o pár procent lepší výsledek než my, a tak není důvod, aby měla více členů ve vedení komory. Ještě o tom budeme jednat,“ řekl šéf poslanců TOP 09 Petr Gazdík.
Díra po Klasnové
V čele sněmovny je však stále volné místo po bývalé místopředsedkyni Kateřině Klasnové (VV). Ta z funkce odstoupila po rozdělení véčkařského klubu a vzniku hnutí LIDEM okolo Karolíny Peake. Miroslava Němcová proto má v současnosti pouze dva místopředsedy – Lubomíra Zaorálka z ČSSD a Jiřího Olivu z TOP 09. Lze tedy čekat, že obě velké strany svůj plán rozšířit počet místopředsedů prosadí.
Rozšířením místopředsedů sněmovny na čtyři se ta současná vrátí k jejich počtu, který byl běžný i v minulých volebních obdobích
Pokud se jim to skutečně podaří, půjde o další krok proti původnímu předsevzetí současných poslanců. Šéfové stran z celého politického spektra při jmenování nové sněmovny v roce 2010 vyhlašovali, že omezí počet placených funkcionářů – jejích místopředsedů i předsedů a místopředsedů sněmovních výborů a podvýborů. V minulých volebních obdobích se totiž často stávalo, že až na výjimky měli všichni poslanci nějakou funkci s příplatkem za vedení výboru či podvýboru.
Během tohoto volebního období však už poslanci stihli například rozdělit výbor pro obranu a bezpečnost na dva zvláštní výbory, aby vznikla funkce pro bezprizorního „předsedu“ VV Radka Johna. A rozšířením místopředsedů sněmovny na čtyři se ta současná vrátí k jejich počtu, který byl běžný i v minulých volebních obdobích. Místopředseda sněmovny má plat 134 600 korun a také nárok na služební auto s řidičem.
