Arizonský republikánský senátor John McCain, Obamův prezidentský protikandidát z roku 2008 a přední „jestřábí“ kritik jeho váhavého přístupu k vleknoucímu se konfliktu v Sýrii, navštívil v pondělí území pod kontrolou tamních povstalců nedaleko hranic s Tureckem. Setkal se s představiteli navenek sekulární Svobodné syrské armády (FSA), kteří se na utajovanou schůzku s americkým politikem sjeli z Damašku, Homsu, Aleppa či Kusajru, kde právě probíhá klíčová bitva občanské války.
McCain se v rozhovorech s veliteli FSA zajímal o působení islámských extremistů mezi povstalci, ale také o zapojení libanonského Hizballáhu do bojů na straně režimu prezidenta Bašára Asada. Dlouholetého člena vlivného zahraničního výboru amerického senátu naopak zástupci povstalců žádali o dodávky zbraní a letecké bombardování vládních vojsk i jejich šíitských spojenců z Libanonu. Bílý dům návštěvu opozičního senátora nechtěl komentovat.
„Návštěva senátora McCaina v Sýrii je velice důležitá a užitečná obzvlášť v této době,“ podotkl vůdce nejvyšší vojenské rady FSA, generál Sálim Idrís s odkazem na zesílení režimní ofenzívy v posledních týdnech. Boje se nyní soustředí zejména na město Kusajr, jež leží na strategické křižovatce mezi Damaškem a středomořskou domovinou Asadových alavitských souvěrců (hlavní opory jeho režimu), respektive mezi třetím největším syrským městem Homs a kýženými Asadovými posilami v Libanonu.
„Setkání bylo přínosné. Velitelé museli mnohé podstoupit, aby na setkání se senátorem dorazili, a stálo to za to, neboť západní vlády neustále říkají, že opozici nepomůžou, protože nevědí, o koho jde. Taková setkání musíme pořádat častěji,“ cituje list The Wall Street Journal syrsko-amerického aktivistu Muáze Mustafu, který McCaina doprovázel.
Mezitím v Bruselu...
Tentýž den se evropská sedmadvacítka v Bruselu po více než dvanácti hodinách jednání nedohodla na prodloužení embarga na dodávky zbraní syrským povstalcům. Proti jeho pokračování se stavěla zejména Británie a Francie. Zbrojní embargo tudíž 1. června vyprší, ale členské státy se zavázaly posečkat s jakýmikoli dodávkami až do 1. srpna. Hrozbou vyzbrojení povstalců chtějí režim Bašára Asada ponuknout k ústupkům během nadcházejících mírových jednání, jež Rusové s Američany svolávají do Ženevy na polovinu června.
Ti, kteří šance na diplomatické řešení konfliktu vidí spíše skepticky, mají ve Washingtonu před Bruselem náskok. Minulý týden schválil zahraniční výbor amerického senátu drtivou nadstranickou většinou (patnácti ku třem) návrh na zbrojní dodávky „prověřeným“ syrským povstaleckým skupinám. Na debatě, jež hlasování předcházela, byla zarážející míra, do jaké se demokratičtí senátoři distancovali o opatrnické politiky „svého“ prezidenta Baracka Obamy.
Z obav, v čích rukou by dodávané zbraně mohly skončit, se proti vypršení zbrojního embarga EU postavila PrahaNakolik je zahraniční výbor senátu odhodlán k posvěcení agresivnějšího amerického angažmá v syrském konfliktu, dobře ilustruje skutečnost, že byl hravě smeten dodatek, jenž by omezil typy zbraní, které by se směly povstalcům dodávat. „Senátor z Nového Mexika chce proti raketám Scud nasadit brokovnice,“ vysmál se navrhovateli dodatku senátor McCain.
Nejhlasitějším McCainovým protivníkem ve výboru byl jeho stranický kolega, kentucký senátor Rand Paul, který kolegům vytkl, že se „unáhleně“ zaplétají do války v Sýrii. (Syn známého protiválečného republikánského kongresmana Rona Paula jaksi opomněl, že krveprolití, jež si zatím vyžádalo 80 tisíc životů, Washington nečinně přihlížel už přes dva roky.)
