Lidovky.cz

Je logické, že se zločinecké struktury zajímají, na čem děláme

  10:14
„Nemyslím si, že by od roku 2006 nebyla přijatá žádná protikorupční opatření. Tato agenda patří mezi velmi sledované oblasti i na vládní úrovni,“ říká v rozhovoru šéf elitních detektivů Jiří Mazánek.

Šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek. foto: ČTK

Naposledy vzbudili detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) mediální zájem před čtyřmi týdny, kdy odstartovali operaci Stoka, při níž provedli domovní prohlídky u řady podnikatelů a politiků. V jejich zájmu se ocitli i vlivný šéf klubu ANO Jaroslav Faltýnek, ředitel antimonopolního úřadu Petr Rafaj či šéf firmy Kapsch Karel Feix. Ve druhé větvi případu byl zatčen a obviněn starosta městské části Brno-střed z ANO Jiří Švachula či brněnský podnikatel iráckého původu Saman El-Talabani.

Jakmile se na veřejnosti objevily detaily případu, začali kriminalisté čelit nařčením z úniků informací. Podle šéfa NCOZ Jiřího Mazánka je to nesmysl. „Ještě před realizací jsme sledovali mediální prostor, kam informace mohou jít. Sledovali jsme ho i v průběhu samotné realizace. Ačkoli se tedy hovoří o únicích, jednoznačně mohu říci, že jsme nezaznamenali žádný únik informací od policie, dozorových státních zástupců ani od soudců, kteří konali v přípravném řízení, a to po dobu dvou let skrytého prověřování,“ říká Mazánek v rozhovoru s tím, že na kauze pracovalo poslední měsíce 20 detektivů.

Šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek připouští, že se do centrály, které velí od loňského srpna, snaží prorůst mafie

Šéf NCOZ však připouští, že se do centrály, které velí od loňského srpna, snaží prorůst mafie. „Nemůžeme říci, že by v rámci takových kauz nedocházelo k pokusům o ovlivnění ze strany zločineckých struktur,“ dodal Mazánek, jehož lidé potírají vše od obchodu s lidmi až po korupci a závažnou hospodářskou kriminalitu.

Zkušenosti s mafií má například Mazánkův náměstek Richard Ohnoutka. „Organizační článek policie, který převzal do řízení, byl zasažen únikem informací. Únikem informací byl zasažen i organizační článek NCOZ. Čelil tomu ovšem výborným způsobem,“ dává Mazánek svého podřízeného za vzor. Podrobnosti ovšem odmítl sdělit s tím, že jde o živé kauzy.

Domluvit s ním rozhovor trvalo tři čtvrtě roku. Nakonec na něj kývl pod podmínkou, že se odehraje bez fotografa. Vzhledem k tomu, že jde o první velký rozhovor ředitele elitní policejní složky, který je ve funkci od loňského léta, udělala redakce výjimku. Někdejší vyšetřovatel kauzy nákupu letadel CASA se v něm brání nařčením, že jeho lidé pouštějí ven informace z vyšetřování. Úniky by podle něho mohly omezit méně obsáhlé příkazy k domovním prohlídkám.

LIDOVÉ NOVINY: Z nedávného průzkumu CVVM vyplynulo, že Češi jsou nejvíce nespokojení s mírou korupce (60 procent), hospodářskou kriminalitou (49) a s přistěhovalectvím (42). Zločin v těchto oblastech má NCOZ potírat. To není příliš lichotivý průzkum pro vaši práci. Anebo se mýlím?

Rád bych upozornil, že nedávná velká operace v Brně překryla jiné aktivity útvaru. V uplynulých týdnech jsme realizovali dvě rozsáhlé skupiny pachatelů. Jedna se týkala obchodu s lidmi.

