Jednal strážce férovosti v Česku fér? Důvěra v ÚOHS se otřásá

Když přišel na přetřes vlekoucí se mýtný tendr, žertovali kuloární znalci, že za ten si ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) půjde sednout, protože to správně skoro vyřešit nejde. Zakázka na mýto si nakonec skutečně pozornost kriminalistů získala, ale vtipy se netrefily v osobách, které v zátahu uvíznou. Podle informací Práva je to Karel Feix, ředitel české větve firmy Kapsch, která se snažila předmětný tendr všemožně shodit, a předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj, jež policie podezírá, že porušili zákon.

To, že se v podezření ocitl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), je znepokojivý aspekt, protože právě tato instituce je v Česku od toho, aby dohlížela na to, že trh je fér, nikdo nezneužívá silnější pozice, nikdo není ostrakizovaný. Pokud policie vyšetřuje, jestli Rafaj a místopředsedkyně úřadu zodpovědná za čistotu veřejných zakázek Eva Kubišová šli na ruku firmě Kapsch, otřásá se základní funkce ÚOHS.

Dobré jméno trpí

V podstatě každá větší veřejná zakázka tráví kus svého životního cyklu na antimonopolním úřadě, v Česku se rozmohla praktika, kdy neúspěšný uchazeč zkusí zvrátit osud tím, že si v Brně, kde úřad sídlí, postěžuje na diskriminaci. Přesně tak se zachoval i Kapsch, když mýtný tendr vyhrála satelitní konkurence CzechToll. Jen loni tvořily podněty na možné zakázané dohody víc než polovinu agendy brněnské instituce. Podle informací LN proto na trhu stoupá nervozita, nakolik je rozhodování antimonopolního úřadu odvislé od zákonů, nikoli od známostí.

„Vnímáme, že současná situace není příznivá pro dobré jméno a důvěryhodnost úřadu. Jak už předseda uvedl, je přesvědčen, že policejní vyšetřování úřad očistí a prokáže, že rozhodování probíhalo vždy podle zákona a bez jakýchkoliv externích vlivů. Účastníci řízení mají v případě pochybností o zákonnosti řízení k dispozici procesní prostředky, jejichž prostřednictvím mohou uplatňovat právo na spravedlivý proces. Zákonnost každého pravomocného rozhodnutí předsedy je dále přezkoumatelná správními soudy,“ sdělil LN mluvčí ÚOHS Martin Švanda a zopakoval, že v rámci nynějšího vyšetřování nebyl nikdo z instituce obviněný.

Nervozita zatím setrvává toliko na úrovni byznysu a protikorupčních organizací, vláda i prezident se za Rafaje postavili. Předsedu úřadu jmenuje a odvolává prezident na návrh vlády. Miloš Zeman již v pondělí 11. března uvedl, že na Rafajově pozici nic měnit nehodlá. „Kdysi dávno jsem byl svědkem vyšetřování na Úřadu vlády, o kterém se tvrdilo, že je na stopě obrovské mafie. Skončilo kabelkami Jany Nagyové. Od té doby jsem poněkud skeptický, když třeba olomoucké Vrchní státní zastupitelství, tedy totéž, které dělalo ten Úřad vlády, najednou něco halasně vyhlašuje,“ řekl prezident s tím, že důvodem pro odvolání by bylo až pravomocné odsouzení.

Tentýž den se rozhodla nekonat i vláda, ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) oznámil, že vyšetřování není důvod, aby ministerský sbor navrhl Hradu Rafajův konec. Podle Kněžínka se dá apelovat na odvolání leda tehdy, když předseda půl roku nepracuje nebo narušil důvěryhodnost svého úřadu. To druhé se podle ministra může aktivovat až po pravomocném odsuzujícím verdiktu.

Muset vs. smět

Dikce zákona ale nestojí takto jednoznačně, naopak ve dvou různých paragrafech odlišuje, kdy šéf ÚOHS končí automaticky a kdy je možné o tom uvažovat. Pravomocná jízdenka do vězení patří do sekce automatického konce. U odstavce, kdy odvolání nastat může, ale nemusí, figuruje zmíněný půl rok nečinnosti a situace, kdy předseda „narušuje závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje nezávislost a nestrannost Úřadu“. Aplikace paragrafu tedy není vázaná na soudní rozhodnutí, je to o politické vůli. Rafaj i místopředsedkyně pro oblast veřejných zakázek Kubišová tak zůstávají na svých místech.

Osoba předsedy je pro antimonopolní úřad absolutně klíčová, je to on a jedině on, kdo funguje coby odvolací orgán, z něhož vzcházejí pravomocná rozhodnutí. Podobně nezastupitelná je ostatně i Kubišová, protože v první instanci rozhodují jednotliví místopředsedové zodpovědní za dané sekce.

Až při odvolání nastupuje předseda a jeho rozkladové komise sestavené z odborníků. Dávají předsedovi toliko nezávazné doporučení, ale Rafaj i jeho předchůdce Martin Pecina se nikdy neodchýlili od toho, co jim komise nabídla coby nejvhodnější řešení. Takto Rafaj 26. února definitivně rozhodl, že mýtný tendr platí, námitky Kapsche nebere a ministerstvo dopravy může pokračovat ve smlouvě s firmou CzechToll.

Mimochodem, kdyby předseda rezignoval nebo z jiných důvodů přestal s prací, jeho pravomoci ze zákona přecházejí na premiéra. Jednou v historii už se to stalo, v roce 1996 měl tehdejší předseda ÚOHS Stanislav Bělehrádek vážnou dopravní nehodu a dokumenty se vozily do Prahy k podpisu Václavu Klausovi.

Rafaj, Feix i Kubišová vycházejí jako „vedlejší zásah“ z odposlechů a vyšetřování, které kriminalisté cílili na brněnského politika Jiřího Švachulu (ANO). Toho vyšetřovatelé podle deníku Právo považují za středobod organizované manipulace se zakázkami.

Článek byl publikován v Lidových novinách dne 13. března 2019.