A losuje se vesele dál! Zadavatelé veřejných soutěží využívají na poslední chvíli možnosti zúžit počet uchazečů o zakázky elektronickým losováním. Novela zákona o veřejných zakázkách, která jim to znemožní, vstoupí v platnost nejdříve v dubnu příštího roku a nejspíše ještě později. K „nejaktivnějším“ patří v tomto ohledu Středočeský kraj. Během jediného prosincového dne avizoval tři takovéto „losovačky“ v hodnotě více než 141 milionů korun. Kritici přitom poukazují na to, že losování elektronickým zařízením je nekontrolovatelné a v podstatě nenapadnutelné.
Zadavatelé veřejných zakázek se nenechali odradit ani zásahem protikorupční policie, která již dříve zajistila tři losovací zařízení a zveřejnila informaci, že od začátku letošního roku byly tyto přístroje použity při 36 netransparentních losováních. Ten, kdo losoval, mohl dle policie náhodný výběr pouze předstírat a do finále poslat předem určené zájemce. Celkový objem podezřelých zakázek se pohybuje kolem dvou miliard korun.
Připomeňme, že losování při užších řízeních umožnil zákon o veřejných zakázkách z roku 2006. Nebyla v něm ale zmínka o elektronickém losování. S ním přišla až novela, která nabyla účinnosti 15. června 2010. Letos v listopadu poslanci ve třetím čtení schválili novelu zákona o veřejných zakázkách, která losovačky při zadávání veřejných zakázek neumožňuje. Senát ji ale Poslanecké sněmovně vrátil.
Zrychlené tempo
Zprávy ze sněmovny hovořily ještě před senátním vetem o tom, že novela nezačne platit dříve než v dubnu příštího roku. Nyní se toto datum zřejmě ještě posune. Zadavatelé zakázek tedy mají ještě dostatek času vypisovat užší výběrová řízení a utratit v nich značnou část z rozpočtu na příští rok. Mluvčí společnosti Skanska Lucie Nováková tvrdí, že u některých zadavatelů lze v poslední době vysledovat dokonce zrychlující se tempo, s nímž užší výběrová řízení vyhlašují.
Dle Skansky lze u některých zadavatelů v poslední době vysledovat zrychlující se tempo, s nímž užší výběrová řízení vyhlašujíČESKÁ POZICE v Informačním systému o veřejných zakázkách, který je dostupný na internetu, zjišťovala, kdo od začátku prosince zveřejnil informace o stavební zakázce, v níž se bude počet finalistů omezovat losem. Jde například o splaškovou kanalizaci ve Slatiňanech, o kanalizaci v Křelovicích a v Bukové, o rekonstrukci náměstí a přístupové cesty k hradu v Bouzově, o vodovod ve Skorkově, o kanalizaci v Lánově, užší výběrové řízení vypsala také Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, město Osečná či Středočeský kraj.
Ten dokonce během jednoho dne, a to 9. prosince, zadal do informačního systému oznámení o třech užších řízeních na zakázky v hodnotě přesahující 141 milionů korun. ČESKÁ POZICE zaslala mluvčí Středočeského kraje dotazy, dle čeho se kraj rozhoduje, zda vypíše otevřené, či užší řízení, a zda benefity užšího řízení skutečně vyváží ztráty. Nikdo totiž nemůže zaručit, že soutěžící, kteří nebyli vylosovaní, nenabídli podstatně nižší cenu za zakázku než vítěz. Otázky zůstaly bez odpovědi.
Zadavatelé užší řízení obhajují většinou tím, že jim český zákon o veřejných zakázkách umožňuje takto postupovat. A mají – bohužel – pravdu. Přitom podle evropských předpisů může být užší řízení použito jenom tehdy, pokud to předmět zakázky objektivně odůvodňuje. A pokud je pravděpodobné, že náklady na administrativu zadávacího řízení by byly nepoměrně vyšší než benefity, které by zadavateli plynuly z otevřené soutěže, při níž by se dozvěděl konkrétní nabídku od všech uchazečů.
Šetříme čas! Ale ne náklady..
