Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Jednání vlády o privatizaci OKD: Akcie přiklepla nižší nabídce

  10:25
Ze záznamu jednání kabinetu Vladimíra Špidly (ČSSD) 23. března 2004 večer vyplývá, že prodal OKD za méně, než mohl. Rozhodl totiž o prodeji státního podílu v důlní společnosti za 2,25 miliardy korun, ač měl nabídku firmy Penta téměř o miliardu vyšší.

Premiér Bohuslav Sobotka přišel vypovídat o privatizaci OKD. foto:  Petr Topič, MAFRA

V úterý 23. března 2004 v podvečer se schylovalo k obří transakci. Stát prodával menšinový podíl v důlním podniku OKD. Klíčový materiál přinesl na vládu tehdejší ministr financí, dnes premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Až dosud bylo tajemstvím, jak probíhalo jednání o jedné z nejkontroverznějších privatizací posledního čtvrtstoletí. Do kauzy přinesl bezprecedentní posun Obvodní soud pro Prahu 2. Ten zjišťuje, zda soudní znalec a dva exmanažeři Fondu národního majetku způsobili škodu 5,7 miliardy korun, když přichystali podklady pro nevýhodný prodej.

Soud si zažádal o zvukovou nahrávku jednání vlády, kterou na svém říjnovém jednání pustil a již LN zaznamenaly. Jinak jsou zasedání kabinetu vždy neveřejná. Znalci české justice redakci potvrdili, že jde o zcela ojedinělý moment, kdy si soud vyžádal a skutečně jako důkaz i získal zvukovou nahrávku z jednání vlády. Z ní jednoznačně vyplývá, že ministři věděli o nabídce společnosti Penta, která za podíl státu nabízela na jaře 2004 o 850 milionů více než Karbon Invest, a mnozí z nich pochybovali, že exkluzivní prodej Karbonu je správný.

Navzdory tomu podíl padl do rukou firmy, za níž stál Zdeněk Bakala, jak se později ukázalo. LN se zeptaly tehdejšího premiéra Vladimíra Špidly, ministra průmyslu Milana Urbana i Bohuslava Sobotky, proč podporovali prodej Karbonu, ačkoli měli k dispozici vyšší nabídku od Penty. Neodpověděli.

Jen se společností Karbon Invest

Existuje alespoň vyjádření Sobotky ze zářijového jednání soudu, kam přišel jako svědek: „Po třinácti letech si na tuto situaci nevzpomínám. Pokud vláda jednou rozhodla o tom, že jedná exkluzivně, tak nevyžádaná nabídka je zkrátka nevyžádaná nabídka. Proto se jí říká nevyžádaná nabídka.“ Ministr financí Bohuslav Sobotka získal už na podzim 2003 posvěcení od vlády, aby jednal o prodeji OKD výhradně a jen se společností Karbon Invest, která už v podniku ovládala většinový podíl a chtěla zbytek.

Ministr financí Bohuslav Sobotka získal už na podzim 2003 posvěcení od vlády, aby jednal o prodeji OKD výhradně a jen se společností Karbon Invest, která už v podniku ovládala většinový podíl a chtěla zbytek. Panovala obava, vyjadřovaná především lidmi z ČSSD, aby transakce neskončila propouštěním horníků a nevrhla region do problémů, protože podnik patřil mezi největší zaměstnavatele v kraji.

Panovala obava, vyjadřovaná především lidmi z ČSSD, aby transakce neskončila propouštěním horníků a nevrhla region do problémů, protože podnik patřil mezi největší zaměstnavatele v kraji. V jeho vlastnictví bylo také 44 tisíc havířských bytů a na jeho produkci závisel navazující průmysl. Také ministr průmyslu Milan Urban (ČSSD) dostal u soudního líčení otázku, proč vláda neprodala podíl za 3,1 miliardy, což nabízela Penta. „To určitě ne. Vláda prodala akciový podíl za 4,1 miliardy korun, což byla částka podstatně vyšší než nabídky jiných subjektů,“ řekl Urban u soudu.

To však exministr smíchal dvě události – definitivně o prodeji podílu rozhodla v září 2004 Grossova vláda za zmíněných 4,1 miliardy. Jenže na popisovaném záznamu jednání Špidlova kabinetu z března padlo rozhodnutí prodat za 2,25 miliardy. K navýšení došlo až poté, co takhle laciný odprodej zarazil antimonopolní úřad. Nicméně i cena 4,1 miliardy se žalobcům jeví jako hrubě podhodnocená.

