Lidovky.cz

Jiří Klumpar: Komerční banky preferují konkurenty českých firem

Evropa

  9:19

Vyzýváme ostatní, aby šli s námi do iráckého Kurdistánu. Uvidíme, jak to dopadne, říká v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ šéf České exportní banky.

„Česká exportní banka je tady od toho, aby financovala export, který jde nad rámec běžných rizikových limitů komerčních bank,“ vysvětluje její šéf Jiří Klumpar. foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Kdyby neexistovala Česká exportní banka (ČEB), tuzemští exportéři by se nejspíš museli stát pouhými subdodavateli zahraničních vývozců. Ti by totiž financování od institucí ve svých zemích získali. V rozhovoru pro ČESKOU POZICI to řekl šéf exportní banky Jiří Klumpar, který na tomto postu působí od konce loňského roku.

Tuzemské komerční banky se zahraničními majiteli mají podle něho omezené možnosti, o jejich úvěrech pro české exportéry se nerozhoduje v Praze, ale v zahraničních centrálách. Podle Klumpara se stává, že ty spíše podpoří tamní konkurenty českých firem. Šéf ČEB je zvědavý, zda se komerční banky zapojí do financování největšího momentálně chystaného exportu – výstavby elektrárny v Kurdistánu, kde jde o zakázku pro české firmy za deset miliard korun.

Klumpar dále vysvětluje, jak vznikají miliardové ztráty kvůli úvěrům na výstavbu výrobních závodů obalového skla v Rusku, a reaguje na další starší výtky Nejvyššího kontrolního úřadu. Některé dřívější kroky České exportní banky podle něho porušovaly pravidla zdravého rozumu, ale nikoliv vnitřní pravidla banky nebo dokonce zákon. Podpora velkých exportérů je podle něho nutná také proto, že se na jejich zakázky nabaluje spousta malých a středních firem.

Omezená role v EU

„Někdy se to zkratkovitě interpretuje tak, že chceme opustit Evropskou unii. Tak to rozhodně není, nechceme za sebou pálit mosty a vyklízet existující trhy.“

ČESKÁ POZICE: Jak se díváte na záměr posilovat český export mimo Evropskou unii? Na EU dnes připadají zhruba čtyři pětiny vývozu. Neměli bychom se primárně soustředit na to, co už máme, a dál posilovat právě na evropských trzích?

KLUMPAR: Oba cíle jsou správné. Čtyři pětiny jsou hodně, chceme usilovat o větší diverzifikaci. Tedy podpořit export mimo EU. Někdy se to ale zkratkovitě interpretuje tak, že ji chceme opustit. Tak to rozhodně není, nechceme za sebou pálit mosty a vyklízet existující trhy.

ČESKÁ POZICE: Vaše banka se primárně zaměřuje na mimoevropské trhy?

KLUMPAR: Takhle jednoznačně to říct nejde, ale ve skutečnosti to tak dopadá. Česká exportní banka je tady od toho, aby financovala export, který jde nad rámec běžných rizikových limitů komerčních bank. Z toho logicky vyplývá, že se soustředíme na mimoevropská teritoria. Ale je to dáno tím, že export na evropské trhy už dostatečně obsluhují komerční banky.

ČESKÁ POZICE: Jedna členská země EU z vašeho úvěrového portfolia přece jen vyčnívá – Slovensko. Ale to je zjevně kvůli zakázkám českých firem při dostavbě Jaderné elektrárny Mochovce.

KLUMPAR: Se Slovenskem máme tradiční obchodní vztahy. Z hlediska exportní banky je tam tento velký projekt. Běžný export ale samozřejmě nefinancujeme, to zvládají komerční banky. Tam by naše role nepomáhala.

ČESKÁ POZICE: Ale v případě projektů typu Mochovce je pro vás pořád prostor?

KLUMPAR: Naše role má smysl v případě velkých investičních celků – v oblasti infrastruktury nebo energetiky. Tady nemusí jít o nějakou zásadně rizikovou záležitost. Pro privátní banky ale může být takový projekt příliš velký, překračuje jejich interní limity. Pak je role ČEB nezastupitelná. Můžeme sehrát roli klíčového hráče, který poskytne většinu financování. Ostatní banky se k nám přidají a společně připravíme takzvané syndikátní nebo klubové financování několika bank. Naší strategií je komerční banky maximálně zapojovat, ale narážíme na to, že jejich schvalovací instance nakonec projekt stejně vyhodnotí jako příliš rizikový. Nebo je pro ně příliš rizikové to teritorium.

