Jihočeský „Messi“ chce Kubovi pomoci ulevit podnikatelům

Náměstek ministra průmyslu Tomáš Hajdušek má ambiciózní plán, jak ochránit spotřebitele a snížit od ledna firmám administrativu. Stihne to?

„Nutná podmínka, kterou stát musí vůči podnikatelům zachovat, je, aby jim neškodil,“ říká Tomáš Hajdušek, který je od 2. dubna náměstkem ministra průmyslu a obchodu pro podnikání a ochranu spotřebitele. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Nutná podmínka, kterou stát musí vůči podnikatelům zachovat, je, aby jim neškodil,“ říká Tomáš Hajdušek, který je od 2. dubna náměstkem ministra průmyslu a obchodu pro podnikání a ochranu spotřebitele. | foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice
„Nutná podmínka, kterou stát musí vůči podnikatelům zachovat, je, aby jim neškodil,“ říká Tomáš Hajdušek, který je od 2. dubna náměstkem ministra průmyslu a obchodu pro podnikání a ochranu spotřebitele.

Dvacet let se pohyboval v podnikatelském prostředí. Coby daňový poradce kritizoval neúměrnou administrativu a byrokracii. Letos v dubnu dostal Tomáš Hajdušek příležitost změnit věci k lepšímu – ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba jej na poslední zhruba rok funkčního období současné vlády povolal jako svého náměstka pro podnikání a ochranu spotřebitele. „Aktuální stav politických preferencí vnímá každý, s tím jsem do toho šel,“ uvědomuje si nový náměstek ohraničenost svého mandátu.

Proto se také ihned pustil do práce – podílí se na přípravě vládního deregulačního balíčku, který má podnikatelům ulevit od nadbytečné administrativní zátěže, představil nová opatření, jež mají zabránit nekalým obchodním praktikám a okrádání spotřebitelů na předváděcích akcích. „Byli bychom rádi, aby to platilo od 1. ledna 2014. Je jasné, že se to stihnout dá,“ věří bývalý fotbalista, který si díky aktivitě a tahu na bránu vysloužil na MPO přezdívku Messi.

ČESKÁ POZICE: Pokud byste měl hovořit z vlastní zkušenosti, jaké hlavní změny by podnikatelé uvítali?

HAJDUŠEK: Nutná podmínka, kterou stát musí vůči podnikatelům zachovat, je, aby jim nepřekážel a neškodil. To znamená, aby podnikatelé nemuseli dělat povinnosti, které jednak nejsou nezbytné pro jejich podnikání, ale nejsou nutné ani pro chod státu. Přitom u nás věcí, které jsou zbytečné, je z hlediska podnikatelů spousta, navíc přibývají. Stát by měl vytvářet nějaký servis, zajišťovat veřejné statky. A teprve v další fázi by měl podnikatelům otevírat dveře.

ČESKÁ POZICE: Můžete být konkrétní?

„Věcí, které jsou zbytečné, je z hlediska podnikatelů spousta, navíc přibývají“HAJDUŠEK: Podnikatelé například nerozumějí, proč mají mít tak rozsáhlou povinnost výkaznictví ve vztahu k Českému statistickému úřadu. Jako odstrašující příklad bych uvedl formulář P 5-01, který má asi 2400 kolonek, a více než polovina se tam přepisuje z účetních výkazů – rozvahy a výsledovky –, jež se odevzdávají spolu s daňovým přiznáním na finanční úřad (FÚ). Vůbec nerozumíme tomu, proč si to statistika od FÚ nestáhne sama, když je to v elektronické podobě.

ČESKÁ POZICE: Co proti tomu hodláte dělat?

HAJDUŠEK: Vláda počátkem dubna rozhodla, že vznikne takzvaný deregulační balíček jako jeden z 19 bodů vládních opatření na oživení růstu ekonomiky, a jeho přípravou pověřila naše ministerstvo. Máme pracovní verzi, která čítá asi třicet bodů, ale je předčasné je představovat kompletně, protože ten čas ještě přijde.

Bez součinnosti celé vlády to nepůjde

ČESKÁ POZICE: Nicméně premiér Petr Nečas vás trochu předběhl a v polovině května některé z návrhů představil…

HAJDUŠEK: Jsme rádi, že to bylo prezentováno jako vládní úkol. Z jednoho prostého důvodu: obsahem balíčku jsou opatření, která v převážné většině nejsou jenom v gesci MPO, ale dotýkají se ostatních resortů, například dopravy, ministerstva financí, práce a sociálních věcí, zdravotnictví. Jde často o resorty, které má v gesci koaliční partner TOP 09. Tím pádem, že je to vládní úkol pod dozorem pana premiéra, budou i ostatní resorty součinné. Bez toho by se změny nedaly provést. A vzhledem k tomu, že deregulační balíček vzniká pro podnikatele, a ne pro úředníky, lze očekávat, že první reakce a vyjádření z ostatních resortů nemusejí být zcela příznivé.

