V úterý 23. března 2004 v podvečer se schylovalo k obří transakci. Stát prodával menšinový podíl v důlním podniku OKD. Klíčový materiál přinesl na vládu tehdejší ministr financí, dnes premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Až dosud bylo tajemstvím, jak probíhalo jednání o jedné z nejkontroverznějších privatizací posledního čtvrtstoletí. Do kauzy přinesl bezprecedentní posun Obvodní soud pro Prahu 2. Ten zjišťuje, zda soudní znalec a dva exmanažeři Fondu národního majetku způsobili škodu 5,7 miliardy korun, když přichystali podklady pro nevýhodný prodej.
Soud si zažádal o zvukovou nahrávku jednání vlády, kterou na svém říjnovém jednání pustil a již LN zaznamenaly. Jinak jsou zasedání kabinetu vždy neveřejná. Znalci české justice redakci potvrdili, že jde o zcela ojedinělý moment, kdy si soud vyžádal a skutečně jako důkaz i získal zvukovou nahrávku z jednání vlády. Z ní jednoznačně vyplývá, že ministři věděli o nabídce společnosti Penta, která za podíl státu nabízela na jaře 2004 o 850 milionů více než Karbon Invest, a mnozí z nich pochybovali, že exkluzivní prodej Karbonu je správný.
Navzdory tomu podíl padl do rukou firmy, za níž stál Zdeněk Bakala, jak se později ukázalo. LN se zeptaly tehdejšího premiéra Vladimíra Špidly, ministra průmyslu Milana Urbana i Bohuslava Sobotky, proč podporovali prodej Karbonu, ačkoli měli k dispozici vyšší nabídku od Penty. Neodpověděli.
Jen se společností Karbon Invest
Existuje alespoň vyjádření Sobotky ze zářijového jednání soudu, kam přišel jako svědek: „Po třinácti letech si na tuto situaci nevzpomínám. Pokud vláda jednou rozhodla o tom, že jedná exkluzivně, tak nevyžádaná nabídka je zkrátka nevyžádaná nabídka. Proto se jí říká nevyžádaná nabídka.“ Ministr financí Bohuslav Sobotka získal už na podzim 2003 posvěcení od vlády, aby jednal o prodeji OKD výhradně a jen se společností Karbon Invest, která už v podniku ovládala většinový podíl a chtěla zbytek.
Ministr financí Bohuslav Sobotka získal už na podzim 2003 posvěcení od vlády, aby jednal o prodeji OKD výhradně a jen se společností Karbon Invest, která už v podniku ovládala většinový podíl a chtěla zbytek. Panovala obava, vyjadřovaná především lidmi z ČSSD, aby transakce neskončila propouštěním horníků a nevrhla region do problémů, protože podnik patřil mezi největší zaměstnavatele v kraji. |
Panovala obava, vyjadřovaná především lidmi z ČSSD, aby transakce neskončila propouštěním horníků a nevrhla region do problémů, protože podnik patřil mezi největší zaměstnavatele v kraji. V jeho vlastnictví bylo také 44 tisíc havířských bytů a na jeho produkci závisel navazující průmysl. Také ministr průmyslu Milan Urban (ČSSD) dostal u soudního líčení otázku, proč vláda neprodala podíl za 3,1 miliardy, což nabízela Penta. „To určitě ne. Vláda prodala akciový podíl za 4,1 miliardy korun, což byla částka podstatně vyšší než nabídky jiných subjektů,“ řekl Urban u soudu.
To však exministr smíchal dvě události – definitivně o prodeji podílu rozhodla v září 2004 Grossova vláda za zmíněných 4,1 miliardy. Jenže na popisovaném záznamu jednání Špidlova kabinetu z března padlo rozhodnutí prodat za 2,25 miliardy. K navýšení došlo až poté, co takhle laciný odprodej zarazil antimonopolní úřad. Nicméně i cena 4,1 miliardy se žalobcům jeví jako hrubě podhodnocená.
Obavy z vězení
Informací o nabídce Penty se Sobotka před třinácti lety postaral o vypjatou debatu, jak dokládá zveřejněný záznam. Od ministrů zaznívaly obavy z vězení. Hovořili i o riziku, aby se stát nedostal do ještě nevýhodnější pozice nebo aby nový majitel nesnižoval počty zaměstnanců. Pochybnosti o správnosti postupu vyjádřil například již zesnulý ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD). „Nechtěl bych skončit v teplácích. Trošku přeháním, ale chci mít prostě klidnější spaní,“ říká na záznamu.
