Je třeba zvýšit vyjednávací sílu EU vůči dodavatelům plynu

Na trhu s plynem existuje mnoho tajemství, říká polský státní tajemník pro evropské záležitosti Piotr Serafin. O obsahu smluv firem s Gazpromem by dle něho měla vědět některá evropská instituce.

Jan Žižka 20.6.2014
plynovod Nord Stream | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy plynovod Nord Stream | foto: Reuters
plynovod Nord Stream

Téměř před dvěma měsíci navrhl v článku pro britský deník Financial Times polský premiér Donald Tusk společnou energetickou politiku Evropské unie. Polský státní tajemník pro evropské záležitosti Piotr Serafin v rozhovoru pro ČESKOU POZICI mimo jiné říká: „Zaznamenal jsem v evropské debatě hlasy typu: Jsme proti jednotné ceně za plyn, kterou by určoval nějaký politický orgán. Nic takového v polském návrhu nikdy nebylo. Říkáme, že jednou z možností je vytvořit instituci, která bude shromažďovat poptávky po plynu.“

ČESKÁ POZICE: Polsko přišlo s ambiciózním návrhem pro evropskou energetiku. Mimo jiné navrhujete, že by měla vzniknout jednotná evropská instituce, která bude vyjednávat například s Rusy o cenách plynu. Jak vnímáte kritiku z dalších členských zemí EU, že něco takového není reálné?

SERAFIN: Především si myslím, že to jsou velmi správně načasované návrhy. Nejsou to úplně nové myšlenky. Nyní jde především o aktuální kontext ruské agrese na Ukrajině a rizika další plynové krize, která by zasáhla evropské země. Teď je zkrátka správný čas, abychom se těmito myšlenkami zabývali. A je naší povinností přemýšlet, jak zvýšíme vyjednávací sílu EU ve vztahu k dodavatelům plynu. Že je toho třeba, nikdo nezpochybnil.

ČESKÁ POZICE: To se týká jak ruského dodavatele Gazpromu, tak jiných dodavatelů ze zemí mimo EU?

SERAFIN: Musíme přemýšlet, jak posílit naši vyjednávací pozici ve vztahu k externím dodavatelům jako takovým. Ale mohu říct, že v některých případech je to důležitější než v jiných. Obzvlášť to platí v případech, kdy máme dodavatele plynu, který nechce hrát podle tržních pravidel.

ČESKÁ POZICE: Myslíte tím Gazprom?

SERAFIN: Evropská komise zkoumá, jak Gazprom funguje na evropském trhu. A má v tomto ohledu jisté pochybnosti. Není na mně, abych v tomto ohledu přicházel s jakýmikoliv dalšími komentáři. Čekáme na výsledek příslušné procedury v Bruselu.

ČESKÁ POZICE: Například společnost RWE, která nakupuje plyn pro Česko, má dlouhodobý kontrakt s Gazpromem až do roku 2035. Asi by pro ně bylo složité jej měnit...

Polský státní tajemník pro evropské záležitosti Piotr Serafin.

Polský státní tajemník pro evropské záležitosti Piotr Serafin.

SERAFIN: Ano. Ale musíme si klást otázky, které se týkají budoucnosti. Jak dlouhé mohou být dlouhodobé kontrakty? Mají obsahovat klauzule o pravidlu „take or pay“ – tedy, že když dovozce plyn neodebere, stejně jej musí zaplatit? Máme v Evropě dopustit diferenciaci, segmentaci na jednotlivé národní trhy? Pokud jde o jednotného nákupčího plynu, je tu jisté nedorozumění.

Zaznamenal jsem v evropské debatě hlasy typu: Jsme proti jednotné ceně za plyn, kterou by určoval nějaký politický orgán. Ale proti tomu já jsem také. Nic takového v polském návrhu nikdy nebylo. Říkáme, že jednou z možností je vytvořit instituci, která bude shromažďovat poptávky po plynu. Také to ale může dělat konsorcium soukromých společností. Nebo můžeme hledat ještě jinou možnost, jak posílit naši vyjednávací sílu.

ČESKÁ POZICE: Bude se muset evropská firma, která má kontrakt s Gazpromem, povinně připojit k nějakému takovému společnému systému?

SERAFIN: Ne. Konsorcia nemají být povinná. Povinnou by ale měla být transparentnost. Jsem přesvědčen, že na trhu s plynem existuje příliš mnoho tajemství, která neprospívají ani evropské ekonomice, ani evropským spotřebitelům.

