Lidovky.cz

Jaroslav Hanák: V Rakousku jsem se musel stydět za svou zemi

Evropa

  7:10

Rozhovor s šéfem průmyslníků o tragickém vývoji české ekonomiky, šanci v exportu na mimoevropské trhy i výhodách dostavby Temelína.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Evropa má sice problémy, ale za tragický vývoj české ekonomiky si můžeme z větší části sami, říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. S nadsázkou uvádí, že jsme se navzdory varováním přece jen proškrtali k chudobě.

Hanák, který se nedávno stal také poradcem prezidenta Miloše Zemana, je zvlášť zklamaný z vládních neúspěchů v boji proti korupci. Tuto oblast podle něj dostal na starost člověk (Karolínu Peake sám přímo nejmenoval), který je nejslabším článkem vlády a koaliční partneři ho neberou vážně.

Odmítání registračních pokladen Hanák považuje za dárek této vlády pro ČSSD, která po nástupu k moci vybere dvacet pětadvacet miliard korun navíc. Pokladny by navíc umožnily evidenci tvrdého alkoholu. Šéf průmyslníků dodává: „Pětačtyřicet mrtvých – to už stojí za to, abychom něco udělali. Říkal jsem předsedovi vlády: Kdybyste to podali takto, pochopí to i vaše voličská základna.“

Svaz průmyslu vidí velké šance v exportu na mimoevropské trhy, ale za nesmyslné považuje výtky, že jde o zásadní přetáčení orientace ze Západu na Východ. Podíl Evropské unie na českém vývozu klesne jen mírně.

Rozšíření jaderné elektrárny v Temelíně je podle Hanáka důležité nejenom kvůli samotné stavbě, ale především by pro české firmy znamenalo zakázky během jejího provozování po dobu několika desetiletí a v ideálním případě také subdodávky při výstavbě elektráren v zahraničí.

A vláda by měla respektovat, když se zaměstnavatelé na něčem dohodnou s odbory. „Jestliže se dohodnou sociální partneři, vláda už by měla být jenom notářem,“ dodává Hanák.

Návrat do let 2008 – 2009

„Chápu Miroslava Kalouska, že hlídá kasu. Rozpočtový schodek by se ale neměl snižovat tupým škrtáním.“ČESKÁ POZICE: Propad české ekonomiky v prvním čtvrtletí byl o dost horší, než mnozí očekávali. Překvapilo vás to?

HANÁK: Ne. Naše průzkumy totiž ukazovaly, že optimismus ředitelů firem postupně vyprchával. Ještě před půl rokem firmy očekávaly, že rok 2013 – a zvláště jeho druhé pololetí – přinese dílčí pozitivní změnu. Vyhlídky se ale zhoršovaly, což se týká domácí a zahraniční poptávky i zaměstnanosti. Řada našich ředitelů uváděla, že se vracíme do období 2008 – 2009. S tím, že si přesto chtějí udržet nejlepší zaměstnance. Ale situace je horší, protože rezervy si firmy vyčerpaly právě v letech 2008 až 2009. Teď máme za sebou už šesté čtvrtletí nepřetržitého propadu ekonomiky, situace je velmi vážná. Zvlášť tragické je srovnání se sousedy – Polskem, Slovenskem i Rakouskem.

ČESKÁ POZICE: Asi si tedy nemyslíte, že je možné ty špatné výsledky vysvětlit jen objektivními důvody...

HANÁK: Evropa má problémy, to je prostě fakt. Ale myslím, že větší problémy si děláme sami doma. Už před rokem a půl jsem říkal, že když budeme jenom škrtat, proškrtáme se k chudobě. A ono se to naplnilo.

ČESKÁ POZICE: Není slovo chudoba příliš silné?