ČESKÁ POZICE: Na kterých opařeních se shodnete?

HAJDUŠEK: Velká shoda panuje na tom, že podnikatelé by měli jedny údaje hlásit státu jednou na jednom místě. Řeknu příklad: Dnešní stav je takový, že podnikatel přikládá k daňovému přiznání k dani z příjmu z právnických osob například v případě s. r. o. rozvahu a výsledovku. Tyto výkazy dává finančnímu úřadu. Ten samý podnikatel ty samé účetní výkazy má za povinnost vložit do obchodního rejstříku.

„Vzhledem k tomu, že deregulační balíček vzniká pro podnikatele, a ne pro úředníky, lze očekávat, že první reakce z ostatních resortů nemusejí být příznivé“Dokonce se stane, že v roce 0 odevzdá podnikatel rozvahu a výsledovku finančnímu úřadu, a v roce 0+2 finanční úřad k tomu samému podnikateli přijde na kontrolu a v rámci ní mu uloží pokutu za to, že podnikatel ty samé doklady, které on jako státní orgán má už dva roky u sebe, neodevzdal jinému státnímu orgánu – rejstříkovému soudu.

Náš návrh spočívá v tom, aby když podnikatel doklady odevzdá v elektronické podobě, tak pro stát nemůže být složité je přeposlat obchodnímu rejstříku, a následně aby je obchodní rejstřík v elektronické podobě vyvěsil do sbírky listin. To samé se statistikou.

Na tom panuje shoda, zatím se ale neshodujeme nad tím, jak konkrétně to provést. Z ministerstva financí a spravedlnosti nám napsali vyjádření, že výkazy by se měly dávat na obchodní rejstřík a z něj si to bude čerpat správce daně i statistický úřad. To je sice hezké, ale místo tří míst se stanou dvě. Zůstane totiž ještě povinnost podat na finanční úřad daňové přiznání.

ČESKÁ POZICE: Ještě na něčem se shodnete?

HAJDUŠEK: Částečnou shodu nacházíme v myšlence, že bychom ještě před vznikem takzvaného jednotného inkasního místa (což se zatím předpokládá v plném rozsahu od roku 2015) umožnili živnostníkům, kteří stále odevzdávají daňová přiznání v písemné podobě, odevzdávat takzvané přehledy pro sociální a zdravotní pojištění na jednom místě, v tomto případě na finančním úřadě. Byla by to možnost, nikoli povinnost.

Finanční úspora? To jsou hausnumera!

ČESKÁ POZICE: Podnikatelé vaše návrhy vítají, přesto tvrdí, že neřeší základní problém: nejvíc je prý tíží třicetidenní splatnost faktur – považují ji za příliš dlouhou...

HAJDUŠEK: Rozumím steskům podnikatelů, že existuje spousta dalších, nikoli administrativních zátěží, ale tentokrát překážek podnikání, které buď ukládá přímo stát, anebo je stát nějakým způsobem nedostatečně odstraňuje.

V případě faktur nikdo nikomu nezakazuje, aby se dohodl na splatnosti dva, pět, 14 dnů. Je to věcí podnikatelů, a může to být i věcí konkurenční výhody, že nabídnu splatnost kratší. Myslím si, že 30 dní je dostatečný kompromis. Zákon ale nevynutí jednání podnikatele – i když je v zákoně 30denní splatnost, tak to automaticky neznamená, že kdo nezaplatí včas, dostane nějakou pokutu od státu. Věřitel se však může bránit, může peníze nějakým způsobem vymáhat, například v exekuci.

Obecně je ale dlouhá doba splatnost zrovna nešvar, který vznikl v podnikatelském prostředí. Je to způsob chování podnikatele A vůči podnikateli B, primárně to se státem nemá co dělat. Samozřejmě, že stát si musí především nejprve zamést před vlastním prahem, je nemyslitelné, aby státní orgány, pokud mají nějaké zakázky od podnikatelů, platily ony se zpožděním. A to si myslím, že je snad odstraněno.

ČESKÁ POZICE: Další požadavkem podnikatelů je například snazší přístup k veřejným zakázkám.

