Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Japonsko-korejská televizní válka

Asie

  21:19

Firmy Sony a Panasonic chtějí spojit síly při vývoji nové generace OEL televizorů a pokusit se dnes dominujícím „Korejcům“ vrátit úder.

Japonské duo Sony & Panasonic oznámilo uvedení „televize nové generace“ na trh v roce 2015, korejští giganti Samsung a LG však chystají první OEL TV s úhlopříčkou 55 palců již letos. foto: © ReutersČeská pozice

Hrozivé výsledky posledních finančních uzávěrek, pesimistický výhled do budoucna a celosvětová nadvláda korejských výrobců LED televizorů. Tak lze stručně shrnout důvody, které přiměly odvěké japonské rivaly ke spolupráci. Firmy Sony a Panasonic chtějí spojit síly při vývoji nové generace OEL (Organic Electro-luminiscence) televizorů a pokusit se „Korejcům“ vrátit úder.

Korejská hegemonie

Data za loňský rok hovoří jasně. Jednoznačným lídrem v segmentu televizních přijímačů a LED obrazovek byl korejský Samsung s podílem na celosvětovém trhu 23,8 procenta následovaný opět korejským výrobcem LG s podílem 13,7 procenta. Až za nimi sekundovaly firmy Sony (10,6), Panasonic (7,8), Sharp (6,9) a Toshiba (5). Ani všichni čtyři japonští výrobci v součtu na korejské duo s téměř 40 procentním podílem na trhu nestačí. Toshiba navíc oznámila záměr na japonském území výrobu televizí zcela utlumit.

Roční ztráta Panasoniku se vyšplhala na 9,6 miliardy USD a Sony 5,7 miliardy USD

Japonští výrobci elektroniky též v první polovině května zveřejnili obchodní výsledky, jak za období leden až březen – tedy poslední kvartál japonského fiskálního roku –, tak za loňský rok celkově. A optimistické čtení to opravdu není. Panasonic za poslední čtvrtletí nakumuloval ztrátu zhruba 5 miliard USD (asi 100 miliard Kč) a završil tak fiskální rok, který se v historii firemního účetnictví zapíše rekordní spotřebou červeného inkoustu. Celková roční ztráta Panasoniku se totiž vyšplhala na 9,6 miliardy USD (192 miliard Kč).

Šílená data od Panasoniku navíc přišla jen den poté, co firma Sony oznámila za uplynulý fiskální rok čistou ztrátu ve výši zhruba 5,7 miliardy USD (tedy asi 114 miliard Kč). Na rozdíl od Panasoniku, který si alespoň za fiskální rok 2010 připsal zisk zhruba 17,6 miliardy korun, utrpěla Sony již čtvrtou roční ztrátu v řadě.

Výsledky, jež „předčily“ už tak chmurné předpovědi analytiků, i nejistá budoucnost obou firem vedly vcelku pochopitelně investory k výprodejům. Sony se po zveřejnění výsledů během obchodování na Tokijské burze propadla na 31leté minimum, tedy na hodnoty z doby těsně po uvedení megahitu jménem Walkman a těsně před představením jejího prvního CD přehrávače. A hodnota firmy se v porovnání s maximem v roce 2000 propadla na zhruba jednu pětinu. Akcie Panasoniku byly dokonce nejlevnější za posledních 35 let.

Restrukturaliuace a zeštíhlování

Sony – kdysi tvůrce geniálních řešení obrazovek typu Sony Black trinitron, v segmentu TV přijímačů vykazuje ztrátu již osmý rok v řadě. Důvodů je více. Sony za hlavního viníka ztrát považuje „rány osudu“ v podobě katastrofální tsunami z loňského března i rozsáhlé záplavy v Thajsku, které zastavily výrobu tamějších provozů mnoha japonských výrobců. Analytici z prostředí mimo Sony pak při hledání příčin současného stavu nejčastěji uvažují o negativním vlivu přechodu na digitální technologie a LCD panely namísto klasických obrazovek.

Přechod na digitální technologie zjednodušil výrobní postupy a otevřel brány levných montoven napříč Asií, aniž by utrpěla kvalita

Zatímco výroba klasické trubicové obrazovky vyžadovala kvalifikované pracovníky a Sony umožňovala držet vyšší ceny, přechod na digitální technologie zjednodušil i výrobní postupy a otevřel brány levných montoven napříč Asií, aniž by přitom nějak zásadně utrpěla kvalita. V posledních třech letech japonským exportérům také láme vaz extrémně silná domácí měna, která oproti letům 2006 a 2007 snižuje příjmy z prodejů v zahraničí o desítky procent.