Obavy z vězení

Informací o nabídce Penty se Sobotka před třinácti lety postaral o vypjatou debatu, jak dokládá zveřejněný záznam. Od ministrů zaznívaly obavy z vězení. Hovořili i o riziku, aby se stát nedostal do ještě nevýhodnější pozice nebo aby nový majitel nesnižoval počty zaměstnanců. Pochybnosti o správnosti postupu vyjádřil například již zesnulý ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD). „Nechtěl bych skončit v teplácích. Trošku přeháním, ale chci mít prostě klidnější spaní,“ říká na záznamu.

Informací o nabídce Penty se Sobotka před třinácti lety postaral o vypjatou debatu, jak dokládá zveřejněný záznam. Od ministrů zaznívaly obavy z vězení. Hovořili i o riziku, aby se stát nedostal do ještě nevýhodnější pozice nebo aby nový majitel nesnižoval počty zaměstnanců.

Navzdory tomu kabinet Vladimíra Špidly (ČSSD) prodej za částku 2,25 miliardy pro Karbon Invest schválil hlasy dvanácti z celkem šestnácti přítomných ministrů. Čtyři se zdrželi, ale není možné jednoznačně říci, kteří to byli. Nahrávka končí před samotným hlasováním a v usneseních z vlády se nikdy nepíše, kdo jak hlasoval, pouze v jakém poměru to bylo. Vyjednávání s Karbonem, za kterým tehdy stáli podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, původně začínala na miliardě. Poté, co si stát objednal znalecký posudek, se cena vyhoupla na 2,25 miliardy.

„S touto nabídkou předkládáme materiál do vlády, aby rozhodla o prodeji podílu společnosti Karbon Invest v rámci exkluzivního jednání,“ uvedl před lety Sobotka. Za prodej podílu za tuto cenu se postavil ministr průmyslu Urban coby spolupředkladatel materiálu. Rozjitřenou debatu ve Strakově akademii zahájil zmíněný Dostál.

Na něho se totiž obrátila skupina sociálnědemokratických poslanců s několika dotazy, aby je vznesl i na vládě. Zajímalo ho například, jestli jsou součástí ocenění OKD i dceřiné společnosti. Právě nezahrnutí tří desítek dceřiných firem do posudku klade za vinu žalobce znalci Rudolfu Douchovi. Dostál vznesl ještě jednu otázku: „Všichni víme, že majitelé Karbon Investu mají sděleno obvinění, že vyvedli z OKD 1,6 miliardy korun ve svůj prospěch. Z toho vyvozuji, že o tuto částku zřejmě znehodnocují i stávající majetek státu. Tedy jak toto bylo bráno v úvahu?“

Další pochybnosti o prodeji

Policie v roce 2003 Koláčka, Otavu i někdejšího předsedu představenstva OKD Jana Przybylu zatkla a obvinila je, že nevýhodnými obchody doly poškodili. Až o šest let později je soud obžaloby zprostil. O březnovém večeru se Dostál dozvěděl, že to podle informací ministra vnitra Stanislava Grosse žádný neblahý vliv mít nebude. Hovořil prý s vyšetřovateli případu a obvinění podnikatelů, kterým chce vláda prodat balík akcií OKD, není problém.

Počet členů vlády, kteří pochybovali o vhodnosti prodeje Karbonu, bylo víc. Jedním z nich byl tehdejší ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU). Němcovi se nelíbilo, že vyšší nabídka Penty na 3,1 miliardy by měla padnout pod stůl, přestože v debatě zaznělo, že majitelé Karbonu se vůči státu nechovali nejlépe.

„Spíš si myslím, že je to politická záležitost, jestli si vláda dovolí, či nedovolí prodat tomu, kdo je trestně stíhán a má sděleno obvinění,“ uvedl tehdy Stanislav Gross. Počet členů vlády, kteří pochybovali o vhodnosti prodeje Karbonu, bylo víc. Jedním z nich byl tehdejší ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU). Němcovi se nelíbilo, že vyšší nabídka Penty na 3,1 miliardy by měla padnout pod stůl, přestože v debatě zaznělo, že majitelé Karbonu se vůči státu nechovali nejlépe.