MAZÁNEK: Rád bych upozornil, že nedávná velká operace v Brně překryla jiné aktivity útvaru. V uplynulých týdnech jsme realizovali dvě rozsáhlé skupiny pachatelů. Jedna se týkala obchodu s lidmi. Velká skupina do Česka přivážela Filipínce jak na práci, tak na prostituci. Druhá akce se týkala pašování lidí a nelegálního překračování hranic. V obou případech vystupují vazebně stíhané osoby. Nemyslím si, že bychom byli pozadu.

LIDOVÉ NOVINY: A jak je to v oblasti korupce a hospodářské kriminality?

MAZÁNEK: Obojí je celospolečenský fenomén. Naše případy, které již byly medializované, například kauzy Pelta a spol., Horáček a spol. a řada dalších, svědčí o tom, že se hospodářské kriminalitě i korupci opravdu věnujeme. Rozumím tomu, že lidi trápí, a proto jde o jednu z našich priorit.

LIDOVÉ NOVINY: Na první pohled to vypadá, že se za poslední roky ve vnímání míry korupce v Česku v podstatě nic nezměnilo. Čím to je?

MAZÁNEK: Jde o sociologické šetření. Policejní statistiky ukazují jiná čísla. Je to nepochybně ovlivněno vnímáním lidí. Nemyslím si ale, že by od roku 2006 nebyla přijatá žádná protikorupční opatření. Tato agenda patří mezi velmi sledované oblasti i na vládní úrovni. Pokud budu mluvit za NCOZ, do velké míry vnímání korupce ovlivňuje délka trestního řízení.

Naše případy, které již byly medializované, například kauzy Pelta a spol., Horáček a spol. a řada dalších, svědčí o tom, že se hospodářské kriminalitě i korupci opravdu věnujeme. Rozumím tomu, že lidi trápí, a proto jde o jednu z našich priorit.

Některé obžalované jsme schopní na základě skrytého prověřování obvinit, vyšetřování pak trvá několik měsíců, maximálně rok dva. Následují soudní řízení, z nichž však veřejnost občas dostává zvláštní signály ve vztahu k délce řízení či výkladu některých ustanovení trestního řádu. S tím, myslím, není veřejnost spokojená.

LIDOVÉ NOVINY: Od vrcholných státních zástupců slýchám, že NCOZ není příliš úspěšná, co se týče vyhledávání nových případů. Stále platí, že řešíte staré kauzy jen na základě podaného oznámení?

MAZÁNEK: Naším hlavním cílem je vyhledávání nových kauz. Ze statistik vyplývá, že stoupá počet námi zahájených úkonů trestního řízení, kde jsme trestnou činnost vyhledali. V uplynulých týdnech bylo zahájeno trestní stíhání v pěti věcech a všechny jsme si vyhledali. Dvakrát šlo o obchod s lidmi. V dalších případech o dotační podvody, uplácení a insolvenční delikty. Všude se provádělo skryté prověřování.

LIDOVÉ NOVINY: Můžete uvést čísla, která by svědčila o změně trendu ve vyhledávání?

MAZÁNEK: Aktuálně útvar zpracovává 385 věcí. Z toho jsme jich 146 odhalili vlastní činností. Oproti loňskému roku jde o 20procentní nárůst. Jde to napříč všemi oblastmi, kterým se věnujeme.

LIDOVÉ NOVINY: Jedním ze starších případů, které byly rozpracované ještě před vznikem NCOZ, je i nedávná kauza brněnské korupční chobotnice, v níž proběhly domovní prohlídky i u předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka, šéfa ÚOHS Petra Rafaje a obviněného brněnského politika ANO Jiřího Švachuly. Zažil jste v souvislosti s tímto případem politický tlak?

Některé obžalované jsme schopní na základě skrytého prověřování obvinit, vyšetřování pak trvá několik měsíců, maximálně rok dva. Následují soudní řízení, z nichž však veřejnost občas dostává zvláštní signály ve vztahu k délce řízení či výkladu některých ustanovení trestního řádu. S tím, myslím, není veřejnost spokojená.