ČESKÁ POZICE: To ale v případě Slovenska nehrozí…

KLUMPAR: V případě Slovenska nikoli. Tam je to spíše o celkovém objemu a složitosti struktury financování. Do projektu dostavby Mochovců je zapojeno více entit včetně slovenského státu. A ten projekt má skluz. Právě tady vidíme, že pro vstup ČEB do tohoto projektu byl dobrý důvod. My to umíme řešit, zatímco komerční banky by měly s takovým případem velké problémy.

Rusko, Turecko a co dál?

„O Rusko a Turecko mají čeští exportéři velký zájem, vyznají se tam“

ČESKÁ POZICE: Mimo Evropu jste nejvíce financovali vývoz do Ruska a Turecka. Asi bude složité najít další zemi, která by získala stejně velký podíl ve vašem portfoliu?

KLUMPAR: Domnívám se, že nebude. Naše portfolio není až tak velké – více než 80 miliard korun. A když do něj zahrnete projekt třeba za deset miliard korun, už máte dvanáct procent. Stačí jeden nový projekt v novém teritoriu takové velikosti a úplně vám to změní teritoriální strukturu portfolia.

ČESKÁ POZICE: To by tedy mohl být případ Iráku. Otrokovická společnost PSG se tam chystá budovat paroplynovou elektrárnu v Irbílu v Kurdistánu. Ale s Ruskem a Tureckem asi počítáte dál?

KLUMPAR: O tyto trhy mají čeští exportéři velký zájem, vyznají se tam. Je to podobné jako v případě EU. Budeme se snažit o další diverzifikaci, prioritně se budeme zaměřovat na další teritoria. Ale to neznamená, že zastavíme financování exportu do Ruska a Turecka.

ČESKÁ POZICE: Kde jinde vidíte největší příležitosti?

KLUMPAR: Na Středním východě, Dálném východě, v jihovýchodní Asii – například ve Vietnamu, Thajsku, Barmě…

„Nepředpokládám, že bychom v dohledné době financovali nějaký projekt v Číně. Ta buduje vlastní kapacity, chce být soběstačná.“

ČESKÁ POZICE: Co další země BRIC kromě Ruska? Ekonom odborů Jaroslav Ungerman nedávno prohlásil, že poslední velkou elektrárnu jsme vyvezli do čínského Šen-tou před více než deseti lety.

KLUMPAR: Nepředpokládám, že bychom v dohledné době financovali nějaký projekt v Číně. Ta buduje vlastní kapacity, chce být soběstačná. Pokud Číňané importují, jde primárně o suroviny a produkci s nízkou přidanou hodnotou. A to zase není v našem zájmu, nebo ani v našich možnostech. Pokud jde o složitější produkci, montáže, to už Číňané sami dělají pro zbytek světa. Pokud by chtěli něco dodat od zahraničního dodavatele, přinutí ho přijít s technologií do Číny a založit tam pobočku. Větší šance máme v Indii. Zajímavá by byla i Jižní Amerika, ale tam to bude ještě nějakou dobu trvat.

Proč vůbec ČEB?

ČESKÁ POZICE: Potřebuje Česko vůbec exportní banku, když tady máme státní pojišťovací společnost EGAP? Pokud má komerční banka takové pojištění, proč by se také nepustila do rizikovějších obchodů?

KLUMPAR: Už jsem mluvil o tom, že komerční banky mají různá omezení – úvěrové limity, limity angažovanosti, teritoriální rizika. O většině případů exportního financování už tady nerozhodují lokální managementy, ale schvalují je úvěrové výbory v zahraničních centrálách. Nejenže úvěr nemusí být schválen. V horším případě centrála komerční banky ten samý obchodní případ schválí, ale pro svého klienta ze své země, který je konkurentem českého producenta. To jsou reálné scénáře, stává se to.

ČESKÁ POZICE: Uvedl byste příklad?

KLUMPAR: To nemohu. My se k informacím, o které případy konkrétně jde, přes naše kontakty v bankách samozřejmě nedostaneme. Jsou to spíše informace zprostředkované přímo našimi exportéry.

ČESKÁ POZICE: Je ale třeba, abyste měli bankovní licenci? Víme, že podobné instituce fungují v jiných zemích jako agentury.

