Jedna z hlavních postav církevních restitucí zřejmě odchází

Karel Štícha má pro české církve hodnotu 134 miliard. Dílem ve vydaných pozemcích a dílem ve finančních náhradách je coby lídr ekumenické expertní skupiny vyjednal v rámci dohody se státem o majetkovém vyrovnání. Ve službách pražské diecéze je od roku 1994, ale s letošním podzimem jeho dohled nad arcibiskupským majetkem končí.

„Personální záležitosti se obvykle nekomentují, ale mohu říct, že na našem webu je inzerát, že se vede výběrové řízení na obsazení postu ekonom,“ sdělil LN vedoucí správy majetku a zatím ještě diecézní ekonom Štícha. Své životopisy mohou zájemci o Štíchovo nástupnictví posílat do poloviny září.

Nedlouho poté přestane nad hospodařením nejbohatší diecéze dohlížet muž, jehož před lety lákal do služeb státu tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) – Štíchu chtěl přizvat k přípravě rozpočtu. Ekonom odmítl s tím, že svou práci pro katolickou církev chápe jako poslání. Jestli se do výběrového řízení na svou pozici přihlásí, nechtěl komentovat, nicméně je zřejmé, že projev důvěry a touhy po další spolupráci vypadá jinak, než že zaměstnavatel nabídne pozici jiným.

Jednání za boží služebníky

Podle informací LN už nějakou dobu sílila snaha ukončit Štíchovo pracovní angažmá, ale chránil ho generální vikář Michal Slavík. Ten však na druhém nejvyšším postu v rámci katolické diecéze v dubnu skončil a novým generálním vikářem se stal Zdenek Wasserbauer, kterého ke Štíchovi taková osobní vazba nepoutá. Navíc bývá zvykem, že po změně generálního vikáře se mění i jeho spolupracovníci – vikář je statutárním zástupcem biskupa a potřebuje se obklopit lidmi, již mu vyhovují a jimž věří.

Štícha byl po celou dobu jednání o církevních restitucích jednou z hlavních postav. Česká biskupská konference ho postavila do čela expertní komise v roce 2002, vedl jednání za boží služebníky v roce 2007, kdy se poprvé schylovalo ke schválení zákona. Tehdy dohoda zkrachovala kvůli odporu levicové sněmovní opozice a Vlastimila Tlustého z koaliční ODS. Nelíbilo se mu, jak se vypočítalo, kolik mají církve od státu dostat, a výpočet považoval za nadsazený. Autorem algoritmu, jímž se majetkové vyrovnání určovalo, byl právě Štícha.

Ten vedl církevní experty i při dalším kole jednání v roce 2011, kdy se proporce restitucí změnily. Ubylo peněz a přibylo vydávaného majetku. Znovu musel Štícha přesvědčovat levicové poslance, ale tentokrát už byla jeho snaha korunována úspěchem, v listopadu 2012 koalice zákon o majetkovém vyrovnání schválila a od následujícího roku začala proměna církví v samostatné hospodáře.

Široce sdílené uznání

Navzdory tomu se musel Štícha ještě jednou postavit do čela ekumenických expertů. A to, když se po sněmovních volbách stali sociální demokraté vládní stranou a potřebovali si splnit rest vůči voličům, jimž slíbili zrušení restitucí. To ale udělat nemohli, zákon obstál před Ústavním soudem, tak alespoň jednali o snížení vyplácených náhrad. Neuspěli, Štícha obhájil svoje ocenění zabaveného majetku i v tomto případě. O poslední nápad, jak do restitucí zasáhnout zdaněním náhrad, už se bude muset postarat Štíchův nástupce.

Původním povoláním stavební inženýr, který před revolucí projektoval mosty, si během jednání o restitucích vydobyl široce sdílené uznání. Okouzlil i někdejšího ministra financí Eduarda Janotu. „Výrazně přispěl k dohodě, k níž jsme nakonec dospěli. Velice mě překvapil znalostmi o celém problému i tím, jak detailní informace má o církevním majetku,“ chválil autora restitučního algoritmu Janota v roce 2007 pro časopis Ekonom.