HANÁK: Dal bych ho do uvozovek. Chápu Miroslava Kalouska, že hlídá kasu. Také si nepamatuji, že by nějaký významný představitel českého byznysu veřejně nesouhlasil se stabilizací veřejných financí. Rozpočtový schodek by se ale neměl snižovat tupým škrtáním. První škrt by měl být naprosto razantní a týkat se všech, ale další škrty už je nutné dělat podle toho, jaké má tahle země priority.

„V Rakousku do nás bušili politici i podnikatelé, cítil jsem se jako hloupý obžalovaný žáček. Vyčítali nám, že neumíme postavit dálnici k hranicím.“ČESKÁ POZICE: Kde už by se tedy podle vás škrtat nemělo?

HANÁK: Určitě ne v dopravní infrastruktuře nebo aplikovaném výzkumu. V základním výzkumu určitě ano, protože máme nejhorší podíl mezi základním a aplikovaným výzkumem v Evropě. Všude jinde je ten poměr buď vyrovnaný, nebo ve srovnání s Českou republikou opačný.

ČESKÁ POZICE: Neukáže se ale nakonec, že z dlouhodobého hlediska se nám zdravé finance vyplatí? Třeba premiér Nečas upozorňuje na to, jak nás pozitivně hodnotí ratingové agentury.

NEČAS: To ano. Ale nám hrozí, že zůstaneme na růstové křivce trčet někde dole. To se může stát, když nemáte dostatek prostředků na inovace, nedoděláváte infrastrukturu… Nedávno jsem byl s prezidentem Milošem Zemanem v Rakousku a po dlouhé době jsem se musel za svou zemi stydět. Bušili tam do nás politici i podnikatelé, cítil jsem se jako hloupý obžalovaný žáček. Vyčítali nám, že neumíme postavit dálniční spojení z Českých Budějovic a Brna k rakouským hranicím. Přitom souhlasím, že mají pravdu. My jsme za dvacet let buď rozkradli, nebo projedli spoustu peněz. A chybí nám na dopravní spojení se zemí, s níž máme velmi dobré, tradiční obchodní vztahy.

Zázrak pěti ministrů

ČESKÁ POZICE. Teď se vláda snaží ekonomiku podpořit některými prorůstovými opatřeními…

HANÁK: My jsme se na těch devatenácti opatřeních podíleli, podpořili jsme je. Na pracovní jednání tripartity k tomuto tématu přišlo pět ministrů. Nepamatuji se, že by někdy dříve přišlo pět ministrů na podobné jednání. Takže potvrzuji, že to začínají brát vážně. Ale podle mě bohužel pozdě. Některá ta opatření jsou dobrá, například v dopravní infrastruktuře se přidávají dvě miliardy korun na opravy, což je po zimě potřeba. Důležitým opatřením je podpora technického školství. Byl bych šťastný, kdybychom už teď od prvního září nastartovali nové formy spolupráce mezi školami a firmami díky daňovým odpisům investic do zařízení pro výuku ve výši 110 procent.

ČESKÁ POZICE: Hodně sázíte také na podporu exportu, zvláště na mimoevropské trhy. V poslední době zaznívá kritika, že taková politika je součástí podezřelého záměru otočit orientaci Česka ze Západu na Východ.

HANÁK: Tak to rozhodně není. Je pravda, že naše tradiční trhy byly na Východě, v Jižní Americe, Asii. Pak jsme se přehoupli do nové etapy vývoje země a tyto trhy jsme kvůli nesmyslné ideologii opustili. Teď se tam vracíme. Zúčastnil jsem se mnoha podnikatelských misí. V Rusku, dalších zemích bývalého Sovětského svazu, ve Vietnamu, ale třeba i v Barmě nebo Indonésii – tam všude registruji velký zájem o Českou republiku. Je třeba toho využít. Ale není to žádné velké přetáčení. Podíl Evropské unie na našem exportu klesl v posledních letech jen velmi mírně a pořád je na úrovni kolem osmdesáti procent.