HAJDUŠEK: U veřejných zakázek jsou problémy na obě strany. Jak pro zadavatele, tak pro příjemce. Zadavatelé se obávají vypsat zakázku na jiné kritérium než na cenu, což je v mnohých případech špatně. Chybí jim například vzorové zadávací podmínky, které by jim pomohly vypsat zakázku na ekonomickou výhodnost, což není jen cena. A uchazeči z řad malých a středních podniků mají zase problémy se zpracováním nabídky a podáním kvalifikované přihlášky. Jsem přesvědčen, že v obojím bychom mohli pomoci, například prostřednictvím stávajících kapacit agentur CzechInvest a CzechTrade. Chtěli bychom v nejbližší době své nápady konkretizovat a s podnikateli projednat.

„Říká se, že u antimonopolního úřadu dneska leží ‚zaparkované‘ zakázky za desítky miliard korun“V neposlední řade je bohužel problém i na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), na který se neúspěšní uchazeči o veřejnou zakázku často obracejí s námitkami, a ÚOHS má momentálně několikaměsíční – často déle než rok či dva – dobu, než to vyřídí. Z toho důvodu se vede diskuse, jestli tenhle problém nevyřešit tím, že v příslušném zákoně se stanoví antimonopolnímu úřadu lhůta, dokdy bude muset podání vyřídit a o námitce rozhodnout. Říká se, že tam dneska leží zakázky za desítky miliard korun, což je určitě škoda.

ČESKÁ POZICE: Dá se nějak kvantifikovat dopad deregulačního balíčku, ať už z hlediska úspor pro podnikatele, státního rozpočtu, případně růstu ekonomiky?

HAJDUŠEK: Jsem velký odpůrce toho, když stát prezentuje: „Za rok 2012 jsme snížili administrativní náročnost o 25 miliard korun.“ To je číslo, které slýchávám, a jako podnikatel jsem se tomu hrozně smál, protože jsem si vždycky říkal: „A kdepak ty miliardy jsou a kdo je kdy viděl? Nás jako podnikatele asi vždycky minuly.“ Pokud se týká deregulačního balíčku, jsme přesvědčeni o tom, že jsou to opatření, která podnikatelé potom pocítí v každodenním podnikatelském životě – místo tří úřadů pojedou na jeden, místo na tři místa to budou posílat na jedno, nebo jim ta povinnost úplně odpadne. Potom je naprosto zbytečné vyčíslovat, jakou finanční úsporu jim to vynese, protože to jsou stejně – s prominutím – hausnumera.

Rád se vrátím k podnikání

ČESKÁ POZICE: Máte poměrně ambiciózní plány. Dá se to všechno stihnout? Zhruba za rok jsou volby…

HAJDUŠEK: Jsem si samozřejmě omezeného mandátu vědom. Aktuální stav politických preferencí vnímá každý, s tím jsem do toho i šel. Pokud se týká toho, co jsem si vytknul, tak deregulační balíček se nám, doufám, podaří dovést úspěšně do konce. Byli bychom rádi, aby ta opatření platila od 1. ledna 2014. Když to dobře půjde, do legislativního procesu to bude předložené v červnu, pak bude nějaké připomínkové řízení, pak se to bude projednávat v parlamentu. Je jasné, že se to stihnout dá. Pokud se týká těch ostatních věcí – ochrana spotřebitele –, už je máme napsané, jsou předložené, takže to se také stihnout dá.

ČESKÁ POZICE: Co chystáte, až váš mandát na MPO skončí? Neplánujete vstup do vyšší politiky?

HAJDUŠEK: Osobně žádné velké politické ambice nemám, nemám je ani v pozici náměstka. Nepřišel jsem dělat osobní politiku, přišel jsem působit jako servis a podpora pana ministra Kuby. Moje ambice za hranici června 2014 nikam nesahají a já se rád vrátím do toho, co dělám od té doby, co jsem opustil vysokou školu. Shledávám naplnění svého života tím, že pomáhám podnikatelům v pozici daňového poradce.

Tomáš Hajdušek (44)

Absolvent Fakulty řízení Vysoké školy ekonomické Praha. V roce 1995 složil zkoušky daňového poradce a byl zapsán do Komory daňových poradců ČR. Vedle výkonu daňového poradenství působil v dozorčích orgánech několika společností, například byl předsedou dozorčí rady společností Nemocnice Strakonice a Měšťanský pivovar Strakonice. Je členem ODS v jižních Čechách. Od ledna 2012 působil jako poradce ministra průmyslu a obchodu pro oblast daní a snižování administrativy. Od dubna 2013 byl jmenován náměstkem MPO pro podnikání a ochranu spotřebitele.