Navzdory chvále a úspěchům se ale Štícha nevyhnul ani kontroverzím. V roce 2012 otiskl časopis Euro článek, v němž popisoval účelové zakládání firem, jejichž prostřednictvím se měly z pražských farností vytahovat lukrativní pozemky výměnou za méně hodnotné. Šlo o společnosti Duplicatus a Real 24, které spolu s dalšími realitními firmami sdílely adresu i členy statutárních orgánů. V obou seděl Štícha v dozorčích radách.

Realitní společnosti

Duplicatus si vyjednal směnu pozemku s farností ve Stodůlkách, Real s uhříněveskou – ani jeden byznys se nakonec neuskutečnil, nepovolil je pozemkový fond, protože s církevními majetky čekal na schválení restitučního zákona. Realitní společnosti měly akcie na majitele, takže nebylo možné zjistit, komu patří, a z toho vznikl pocit, že se děje něco podezřelého. Jak se záhy ukázalo, podíl v nich mělo Arcibiskupství pražské, a proto také Štíchu do dozorčí rady vyslalo.

„Nechápu příliš styl uvažování, že osoba, která se chystá udělat nekalost, by se nechala zapsat do snadno dohledatelných orgánů společnosti. To by nebylo příliš chytré. Nicméně vím, že firma měla akcie na držitele, což může po všech aférách zakládat různé dohady. Tehdy nám to ale přišlo jako nejlepší způsob a nepřemýšleli jsme o tom,“ řekl diecézní ekonom LN v roce 2013.

„Tehdy“ znamená rok 2007, balík realitních firem s diecézním podílem vznikl krátce poté, co vláda Mirka Topolánka (ODS) odstartovala první dějství jednání o restitucích. Arcibiskupství si podniky založilo, protože směnou pozemků se dalo vyřešit, když třeba takový pro restituce blokovaný pozemek ležel v obci, jíž tak bránil v rozvoji.

Nešťastný výběr spolupracovníků

Faktem ale zůstává, že si Štícha s pražskou diecézí nevybrali v realitních firmách spolupracovníky šťastným způsobem. Jejich jednatelem byl podnikatel Hynek Čech, na jehož domovské adrese také všechny sídlily. Čech je mimořádně barvitá osoba. Hospodářské noviny před třemi lety popsaly, jak Čech prodával švédské rakve.

Za rozsáhlý podvod ho potrestal soud, nezákonný trik spočíval v podávání nepravých insolvenčních návrhů na české výrobce rakví, čímž se chtěl Hynek zbavit konkurence v oboru a prosadit se se svými údajně švédskými výrobky. Insolvenční návrhy podával jménem španělské firmy Carlos Ramirez s titulem PhDr. Stejně jako švédský původ rakví bylo i toto falešné. U soudu se prokázalo, že Ramirez byl bezdomovec Gejza Demeter, který toho času bydlel v dřevěné boudě na Čechově pozemku.

V roce 2010 stál Hynek Čech za dalším zpochybněným byznysem – odkoupil od České televize DVD práva na seriál o majoru Zemanovi. Práva dostal on, přestože jiní zájemci nabízeli víc peněz, na nevýhodnost obchodu upozorňovala jedna ze zaměstnankyň veřejnoprávní televize, která pak už zaměstnankyní být přestala.

Čech se v médiích objevil také v souvislosti s odsouzeným exposlancem za ODS Romanem Pekárkem, který shodou okolností pomohl koalici odhlasovat církevní restituce krátce předtím, než musel do vězení. Čech vystupoval jako svědek v Pekárkově kauze, měl zprostředkovávat prodej městského pozemku, v jehož rámci si Pekárek řekl o úplatek.