„V EU jsme často subdodavateli, zatímco mimo Evropu se snažíme být prvními, ve vlastním dresu se lvíčkem“ČESKÁ POZICE: Jak výrazně by mohl tento podíl klesnout?

HANÁK: To je spíše o desetinách procenta, možná o jednom či dvou procentech. Nevěřím v nějaký zázračný obrat, protože jenom na Německo připadá třetina našeho exportu. To se nezmění, protože naše firmy jsou subdodavateli německých vývozů do dalších zemí – často právě mimo Evropu. A prodávat cokoliv pod německou značkou znamená jistotu prodeje.

ČESKÁ POZICE: Přesto má smysl usilovat o ty desetiny nebo pár procent exportu na mimoevropské trhy?

HANÁK: Ano, to má obrovský význam. Právě proto, že v Evropské unii jsme často subdodavateli, zatímco na mimoevropských trzích se snažíme být těmi prvními, ve vlastním dresu se lvíčkem. To také znamená vyšší přidanou hodnotu.

ČESKÁ POZICE: Proexportní politika měla být součástí širší strategie konkurenceschopnosti. Premiér Nečas s ní přišel jako s velkým projektem, vše mělo být posuzováno ve světle posilování konkurenční schopnosti země. Dnes už o tom nemluví…

HANÁK: Loni v říjnu jsem premiérovi vytknul, že tu strategii nechal ležet zaprášenou v šuplíku, a že ostatní členové vlády vůbec nevědí, o co jde. Premiér po čase reagoval s tím, že si na Úřad vlády stáhl bývalého náměstka ministra průmyslu Martina Tlapu, který už dnes vede celý tým pro strategii konkurenceschopnosti. Tahle vláda už ale nemá na to, aby strategii realizovala v celém jejím rozsahu. Řada ministrů to ani není schopna zvládnout. My jsme doporučili pět priorit. To jsou takzvaná tři íčka – instituce, infrastruktura, inovace. Dále právě export a vzdělávání, především technické. Největší tragédií jsou instituce, říkám, že to je rakovinový vřed.

Nejslabší článek vlády

ČESKÁ POZICE: Takže státní a veřejná správa?

HANÁK: Samozřejmě tam patří i omezování korupce. Jenže tady se podle mě neudělalo skoro nic. Navíc tuto oblast dostal na starost nejslabší článek vlády – mladý člověk, který nemá žádné zkušenosti a kterého kolegové z velkých stran ani náhodou neberou vážně.

ČESKÁ POZICE: Máte na mysli Karolínu Peake…

HANÁK: Navíc zastupuje mrtvý projekt. LIDEM, co to je? Možná dvě desetinky procenta ve volebních preferencích. Jsem hodně zklamaný, že tuto oblast dostal právě tento člověk. Měla ji dostat klíčová osobnost této vlády – Martin Kuba, Zbyněk Stanjura, nebo třeba přímo Miroslav Kalousek, aby se tam něco udělalo. Takže v institucích prodrbeme čas, ani se nezbavíme zbytečného majetku. Toto íčko vláda totálně nezvládla.

„Vláda daruje socialistům zadarmo dvacet, pětadvacet miliard korun. Socialisté přijdou k moci a registrační poklady stejně zavedou.“ČESKÁ POZICE: Nedávno jste prohlásil, že vláda už by měla co nejrychleji skončit.

HANÁK: To bylo kvůli tomu, že nechtěla zavést registrační pokladny. Tím daruje socialistům zadarmo dvacet, pětadvacet miliard korun. Vycházím ze současných volebních preferencí. Socialisté přijdou k moci – nevím, jestli sami nebo v koalici – a registrační poklady stejně zavedou. Podle expertů tripartitního týmu pro vnitřní obchod tak vyberou na daních pětadvacet miliard korun navíc. I kdyby to bylo jenom dvacet nebo patnáct miliard, je to hodně peněz, které by právě teď pomohly. Ve vnitřním obchodě daně neplatí skoro nikdo. Neprosazuji, aby se registrační pokladny zaváděly plošně, ale pouze ve vnitřním obchodu, kde je největší šedá ekonomika.