MAZÁNEK: Tuto kauzu vyhledala a rozpracovala NCOZ. Naposledy se předminulý týden řešil údajný únik informací z trestního spisu i na jednání bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. Od počátku nám bylo jasné, že taková akce vyvolá obrovskou mediální pozornost. Ještě před realizací jsme začali sledovat mediální prostor, kam informace mohu jít. Sledovali jsme ho i v průběhu samotné realizace.

Ačkoli se tedy hovoří o únicích, jednoznačně mohu říci, že jsme na základě znalosti spisového materiálu nezaznamenali žádný únik informací od policie, dozorových státních zástupců ani od soudců, kteří konali v přípravném řízení, a to po dobu dvou let skrytého prověřování. Chtěl bych proto říci, že z tohoto spisu neunikají informace. Je to mediální bublina.

LIDOVÉ NOVINY: Panují tedy kolem toho mimořádná opatření?

MAZÁNEK: Mohl bych říci, že jde o mimořádná opatření, ale ve skutečnosti jsou zcela standardní pro případy tohoto typu. Neutekly informace mimo ty, které jsou uvedeny v rozhodnutích, která jsme doručovali v rámci provádění úkonů podle trestního řádu. Pokud má někdo pocit, že unikají informace z příkazů, které vydává soud k domovním prohlídkám, otevřeme debatu, jak mají tyto příkazy vypadat.

Naším hlavním cílem je vyhledávání nových kauz. Ze statistik vyplývá, že stoupá počet námi zahájených úkonů trestního řízení, kde jsme trestnou činnost vyhledali.

Jestli mají obsahovat sdělení, že jste povinni umožnit prohlídku včetně velmi podrobného odůvodnění, které se v praxi ustálilo, kde jsme nuceni v podstatě odkrýt karty – včetně toho, o koho se zajímáme a proč, aby nám soud prohlídku nařídil. Anebo jestli toto podrobné odůvodnění bude v příloze, která po určitou dobu řízení nebude veřejná. Mohla by se dotyčným dávat například až v momentě, kdy se obvinění budou seznamovat se spisem.

LIDOVÉ NOVINY: Chcete říci, že úniky jsou od dotčených podezřelých, kde probíhaly domovní prohlídky?

MAZÁNEK: Jsem si tím naprosto jistý. Víme, co obsahuje spisový materiál, a z něho se informace na veřejnost nedostaly.

LIDOVÉ NOVINY: Čím to je?

MAZÁNEK: Je to výsledek dvouleté práce NCOZ a skrytého prověřování. Lidem, kteří na tom pracovali, patří velký dík. Nasazovali obrovské množství všech trestně-procesních prostředků, které nám trestní řád umožňuje. Neustále se učíme. Nemůžeme říci, že by v rámci takovýchto kauz nedocházelo k pokusům ovlivnění ze strany zločineckých struktur. Je logické, že se zajímají, na čem centrála dělá. Velmi dobře víme, že se do NCOZ snaží proniknout. Stále pracujeme na postupech, abychom tomu zabránili.

LIDOVÉ NOVINY: Začali jste šetřit tyto nezákonné pokusy ovlivnit vyšetřovatele případu Stoka?

Ačkoli se hovoří o únicích, jednoznačně mohu říci, že jsme na základě znalosti spisového materiálu nezaznamenali žádný únik informací od policie, dozorových státních zástupců ani od soudců, kteří konali v přípravném řízení, a to po dobu dvou let skrytého prověřování. Chtěl bych proto říci, že z tohoto spisu neunikají informace. Je to mediální bublina.

MAZÁNEK: Spravujeme si vlastní informační systém NCOZ, což považuji za velmi důležité, že ho nesdílíme s nikým jiným. Naši lidé procházejí školením, jak se mají chovat, aby zbytečně neprozrazovali informace. Jak se mají chovat mimo službu. Jak mají postupovat na operativních schůzkách, když se jich někdo ptá na stav věcí na útvaru. Jde o celý komplex věcí, abychom omezovali úniky informací. Směrem do prostředí.

