Je ODS odepsaná, nebo se ji podaří znovu nastartovat?

Výzva pro 24. kongres: Mají-li občanští demokraté vybřednout z krize, musí jejich politiku utvářet skutečná diskuse zdola nahoru a obráceně.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Neúspěch ve volbách krajských a do třetiny Senátu v říjnu 2012, fiasko v první přímé volbě prezidenta v lednu 2013 a ještě jedno 26. října po vyhlášení výsledků klání o poslanecké mandáty. Těch získala ODS jen 16 za hlasy od 384 475, tedy 7,72 procenta voličů. V uplynulých sedmi letech to jde s ODS prudce z kopce.

Zatímco v čele s Mirkem Topolánkem získala v červnových volbách 2006 do Poslanecké sněmovny rekordních 35,38 procenta, čili téměř 1,9 milionu hlasů a zvítězila v nich, čtyři roky na to nastal zřetelný zlom. V důsledku vlekoucí se vnitrostranické krize spadla na 20,22 procenta, a nebýt tehdy seriózně působícího Petra Nečase, opustilo by ji asi i více než devět set tisíc příznivců, kteří dali ODS od voleb 2006 vale.

Jak se však ukázalo, neměl to být ještě pád až na dno. Během následujících tří let totiž hádkami a skandály poznamenaná strana zapudila dalších šest set tisíc dosavadních příznivců. Z ODS je dnes strana nižší střední síly, kterou po letech vládních hodů čeká s pouhými 16 poslanci tvrdý opoziční chlebíček.

Přetrhávání svazků s „kmotry“

Jak je situace ODS špatná, tak je pro ni zároveň svým způsobem i výhodná. Exponenty ODS totiž postupně vytlačí z rozhodovacích, kontrolních a řídících postů Sobotkova vládní garnitura. Schopnost ODS zprostředkovávat státní zakázky spřáteleným firmám, a vůbec „zařizovat věci“, se smrskne na minimum. Takřečené kmotry patrně přestane ODS zajímat a přiměje je obchodně se přeorientovat na jiné, toho času perspektivnější politické strany.

Přetrhávání svazků s „kmotry“ by se mohlo rozpohybovat jaksi samospádem, bude-li o to ovšem ve vedoucích orgánech ODS na všech stupních zájem

Přetrhávání svazků s „kmotry“ a „polokmotry“, což šlo ODS až dosud ztuha a pomalu, by se konečně mohlo rozpohybovat jaksi samospádem, bude-li o to ovšem ve vedoucích orgánech strany na všech stupních skutečný zájem. Oni totiž „kmotři“ byli zároveň grandi, kteří stranu finančně injektovali, bylo-li toho třeba.

Ostatně mezi rokováními kongresů ODS v luxusním pražském hotelu a „kmotry“, shromážděnými o patro níže u baru a platícími pětitisícovkami, byla vzájemná příčinná souvislost demonstrována vysloveně neomaleně. Souvislost, byť spíše symbolická, se váže k městu Olomouc. V dubnu 1991 zde byla ustavena ODS a o tomto víkendu se v hanácké metropoli sejde její restartovací 24. kongres. I „místo činu“ je totožné – kulturní dům Sigma se to jmenovalo tehdy, Clarion Congress Hotel dnes.

Start se tehdy dokonale zdařil, neboť o třináct měsíců později zvítězila ODS v České republice v parlamentních volbách a její předseda Václav Klaus se stal poprvé předsedou koaliční vlády, jež rozpoutala transformaci. ODS byla její „lokomotivou“ a také spolehlivým „výtahem k moci“, lákajícím kdekoho, aby se svezl.

Kandidáti na předsedu

Po téměř 23 letech se ale ODS musí pokusit odstartovat znovu, nechce-li se zřítit pod pětiprocentní hranici volitelnosti a skončit. Tak by to s ní dopadlo, poněvadž ODS nebyla vyprojektována jako strana pro neúspěšné. Skomírající firmu by její osazenstvo prostě opustilo a možná si založilo novou.

Aby měl pokus o restart naději na úspěch, ODS potřebuje zgruntu nové a dělné vedení. Příští předseda se zdá předem jasný, byť proti Petru Fialovi bude kandidovat dosavadní místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová, která stranu držela v minulých měsících mravně nad vodou. Tu však nenominoval ani její domovský region Vysočina.