ČESKÁ POZICE: Vytýkají vám, že jako zástupce velkých firem vás nezajímají zájmy živnostníků, které registrační pokladny zatíží.

HANÁK: To je nesmysl. Chodím v Prostějově do cukrárny na ledovou kávu. Bez problémů mi tam dají lísteček z registrační pokladny, za žádné zatížení to nepovažují. Jde jenom o pořádek ve vztahu podnikatele a státu. To jsou lži lidí, kteří v životě nepodnikali.

ČESKÁ POZICE: Lži?

HANÁK: Lži a nezkušenost lidí, kteří v životě nepodnikali. Včetně politiků, kteří jsou přesvědčeni, že živnostníci jsou jejich voličskou základnou, i když by o tom tak stoprocentně přesvědčeni být neměli. Navíc tady druhotně jde i o evidenci tvrdého alkoholu. A pětačtyřicet mrtvých – to už stojí za to, abychom něco udělali. Říkal jsem předsedovi vlády: Kdybyste to podali takto, pochopí to i vaše voličská základna.

Napsal to profesor

„Je to souboj s vědci, akademiky. Když něco napíší, veřejné mínění se přidá na jejich stranu.“ČESKÁ POZICE: Pokud jde o inovace, zmínil jste, že vám vadí poměr mezi základním a aplikovaným výzkumem. Když jsem před časem mluvil se šéfem finské agentury Finpro, tamní obdoby CzechTrade, říkal mi, že by chtěli posílit základní výzkum. Ale to je tím, že ve Finsku mají toho aplikovaného hodně.

HANÁK: Tam je skutečně jiný poměr než u nás. My usilujeme o finanční posílení Technologické agentury v rozpočtu pro rok 2014. Přesvědčuji o tom premiéra, ale myslím, že do toho nechce jít. Možná proto, že té problematice ve vládě nikdo nerozumí. A je to souboj s vědci, akademiky. Když něco napíší, veřejné mínění se přidá na jejich stranu. Lidé si řeknou: Napsal to profesor. Víme, jak v České republice tyhle věci fungují. Nikdo nechce udělat analýzu a rozklíčovat, jestli výzkumná pracoviště pod akademií nebádají nad stejnými věcmi jako pracoviště, která jsou pod vysokými školami. Tak bohatá naše země není, aby si to mohla dovolit. Přitom když vložíte sto korun do aplikovaného výzkumu, získáte 250 korun zpátky. A to v rychlých cyklech.

ČESKÁ POZICE: To vychází z jakého výpočtu?

HANÁK: Tohle je z materiálu Technologické agentury. Její předsedkyně Rut Bízková mi jednoznačně potvrdila, že čísla, která v této souvislosti uvádím, jsou přesná.

ČESKÁ POZICE: Zpochybňovali je právě akademici…

HANÁK: Reagovali na ně dva profesoři a tvrdili, že nejsou pravdivá. Ale když se pak s těmi materiály seznámili, už na mě neútočili.

Bude ještě hůř?

„Jeden z klíčových hráčů na opoziční straně mi říkal: Jaro, ta tvoje kritika současné vlády je správná. Ale to, co přijde po ní, bude ještě horší.“ČESKÁ POZICE: Očekáváte, že by nová vláda ve všech těchto záležitostech mohla přinést nějaké zásadní zlepšení?

HANÁK: Jeden z klíčových hráčů na opoziční straně mi říkal: Jaro, ta tvoje kritika současné vlády je správná. Ale upozorňuji tě, že to, co přijde po ní, bude ještě horší. Snažím se objektivně říkat pohled byznysu. Nepotřebuji kritizovat. Nejsem ani pravicový, ani levicový. Nejsem a nebudu v žádné straně, do politiky v životě nevstoupím. A souhlasím s Václavem Klausem, že tady máme problém elit v politice. Chybí výrazné osobnosti. Ve všech stranách.