„Říkáme, že Karbon Invest dnes není společnost, která by byla přátelská ke státu, a že uvažujeme prodat spíše z nutnosti než z toho, že bychom si mysleli, že to je ten skvělý investor. Tak proč nevyužít nabídku, která je tu alternativní?“ ptal se Němec. Jeho vystoupení vzbudilo ohlas. Ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) následně požadoval, aby se rozhodnutí odložilo. Chtěl, aby měla vláda v ruce právní stanovisko k nabídce Penty. Sobotka ostatně při úvodní informaci uvedl, že nabídka „byla učiněna formou, kterou lze podle právních analýz pokládat za závaznou“.

I premiér Špidla

Prodat podle nejvyšší nabídky požadoval i další lidovec. „Vím, že cena, kterou z toho stát získá, asi nebude největší možná, ale přimlouvám se, abychom prodali podíl, co dnes máme, co nejdráže,“ apeloval Libor Ambrozek, ministr životního prostředí. Za to, aby se při prodeji tolik nespěchalo, se přimlouval i šéf české diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Nechtěl o tak zásadní věci rozhodovat v časovém presu.

Na prodeji trval i premiér Špidla, který řídil schůzi vlády a udílel slovo. Jeho neznervózňoval Karbon Invest, v diskusi naopak zdůrazňoval rizika prodeje Pentě a obával se, že by propouštěla v sociálně vypjatém Moravskoslezském kraji.

„Jestli by nebylo od věci to rozhodnout zítra večer. Jestli by pan ministr financí neudělal ucelenou argumentaci i k té nabídce Penty, protože budeme pod obrovským tlakem,“ nabádal ministr zahraničí. Výzvy byly marné, dvojice předkladatelů zůstala neoblomná. „Diskuse, která tu na vládě proběhla, neovlivnila můj názor a mohu stejně jako na počátku doporučit společně s kolegou Urbanem vládě prodej v těch parametrech, jak jsme připravili příslušný materiál,“ konstatoval přes všechny kritické argumenty Sobotka.

Na prodeji trval i premiér Špidla, který řídil schůzi vlády a udílel slovo. Jeho neznervózňoval Karbon Invest, v diskusi naopak zdůrazňoval rizika prodeje Pentě a obával se, že by propouštěla v sociálně vypjatém Moravskoslezském kraji. Špidla se v jeden moment ujal slova a ocitoval den starý rozhovor s majitelem Penty Markem Dospivou, který vyšel v časopisu Euro. „Ovládnuté firmy svědomitě vedeme, restrukturalizujeme a případně prodáváme nadnárodním a renomovaným firmám. Čili toto je Penta,“ varoval Špidla.

Nezahrnutí dceřiných firem

Ministry také upozorňoval, že rozhodnutí o osudu OKD bude mít vedle hospodářských důsledků i politické dopady. Zopakoval, že stát v minulosti přišel o většinový podíl v OKD, což způsobilo jejich nevýhodné postavení v současné době. Prodávat minoritní podíl státu formou soutěže ale nechtěl. Na večerní zasedání vlády dorazil i předseda výkonného výboru Fondu národního majetku Jan Juchelka, dnes generální ředitel Komerční banky. Fond spadal pod ministerstvo financí a připravoval podklady k privatizaci.

Ministři měli k dispozici informaci, že ve znaleckém posudku dceřiné firmy nejsou zahrnuty, ale přesto to v ceně prodávaného podílu nezohlednili. Vedle Douchy jsou obžalováni ještě dva exmanažeři Fondu národního majetku Pavel Kuta a Jan Škurek. Je dva žene žalobce k zodpovědnosti za přípravu smlouvy, na jejímž základě stát svůj menšinový podíl Karbon Investu prodal pod cenou.

Juchelka připomněl, že fond vycházel ze znaleckého posudku Rudolfa Douchy z Vox Consultu a Komerční banky. Jasně před ministry také popsal jeden kritický moment. A sice skutečnost, že ve znaleckém posudku nejsou „dceřinky“. Právě kvůli chybějícím společnostem ve vlastnictví OKD čelí obžalobě soudní znalec.

„V ocenění Vox Consultu nejsou finanční investice ve smyslu majetkových podílů v dceřiných společnostech nebo ve společnostech s dominantním vlivem skupiny Karbon Invest nebo OKD samotných. Hodnota investic se pohybuje někde na úrovni 1,4 až 1,6 miliardy, což nám dělala Komerční banka,“ uvedl doslova Juchelka.