ČESKÁ POZICE: I kdyby tedy EU vytvořila nějakého jednotného nákupčího, vůbec není jisté, jestli někdo bude jeho služeb opravdu využívat?

SERAFIN: Potvrzuji, že vstup do případného konsorcia soukromých společností má být podle našeho názoru dobrovolný. Ale důležité je právě to, že kontrakty soukromých společností s dodavateli plynu ze zemí mimo EU nemají být tajné pro veřejné autority.

ČESKÁ POZICE: Takže Evropská komise by měla vědět o obsahu kontraktů těchto firem s Gazpromem?

SERAFIN: Může to být Evropská komise, nebo jiná evropská instituce. Ale samozřejmě nikoliv proto, aby publikovala obsah těchto kontraktů ve Financial Times nebo v Lidových novinách.

ČESKÁ POZICE: Čím více lidí ale o obsahu těchto kontraktů ví, tím větší je pravděpodobnost úniku informací.

SERAFIN: Myslím, že má smysl podstoupit toto riziko. Pozitiva takového opatření budou větší než jeho negativa. Není to mimochodem žádná revoluce, podobně už to funguje v případě dovozu uranu.

ČESKÁ POZICE: Má se to týkat také už existujících kontraktů?

SERAFIN: Těmi se tak jako tak už dnes zabývá generální ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise.

ČESKÁ POZICE: Asi jste si vědomi, že zdaleka ne všechny země mají stejný názor jako Polsko.

SERAFIN: To je pravda. O to více vzrušující debatu můžeme mít. Ale nejsou tu jen polské argumenty. Evropská agentura pro spolupráci energetických regulátorů ACER vypočítala, že každý rok přicházíme až o 30 miliard eur, protože nemáme zcela funkční trh s plynem. Problém vidí právě v příliš dlouhodobých kontraktech a jejich klauzulích, které fakticky likvidují trh a komplikují výstavbu infrastruktury.

ČESKÁ POZICE: Ty dlouhodobé kontrakty budou často platit ještě více než deset let, některé končí až v roce 2035. Bude se tedy čekat na to, až vyprší?

SERAFIN: Nikdo nemůže být nucen, aby renegocioval kontrakt, pokud je v souladu s evropskými pravidly. Pokud má takový kontrakt nějaké klauzule, které v souladu s pravidly nejsou, je řešení na generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž. Není to na mně a není to také úkol pro žádný členský stát EU. Tím se musí zabývat právě generální ředitelství pro hospodářskou soutěž. Ale je jasné, že to v žádném případě nemůže být akceptováno.

ČESKÁ POZICE: Polsko také prosazuje využívání uhlí jako alternativu k dováženému plynu. V minulosti jste byli terčem kritiky, že se nechcete uhlí vzdát a že odmítáte stanovení dalšího závazného cíle pro snižování emisí oxidu uhličitého do roku 2030. Nezneužíváte teď ukrajinské krize k prosazování vaší staré agendy, pokud jde o uhlí?

SERAFIN: Energetická politika má tři dimenze. Za prvé, udržitelnost – tedy environmentální dimenzi. Za druhé, konkurenceschopnost – energetická politika nemá vést k vyšším, ale nižším cenám. Jinak ztratíme průmysl. A za třetí je tu dimenze energetické bezpečnosti. A každá členská země EU má právo si sama rozhodnout o svém energetickém mixu.

My jsme přesvědčeni, že uhlí posiluje energetickou bezpečnost naší země. Nejde o to, jestli se nám uhlí líbí, nebo nelíbí. Jednoduše ještě budeme uhlí v dohledné době potřebovat. Není to ani v rozporu s klimatickou politikou, protože budeme v příštích letech investovat do nových uhelných elektráren, které budou až o 30 procent účinnější a budou emitovat mnohem méně oxidu uhličitého.

ČESKÁ POZICE: Proč jste tedy proti stanovení nového cíle v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého pro rok 2030?

SERAFIN: Především potřebujeme vědět, jaké pak budou důsledky pro evropskou a naši ekonomiku. A co se od nás vlastně očekává. To jsou zcela legitimní otázky. Polsko i Česko, stejně jako celá tato část Evropy, zatím snižovaly emise oxidu uhličitého mnohem výrazněji než západní Evropa. Nemyslíme, že bude rozumné stanovovat další závazek. Předem ale nic nevylučujeme.