ČESKÁ POZICE: To, že bude příští vláda ještě horší, tedy nevylučujete?

HANÁK: Nevylučuji. Prezident Miloš Zeman nejenom správně vybízel k investicím, ale také varoval, že když to bude příští vláda přehánět se zvyšováním sociálních dávek, dopadne špatně. Takový objektivní přístup se mi líbí. Abych byl také objektivní, musím říct, že příští vláda bude těžit také z toho, co ta současná udělala nebo ještě udělá dobře – zavedení pořádku v distribuci pohonných hmot, opatření v infrastruktuře, spuštění Zelené úsporám 2. Navíc by tato vláda mohla přijít v době, kdy už bude ekonomika v černých číslech.

Temelínský impuls

ČESKÁ POZICE: Dlouhodobě podporujete dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně jako impuls pro český průmysl. Není ale jisté, jestli to vůbec může být ekonomicky ziskový projekt.

HANÁK: Pro nás je parametricky rozhodující impuls pro průmysl.

ČESKÁ POZICE: I kdyby to byl celkově ekonomicky ztrátový projekt?

HANÁK: V tomhle ohledu je odpovědnost na společnosti ČEZ a státu jako jejím majoritním vlastníkovi. Je nutné udělat veškeré kalkulace. Rozhodně bych byl nerad, abychom dál stejným způsobem podporovali obnovitelné zdroje. Tady je odpovědnost politiků a vlády úplně jasná – byl to projekt, který tuhle ekonomiku výrazně poškodil. Můj konkurent v Německu má třiatřicetkrát nižší platbu za obnovitelné zdroje.

„Naše firmy by měly získat šanci podílet se jako subdodavatelé na dalších stavbách elektráren ve světě. To je na Temelínu naprosto zásadní.“ČESKÁ POZICE: Evropská komise teď zkoumá, jestli je ta úleva pro německý průmysl vůbec akceptovatelná.

HANÁK: Já vím. Jenže německé firmy už měly hodně času na to, aby té nepředstavitelné konkurenční výhody využily a aby získaly další trhy. Ale zpátky k Temelínu. My se na jeho dostavbu díváme z pohledu investiční šance pro celý průmysl i stavebnictví. Nejde jenom o samotnou výstavbu dvou bloků. To samozřejmě také, ale důležitý je především ten servis, který bude spojený s provozováním této elektrárny po další desítky let. Když se to dobře udělá, naše firmy získají šanci podílet se jako subdodavatelé na dalších stavbách jaderných elektráren ve světě. To považuji na Temelínu za naprosto zásadní. A mohu vám za český byznys garantovat, že si držíme a budeme držet nezávislost.

ČESKÁ POZICE: Nezávislost ve vztahu k jednotlivým uchazečům o dostavbu?

HANÁK: Ano, nezávislost ve vztahu k tomu, kdo temelínský tendr vyhraje. Považuji za pozitivní, že už dnes vznikají různé klastry českých firem, které by se mohly na stavbě podílet. Řada z nich například spolupracuje s Rosatomem v Číně, Indii, Turecku. O zapojení tuzemských firem jsem jednal také s Westinghousem.

ČESKÁ POZICE: Kdo z uchazečů nabízí více pro český průmysl?

HANÁK: Kdo opravdu nabídne více, se teď říct nedá. Z toho, co vychází v tisku, to vypadá, že o něco více nabízí česko-ruské konsorcium. Ale hodnocení bude možné teprve po dopřesnění nabídek.

ČESKÁ POZICE: Také zaznívá názor, že dokud běží výběrové řízení, sliby nezarmoutíš.