LIDOVÉ NOVINY: Jedním ze stíhaných lidí je brněnský podnikatel, který v minulosti křivě obvinil i vašeho náměstka Richarda Ohnoutku. Ten ještě před brněnskou razií u soudu mimo jiné řekl, že v brněnské expozituře pracovali lidé napojení na mafii. „Když se dělalo něco většího, tak z toho byli vyloučeni, protože bylo podezření, že tu někteří lidé měli nestandardní vazby. Informace o tom šly z justičních kruhů, z kriminálního prostředí i od advokátů. (...) Policisté dostávali peníze za prodej informací. Je smutné, že Generální inspekce bezpečnostních sborů tuto trestnou činnost tolerovala, a ještě se snažila pomocí smyšlených oznámení udělat zločince z mé osoby,“ zachytil slova vašeho náměstka deník Právo. To je docela tristní stav klíčové policejní složky, která má vymáhat právo. Jak chcete zabránit tomu, aby detektivové spolupracovali se zločinci?

MAZÁNEK: Plukovník Ohnoutka byl řadu let vystaven velkým útokům ze strany podsvětí. Organizační článek policie, který převzal do řízení, byl zasažen únikem informací. Únikem informací byl zasažen i organizační článek NCOZ. Čelil tomu ovšem výborným způsobem, který má jednoznačné výsledky dokonce v několika trestních řízeních. Blíže to bohužel nemohu komentovat. Rozhodli jsme se, že z kauzy Stoka nebudeme sdělovat informace. Se stranami v trestním řízení budeme komunikovat výhradně prostřednictvím úkonů trestního řízení. Proto to nemohu komentovat.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik lidí se účastnilo skrytého prověřování kauzy Stoka?

Aktuálně útvar zpracovává 385 věcí. Z toho jsme jich 146 odhalili vlastní činností. Oproti loňskému roku jde o 20procentní nárůst. Jde to napříč všemi oblastmi, kterým se věnujeme.

MAZÁNEK: Posledních několik měsíců na tom pracovalo 20 policistů.

LIDOVÉ NOVINY: A vám jako veliteli nikdo z politiků nevolal?

MAZÁNEK: Ne. Je to asi o mně už dostatečně známo, že by to bylo zbytečné, takže nikdo ani nezavolal.

LIDOVÉ NOVINY: Poučil jste se nějak z kauzy CASA, kdy vám ještě coby vyšetřovateli telefonoval Miroslav Kalousek s tím, že jste u policie skončil, a to krátce po doručení žádosti o vydání k trestnímu stíhání poslankyně Vlasty Parkanové?

MAZÁNEK: Pane redaktore, telefonát pana Kalouska jsem veřejně nikdy nekomentoval. A nikdy to ani neučiním. I to pro mě byla věc, jež probíhala výhradně v trestním řízení, o které jsem sepsal úřední záznam, jejž jsem zaslal dozorovému státnímu zástupci a založil do trestního spisu. Ve vedení NCOZ dnes sedí lidé, kteří zažili osočování z mediálního ovlivňování i z hýbání politikou ve vlastních kauzách. Tyto zkušenosti jsme přetavili do postupů, kterými se dnes řídíme.

Pokud má někdo pocit, že unikají informace z příkazů, které vydává soud k domovním prohlídkám, otevřeme debatu, jak mají tyto příkazy vypadat

O kauze Stoka proto nebudeme poskytovat informace veřejnosti mimo nezbytně nutné informace uložené nám zákonem. Osoby zúčastněné na trestním řízení v rámci případu poučujeme o důvěrnosti informací. Pokud bychom zjistili, že toto poučení porušují, budeme konat.

LIDOVÉ NOVINY: Proč už není případ CASA ukončen, když podle vás nákup letadel provázel zločin? Kauza nemá ani po sedmi letech prvoinstanční verdikt.