Aby měl pokus o restart naději na úspěch, ODS potřebuje zgruntu nové a dělné vedeníTo sice neznamená, že by Němcovou kongres postavit do čela strany nemohl, nicméně je to krajně nepravděpodobné. Inu, ve volbách do Poslanecké sněmovny šla kandidovat do Prahy, a to se na venkově nepromíjí. Anebo prostě éra „dobré a statečné paní Mirky“ v přední linii ODS pomalu končí. Uvidíme, zda si nakonec svou beznadějnou kandidaturu na předsedu nerozmyslí europoslanec Edvard Kožušník, který má jednu jedinou nominaci z Libereckého kraje.

Dispozice Petra Fialy

Favoritem bude nepochybně Petr Fiala, 49letý univerzitní profesor politologie, bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně a poslední ministr školství v Nečasově vládě. Stranu objel a získal nominace téměř ve všech regionech. Členem ODS je sice teprve pár týdnů, nicméně z jeho odborné produkce i veřejných postojů je zřejmé, že ODS je léta názorově blízký. (Jinak by si ho ostatně nevzal Petr Nečas do vlády a navíc z Fialy neučinil svého poradce.)

Z hlasů znějících před kongresem z ODS je právě ten Fialův nejsrozumitelnější. Ve svém „PF 2014 pro ODS“ vytyčil „sedm kroků k obnově ODS“ – počínaje stanovením politického cíle přes aktivaci a motivaci členů, přípravu stranických strategií až po to, jak obnovit důvěryhodnost a také sebedůvěru dnes „poškozené značky ODS“.

Vnější pozorovatel, pravda, některé další nutné kroky postrádá, například poctivou kritiku minulých chyb ODS či vztah strany k Václavu Klausovi a jeho perspektivy. Bez obojího udělá ODS kvalitativní krok kupředu jen stěží, ale Fiala možná jen čeká na vhodnější dobu k zaujmutí stanoviska v natolik delikátních záležitostech.

Díky politologické erudici je nicméně Fiala disponován k tomu, aby po odumření klausismu dopomohl ODS k inovované, jasně a srozumitelně formulované ideologii, což je pro každou stranu s nárokem na autenticitu pomůcka nezbytná! Vědec Fiala asi vždy zjednodušujícím ideologem nebude rád, ale nic jiného mu nezbyde, bude-li chtít ODS vrátit ostré kontury.

Oživení stranických struktur a mechanismů

Ty ale k novému odstartování ODS stačit nebudou. Existuje cosi, čemu se říká vnitrostranické struktury a mechanismy. Na rozdíl od všelijakých těch hnutí, kde zavelí šéf, a tak se stane, se demokratická politická strana bez oněch funkčních struktur a mechanismů neobejde. V ODS však některé fungují jen „napůl“ a jiné ponechávala minulá vedení ležet ladem.

V ODS některé stranické struktury a mechanismy fungují jen „napůl“ a jiné ponechávala minulá vedení ležet ladem

Pokud se například nezačne v ODS tvořit její politika skutečnou diskusí zdola nahoru a obráceně, výkonná rada nebude dělnější, nebude zaručen podíl stranických regionů na formování celostátní politiky strany a ještě ledacos dalšího, a ODS z krize nevybředne.

Oživit stranické struktury a mechanismy by samozřejmě nebyl jen Fialův úkol, nicméně z rektorské, ministerské i z jiných funkcí má manažerské zkušenosti, jež nejspíše příštímu předsedovi ODS přijdou stejně vhod jako jeho politologické znalosti. Od předsedy strany je ale každopádně ještě kus cesty k jejímu lídrovi, který „hoří a zapaluje jiné“.

Fiala „hořet“ nikdy nebude, poněvadž je to kultivovaný, vlídný pan profesor. „ODS s lidskou tváří“, kdyby se takovou rozhodla stát, by ale personifikoval výstižně. Části členů ODS se tímto zároveň omlouvám: opravdu, ale opravdu jsem je nechtěl urazit.