HANÁK: Já vím, ale potenciální vítěz temelínského tendru si nemůže dovolit veřejně deklarovat něco, co není pravda. To by se mu vymstilo, neuspěl by kvůli tomu někde jinde.

Silná karta odborů

ČESKÁ POZICE: Všiml jsem si, že v některých oblastech se docela shodujete s odbory, a dokonce máte společné požadavky vůči vládě.

HANÁK: Odbory jsou náš přirozenější partner. Vlády se střídají, moc jich nevydrželo ani celé čtyři roky. Když nastoupí nová vládní reprezentace, první rok přichází akorát tak oťukávání a ideologické dogma vládního prohlášení. Odboráři mají stejný volební cyklus jako my a jsou tam pořád stejné tváře. Drtivá část z nás, kteří se účastní jednání tripartity, má svoje firmy a zkušenost s vyjednáváním o kolektivních smlouvách. Už víme, co můžeme od koho v odborech čekat. A třeba pokles ekonomiky – tam přece musíme mít s odbory úplně shodný názor. Zaměstnavatel i zaměstnanec mají zájem, aby rostla firma a rostla celá země.

„Měla by platit zásada, že jestliže se dohodnou sociální partneři, vláda už by měla být jenom notářem“ČESKÁ POZICE: Jak hodnotíte odbornou zdatnost odborů? Mluví se o tom, že mají poměrně schopné ekonomy.

HANÁK: Mají velmi schopné ekonomy, to musím uznat – Jaroslava Ungermana, Martina Fassmanna. To je jejich velmi silná karta. Řekl bych, že jsou někdy až zbytečně provokativní, ale to je jejich záležitost a jejich styl práce. Profesionální jsou i funkcionáři odborů. Už tu práci dělají dlouho, účastní se jednání, jsou u zdrojů informací. A když jste někde dlouho, máte informace a umíte mluvit – což tam je úplně ten největší předpoklad –, je logické, že to zvládáte dobře. Sledoval jsem útoky na prezidenta Zemana, podle nichž by měl být pouhým notářem. Podle mého názoru by měla platit zásada, že jestliže se dohodnou sociální partneři, vláda už by měla být jenom notářem.

ČESKÁ POZICE: Je velký rozdíl třeba mezi odbory v Německu a Francii. Zatímco v Německu jsou pružnější a byly schopny se dohodnout na efektivnějším trhu práce, ve Francii by spíše pořád stávkovaly. Mají české odbory blíž k německému modelu?

HANÁK: Myslím, že ano. Když hodnotím několik posledních krizových let, docházím k závěru, že odbory by – až na výjimky – nešly pro nic za nic do nějaké generální stávky. Změnily rétoriku a změnily styl, spíše se pokoušejí o dohodu – třeba právě i se zaměstnavateli vůči vládě. U nás odbory nikdy nebudou jako v Itálii, Francii nebo Španělsku, aby z ničeho nic šlo půl milionu lidí na Václavské nebo jiné náměstí. Navíc si myslím – a tady jsem na straně vládní garnitury –, že v této zemi je skoro nejmenší rozdíl mezi bohatými a chudými v rámci evropské sedmadvacítky, když neberu tu extra bohatou špičku. Pokud jde o chudobu, jsme na tom už asi osm let nejlépe v Evropě. Může se to odborům a socialistům líbit nebo nelíbit, ale to je objektivní pravda.

Jaroslav Hanák (61)

Narodil se v Prostějově, vystudoval ekonomiku dopravy na Vysoké škole ekonomické v Praze. Působil v ČSAD Prostějov i ČSAD Brno, kde byl do roku 1990 ekonomickým náměstkem. Je majoritním vlastníkem následníka ČSAD Prostějov – společnosti First Transport Lines (FTL), která se dnes zaměřuje i na dálkovou a mezinárodní dopravu. Od roku 2003 je prezidentem Svazu dopravy a od roku 2011 prezidentem Svazu průmyslu a dopravy.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.