MAZÁNEK: Mluvím za vyšetřování. Do té doby se podobná kauza neřešila. Probíhalo složité a rozsáhlé znalecké dokazování. Zajišťovala se mezinárodní právní pomoc. Opatřovali jsme si řadu údajů, které cizí země do té doby nebyly zvyklé poskytovat. Získali jsme údaje v různých stupních utajení. V kauze vypovídalo na sto svědků. Proto prověřování trvalo přibližně 2,5 roku. To, co se děje před soudem, nechci komentovat. To by byl dotaz na dozorového státního zástupce. Co ale vím, nadřízený soud minimálně jednou konstatoval nečinnost soudu první instance.

Obecně platí, že rok až dva v přípravném řízení v takovém typu kauz není dlouhá doba, pokud to srovnáme se zeměmi, jako jsou Německo a Francie. Pokud k tomu přidáme ale soudní líčení první a další instance včetně mimořádných opravných prostředků, soudy v hospodářských trestných činech dospívají k závěrům po řadě let. Chápu, že to lidem vadí. Ve skutečnosti to ale vadí i policistům.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké je to varování pro zločince, pokud soud konstatuje vinu po deseti letech od spáchání trestného činu, z čehož mnohdy vzejdou jen podmínečné tresty?

Naši lidé procházejí školením, jak se mají chovat, aby zbytečně neprozrazovali informace. Jak se mají chovat mimo službu. Jak mají postupovat na operativních schůzkách, když se jich někdo ptá na stav věcí na útvaru. Jde o celý komplex věcí, abychom omezovali úniky informací. Směrem do prostředí.

MAZÁNEK: Prevence uloženého trestu v nenávratnu mizí.

LIDOVÉ NOVINY: Mimochodem, co byste vzkázal kritikům, kteří tvrdí, že kvůli tomuto případu jsou zásadní armádní nákupy na ministerstvu obrany paralyzované, protože se politici a úředníci bojí rozhodovat o mnohamiliardových zakázkách?

MAZÁNEK: Během výslechů svědků vše směřovalo k tomu, jaké povinnosti byly porušeny. Pokud existuje interní akt řízení a zákon o výběru dodavatele, a ty se neporušují, není důvod se čehokoli obávat. Neházejme na policii, jejíž povinností je prověřovat v případě odůvodněného podezření, zda byl, nebo nebyl spáchán trestný čin, že stát není schopný něco nakoupit.

Jiří Mazánek (42)

  • Od srpna 2018 vede více než 900 elitních detektivů Národní centrály proti organizovanému zločinu. Sám se podílel na vyšetřování kriminálních deliktů spojených s velkými penězi a politikou. Měl na starosti kauzu CASA, která se týkala nákupu armádních letounů exministryní obrany Vlastou Parkanovu a tehdejším ředitelem sekce vyzbrojování a akvizic Jiřím Staňkem. Státu při něm údajně vznikla škoda 800 milionů korun.
  • Veřejnost se o Mazánkově účasti na případu dozvěděla i kvůli telefonátu ministra financí Miroslava Kalouska. Podle časopisu Respekt se v roce 2012 politik snažil detektiva zastrašit. Mazánek o intervenci sepsal úřední záznam. „Vyšetřovatel Mazánek mi řekl o osobním kontaktu s ministrem Kalouskem a sdělil, že ho vnímá jako nátlak,“ prohlásil k tomu tehdy dozorový státní zástupce Jan Kořán. Kalousek ale nátlak na vyšetřovatele ve prospěch své tehdejší stranické kolegyně odmítal.
  • V roce 2013 si vysloužil ocenění Policista roku, a to za složité kauzy spojené s hospodářskou kriminalitou, které vyšetřoval. Kromě letounů CASA stál i za případem Pandur, který skončil odsouzením lobbisty Marka Dalíka.
  • Po vzniku NCOZ v roce 2016 byl jmenován ředitelem její sekce závažné hospodářské trestné činnosti a korupce. O dva roky později vystřídal v čele útvaru svého jmenovce Michala Mazánka, který na funkci rezignoval.
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.