KLUMPAR: Prostředky pro financování exportu získáváme na mezibankovním trhu. Uzavírání takových obchodů většinou vyžaduje, abyste fungoval jako bankovní subjekt, který má možnost poskytovat záruky. Ty sice může dát stát, ale naši partneři mívají ve svých podmínkách uvedeno, že vyžadují bankovní záruku. Dalším důvodem je komfortnější cesta k získávání zdrojů. Když si půjčujeme jako banka, je naše pozice ve srovnání s agenturou mnohem jednodušší. A jako banka také jsme přímými účastníky mezibankovního platebního systému, takže máme možnost kontrolovat finanční toky v projektech, které financujeme.

„Kdybychom nefungovali jako banka, bylo by alternativou pro české exportéry nejspíš to, že by se museli stát subdodavateli zahraničních vývozců“

ČESKÁ POZICE: Diskuse, zda máte mít bankovní licenci, jsem nicméně zaznamenal. Nepociťujete tlaky, abyste přestali fungovat jako banka?

KLUMPAR: Zatím žádné tlaky nepociťuji. Chtěl bych ale ještě zdůraznit, že jsme česká banka, která je schopná exportní úvěry poskytnout. Kdybychom jako banka nefungovali, bylo by alternativou pro české exportéry nejspíš to, že by se museli stát subdodavateli zahraničních vývozců, kteří získají financování od institucí ve svých zemích.

ČESKÁ POZICE: Jeden z vývozů, který loni sjednala společnost Alta do Ruska, financuje právě zdejší pobočka zahraniční banky – UniCredit. S pojištěním EGAP…

KLUMPAR: Zahraniční banka může poskytnout financování přes svou českou pobočku. Ale já opakuji, že to rozhodování není v českých rukou. Zahraniční centrály našich bank mají samozřejmě tendenci preferovat své klienty v mateřských zemích. My přitom neříkáme, že jsme rozhodující exportní bankou. Náš podíl na financování českého exportu je přiměřený velikosti banky. Ale když se podíváme na teritoria s vyšším rizikem, tam je naše převaha zjevná – s tržními podíly okolo 40, 50 nebo i 60 procent.

Velké dealy zvládneme

ČESKÁ POZICE: Kromě elektrárny v Kurdistánu se rýsovala ještě větší zakázka v řádu desítek miliard korun. Firma OHL ŽS sjednala předběžnou dohodu o výstavbě železnice na Urale během návštěvy tehdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Praze. Vaše možnosti nejsou neomezené, mohly by vás takové velké dealy vyčerpávat?

KLUMPAR: Spíš by mohly vyčerpat pojistnou kapacitu EGAP. My se díváme na obchodní i finanční parametry těchto projektů, ale nějaké vyčerpání úvěrové kapacity nám kvůli nim nehrozí. Kapitálová přiměřenost je v ČEB vysoká – více než 50 procent. Jinak jsme samozřejmě limitováni apetitem kapitálového trhu profinancovat emise našich dluhopisů.

„Apetit kapitálového trhu profinancovat emise našich dluhopisů je úplně skvělý. Těžíme z dobrého ratingu České republiky.“

ČESKÁ POZICE: Jaký je ten apetit?

KLUMPAR: Ten je úplně skvělý. Cena finančních zdrojů je nejlepší za mnoho let. Pomáhá nám rating České republiky, jako státní banka se vezeme v závěsu za ratingem země.

ČESKÁ POZICE: Uvažujete, že byste do financování elektrárny v Kurdistánu zapojili také komerční banky?

KLUMPAR: Takovou nabídku už jsme bankám rozeslali.

ČESKÁ POZICE: Ale ještě nevíte, jak to dopadne?

KLUMPAR: Nevíme, jaká bude jejich reakce. Uvidíme, zda je do toho jejich mateřské centrály pustí.

ČESKÁ POZICE: Takže máte obavu, že nepustí?

KLUMPAR: Obavu nemám. Je to reálná možnost, se kterou musíme pracovat.

ČESKÁ POZICE: Jste připraveni ten projekt financovat sami?

KLUMPAR: Ano, kapacitu na to máme.

ČESKÁ POZICE: A vláda už také schválila navýšení pojistných fondů EGAP…

KLUMPAR: Důvodem navýšení nebyla ani tolik tato samotná transakce, z tohoto hlediska byla kapacita dostatečná. Spíše šlo o to, aby tato transakce nekanibalizovala pojistný potenciál pro ostatní export – zejména pro malé a střední podniky. Aby pojistná kapacita nebyla vyčerpána jednou velkou operací.

