Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Jedni z mála, kdo dostali přidáno – Technologická agentura ČR

Evropa

  7:43

Klíčovým rozhodnutím  Technologické agentury ČR je odsouhlasení Center kompetence, na něž půjde do roku 2019 více než šest miliard.

Technologická agentura ČR funguje od roku 2009 a má podpořit aplikovaný výzkum. foto: © ČESKÁ POZICE, Petr UrbanČeská pozice

S ročním rozpočtem 2,2 miliardy korun je Technologická agentura ČR (TAČR) jednou z mála organizací, která dostala ve vládním návrhu rozpočtu pro vědu a výzkum přidáno – něco přes 200 milionů. Veřejnosti zatím nepříliš známá instituce si svou pověst teprve buduje.

Vznikla v roce 2009 jako kolegyně Grantové agentury ČR, která grantově podporuje základní výzkum. TAČR má ze zákona zajistit „státní podporu aplikovaného výzkumu a vývoje“, která byla dříve roztříštěna mezi příliš poskytovatelů. Technologická agentura, jež má ideálně propojovat výzkumné instituce s firmami, spustila dotační programy Alfa, Beta a Omega. Pro český výzkum bylo ale zvlášť klíčové její odsouhlasení takzvaných Center kompetence, na něž půjde do roku 2019 více než šest miliard.

Schválených center je dvaadvacet. „V prvním kole se přihlásilo 120 projektů, do druhého kola jich šlo 44, z nichž bylo nakonec vybráno 22. Poslední z nich nyní podepisují smlouvy,“ řekla ČESKÉ POZICI předsedkyně TAČR Rut Bízková. „Vzhledem k délce podpory je to svého druhu ,institucionální financování‘,“ říká někdejší ministryně životního prostředí ve vládě Jana Fischera.

Dvaadvacítka center kompetence

Výběr byl pestrý. Mezi podpořenými záměry, jejichž seznam najdeme na agenturním webu, je například autoprůmyslové centrum, na němž se podílejí čtyři vysoké školy (pražské ČVUT, VUT v Brně, Technická univerzita Liberec a Vysoká škola báňská) spolu s firmami jako Škoda Auto, Tatra, Motorpal nebo Honeywell.

Další centra, v nichž se povinně spojují výzkumné instituce s podniky, mají bádat na vývoji nanokompozitů, organických léčiv, v energetice, elektronové mikroskopii, dopravních systémech, aplikované kybernetice, digitální optice, ale i na výzkumu v oblasti lékařských implantátů.

Kromě technických škol se objevují i jména firem, která jsou těm, kdo se o výzkum zajímají, povědomá; často jde o společnosti založené na vlastním vývoji i na spolupráci s předními akademiky. Jen namátkou: turnovský Crytur, jenž je zastoupen ve dvou centrech, zaujal i americkou armádu, známé jsou firmy Tescan či Delong Instruments v oblasti mikroskopie, dále Meopta, u chytrých dopravních systémů nebo kybernetiky zase Camea, Neovision, Eyedea Recognition a další.

Vysoké školy před Akademií věd

U center kompetence zaujme i účast ústavů Akademie věd ČR (AV), jež hlavně bádá na poli základního výzkumu. Některý z ústavů AV se účastní hned sedmi center kompetence: třeba jde o Ústav přístrojové techniky nebo Ústav chemických procesů, ale i ty„teoretičtěji“ zaměřené jako Ústav molekulární genetiky.

Účast u jiných programů je ale z hlediska Akademie nižší. „Je vidět, že Akademie věd zase tak aktivní není, vysoké školy v získané podpoře vítězí. Ale hrozně bychom stáli o to, aby se i ústavy AV více zapojovaly do aplikovaného výzkumu. V počátcích Akademie zájem měla, ale ten klesá,“ říká předsedkyně Bízková, která TAČR řídí od března, kdy vystřídala předsedu-zakladatele Karla Klusáčka z Technologického centra AV ČR.

Je neštěstí, když se základní a aplikovaný výzkum staví proti soběPodle ní je nešťastné, když se striktně staví základní a aplikovaný výzkum proti sobě. „Stále se ozývá, že potřebujeme peníze do základního výzkumu. Pojďme si říci, přátelé, je strašně skvělé, že přispíváme ke světovému vědění. Vědění je důležité, ale v roce 2020 nás to v ČR všechny živit nebude... Vezměte si, že na vysokých školách dnes vzděláváme půlku populačního ročníku., Musíme se starat o to, aby také oni měli v budoucnu co dělat. Musíme mít především konkurenceschopnou inovativní ekonomiku,“ tvrdí Bízková.

Zájmu o spolupráci AV s Technologickou agenturou si váží. Vždyť ve výzkumné radě zasedají i odborníci z Akademie, jako třeba profesoři Eva Syková, Martin Fusek nebo Petr Ráb. Nelze ovšem pominout, že řada českých vědců považuje TAČR za nástroj k „odvádění“ výzkumných peněz do firem. Někteří měli námitky ke korektnosti výběru projektů, jiní vůbec pochybují o smyslu agentury. „Vědci z Akademie neměli v naší agenturu důvěru a je pravda, že více projektů z AV přicházelo v prvních výzvách programů TAČR a pak už tolik ne. Ale věříme ve zlepšení,“ říká Bízková.

Nedávno byl v Praze na stáži v TAČR i vyslanec Paul J. Bellaire z americké National Science Foundation (NSF), s nímž ČESKÁ POZICE přinesla interview. Byla ta mise užitečná? „Mělo to tři efekty. Za prvé jsme si přes pana Bellaireho personifikovali NSF, takže máme i nové kontakty do USA. Za druhé se při jeho cestách po Česku vědci dozvěděli, že tu jsme a můžeme jim v lecčems přispět. A za třetí jsme zjistili, co a jak konkrétně dělá NSF v podpoře mladých výzkumníků,“ říká Bízková.

Poskytovatelem dotací Evropské unie?

Výhledově by měla z TAČR vzniknout organizace, jako jsou finský Tekes nebo švédská Vinnova, které organicky a systematicky stimulují výzkum s účastí byznysu. Nyní se v Technologické agentuře buduje vnitřní organizace a posilují kontroly procesů. Pracuje tu 34 lidí; časem by se měl jejich počet zvýšit – i z důvodu kontrol rozjíždějících se programů.

„V budoucnu si pak nechceme ,sahat‘ s Grantovou agenturou ČR a CzechInvestem do pravomocí. Z Technologické agentury ČR by měla být nejen dotační agentura, nýbrž i plnohodnotná organizace, která na základě vize vytváří vlastní a strategicky orientované programy,“ říká Rut Bízková. A dodává: „Považuji za nezbytné, aby se národní dotační prostředky vydávaly tak, aby s prostředky z fondů EU tvořily celek, vytvářely synergie. Pak by bylo logické, aby se naším prostřednictvím poskytovaly též evropské peníze.“

Samotné vize a dobré nápady, jež fungují v zahraničí, se mohou v Česku vždy zvrtnout. Proto je nejdůležitější – a o čem mají čeští výzkumníci vždy pochybnosti – garantovat nezávislé a transparentní hodnocení výběru těch nejlepších projektů. To ví i předsedkyně Technologické agentury: „Musí běžet naprosto důvěryhodné procesy výběru, které se nebudou kvapně měnit. Musí být stabilní a čitelné.“

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...