Svět se mění a preference amerických voličů jakbysmet. V době, kdy jaderná energetika například v Německu naráží na odpor obyvatel, se v USA, jež v minulosti byly pro rozvoj tohoto odvětví klíčovou zemí, projevuje trend, který by měl být pro budoucí rozvoj atomových zdrojů naopak pozitivní.
Tradičně platilo, že budování jaderných elektráren v USA podstatně více podporují republikáni než demokraté. A také spíše muži než ženy, které se přece jen více obávaly případné havárie. Viceprezident Institutu jaderné energetiky Scott Peterson na setkání s novináři ve Washingtonu, kterého se zúčastnil i zpravodaj ČESKÉ POZICE, upozornil, že staré pravdy v tomto ohledu přestávají platit.
Zastánců jádra je zatím u republikánů stále více, ale rozdíl mezi voliči obou stran se postupně výrazně zmenšuje. A podobně postupně vyprchává rozdíl mezi přístupem mužů a žen. Důvod je jasný – snaha čelit klimatickým změnám. Stále více Američanů si uvědomuje, že rozvoj jaderné energetiky je pro snižování emisí oxidu uhličitého nezbytný. A celé téma „klimatické změny“ je určitě bližší levici…
Jeden zdroj energie nestačí
Barbara Boyanová, děkanka School of Engineering na univerzitě ve Virginii uvádí, že podobný trend ve prospěch jaderné energetiky registruje mezi mladými lidmi, včetně potomků nejnovějších generací přistěhovalců. Zájem o studium jaderného inženýrství roste, mladí lidé podle děkanky stále více poukazují na význam energetiky jako takové.
Pro americkou levici je typická snaha čelit klimatickým změnám. Stále více Američanů si uvědomuje, že rozvoj jaderné energetiky je pro snižování emisí nezbytný.Určitou nejistotu z tohoto hlediska přinesla havárie ve Fukušimě, ale to byl zřejmě pouze dočasný jev. Děkanka naopak nemá pocit, že by mladé lidi od jaderné energetiky odrazoval současný boom břidlicového plynu, který momentálně další stavbu jaderných elektráren brzdí. (Ty plynové vycházejí mnohem levněji. Pokud jde o jaderné bloky, těch se v USA momentálně staví pět.)
ČESKÁ POZICE v USA zaznamenala spoustu hlasů z různých kruhů, které se shodují v jednom: Dlouhodobě nelze spoléhat jen na jeden zdroj energie a jaderná energetika s velkou pravděpodobností ještě velkou šanci dostane. Mnozí také vycházejí z předpokladu, že obnovitelné zdroje samy řešení nenabízejí. Nejenže jsou drahé, ale kvůli jejich nestabilitě na ně zatím není možné spoléhat jako na zdroje pro „baseload“ – základní zatížení.
Signál od veřejnosti
Možná je to takové věštění z křišťálové koule, ale pokud bychom vycházeli z nálad veřejnosti, šance atomové energie jsou ve střednědobém časovém horizontu velké. Podle průzkumu společností Bisconti Research a GfK Roper kladný postoj Američanů k jaderné energetice sice po Fukušimě mírně klesl na „pouhých“ 65 procent, letos už ale vykazuje vzestupný trend – podle nejnovějšího údaje 68 procent.
Pro srovnání – v polovině osmdesátých let byla podpora na úrovni zhruba 50 procent, po neštěstí v Černobylu v roce 1986 také ještě mírně klesla. (A zároveň tu určitě byly ještě cítit dopady havárie v americké elektrárně Three Mile Island v roce 1979, která nicméně neměla takové negativní dopady pro širší okolí.) Během krátké doby se ale také tehdy trend vývoje preferencí rychle obrátil ve prospěch jádra.
Fukušima či Černobyl připoutaly pozornost Američanů k jádru. Byla to také příležitost ukázat, že v USA je situace odlišná.Scott Peterson vysvětluje širší souvislosti. Havárie, jako byla Fukušima či Černobyl, připoutaly pozornost Američanů k jaderné energetice jako takové. To vždy ale byla také příležitost pro americké jaderné odvětví ukázat, že v USA je situace odlišná, používají se tu jiné reaktory a že navíc podobné havárie v zahraničí navzdoty tomu vedou amerického jaderného regulátora NRC (Nuclear Regulatory Commission) i zdejší provozovatele elektráren ke zdokonalování bezpečnostních opatření.
O těch je samozřejmě vždy možné pochybovat, ale faktem je, že NRC má ve světě dobrou pověst. Podle japonských zdrojů se NRC stává vzorem také pro tamního regulátora.
V dnešním světě – a energetice obzvlášť – je složité cokoliv předvídat. Základní poznatek z USA ale může být relevantní i pro strůjce českých energetických koncepcí. Pokud bychom se řídili pouze Německem či Rakouskem, měli bychom na atom zapomenout. USA se zhruba stovkou většinou starších reaktorů, které bude nutné v příštích desetiletích něčím nahradit, je ale typickým příkladem země, která vysílá jiný vzkaz: Navzdory současným potížím si v jaderné energetice uchováme potenciál, který pravděpodobně ještě budeme potřebovat.