Kauza „obalové sklo“

ČESKÁ POZICE: Nejvyšší kontrolní úřad loni upozornil na problematické případy financování. Nejznámějším případem, kde je problém se splácením miliardových úvěrů, jsou závody na výroby obalového skla v Rusku, které budoval Sklostroj Turnov.

„V Rusku před časem skokově narostla poptávka po obalovém sklu, protože se změnila legislativa. Vznikl boom, kterého využily české exportní firmy, ale očekávání byla nadsazená.“

KLUMPAR: Kořeny celého problému jsou staré zhruba sedm, osm let. V Rusku tehdy skokově narostla poptávka po obalovém sklu, protože se změnila legislativa. Maloobchodní řetězce přestaly podporovat recyklaci. Vznikl boom, kterého využily české exportní firmy. Očekávání vývoje poptávky byla nadsazená, problém není ve schopnosti českých exportérů dokončit zakázku. Potíže se spíše týkají nižší flexibility a schopnosti ruské strany reagovat na technické obtíže při výstavbě závodů, sklářských linek a pecí.

ČESKÁ POZICE: Jakou část z těch několika miliard, které by zaplatil EGAP v rámci pojistného plnění, se podaří zachránit?

KLUMPAR: Projekty se dostaly do takzvané mrtvé fáze v některých případech, ale ne ve všech. Nyní jsou ve správě útvaru řízení rizikových pohledávek, provádějí se restrukturalizace, prodeje těch pohledávek. Snažíme se minimalizovat finanční dopad tím, že hledáme efektivní, a především rychlá řešení. Řádově jde opravdu o miliardy korun. Podařilo se nám například realizovat prodej jedné pohledávky se ztrátou pouhých 40 procent. Ztráty v jiných případech budou pravděpodobně vyšší.

ČESKÁ POZICE: Podle Nejvyššího kontrolního úřadu byla při poskytování úvěrů porušena vnitřní pravidla banky nebo dokonce zákon.

KLUMPAR: Banka v řadě případů chybovala, šlo o případy do roku 2008. Řekl bych, že to bylo porušení pravidel zdravého selského rozumu. Ale neřekl bych, že šlo vyloženě o porušení vnitřních pravidel. Banka umožňovala některé výjimky, které byly schváleny představenstvem nebo případně na odpovídající schvalovací úrovni uvnitř banky. Nebylo to nic ilegálního nebo nelegálního. Ale při dnešním zpětném hodnocení se zdá, že nebyly vždy domyšleny důsledky. Jsou to spíše technické defekty typu závady v právní dokumentaci nebo souhlasu s čerpáním úvěru bez náležitého ověření, jak je zakázka realizována.

ČESKÁ POZICE: Také se objevila kritika, že se Česká exportní banka příliš zaměřuje na velké klienty. Napadají mě tři velcí klienti – Alta, Vítkovice Machinery Group nebo PSG.

KLUMPAR: Jsou i další. Analýzy ukazují, že se exportní příležitosti koncentrují především do oblasti vývozu velkých investičních celků. (Jde například o dodávky částí výrobních závodů, těžařských komplexů, elektráren či dopravní infrastruktury – pozn. red.) A ty jsou schopné dodávat opravdu jenom velké firmy.

ČESKÁ POZICE: Takže není důvod tento vývoz omezovat?

KLUMPAR: Kdybych ho omezoval, narazil bych na to, že vlastně utlumuji a postihuji malé výrobní podniky, které jsou subdodavateli těch velkých. U každého podobného vývozu jsou jich desítky, jejich podíl dosahuje desítek procent. Vnímám export velkých investičních celků především jako příležitost pro malé a střední podniky, které by jinak vůbec neměly možnost svou produkci exportovat. To neznamená, že nehledáme také jiné cesty podpory exportu menších firem.

ČESKÁ POZICE: Jaký máte podíl rizikových úvěrů?

KLUMPAR: Je to nad deset procent, pokud bychom zahrnuli všechny pohledávky po splatnosti, pak až 20 procent. Teď se snažíme úvěrové portfolio vyčistit a problémové úvěry přesunout do správy útvaru řízení rizikových pohledávek.

Jiří Klumpar (56)

Generálním ředitelem a předsedou představenstva České exportní banky je od prosince loňského roku. V roce 1980 absolvoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT, dále studoval ekonomii na Georgetown University. Pracoval v České národní bance, byl nuceným správcem Agrobanky a místopředsedou představenstva GE Money Bank. Loni po osmi letech odešel z poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.