Jedenáct českých bankéřů má roční příjem více než milion eur

Zatímco v Česku je zveřejňování příjmů vrcholných manažerů tabu, na Západě jsou platy šéfů firem veřejnosti známé. V březnu zveřejněné údaje Evropského orgánu pro bankovnictví, který počty vysoce placených bankéřů v Evropě sleduje, u kolonky Česko uváděly nulu. Zdá se však, že neobdržel o situaci v českých bankách správné informace.

Vojtěch Wolf 28.5.2019
Velká trojka vybrala na poplatcích méně. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Velká trojka vybrala na poplatcích méně. | foto: Lidové noviny
Velká trojka vybrala na poplatcích méně.

Oblíbeným tématem odborářů v Česku je, že Češi jen pomalu dohánějí Západ v platech. Přinejmenším to neplatí u vrcholných manažerů tuzemských bank. Ti své západní kolegy dotáhli. Podle zjištění LN alespoň tři vrcholní manažeři tří finančních institucí – České spořitelny, ČSOB a Moneta Money Bank – měli loni plat, včetně odměn, vyšší než milion eur (asi 26 milionů korun). Všichni tři pracují v Česku.

Počty lidí s příjmem vyšším než milion eur musejí banky zveřejňovat na základě požadavků regulatorního orgánu Evropské unie – Evropské bankovní autority. Nemusí ale uvádět jména a přesný plat. Osm lidí s takovým vysokým příjmem uvedla prostřednictvím PPF banky společnost PPF Financial Holdings patřící do skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera (54), jehož majetek podle časopisu Forbes dosahuje 15,5 miliardy dolarů (asi 354 miliardy korun). Z nich dokonce dva měli roční příjmy od 2,5 do tří milionů eur (tedy mezi 64 a 77 miliony korun).

Mateřské společnosti

„Všech osm pracuje ve skupině Home Credit, ve vedení společností, sedm z nich v zahraničí mimo země EU,“ uvedla na dotaz LN mluvčí skupiny PPF Jitka Tkadlecová. LN se zajímaly, o které pozice jde. Na to však mluvčí skupiny PPF neodpověděla. Podobné vyjádření zaznívá i z jiných bank, jejichž bankéři mají roční příjmy přesahující milion eur. „Údaje týkající se mezd a odměn zaměstnanců považujeme za důvěrné a standardně je nezveřejňujeme ani nijak nekomentujeme. Tato praxe je běžná v celém českém soukromém sektoru,“ říká František Bouc z tiskového oddělení České spořitelny.

Plat včetně odměn a opčního programu na akcie Andrease Treichla (66), šéfa Erste Group, mateřské společností České spořitelny, činil za loňský rok podle agentury Bloomberg 2,7 milionu eur. Johan Thijs (53) šéf belgické KBC, mateřské společnosti ČSOB, si loni vydělal dle agentury Bloomberg asi 2,3 milionu eur.

Je to paradoxní. Zatímco v Česku je zveřejňování příjmů vrcholných manažerů tabu, na Západě jsou platy šéfů firem veřejnosti známé. Například plat včetně odměn a opčního programu na akcie Andrease Treichla (66), šéfa Erste Group, mateřské společností České spořitelny, činil za loňský rok podle agentury Bloomberg 2,7 milionu eur. Neurčitá odpověď přišla i z ČSOB.

„Mzdy a odměny členů představenstva, stejně jako pravidla a struktura odměňování, schvaluje dozorčí rada. Současně ale respektujeme určitou míru soukromí našich zaměstnanců včetně manažerů společnosti, proto v souvislosti s konkrétními částkami neuvádíme jejich identitu,“ říká mluvčí banky Patrik Madle. I tady ale platí, že příjmy Johana Thijse (53) šéfa belgické KBC, mateřské společnosti ČSOB, jsou známé. Thijs si loni vydělal dle agentury Bloomberg asi 2,3 milionu eur.