Jak Panasonic, tak Sony se pustily do velkých změn. Obě firmy vyměnily prezidenta. Sony aktuálně vede Kazuo Hirai, v čele Panasonicu stojí top manažer Kazuhiro Tsuga. Oba dva ještě v jejich postavení musí potvrdit valné hromady akcionářů. Obě firmy též oznámily restrukturalizaci výroby, Sony i Panasonic rovněž značně sáhly do počtu zaměstnanců. Panasonic propouští 17 tisíc a Sony 10 tisíc zaměstnanců, což v jejím případě reprezentuje šest procent všech zaměstnanců.

Spása jménem OEL?

Samotným propouštěním a restrukturalizacemi se však firmy k ziskům nevrátí, a právě proto se na horkém „televizním bojišti“ chystají spolupracovat. Přestože Sony i Panasonic k historicky přelomové spolupráci další informace neposkytují, podle japonských analytiků by v budoucnu nebyla překvapením ani společná výroba.

Těžko dnes odhadnout, zdali nová technologie OEL japonské obry zachrání, nebo naopak vývoj a příprava výroby v tomto směru zasekne sekeru do firemních financí ještě hlouběji. O technologii OEL se dnes spekuluje jako o jasné budoucnosti zobrazování na velkých monitorech. OEL přináší ostřejší obraz, přičemž umožňuje výrazně snížit již tak malou hloubku „plochých televizí“. Záměrem obou firem je tedy ušetřit na přípravě výroby a sdílením výsledků vlastního vývoje nabídnout uživatelům bezkonkurenční technologii.

Zatímco duo Sony & Panasonic oznámilo uvedení „televize nové generace“ na trh v roce 2015, Samsung a LG chystají první OEL TV s úhlopříčkou 55 palců již letos

Minimálně Sony by přitom přímou zkušenost mít měla. V oblasti organických LED TV dostála pověsti průkopníka, když na americký trh dokázala uvést první OEL TV již v roce 2007. Vysoká cena však tehdy firmu donutila dát projekt dočasně k ledu a nákladný vývoj tehdy ve finanční zisk proměnit nedokázala.

Sdílení technologií úspory v oblasti vývoje by firmám pomoci mohlo. Otázkou ovšem zůstává, jestli je to právě televizní segment trhu, co může obě firmy vrátit do hry a přinést tolik očekávané zisky. Zatímco duo Sony & Panasonic oznámilo uvedení „televize nové generace“ na trh v roce 2015, Samsung a LG chystají první OEL TV s úhlopříčkou 55 palců již letos. Obava z opakující se historie, kdy japonští výrobci investovali enormní prostředky do přípravy výroby a vývoje plazmových TV, ale trh pak šel jiným směrem, je tak bohužel velmi aktuální.

Jako memento by současným manažerům obou firem mělo znít prohlášení odstupujícího prezidenta Panasoniku. Fumio Ócubo totiž k neúspěšné televizní strategii prohlásil: „Do segmentu TV přijímačů jsme v letech 2006 až 2008 investovali ohromné množství prostředků. Bohužel, od té doby se změnila spousta věcí. Některých našich rozhodnutí zpětně litujeme.“

Chytré telefony? Tablety? Ticho po pěšině.

Japonští titáni chystají protiúder na trhu s televizory. Tedy na trhu, jenž podle analytiků v nejbližší době příliš růstového potenciálu nemá. Naopak – japonské firmy totálně zaspaly rozjezd chytrých telefonů a tabletů, kde je dominance Applu a „Korejců“ ještě výraznější. Sharp, Sony, Panasonic, Toshiba… žádného japonského výrobce nenajdeme mezi šesti nejvýznamnějšími producenty mobilních zařízení.

Částečně za to může zcela jiný koncept „kultury mobilního telefonu“, který vedl japonské výrobce po technologicky i obsahově jiné koleji než zbytek světa. Ještě v roce 2009 jsem pro tehdy jediný na trhu dostupný „chytrý“ telefon na platformě Windows musel cestovat do specializované prodejny v Ósace a za asistence operátora dlouho zápasil s nastavením datového tarifu. Letos na podzim sice japonští operátoři chystají pro trh již téměř výhradně „smartphony“, včetně „chytrých telefonů pro seniory“, ale potencionální cesta japonských výrobců mobilních zařízení na světové trhy bude díky několikaletému zpoždění extrémně obtížná.

Japonští výrobci elektroniky by tak v první řadě potřebovali nějaký geniální nápad. Jakýkoliv. Novinku. Nějakou „bombu“, jakou byly svého času třeba Walkman nebo Playstation, ať zůstaneme u Sony. Technologie i finance na vývoj v japonských firmách ještě evidentně jsou. Ovšem překvapuje, jak těžké je odhadnout, jestli se opravdu objeví nějaký zázrak dřív, než bude pro japonské výrobce už příliš pozdě.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...