Vláda premiéra Jošihiko Nody minulý týden odsouhlasila záměr zdvojnásobit spotřební daň, která má v Japonsku obdobnou funkci jako naše daň z přidané hodnoty (DPH). Ze stávajících pěti procent daň nejdříve k 1. dubnu 2014 stoupne na 8 procent a od 1. října 2015 pak vzroste na plánovaných 10 procent.
Mezi vyspělými zeměmi má Japonsko jedno z nejnižších daňových zatížení soukromých osob. Japonská obdoba DPH – všeobecná spotřební daň – je dnes na úrovni pěti procent a většina pracujících navíc dosahuje osvobození od daně z příjmu. Naopak japonské firmy zatěžují poměrně vysoké daně korporátní. Tento stav se však vzhledem k demografickému vývoji bude muset změnit.
Současným zvýšením daní se vláda snaží reagovat zejména na rostoucí výdaje státního rozpočtu v oblasti sociálního zabezpečení. Japonský penzijní systém tíží dva zásadní problémy – nízká porodnost a celkově nízké mzdy nastupující generace. Systém tak vykazuje obří ztráty a dotace ze státního rozpočtu formou emisí dluhopisů jsou v současné podobě již neudržitelné. Výdaje na sociální zabezpečení dle premiérova odhadu mohou růst až o bilion jenů (asi 240 miliard korun) ročně
Vysoko jako Mt. Everest
Premiér Noda zastával v předchozím kabinetu funkci ministra financí, a o stavu veřejných rozpočtů tak je informován velmi podrobně. Noda zejména varuje před enormním nárůstem výdajů právě na sociální zabezpečení, které dle premiérova odhadu mohou růst až o bilion jenů (asi 240 miliard korun) ročně.
„Pokud navršíte bilion jenů v desetitisícových bankovkách (nejvyšší japonská bankovka) na sebe do balíčku, tak ten balíček bude sahat do výše deseti kilometrů, tedy výše než Mt. Everest,“ nabízí pro představu srovnání Noda. Nebo snad naznačuje, že zdolat problémy veřejných financí bude podobně náročné...
Navzdory tomu se premiér domnívá, že budoucnost Japonska stojí právě na schopnosti co nejdříve zvrátit negativní trend narůstajícího státního dluhu. Ten se podle odhadů dnes blíží 230 procent HDP.
Nodovi nelze upřít, že se k problému snaží přitáhnout pozornost a na dané téma podnítit diskuzi, zejména mezi stávajícími zaměstnanci a nastupující mladou generací. „Někteří z vás mohou mít pocit, že máte smůlu, když vaše generace ,musí‘ podporovat takové množství lidí, kteří jsou ekonomicky již za svým zenitem. Měli byste si však uvědomit, že právě generace vašich rodičů pro vás tuto bohatou zemi vybudovala,“ apeluje předseda vlády.
Podle MMF je 10 procent málo
Vládní návrhy legislativy upravující zvýšení daní by do japonského parlamentu měly doputovat během března. Tam se však očekává bouřlivá debata. Proti zvyšování daní se staví totiž i část Nodovy Demokratické strany Japonska (DPJ). Tito poslanci většinou vyžadují zásadní osekání „zbytečných“ výdajů státního rozpočtu ještě před tím, než vláda přistoupí ke zvyšování daní. A obávají se rovněž, že zvýšení daní veřejnost ohodnotí propadem DPJ v příštích volbách a strana odejde do opozice.
Stanovisko premiéra se však zdá být nezvratné. Otázkou teď prý není, zdali daně zvyšovat, ale jen „kdy a o kolik procent“. Ricuo Hosokawa, který předsedá vládní expertní skupině pro reformu daní a sociálního zabezpečení, minulý týden k problému uvedl: „Samozřejmě se snažíme najít úspory, ale dnes může vláda čelit negativnímu vývoji v bilanci plateb a příjmů sociálního zabezpečení pouze vydáváním nových a nových dluhopisů. A to je praxe, jež příštím generacím může přinést ohromné problémy.“
Polovina japonského státního rozpočtu bude i v roce 2012 kryta emisemi státních dluhopisů
Struktura japonského rozpočtu bohužel dává Hosokawovi za pravdu. Pokud zohledníme státem hrazené výdaje na sociální zabezpečení a veřejné důchody, pak se japonské vládě daří na daních a sociálním pojištění vybírat méně než 50 procent ročních výdajů vlády. Jinými slovy – polovina japonského státního rozpočtu bude i v roce 2012 kryta emisemi státních dluhopisů a výdaje na sociální zabezpečení budou tvořit 29,2 procenta výdajů tohoto rozpočtu.
Zvýšení japonské „DPH“ na deset procent lze tedy chápat jen jako „první krok“, který nejenom Noda, ale jakýkoliv jiný politik na jeho místě prostě udělat musí. Ani toto – v japonských očích drastické zvýšení – však ve finále stačit nemusí. Kromě agresivnějších japonských politiků třeba i Mezinárodní měnový fond (MMF) nepovažuje desetiprocentní sazbu za dostatečnou. Dle umírněných odhadů MMF by Japonsko potřebovalo mít tuto daňovou sazbu alespoň na 15 procentech, aby se mu podařilo současný krizový vývoj zvrátit.