Diskutujme nejdříve o tom, jaké budou důsledky pro polskou, českou, maďarskou, francouzskou či německou ekonomiku. Nechceme opakovat rok 2007, kdy jsme kývli na 20procentní snížení emisí do roku 2020 a až později jsme si uvědomili, že to bude škodlivé pro historicky méně vyspělé ekonomiky, které se nyní dotahují na západoevropskou úroveň.

ČESKÁ POZICE: Souhlasíte s názorem, že EU při prosazování energetických plánů zatím často selhávala? Například neprosadila plynovod Nabucco, který měl do Evropy přivést asijský plyn jako alternativu vůči ruskému.

SERAFIN: Polovina úspěchu by byla už v tom, kdyby členské státy EU důkladně aplikovaly legislativu, která dnes existuje. To se bohužel často neděje. Plynovod Nabucco byl skutečně šancí, jak diverzifikovat nejen plynové trasy, ale i samotné zdroje dodávek do Evropy. Do budoucna jsem ale v tomto ohledu velkým optimistou.

Když jsme v roce 2009 řešili plynovou krizi, netušili jsme, že nás brzy čeká břidlicová revoluce. Těžba břidlicového plynu v USA a v jiných částech světa zcela změnila charakter trhu s plynem. A za deset let tento trh bude zase úplně jiný. Mnohem více plynu se bude nakupovat na spotovém trhu – tedy nezávisle na dlouhodobých kontraktech.

ČESKÁ POZICE: Zatím se ale zdá, že export břidlicového plynu bude mířit spíše na asijské než na evropské trhy.

SERAFIN: Samozřejmě, v Asii budou Američané moci prodat plyn za vyšší ceny. Ale počkejme, až se do exportu plynu více zapojí také například Austrálie. Ta revoluce pokračuje.

ČESKÁ POZICE: Co si myslíte o projektu plynovodu South Stream? Zdrojem plynu sice v tomto případě stále zůstává Rusko, ale tento plynovod aspoň zajišťuje právě diverzifikaci trasy. Může to Evropě pomoci?

SERAFIN: Jsem velmi rád, že bulharská vláda bere vážně v úvahu obavy vyjádřené Evropskou komisí, co se týká slučitelnosti projektu South Stream s evropským právem. Jak víte, Bulhaři výstavbu tohoto plynovodu pozastavili.

ČESKÁ POZICE: Oni sami ale z toho podle všeho velkou radost nemají. Mají pocit, že k tomu byli dotlačeni.

SERAFIN: Pokud má naše společenství existovat, musíme respektovat zákony EU – tedy fakticky vzájemné závazky členských států. Je pravda, že my si ani nemyslíme, že by měla projekt plynovodu South Stream podporovat EU. Ale jakýkoliv projekt – to se netýká pouze South Streamu – může být budován pouze v souladu s evropskými pravidly. Pokud má Evropská komise pochybnosti, musí jednat, aby zajistila, že evropské zákony budou dodržovány.

ČESKÁ POZICE: Pokud nicméně budou všechna evropská pravidla dodržena, nepřispěje přece jen South Stream k posílení energetické bezpečnosti Evropy?

SERAFIN: Ne. Opravdu si nemyslím, že právě tento projekt posílí energetickou bezpečnost Evropy. Spíše umožní Rusku, že nebude muset spoléhat na tranzit přes Ukrajinu.

ČESKÁ POZICE: Vidíte tady paralelu s plynovodem Nord Stream? Polsko nebylo příznivcem tohoto plynovodu, zatímco Německo se projektu přímo účastnilo...

SERAFIN: Jistá paralela tu je. Nejsem přesvědčen, že Nord Stream posílil energetickou bezpečnost Evropy. Nyní je důležité, aby se striktně dodržovala evropská pravidla. A to je pořád aktuální téma i v případě Nord Streamu. Jde totiž také o přístup jiných subjektů než Gazprom k energetické infrastruktuře, která se tady buduje.

Piotr Serafin (40)

Současný státní tajemník pro evropské záležitosti vystudoval polskou Vysokou školu ekonomie a právo na Varšavské univerzitě. Od roku 1998 působil na různých postech v polském výboru pro evropské záležitosti, podílel se na vyjednáváních o vstupu země do Evropské unie. Pracoval také v kabinetu evropského komisaře pro rozpočet Janusze Lewandovského.