Lidovky.cz

Jásot nad ruským plynem Ukrajině je předčasný

Evropa

  9:27
Rusko se sice dohodlo s Ukrajinou a EU na obnově dodávek suroviny, ale podle českého velvyslance pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky dostatečné záruky neexistují. Klíčové mimo jiné bude, zda se podaří udržet příměří na východní Ukrajině.

Rusko, Ukrajina, plyn foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Další plynový spor, kvůli němuž mohla během letošní zimy mrznout Ukrajina, ale i další země jihovýchodní Evropy, je oficiálně zažehnán. Ve čtvrtek 30. října se totiž Rusové se za asistence Evropské komise dohodli s Ukrajinci na obnovení dodávek suroviny, které zastavili letos v červnu.

Detailnější pohled na dohodu ale k přehnanému optimismu nesvádí. „Jsem velmi opatrný,“ říká český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Upozorňuje, že ani nejde o první dohodu. Tu předchozí dojednaly obě strany v září, ale nakonec od ní odstoupily. Podle Bartušky klíčové mimo jiné bude, zda se podaří udržet příměří na východní Ukrajině po nedávných volbách na územích ovládaných separatisty.

Přetrvávající pochybnosti

Právě Bartuška dlouhodobě upozorňuje, že pokud se dvě země ocitnou ve válečném stavu, jak se fakticky stalo v případě Ukrajiny a Ruska, není možné spoléhat na to, že si budou dál posílat plyn. A dodává: „Už časové omezení dohody do konce března ukazuje, že tu žádné zvláštní porozumění nevzniklo.“

Pokud se dvě země ocitnou ve válečném stavu, jak se fakticky stalo v případě Ukrajiny a Ruska, není možné spoléhat na to, že si budou dál posílat plyn

Součástí dohody je ukrajinský závazek, že již letos Kyjev ve dvou tranších zaplatí Gazpromu významnou část dluhu z minulosti – 3,1 miliardy dolarů z celkových 4,6 miliardy. Právě na pochybnostech, zda Ukrajinci vůbec mají peníze na koupi plynu a placení dluhů, ztroskotávala předchozí jednání.

Nyní do rozhovorů vstoupila nejen Evropská unie, ale fakticky také Mezinárodní měnový fond (MMF). Ten potvrdil, že Ukrajina má možnost za plyn platit z peněz, které jí MMF poskytuje v zájmu stabilizace tamní ekonomiky. Fond již dříve přislíbil půjčky ve výši 17 miliard dolarů, ale také uvedl, že Kyjev bude potřebovat další miliardy.

Plaťte předem

Ukrajinci nyní navíc budou muset platit za plyn předem. Cena do konce tohoto roku bude činit 378 dolarů za tisíc metrů krychlových, během prvních tří měsíců příštího roku pak 365 dolarů. Tato cena se pohybuje zhruba uprostřed mezi tím, co Rusové své sousední zemi účtovali za prezidenta Viktora Janukovyče, a tím, kam „vyhnali“ cenu po převratu v Kyjevě a ruské okupaci Krymu.

Nejasné informace se objevily ohledně garancí, které EU poskytla Rusům, aby měli jistotu, že skutečně dostanou zaplaceno. Tyto dohady upřesňoval končící bruselský komisař pro energetiku Günther Oettinger. Unie podle něho neposkytla žádnou garanci, pokud jde o předplacení budoucích dodávek plynu, ale pod vedením dosavadního šéfa Evropské komise José Manuela Barrosa „dala dohromady komplexní program pomoci, který zajišťuje kapitálové toky, jež umožní platby za plyn“.

Podle některých optimističtějších hlasů může být plynová dohoda mezi Moskvou a Kyjevem začátkem celkového oteplení ve vzájemných vztazích

Podle některých optimističtějších hlasů může být plynová dohoda mezi Moskvou a Kyjevem začátkem celkového oteplení ve vzájemných vztazích. To by byla dobrá zpráva také pro EU, do které ruský plyn putuje zhruba z poloviny právě přes území Ukrajiny. Jakékoliv zastavení dodávek během zimy by znamenalo zvýšené riziko. „Můžeme ujistit, že přes Ukrajinu do Evropy nyní bude proudit velké množství plynu,“ prohlásil Oettinger.

Pohled Václava Bartuška je ale odlišný: „Ani sjednaný objem, ani cena plynu nedávají záruky, že budoucí dodávky budou bezproblémové.“ Očekává se, že Ukrajina během zimy odebere zhruba čtyři miliardy kubíků plynu, což je jen malá část celkové roční spotřeby země okolo 50 miliard kubíků. Kyjev předpokládá, že vzhledem k již částečně naplněným zásobníkům plynu na Ukrajině by to mohlo jakžtakž stačit.

Ukrajinská netransparentnost

Ruský ministr energetiky Alexandr Novak velkolepě prohlásil, že Rusko svou ochotou k dohodě opět ukázalo, že je důvěryhodným dodavatelem energetických zdrojů. Ve skutečnosti je ale ukončení posledního plynového sporu – pokud se vůbec potvrdí, z tohoto hlediska spíše jen Pyrrhovým vítězstvím.

Zatímco během dřívějších přerušení dodávek v letech 2006 a 2009 Rusové mohli za viníky označovat Ukrajince, s nimiž vedli obchodní spor, nyní Moskva zcela zjevně přerušila dodávky také přímo členským zemím EU – zejména Slovensku a Polsku. Fakticky je trestala za to, že umožnily zpětný tok plynu ze Západu na strádající Ukrajinu. „Byla tu politická motivace,“ zdůrazňuje slovenský velvyslanec pro energetickou bezpečnost Pavol Hamžík.

Ukrajinská netransparentnost nahrává spekulacím, že dodávky plynu slouží k nelegálnímu obohacování se tamních mocných

Svou důvěryhodnost si příliš nevylepšila ani Ukrajina. Bartuška připomíná, že Ukrajinci stále neumístili na hranicích měřicí stanice, které by monitorovaly toky plynu, i když to slíbili už před pěti lety. A dodává: „Ani nová ukrajinská vláda je nechce instalovat.“ Podle velvyslance bylo chybou, že Brusel žádné tvrdé nároky vůči Kyjevu v tomto ohledu nevznesl.

Kdyby tedy Moskva znovu přerušila dodávky plynu na Ukrajinu a pokračovala by v exportu do EU, nejspíš by opět vznikaly spory, zda si Ukrajinci část tranzitující „evropské suroviny“ neodčerpávají pro sebe. Ukrajinská netransparentnost nahrává spekulacím, že dodávky plynu slouží k nelegálnímu obohacování se tamních mocných. 

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.