To znamená, že ministři měli k dispozici informaci, že ve znaleckém posudku dceřiné firmy nejsou zahrnuty, ale přesto to v ceně prodávaného podílu nezohlednili. Vedle Douchy jsou obžalováni ještě dva exmanažeři Fondu národního majetku Pavel Kuta a Jan Škurek. Je dva žene žalobce k zodpovědnosti za přípravu smlouvy, na jejímž základě stát svůj menšinový podíl Karbon Investu prodal pod cenou.

Zákulisní jednání o privatizaci OKD

Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministr financí, ČS místopředseda vlády a předkladatel materiálu

  • Společnost Karbon Invest patří mezi jedny z největších zaměstnavatelů v regionu. Z těch jednání, která byla vedena, bylo ze strany vedení Karbon Investu signalizováno, že nemají v úmyslu v nejbližším období realizovat tento bytový fond, protože to vnímají jako jeden z klíčových prvků udržení ještě posledních zbytků sociální stability v tomto regionu.
  • Dnešního dne obdržela příslušná ministerstva a Fond národního majetku nabídku od společnosti Penta, která má povahu závazné nabídky. Tato nabídka je směrovaná na částku, tuším, 3,1 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že tato společnost nemá přístup k informacím, které získal Fond národního majetku, a nedá se předpokládat, že majoritní akcionář komukoli tyto informace poskytl, jedná se o nabídku, která byla učiněna bez znalosti aktiv a celkové situace společnosti. Přesto byla učiněna formou, kterou lze podle právních analýz pokládat za závaznou.
  • Je naprosto vyloučeno podpořit řešení, které by destabilizovalo tuto firmu (OKD – pozn. red.), aby vláda OK umožnila svým rozhodnutím nepřátelské převzetí minoritního podílu.

Pavel Dostál (ČSSD), ministr kultury

  • Chtěl bych se zeptat, zda chybí v ocenění finanční investice. Miloš Zeman už tady jednou tehdejšího ministra financí pověřil pátráním po tom, zda majitelé (Karbon Investu – pozn. red.) nemají peníze uložené v cenných papírech. Proto se ptám, jak pátrání dopadlo a jestli v ocenění chybí finanční investice.
  • Kolegům, kteří nevědí, bych vysvětlil, že je tam cirka 40 tisíc bytů. Z toho jsou tři čtvrtiny bytů první kategorie, pokud mám správné informace od kolegů ze severní Moravy. Nevím, jestli se privatizovat budou, nebo nebudou. Vím, že sociální demokraté z OKD mně oznámili, že se privatizovat budou a za nějak strašně výhodné ceny.
  • Třetí dotaz je, že samozřejmě všichni víme, že majitelé Karbon Investu mají sděleno obvinění, že vyvedli z OKD 1,6 miliardy korun ve svůj prospěch. Z toho vyvozuji, že o tuto částku zřejmě znehodnocují i stávající majetek státu, tedy jak toto bylo bráno v úvahu?
  • Aby bylo jasno, nechci torpédovat to úsilí. Chápu, kterak je to důležité. Chci připomenout, že jsem jako člen vlády za účast v minulé vládě vyšetřován policií. Nechtěl bych skončit v teplácích. Trošku přeháním, ale chci mít prostě klidnější spaní.

Vladimír Mlynář (US-DEU), ministr informatiky

  • Vzpomněl jsem na slova Miloše Zemana, že vláda, která toleruje zloděje a tuneláře se stává objektivně vládou zlodějů a tunelářů. To jen tak pro pobavení. Po přečtení toho materiálu je jednoznačné, že pan Koláček ovládl OKD způsobem, dejme tomu nestandardním, nicméně že máme jedinou možnost, pokud z toho chceme přínos pro státní rozpočet – prodat to. Anebo se chovat mravně principiálně, ale pak rezignujme, že to někdy v budoucnu prodáme.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství, mládeže a tělovýchovy

  • Nechci bombardovat tento materiál na základě technických záležitostí. Mně se jedná o to, abych byla ujištěna ministrem financí a Fondem národního majetku, že té smlouvě bude věnována pokud možno maximální péče, protože jsem přesvědčena o tom, že ty principy, tak jak jsou tady popsané, asi nejsou popsané zcela dobře.