Problém místopředsedů

Fiala by se však stal „kůlem v plotě“, pokud by s ním netáhli za jeden provaz první a čtyři „řadoví“ místopředsedové“, jež kongres zvolí. Prý mu spolustraníci nabízeli, aby si vhodné kandidáty vybral sám a kongres že mu je odhlasuje, což Fiala odmítl, odvolav se na demokratické principy výběru, jež mají být zachovány. Dokáže vytvořit tým z jakékoli sestavy, jaká bude zvolena, pravil Fiala. Jen jestli si nevěří až příliš!

I za „Velkého Klause“ se párkrát stalo, že ho kongres „obestavil“ místopředsedy proti jeho gustu. Je ale možné, že deprese z opakovaných proher intuitivně povede delegáty k tomu, aby „nové tváři“ Fialovi pořídili také „nové tváře“ – místopředsedy. Mohlo by se to stát tím spíše, že volby vedení se na olomouckém kongresu uskuteční už v sobotu, a nikoli až v neděli, jak bývalo zvykem.

Možný nový předseda ODS Petr Fiala by se stal „kůlem v plotě“, netáhli-li by s ním za jeden provaz první a čtyři „řadoví“ místopředsedové, jež kongres zvolí

Účelem této změny je přimět delegáty, aby volili na základě vlastní rozvahy, a nikoli podle zákulisních dohod mezi krajskými delegacemi. Ty bývaly vyjednávaly vždy v noci ze soboty na neděli podle zásady „my vám pomůžeme zvolit Honzu, když vy nám pomůžete zvolit Petra“. Výsledkem byla jen malá obměna „kádrů“ v nejvyšších funkcích.

Až bude kongres schvalovat program jednání, z přesunutí voleb na sobotu může samozřejmě sejít. A s určitými instrukcemi přijedou mnozí delegáti od svých mateřských regionálních organizací, jejichž se sněmy odehrály nyní před kongresem. Hlasovat podle svého, instrukce-neinstrukce, však samozřejmě mohou. Volby jsou ostatně tajné.

Kongresové dilema

Kandidátů na místopředsednické posty je už více než deset a další přibývají. Co se prvního (čili statutárního) místopředsedy týče, u veřejnosti nejoblíbenější politik ODS, exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z Plzně, není pohříchu příliš v této straně oblíben a podporu má možná jen v západních a jižních Čechách.

Pospíšilovým více než vážným soupeřem se jeví europoslanec Jan Zahradil, Pražan s pevnými názory a čistým štítem, za nímž stojí značná část dvou největších krajských organizací ODS – pražské (od níž ale nemá oficiální nominaci) a středočeské –, a údajně také moravské regiony, které ho ke kandidatuře přemlouvaly. Zahradil je „hlava“, má evropský rozhled, a pokud by už měl někdo reprezentovat v novém vedení ODS kontinuitu se zakladatelskou érou, pak na prvém místě on.

Kandidátů na post místopředsedy je už více než deset a další přibývají

Prostřednictvím Jana Zahradila jsme se ocitli u problému, který bude muset kongres rozseknout: Má mít Fialova „nová ODS“ zcela nové vedení, anebo jsou přípustné i „staré tváře“ z minulé éry?

Generační obměna…

První varianta by znamenala, že i ve vedení ODS nastává generační výměna, kterou už mají za sebou ČSSD a KDU-ČSL. Byl by to „velký třesk“, nástup třicátníků a těch, kteří si přejí ODS výrazně změnit, do místopředsednických postů. Kandidátů je více, ale zmiňme se alespoň o třech.

Martin Kupka (38)
Starosta středočeských Líbeznic, ale známější byl jako mluvčí vlády a ODS. Kupka je jedna z „lidských tváří“ této strany, přívětivý a s dobrým vztahem k médiím, s čímž má většina „modrého ptactva“ potíže.

Petr Sokol (30)
Politolog vyučující na Vysoké škole CEVRO blízké ODS a též člen Mladých konzervativců.

Martin Novotný (42)
Olomoucký primátor, od loňska poslanec sněmovny a jinak kritik „staré tváře“ Ivana Langera, u něhož se ale kdysi politice „vyučoval“.

