Vystudovaný chemik a údajně nejdůvěryhodnější ministr financí v Evropské unii Miroslav Kalousek nedávno jako první český vládní politik otevřeně zpochybnil ekonomickou smysluplnost dostavby jaderné elektrárny Temelín. Vystudovaná chemička a nejdůležitější vymahatelka rozpočtové disciplíny v eurozóně Angela Merkelová před dvěma lety coby německá kancléřka odzvonila jaderné energetice ve své zemi.
Jde o shodu okolností, nebo jsme svědky protijaderného spiknutí chemiků fušujících do veřejných rozpočtů?
Nenaplněná konspirace
Východoněmecká držitelka doktorátu z kvantové chemie, která kdysi absolvovala několik stáží i v Československé akademii věd, to ve svém původním oboru dotáhla o poznání dál než český chemický inženýr, který po absolutoriu zakotvil v pneumatikárně. Kalousek v barvách křesťanských demokratů svou původní odbornost už nezužitkoval a místo toho se zprvu věnoval armádním padákům. Merkelová se v barvách křesťanských demokratů stala v roce 1994 německou ministryní pro jadernou bezpečnost (vzděláním je též fyzička).
S protijadernou konspirací chemiků Angely a Miroslava to nejspíše nebude až natolik žhavé
Odpůrkyní jaderných elektráren se stala až předloni v roli kancléřky – po havárii v japonské Fukušimě. Německo se tehdy zavázalo do roku 2022 vyřadit z provozu všechny jaderné elektrárny na svém území. Drastické plošné opatření, jež nebylo primárně vedeno ekonomickou rozvahou, je nejen v Německu stále více kritizované, neboť budoucnost tamního hospodářství nechává napospas doposud nespolehlivým obnovitelným zdrojům energie (OZE).
Naopak Kalouskův protijaderný výpad je namířen jen proti dostavbě dvou bloků jedné elektrárny Temelín. Navíc je veden výhradně ekonomickou rozvahou, za což se mu od premiéra Petra Nečase dostalo výtky, že se nechová jako státník, nýbrž jako „pouhý“ účetní. S protijadernou konspirací chemiků Angely a Miroslava to nejspíše nebude až natolik žhavé.