„Tohle je klíčový moment. Budete odteď financovat spojence al-Kájdy. Ta ironie je nepřekonatelná,“ podotkl senátor Paul s odkazem na působení džihádistické Fronty al-Nusrá na straně povstalců. Právě z obav, v čích rukou by dodávané zbraně mohly skončit, se proti vypršení zbrojního embarga EU postavila Praha. Dalšími hlavními odpůrci „uzbrojení“ Asada byly neutrální Rakousko se Švédskem.
Podle nich by Asada k větší vstřícnosti během avizovaných ženevských jednání přimělo, kdyby EU ponechala povstalce napospas jeho zbrojní přesile. Naopak zahájení zbrojních dodávek rebelům prý bude Rusko brát jako „zelenou“ k ještě intenzivnějšímu vyzbrojování syrského režimu. Tyto obavy však mírnil nizozemský ministr zahraničí Frans Timmermans: „(Rusové) už dodávají tolik zbraní, že jsem si jistý, že ještě víc jich už toho příliš nezmění.“
Širší strategické úvahy, jež vedly Paříž s Londýnem k podpoře vypršení evropského zbrojního embarga, český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg bagatelizoval glosou, že „zbrojní průmysl zase vydělá“. Konflikt v Sýrii se přitom už přelévá přes hranice, což z něj činí vpravdě mezinárodní problém.
Pátá kolona Íránu
V sobotním mimořádném televizním vystoupení ohlásil šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh, že válka v Sýrii „je naší bitvou a vytrváme v ní do vítězného konce“. Šíitské militantní hnutí, jež je součástí libanonské vládní koalice, až dosud zapíralo, že jeho bojovníci válčí v sousední zemi. Těžké ztráty v bitvě o příhraniční Kusajr, kde podle počtu pohřbů za minulý týden zahynulo až sto bojovníků Hizballáhu, ho však donutily vyjít s pravdou ven.
Otevřená intervence Hizballáhu v Sýrii, jež je fakticky intervencí šíitů proti sunnitům, dramaticky podkopává křehký mír mezi sektami v Libanonu, které proti sobě v letech 1975 až 1990 vedly krvavou občanskou válku. Den po Nasralláhově televizním vystoupení dopadly v blízkosti ústředí Hizballáhu na jihu Bejrútu dvě rakety. „Tohle je varování určené Hizballáhu a libanonské vládě, aby Hizballáh dal ruce pryč od Sýrie,“ uvedl pro libanonskou televizi LBC jistý syrský povstalec. Už v březnu rezignoval kvůli tehdy ještě neoficiálnímu angažmá koaličního Hizballáhu v Sýrii sunnitský premiér Libanonu Nadžíb Mikátí.
Napětí roste napříč čtyřmilionovou zemí, v níž nemá žádná sekta absolutní většinu a kde byla až do roku 2005 rozmístěna syrská okupační vojska. Toto úterý byli na kontrolním stanovišti poblíž syrské hranice zastřeleni z projíždějícího auta čtyři libanonští vojáci. Ve druhém největším libanonském městě Tripolisu si pouliční střety mezi sunnity a alavity minulý týden vyžádaly 25 mrtvých (alavitská sekta je odnoží šíitského islámu).
„Válku v Sýrii lze čím dál spíš popisovat nikoli jako válku mezi Asadem a většinově sunitskou opozicí, nýbrž jako válku mezi rebely a širokou, Íránem vycvičenou a vyzbrojenou koalicí, do níž spadá regulérní Asadova armáda, polovojenské jednotky alavitů, Hizballáh, komanda z íránských revolučních gard a bojůvky proíránských šíitských dobrovolníků z Iráku,“ všímá si americký publicista Lee Smith.
McCainova mise značí odhodlání některých kruhů vyhledat mezi syrskými povstalci vhodné příjemce západní vojenské pomociVítězství této koalice by zásadně posílilo mocenskou pozici Teheránu a zcela destabilizovalo rovnováhu sil na Blízkém východě. Mise senátora McCaina v Sýrii značí odhodlání některých kruhů vyhledat mezi syrskými povstalci vhodné příjemce západní vojenské pomoci, kteří by takovému vývoji pomohli předejít, aniž by se Sýrie stala semeništěm al-Kájdy. Redukovat motivaci zahraničního výboru amerického senátu, Paříže a Londýna na snahu zajistit zakázky vojensko-průmyslovému komplexu, může snad jen ministr zahraničí, pro něhož je obzorem zahraniční politiky obsazování velvyslaneckých postů spřízněnými úředníky.