Druhá skupina reprezentuje názor, jenž míval v ODS navrch – je třeba se držet konzervativních tradic, vyvarovat se prudkých a velkých změn a zachovávat kontinuitu

Nepřekvapuje, že mladí stoupenci „velkého třesku“ by jako prvního místopředsedu akceptovali „velkoměstského liberála a zakladatele z Klausovy éry“ Jana Zahradila, jak ho výstižně charakterizovala MF Dnes. Byl by jim svého druhu kotvou a kompasem.

Druhá skupina

Druhá skupina reprezentuje názor, jenž míval v ODS navrch – je třeba se držet konzervativních tradic, vyvarovat se prudkých a velkých změn a zachovávat kontinuitu. Jde často o bývalé spojence Petra Nečase, zejména z poslaneckých řad – Pavel Blažek, Zbyněk Stanjura, Marek Benda. Jejich kandidátem na prvního místopředsedu by byl logicky spíše Pospíšil než Zahradil.

Co se řadových místopředsedů týče, má se za to, že by jim vyhovovali europoslanci a exhejtmani – ostravský Evžen Tošenovský a královéhradecký Oldřich Vlasák, exprimátor Prahy Bohuslav Svoboda či senátor z Vysočiny Miloš Vystrčil. Dojem z působení docenta Svobody coby pražského primátora však postupně matní a početně silná delegace pražské ODS na kongresu by s jeho podporou asi měla značné problémy.

Pokud jde o Evžena Tošenovského, jako tehdejší moravskoslezský hejtman chtěl na ostravském kongresu ODS zkusit štěstí proti samotnému Václavu Klausovi, ale přednesl natolik neinspirativní projev, že jeho stoupence přešly veškeré „roupy“. Hejtman to však byl skvělý a jako europoslanec jistě získal zkušenosti, jež tehdy postrádal.

Konečné slovo, jak bude vypadat nové vedení ODS, vyřkne olomoucký kongres. Ostatně přímo z pléna na něm mohou být uplatněny další kandidatury, čili co se personálií týče, z velké části jsou to všechno zatím spekulace.

ODS bojuje o život, a kdyby očividně propadla v květnových volbách do Evropského parlamentu, mohl by to být i její konec

Samotným volbám musí předcházet diskuse, kterou lze časově omezit (tak tomu bývalo na topolánkovských kongresech), ale nelze zabránit tomu, pocítí-li někteří delegáti potřebu vytasit šavle. Ještěže senátor Jaroslav Kubera už léta letoucí každou kongresovou sobotu okolo šesté hodiny vystoupí s úsměvným skečem a uvolní atmosféru.

Boj o život

Konečné nikoli slovo, nýbrž verdikt vyřknou samozřejmě voliči. ODS bojuje o život, a kdyby očividně propadla v květnových volbách do Evropského parlamentu, mohl by to být i její konec. V minulých eurovolbách (2009) připadlo na Českou republiku 22 poslaneckých mandátů, z nichž devět, nejvíc, získala ODS.

V těch letošních se bude u nás bojovat o 21 mandátů a do zápasu se zapojí i ANO 2011 a Úsvit přímé demokracie, čili aktuálně velmi úspěšná politická hnutí. S nimi a samozřejmě také s ČSSD, lidovci a komunisty bude ODS poměřována a bůh ji chraň před nedůstojným výsledkem.

V takovém případě by totiž asi nezkompletovala kandidátky pro podzimní volby do městských a obecních zastupitelstev. Nezlákala by na ně místní elity, umělce, lékaře, učitele a podobné osobnosti, které kandidátky „táhnou“. Bez těchto „opinion-makerů“, jež bude jistě pilně vyzobávat Babišovo ANO, je ale kterákoli strana v komunálních volbách předem vážně handicapována.

Shrnuto, Petr Fiala si klade za cíl přesvědčit veřejnost, že ODS nejen není odepsaná, ale i má sílu znovu se postavit na vlastní nohy a hájit zájmy těch, které hájívala. Dodejme, že na to ale má jen lichvářský lokýtek času, i pokud mu ODS takovou šanci dá a příslušnou výbavu k tomu.

Počet příspěvků: 18, poslední 18.4.2014 10:58 Zobrazuji posledních 18 příspěvků.