V Japonsku uplynulé dny patřily především fotbalu a vítěznému tažení týmu „Modrých samurajů“ na mistrovství Asie v katarském Dauhá. Vítězství to bylo opravdu spektakulární, víkendové finále i přes jeho pozdní začátek sledovala třetina televizních diváků. Sportovní komentátoři se shodli, že triumfu národního týmu pomohla zejména bravurně zvládnutá komunikace mezi hráči působícími v domácí lize a posilami z evropských klubů. Zajímavou glosou přispěl moderátor nedělní televizní politické debaty, když poznamenal, že podobně vyladěnou komunikaci mezi opozicí a vládou nad otázkami budoucnosti japonských veřejných rozpočtů by nutně potřebovala celá japonská společnost. Ze strany politiků se však patrně kladné odezvy nedočká. Na politickém „hřišti“ totiž Japonsko trápí špatný stav ekonomiky a „blbá nálada“.
Rozpočet schválen bude
Japonský dluh veřejných financí přesahuje dvojnásobek HDP a ani připravovaný rozpočet na fiskální rok 2011 (startuje 1. dubna), který se začal tento týden projednávat v parlamentu, nenaznačuje známky brzkého zlepšení. Naopak, zatímco většina zemí bere pokrizové snižování schodku státního rozpočtu jako prioritní úkol, dle japonského návrhu bude zadlužování pokračovat rekordním tempem i v roce 2011. Vláda se chystá již třetí rok v řadě vypůjčit si na polovinu státních výdajů. Premiér Naoto Kan sice deklaruje dosažení vyrovnaného rozpočtu do roku 2020, prozatím však jasně nedefinoval prostředky, kterými toho chce dosáhnout. Všeobecně se mluví o zvýšení spotřební daně, ale tento jediný krok komplikovanou situaci vyřešit nemůže.
Krýt zhruba 48 procent státních výdajů emisí státních dluhopisů je praxe dlouhodobě neudržitelná i za úrokově velmi příznivých podmínek
Vládní Demokratická strana Japonska (DPJ) a předseda kabinetu Kan, kteří před sněmovnu předstupují se svým historicky prvním rozpočtem, tedy rozhodně nejsou v lehké pozici. Po famózním vítězství ve volbách v srpnu 2009 přebrala DPJ zemi po takřka hegemonickém vládnutí Liberárně demokratické strany (LDPJ), jež Japonsko spravovala téměř kontinuálně neuvěřitelných 54 let. DPJ však hned po nástupu nedokázala využít nabízený potenciál. Jako veliká přítěž se taktéž ukázal skandál s nejasným financováním, který tři měsíce před volbami donutil odstoupit volebního lídra a kandidáta na premiéra Ičiróa Ozawu. Vyšetřování se vleče dodnes a DPJ není jednotná ani v tom, zda bývalého lídra spíše bránit, nebo se od něj jasně distancovat. Právě díky vnitrostranickým sporům už DPJ nezbyl čas na důkladnou přípravu reforem.
„Pevně věřím, že rychlé schválení návrhu rozpočtu a souvisejících zákonů (o emisi dluhopisů – pozn. red.)pomůže zemi dostat ze současné sociálně–ekonomické slepé uličky,“ prohlásilv parlamentu premiér Kan. Ministr financí Jošihiko Nodadodal, že pokud by se nepodařilo uzákonit legislativu, která by umožnila vládě vydat dluhopisy na krytí deficitu, mělo by to zásadní vliv na plnění rozpočtu.„Ekonomika se může zastavit a negativně ovlivitživot veřejnostii řízení země,“ tvrdí šéf státní kasy. Nodatéžupozorňuje, že bez schválení emise dluhopisů byvláda nemohlapočítatani s předpokládaným daňovým výběrem.
Kanova DPJ má v dolní sněmovně pohodlnou většinu a se samotným schválením rozpočtu by neměla mít problém, neboť japonská ústava považuje rozpočet za schválený po 30 dnech od jeho dodání do horní komory (sněmovny poradců) parlamentu, bez ohledu na její stanovisko. Nicméně Kan bude nutně potřebovat souhlas Sněmovny poradců se zákony k vydání státních dluhopisů pro financování rozpočtu. Horní komora je však v rukou opozice a právě v tomto bodě se očekává tuhý střet.
Na dluhy dluhopisy. Do kdy?
Přes gigantický dluh 204 procent HDP má Japonsko řadu specifických rysů a čisté srovnání jeho situace například s Řeckem je složité. V zemi působí řada obřích firem, které mají lepší rating než samotný stát. Japonský státní dluh je navíc z 95 procent držen japonskými bankami. Snížení ratingu země agenturou S&P na AA minus tedy rozhodně příjemné není, ale nemá bezprostřední vliv na státní finance v podobě zvyšování úroků ze státních dluhopisů. Na straně druhé – krýt zhruba 48 procent státních výdajů emisí státních dluhopisů je praxe dlouhodobě neudržitelná i za úrokově velmi příznivých podmínek.
Na snížení ratingu Japonska z 27. ledna proto nejostřeji reagovali analytici a ekonomičtí experti, kteří tento fakt chápou jako další důrazné varování nad stavem japonských veřejných financí a volají po celkovém přehodnocení ekonomické strategie. V komentářích médií pak spíše rezonuje hořké konstatování, že z pohledu zahraničních investorů je Japonsko co do důvěryhodnosti na úrovni Číny a pod úrovní Španělska.
Chybí sebereflexe i vize
Japonské politiky by však neměla trápit pouze výše státního dluhu. Namátkou: letos historicky nejvyšší nezaměstnanost čerstvých absolventů vysokých škol (32 procent), moc silný jen či strach z nezadržitelně rostoucí ambiciózní Číny. Japonsko také díky rychle stárnoucí populaci nutně potřebuje změnu systému sociálního zabezpečení a financování zdravotní péče. Vláda Naota Kana připravuje zvýšení spotřební daně či zavedení plošných přídavků na děti.
Japonská ústava považuje rozpočet za schválený po 30 dnech od jeho dodání do horní komory parlamentu, bez ohledu na její stanovisko
To všechno jsou témata, která svojí závažností zásadně přesahují volební období současné vlády a zasloužila by si hlubokou diskuzi mezi oběma hlavními politickými stranami. Zůstává však otázkou, zda-li se na politické scéně najde osobnost formátu trenéra japonské fotbalové reprezentace Alberta Zaccheroniho, která by dokázala tuto diskuzi navodit a moderovat.
Japonsko nutně potřebuje sebereflexi a vizi, kam by mělo směřovat a jakou roli by chtělo hrát v měnícím se světě a v proměňující se Asii. Ale to zdaleka není problém jenom Země vycházejícího slunce.