Zastavme se nejprve u administrativních nákladů. Zadavatelé tvrdí, že by jim trvalo nepoměrně déle, kdyby vypsali otevřené řízení a museli detailně studovat materiály od všech soutěžících. Jenže zaznívají názory, že tento argument je lichý. V případě losování se totiž konají dvě kola. „Do prvního se přihlásí všichni, kteří mají o zakázku zájem. Dotyční uchazeči předloží kvalifikační část nabídky. Zadavatel tuto část ode všech uchazečů musí prověřit a z těch, jejichž nabídka byla uznána, že kvalifikaci splňuje, se losuje,“ vysvětluje Lucie Nováková ze Skansky.
Národní ekonomická rada vlády tvrdí, že omezování konkurence u užších soutěží je v Česku kontraproduktivníTito finalisté, jak tvrdí Nováková, pak předloží návrh smlouvy a své hodnoty ukazatelů, podle kterých se posuzuje nabídka. V některých případech takovým kritériem může být jen jediný údaj, a to cena. Z hlediska času je tedy mnohem náročnější první, kvalifikační kolo. A dle Skansky nároky na rozsah a úroveň požadovaných kvalifikačních předpokladů, jako je například prokázání referenčních staveb či doklady o bezúhonnosti členů statutárních orgánů, stále rostou.
Nyní k ceně zakázky zadané v užším řízení. Členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) konstatovali, že omezování konkurence u užších soutěží je v Česku kontraproduktivní. Smysluplné je to prý pouze v zemích, kde zadavatelé dostávají v průměru deset a více nabídek a omezením počtu finalistů lze ušetřit transakční náklady. V analýze Doporučení subkomise NERV proti korupci se píše: „Vzhledem k tomu, že v ČR je průměrný počet nabídek podstatně nižší, omezování konkurence ztrácí smysl“.
NERV v dokumentu publikuje analýzu, která prokázala silnou vazbu mezi počtem podaných nabídek a vítěznou cenou. „Dodatečný nabízející s sebou v průměru přináší pokles konečné ceny v průměru o 3,3 procenta předpokládané ceny. Naopak negativní dopady na cenu má volba užšího typu zadávacího řízení, neboť způsobuje růst vysoutěžené ceny oproti situaci při použití otevřeného řízení v průměru o 11,6 procenta ceny předpokládané.“
Porovnání cen
ČESKÁ POZICE má k dispozici údaje ze 47 veřejných zakázek týkajících se stavebních prací od září loňského do poloviny letošního roku. V otevřených řízeních se nejnižší vítězná cena ve sledovaných zakázkách dostala na méně než čtyřicet procent předpokládané ceny, nejvyšší se vyšplhala na 78 procent předpokládané ceny.
V užších řízeních se nejnižší vítězná cena dostala na 46 procent, nejvyšší na 105,2 procenta předpokládané ceny. „V užších výběrových řízeních, ve kterých zadavatel omezuje počet účastníků, se konečná vysoutěžená cena velice často blíží původní inzerované ceně zakázky,“ dodává Lucie Nováková, mluvčí společnosti Skanska.
Jak již dříve informovala ČESKÁ POZICE, paradoxem je, že případné zisky a náklady otevřené soutěže se v jednotlivých krajích vyhodnocují zcela odlišně. Připomeňme, že Jihočeský kraj vypsal na modernizaci silnic užší výběrové řízení s losováním. V Jihomoravském kraji počet zájemců o obdobnou zakázku v hodnotě 450 milionů korun neomezovali. Hledat logiku ve vypisování užších výběrových řízení je zcela zbytečné.
O výběrových řízeních, u nichž bylo použito elektronické losovací zařízení, si přečtete také v těchto článcích:
- Dalo se zabránit cinknutým losovačkám? Zaspal ÚOHS?
- Slavné jihočeské losovačce předcházel varovný dopis pro hejtmana Zimolu
- Losovačky o veřejné zakázky připomínají potravinový řetězec
- Cinknutá jihočeská losovačka aneb Jak se hejtman Zimola mýlil
- Kam se losovací mašiny pro veřejné zakázky hrabou na forbes v hospodě