Sdílnější nebyla ani třetí z uvedených bank. „V zájmu ochrany soukromí tohoto pracovníka nelze roční odměnu spojit s konkrétní pozicí,“ uvedl Jakub Švestka, mluvčí Moneta Money Bank. Ten ale zároveň dodává, že Moneta to chce změnit. „Do budoucna plánujeme zveřejnit jmenovitý přehled za rok 2017 a novější,“ slibuje Švestka. Zajímavostí je, že zatímco v roce 2017 obdržel nejlépe placený manažer Monety Money Bank 1,5 až dva miliony eur, letos to bylo méně, konkrétně jeden až 1,5 milionu eur.

Čtyři banky

České banky nechtějí sdělovat jméno konkrétního bankéře, jelikož nejsou povinny tyto údaje uvádět. Na druhou stranu u nás i jinde ve světě platí, že ve většině případů bývá nejlépe placeným zaměstnancem šéf společnosti. I tady se ovšem mohou vyskytnout výjimky. „Znám některé společnosti, včetně finančních institucí, kde je nějaká role lépe finančně ohodnocena než šéf společnosti,“ říká ekonom a někdejší šéf České spořitelny Pavel Kysilka (60).

Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že čtyři společnosti – Moneta, Česká spořitelna, ČSOB a PPF Financial Holdings – mají dohromady na svých výplatních páskách jedenáct manažerů beroucích přes milion eur ročně

„Například může jít o banky, které byly v problémech a najaly si na jejich vyřešení výborného risk manažera. Nebo si mohly například najmout špičkového odborníka na moderní technologie, protože chtěly v této oblasti expandovat,“ vysvětluje Kysilka. Banky v EU jsou povinné hlásit institucím, jež vykonávají regulaci trhu a finanční dohled, počet pracovníků, kteří berou více než milion eur ročně, a zařadit je – bez uvedení jmen či osobních údajů – do příjmových skupin. Ještě před pár týdny se přitom zdálo, že žádný finančník s takovým platem v Česku není.

V březnu zveřejněné údaje Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), který počty vysoce placených bankéřů v Evropě sleduje, totiž u kolonky Česko uvedl velkou nulu. Poté, co LN o této skutečnosti před měsícem informovaly, jeden čtenář upozornil, že EBA nejspíš neobdržela o reálné situaci v českých bankách správné informace. Z veřejně dostupných zdrojů pak LN ověřily, že tytéž čtyři společnosti – Moneta, Česká spořitelna, ČSOB a PPF Financial Holdings – mají dohromady na svých výplatních páskách jedenáct manažerů beroucích přes milion eur ročně.

Důsledek brexitu

V EU bylo podle EBA takových bankéřů v roce 2017 celkem 4859. Skoro tři čtvrtiny z nich, 73 procent, přitom působily ve Spojeném království, které je dlouhodobě považované za centrum evropského finančního světa. V případě brexitu by podle hrubých propočtů klesl počet nejlépe placených bankéřů v EU zhruba na 1500. Nicméně část bank, které v Londýně nyní působí, před časem uvedla, že přesunou svá sídla na pevninu, což by unijní statistiky zlepšilo.

V případě brexitu by podle hrubých propočtů klesl počet nejlépe placených bankéřů v EU zhruba na 1500. Nicméně část bank, které v Londýně nyní působí, před časem uvedla, že přesunou svá sídla na pevninu, což by unijní statistiky zlepšilo.

Ostatně v případě, že se brexit opravdu odehraje, přesunout své sídlo do Paříže by měla i EBA, která v Londýně sídlí také. Posláním této instituce je vytvářet jednotná pravidla, podle nichž probíhá regulace bankovnictví v EU i odborný dohled nad tímto odvětvím. Cílem je vytvořit účinný, transparentní a stabilní jednotný trh s bankovními produkty. Po Británii bylo v roce 2017 na druhém místě, co se počtu bankéřů s platem vyšším než milion eur týče, Německo. Na dalších příčkách pak Francie s 233 a Itálie s 201 bankéřem.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.