Pavel Němec (US-DEU), ministr pro místní rozvoj

  • Říkáme, že Karbon Invest dnes není společnost, která by byla přátelská ke státu, že to převzetí bylo spíše nepřátelské, chování ve společnosti nikoli ukázkové a že uvažujeme o prodeji spíše z nutnosti, než z toho, že bychom si mysleli, že to je ten skvělý investor, tak proč nevyužít tu nabídku, která je tu alternativní (nabídka Penty – pozn. red.), to se ptám.
  • Když se na to díváme pouze z hlediska toho, že se stát podílu má zbavit, protože ho není schopen efektivně využívat jako minoritní akcionář, a za druhé z hlediska výnosů pro státní rozpočet, doporučoval bych nechat si dát nabídku jako neodvolatelnou, aby byla závazná ze strany té alternativní firmy (Penty – pozn. red.), a posoudit ty dvě ceny. Je tu nějaká nabídka vyšší, tak si myslím, že bychom to měli alespoň nějakým způsobem postavit a říci si, proč není možné se o ní bavit.

Marie Součková (ČSSD), ministryně zdravotnictví

  • V tabulce na straně 3 jsem se dočetla, že vlastní kapitál na akcii k 30. 9. 2003 činil 1209 korun. Ta nabídka Karbon Invest byla původně 106 korun a vzrostla na 200 korun za akcii. To je diametrálně veliký rozdíl. (Jde o to, že ministryně poukazuje na tři rozdílné ceny na akcii v krátké době. Původně byla nabídka Karbon Investu 106 korun za akcii, později vzrostla na 200 korun, ale vládní materiál obsahuje run, údaj o vlastním kapitálu OKD, kde na jednu akcii vychází částka 1209 – pozn. red.)

Milan Šimonovský (KDU-ČSL), ministr dopravy a spojů

  • Velice bych uvítal, jestli skutečně ta nabídka Penty je neodvolatelná, je vyšší, abychom maximalizovali zisk. Necítím žádné velké závazky k tomu Karbon Investu. Přiznám, že bych dnes uvítal, kdybychom to přerušili.

Stanislav Gross (ČSSD), 1. místopředseda vlády a ministr vnitra

  • Mně je relativně šumafuk, jak tato věc dopadne, ale nemůžu vypadat jako blbec, protože včera jsme byli v Ostravě a tam se to samozřejmě hodně frekventovalo. Nikdo samozřejmě nesignalizoval, že je nějaký problém, jsem to vůbec netušil. Ale to je dobrý.
  • Pokud jsme tady na neveřejném jednání vlády, protože každé jednání vlády je neveřejné, řekl bych, že jsem si včera právě ověřoval, jestli to může mít nějakou vazbu na to probíhající trestní řízení. Z hlediska probíhajícího trestního by ta celá věc neměla mít žádné dopady. Spíš si myslím, že je to politická záležitost, jestli si vláda dovolí či nedovolí prodat tomu, kdo je trestně stíhaný a má sděleno obvinění.

Vladimír Špidla (ČSSD), premiér

  • Vnesu ještě jednu informaci, citaci z rozhovoru Marka Dospivy z Eura z 22. března 2004, kde říká, že nabídli ty tři miliard miliardy. Potom říká, že „ovládnuté firmy svědomitě vedeme, restrukturalizujeme a případně prodáváme nadnárodním a renomovaným firmám“. Čili toto je Penta. Toto je jeho strategie. Restrukturalizovat to tam, což nevím, co můžou znamenat tato eufemistická slova. Poté, co to dostaneme do nějaké podoby, se to prodá. Pustit do strategického podniku minoritního akcionáře, o kterém víme, že se opravdu umí otáčet, a ve svém článku říká, co udělá, zrestrukturalizuje, to máme hned dva tisíce nezaměstnaných.

Cyril Svoboda (KDU-ČSL), ministr zahraničních věcí

  • Jsem pro to, abychom rozhodli rychle a jestli by nebylo od věci to rozhodnout zítra večer. Jestli by pan ministr financí neudělal ucelenou argumentaci i k té nabídce Penty, protože budeme pod obrovským tlakem.