Informací o nabídce Penty se Sobotka před třinácti lety postaral o vypjatou debatu, jak dokládá zveřejněný záznam. Od ministrů zaznívaly obavy z vězení. Hovořili i o riziku, aby se stát nedostal do ještě nevýhodnější pozice nebo aby nový majitel nesnižoval počty zaměstnanců. |
Navzdory tomu kabinet Vladimíra Špidly (ČSSD) prodej za částku 2,25 miliardy pro Karbon Invest schválil hlasy dvanácti z celkem šestnácti přítomných ministrů. Čtyři se zdrželi, ale není možné jednoznačně říci, kteří to byli. Nahrávka končí před samotným hlasováním a v usneseních z vlády se nikdy nepíše, kdo jak hlasoval, pouze v jakém poměru to bylo. Vyjednávání s Karbonem, za kterým tehdy stáli podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, původně začínala na miliardě. Poté, co si stát objednal znalecký posudek, se cena vyhoupla na 2,25 miliardy.
„S touto nabídkou předkládáme materiál do vlády, aby rozhodla o prodeji podílu společnosti Karbon Invest v rámci exkluzivního jednání,“ uvedl před lety Sobotka. Za prodej podílu za tuto cenu se postavil ministr průmyslu Urban coby spolupředkladatel materiálu. Rozjitřenou debatu ve Strakově akademii zahájil zmíněný Dostál.
Na něho se totiž obrátila skupina sociálnědemokratických poslanců s několika dotazy, aby je vznesl i na vládě. Zajímalo ho například, jestli jsou součástí ocenění OKD i dceřiné společnosti. Právě nezahrnutí tří desítek dceřiných firem do posudku klade za vinu žalobce znalci Rudolfu Douchovi. Dostál vznesl ještě jednu otázku: „Všichni víme, že majitelé Karbon Investu mají sděleno obvinění, že vyvedli z OKD 1,6 miliardy korun ve svůj prospěch. Z toho vyvozuji, že o tuto částku zřejmě znehodnocují i stávající majetek státu. Tedy jak toto bylo bráno v úvahu?“
Další pochybnosti o prodeji
Policie v roce 2003 Koláčka, Otavu i někdejšího předsedu představenstva OKD Jana Przybylu zatkla a obvinila je, že nevýhodnými obchody doly poškodili. Až o šest let později je soud obžaloby zprostil. O březnovém večeru se Dostál dozvěděl, že to podle informací ministra vnitra Stanislava Grosse žádný neblahý vliv mít nebude. Hovořil prý s vyšetřovateli případu a obvinění podnikatelů, kterým chce vláda prodat balík akcií OKD, není problém.
Počet členů vlády, kteří pochybovali o vhodnosti prodeje Karbonu, bylo víc. Jedním z nich byl tehdejší ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU). Němcovi se nelíbilo, že vyšší nabídka Penty na 3,1 miliardy by měla padnout pod stůl, přestože v debatě zaznělo, že majitelé Karbonu se vůči státu nechovali nejlépe. |
„Spíš si myslím, že je to politická záležitost, jestli si vláda dovolí, či nedovolí prodat tomu, kdo je trestně stíhán a má sděleno obvinění,“ uvedl tehdy Stanislav Gross. Počet členů vlády, kteří pochybovali o vhodnosti prodeje Karbonu, bylo víc. Jedním z nich byl tehdejší ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU). Němcovi se nelíbilo, že vyšší nabídka Penty na 3,1 miliardy by měla padnout pod stůl, přestože v debatě zaznělo, že majitelé Karbonu se vůči státu nechovali nejlépe.
„Říkáme, že Karbon Invest dnes není společnost, která by byla přátelská ke státu, a že uvažujeme prodat spíše z nutnosti než z toho, že bychom si mysleli, že to je ten skvělý investor. Tak proč nevyužít nabídku, která je tu alternativní?“ ptal se Němec. Jeho vystoupení vzbudilo ohlas. Ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) následně požadoval, aby se rozhodnutí odložilo. Chtěl, aby měla vláda v ruce právní stanovisko k nabídce Penty. Sobotka ostatně při úvodní informaci uvedl, že nabídka „byla učiněna formou, kterou lze podle právních analýz pokládat za závaznou“.
I premiér Špidla
Prodat podle nejvyšší nabídky požadoval i další lidovec. „Vím, že cena, kterou z toho stát získá, asi nebude největší možná, ale přimlouvám se, abychom prodali podíl, co dnes máme, co nejdráže,“ apeloval Libor Ambrozek, ministr životního prostředí. Za to, aby se při prodeji tolik nespěchalo, se přimlouval i šéf české diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Nechtěl o tak zásadní věci rozhodovat v časovém presu.