Libor Ambrozek (KDU-ČSL), ministr životního prostředí

  • Chci podpořit názor, který tu říkal kolega Němec. V argumentaci proti němu jsme tu v zajetí trochu omšelých schémat, že Karbon Invest je zachránce regionu. Jsem přesvědčen, že jakmile to pro současného majoritního akcionáře nebude výhodné, tak je (horníky – pozn. red.) stejně propustí. Žádný rozdíl v chování mezi Karbon Investem a Pentou skutečně nevidím. Vím, že cena, kterou z toho stát získá, asi nebude největší možná, ale přimlouvám se, abychom prodali podíl díl co nejdráže.

Milan Urban (ČSSD), ministr průmyslu a obchodu a spolupředkladatel materiálu

  • Jakákoli nestabilita a situace, která by destabilizovala tuto firmu (OKD – pozn. red.), se může výrazným způsobem promítnout do obrovských sociálních problémů, kterých je na severní Moravě už tak dost. Je možné se přidržet velmi výrazně toho, co zde říkal pan premiér. Vláda se rozhodla jednat exkluzivně s Karbon Investem. Toto jednání proběhlo. Není to žádná soutěž. Jako já bych teď mohl podat vládě nabídku na to, že koupím minoritní podíl v OKD za 3,7 a vláda bude prověřovat, jestli to myslím vážně. To je podle mě úplně mimo jinde, v čase.

Zdeněk Škromach (ČSSD), ministr práce a sociálních věcí

  • Zaujali mě novináři, kteří stáli u vchodu a začali tam na mě s kamerou a světlem do očí, vy budete privatizovat, Penta dala tolik. Problém je v tom, na mě to nepůsobí, že by to byla seriózní nabídka.

Příběh uhlí

  • V červnu 1998 stát ztratil za dosud nevyjasněných okolností v OKD majoritu. Tu získala společnost Prosper Trading. A o tři měsíce později se největším vlastníkem stala společnost Karbon Invest podnikatelů Antonína Koláčka, Petra Otavy a Jana Przybyla.
  • V listopadu 2003 vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) rozhodla o zahájení jednání o prodeji státního minoritního balíku akcií (45,88 procenta). Rozhodla současně, že tato jednání budou probíhat výhradně a exkluzivně s Karbon Investem.
  • V únoru 2004 vznikl posudek společnosti Vox Consult, který ocenil podíl státu v OKD na 2,08 miliardy. O měsíc později Špidlův kabinet, v němž byl ministrem financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), rozhodl o prodeji akcií Karbon Investu za 2,25 miliardy korun.
  • V dubnu 2004 zastavil prodej antimonopolní úřad kvůli možné nedovolené podpoře státu a porušení pravidel Evropské unie. Státu doporučil, aby neprodával akcie za méně než 3,5 miliardy.
  • V září 2004 vláda Stanislava Grosse definitivně rozhodla prodat balík akcií společnosti Karbon Invest za 4,1 miliardy korun.
  • V listopadu 2004 se jako nový vlastník ohlašuje RPG Industries Zdeňka Bakaly. Ovšem Bakalova jiná společnost Charles Capital vyjednávala o prodeji akcií OKD s Karbon Investem už od května 2004.
  • V květnu 2006 se majitelem OKD stala NWR, registrovaná v Nizozemsku. Tu od loňska ovládají tři neprůhledné britské investiční společnosti.
  • V říjnu 2015 začalo líčení se třemi obžalovanými, jsou to soudní znalec Rudolf Doucha a dva exmanažeři Fondu národního majetku Pavel Kuta a Jan Škurek.
  • Podle žalobce státu vznikla při prodeji minoritního balíku akcií škoda 5,7 miliardy korun.
  • V květnu 2016 soud poslal důlní firmu OKD do úpadku. U soudu uplatnilo pohledávky přes 550 věřitelů, kteří dohromady chtěli od firmy více než 23 miliard korun. Pohledávky za více než 17 miliard insolvenční správce popřel.
  • V srpnu 2017 věřitelé schválili reorganizaci. Doly a provozní majetek budou vloženy do nové společnosti OKD Nástupnická, v níž by 100 procent akcií měla získat státem vlastněná společnost Prisko.
  • V OKD, v nichž i s dodavatelským řetězcem pracuje 9500 lidí, se i v současnosti dál těží uhlí.
Autor:

Pylová sezóna: Jak poznat alergii u svých dětí?
Pylová sezóna: Jak poznat alergii u svých dětí?

Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na běžné, obecně neškodné látky v okolním prostředí. Taková látka, která vyvolává alergickou...