Na prodeji trval i premiér Špidla, který řídil schůzi vlády a udílel slovo. Jeho neznervózňoval Karbon Invest, v diskusi naopak zdůrazňoval rizika prodeje Pentě a obával se, že by propouštěla v sociálně vypjatém Moravskoslezském kraji. |
„Jestli by nebylo od věci to rozhodnout zítra večer. Jestli by pan ministr financí neudělal ucelenou argumentaci i k té nabídce Penty, protože budeme pod obrovským tlakem,“ nabádal ministr zahraničí. Výzvy byly marné, dvojice předkladatelů zůstala neoblomná. „Diskuse, která tu na vládě proběhla, neovlivnila můj názor a mohu stejně jako na počátku doporučit společně s kolegou Urbanem vládě prodej v těch parametrech, jak jsme připravili příslušný materiál,“ konstatoval přes všechny kritické argumenty Sobotka.
Na prodeji trval i premiér Špidla, který řídil schůzi vlády a udílel slovo. Jeho neznervózňoval Karbon Invest, v diskusi naopak zdůrazňoval rizika prodeje Pentě a obával se, že by propouštěla v sociálně vypjatém Moravskoslezském kraji. Špidla se v jeden moment ujal slova a ocitoval den starý rozhovor s majitelem Penty Markem Dospivou, který vyšel v časopisu Euro. „Ovládnuté firmy svědomitě vedeme, restrukturalizujeme a případně prodáváme nadnárodním a renomovaným firmám. Čili toto je Penta,“ varoval Špidla.
Nezahrnutí dceřiných firem
Ministry také upozorňoval, že rozhodnutí o osudu OKD bude mít vedle hospodářských důsledků i politické dopady. Zopakoval, že stát v minulosti přišel o většinový podíl v OKD, což způsobilo jejich nevýhodné postavení v současné době. Prodávat minoritní podíl státu formou soutěže ale nechtěl. Na večerní zasedání vlády dorazil i předseda výkonného výboru Fondu národního majetku Jan Juchelka, dnes generální ředitel Komerční banky. Fond spadal pod ministerstvo financí a připravoval podklady k privatizaci.
Ministři měli k dispozici informaci, že ve znaleckém posudku dceřiné firmy nejsou zahrnuty, ale přesto to v ceně prodávaného podílu nezohlednili. Vedle Douchy jsou obžalováni ještě dva exmanažeři Fondu národního majetku Pavel Kuta a Jan Škurek. Je dva žene žalobce k zodpovědnosti za přípravu smlouvy, na jejímž základě stát svůj menšinový podíl Karbon Investu prodal pod cenou. |
Juchelka připomněl, že fond vycházel ze znaleckého posudku Rudolfa Douchy z Vox Consultu a Komerční banky. Jasně před ministry také popsal jeden kritický moment. A sice skutečnost, že ve znaleckém posudku nejsou „dceřinky“. Právě kvůli chybějícím společnostem ve vlastnictví OKD čelí obžalobě soudní znalec.
„V ocenění Vox Consultu nejsou finanční investice ve smyslu majetkových podílů v dceřiných společnostech nebo ve společnostech s dominantním vlivem skupiny Karbon Invest nebo OKD samotných. Hodnota investic se pohybuje někde na úrovni 1,4 až 1,6 miliardy, což nám dělala Komerční banka,“ uvedl doslova Juchelka.
To znamená, že ministři měli k dispozici informaci, že ve znaleckém posudku dceřiné firmy nejsou zahrnuty, ale přesto to v ceně prodávaného podílu nezohlednili. Vedle Douchy jsou obžalováni ještě dva exmanažeři Fondu národního majetku Pavel Kuta a Jan Škurek. Je dva žene žalobce k zodpovědnosti za přípravu smlouvy, na jejímž základě stát svůj menšinový podíl Karbon Investu prodal pod cenou.
Zákulisní jednání o privatizaci OKDBohuslav Sobotka (ČSSD), ministr financí, ČS místopředseda vlády a předkladatel materiálu
Pavel Dostál (ČSSD), ministr kultury
Vladimír Mlynář (US-DEU), ministr informatiky
Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství, mládeže a tělovýchovy
Pavel Němec (US-DEU), ministr pro místní rozvoj
Marie Součková (ČSSD), ministryně zdravotnictví
Milan Šimonovský (KDU-ČSL), ministr dopravy a spojů
Stanislav Gross (ČSSD), 1. místopředseda vlády a ministr vnitra
Vladimír Špidla (ČSSD), premiér
Cyril Svoboda (KDU-ČSL), ministr zahraničních věcí
Libor Ambrozek (KDU-ČSL), ministr životního prostředí
Milan Urban (ČSSD), ministr průmyslu a obchodu a spolupředkladatel materiálu
Zdeněk Škromach (ČSSD), ministr práce a sociálních věcí
|
Příběh uhlí
|