Lidovky.cz

James K. Polk: Jedenáctý prezident, za něhož USA územně expandovaly

  8:57
Prezident USA James K. Polk (1795–1849) je dnes opomíjen z ideologických důvodů – otrokář –, dříve se nelíbilo jeho agresivní vedení války s Mexikem. Dnešní územní podobu USA však zajistila jeho politika. Proto by se na něho zapomínat nemělo.

James K. Polk, jedenáctý prezident USA. foto: Britannica.com

Loni 3. listopadu si Američané připomněli 225. výročí narození jednoho z nejúspěšnějších amerických prezidentů Jamese K. Polka (1795–1849), v podstatě zapomenutou osobnost, která značně ovlivnila směřování země v domácí i zahraniční politice. Pocházel z otrokářského Jihu, byl plantážníkem a právníkem a stal se v roce 1845 do té doby nejmladším, jedenáctým prezidentem.

Polk byl workoholik, pracoval 18 hodin denně, což se po ukončení prezidentského mandátu projevilo na jeho zdraví. Když byl členem Kongresu, říkalo se mu kvůli zarputilosti a schopnosti soustředit se na vytčený cíl Mladý dub, a v březnu 1845, kdy nastoupil do prezidentského postu, byla USA zhruba o třetinu menší (Aljašku koupily až v roce 1867) a celý západ včetně Texasu nebyl jejich součástí. V době jeho nástupu byla schválena pouze rezoluce o vstupu Texasu do Unie, na níž měl Mladý dub lví podíl.

Obrovské úsilí

Klíčovým bodem jeho volebního programu bylo připojení Texasu k USA i za cenu války s Mexikem. Jeho předchůdce, John Tyler (1790–1862), dával přednost spíše partnerství s Texasem než jeho členství v Unii. Pokud jde o území, západní pobřeží USA ovládalo částečně Mexiko a dílem Britské impérium. A Mexiko se nechtělo vzdát Texasu ani Kalifornie.

Severní část tichomořského pobřeží pod vládou Britů se nazývala Oregon. A Britské impérium, v té době nejsilnější na světě, mělo nejen loďstvo, ale i armádu, které se ta americká nemohla rovnat. USA byly agrární zemí se slabým průmyslem oproti Británii. Navíc Francie a Británie nejen v roce 1836 uznaly svobodný stát Texas, ale vzhledem k vlažnému postoji USA k jeho připojení k Unii se v něm začaly ozývat hlasy, aby rozšířením o území pozdější Kalifornie a Nového Mexika byl vybudován silný texaský stát.

Od nástupu do prezidentského postu James K. Polk vyvíjel obrovské úsilí – chtěl připojit území dnešní Kalifornie a Nového Mexika a na severu zvětšit území podél Tichého oceánu až k dnešní severní hranici USA s Kanadou. A vše splnil v průběhu jednoho prezidentského období.

To Jižané, lační nových území, stejně jako Bílý dům nechtěli připustit, proto byla v březnu 1845 odhlasována zmíněná rezoluce o připojení Texasu. Od nástupu do prezidentského postu Polk vyvíjel obrovské úsilí – chtěl připojit území dnešní Kalifornie a Nového Mexika a na severu zvětšit území podél Tichého oceánu až k dnešní severní hranici USA s Kanadou. A vše splnil v průběhu jednoho prezidentského období.

Situace na začátku roku 1845 nevypadala nadějně, ale jižanský prezident Polk nebyl „měkota“, a jednal urputně a odhodlaně, na což jeho protivníci nebyli zvyklí. Nejprve se snažil problém Texasu řešit mírově jeho odkoupením od Mexika, podobně jako USA v roce 1803 koupily Louisianu od Francie. Mexiko nesouhlasilo s prodejem ani s jednáním, proto přišla demonstrace síly a americké dobrovolnické jednotky postoupily až k řece Rio Grande. Mexická armáda však na ně zaútočila a zabila jedenáct Američanů.

Mladý dub vzápětí vyhlásil Mexiku válku, v níž Američané porazili mnohem větší armádu – sedm tisíc Američanů oproti 30 tisícům Mexičanů. Americká armáda se v průběhu války zvětšila na 104 tisíce vojáků, z nichž třetinu tvořily pravidelné jednotky a námořnictvo. Američané zaútočili na Mexiko jednak ze severu, jednak námořním výsadkem jižně od mexického města Vera Cruz. A na konci 1,5 roku trvajících střetů, často tvrdých, dobyli hlavní město Mexiko a přinutili vládu kapitulovat.

Dva a půl milionu kilometrů čtverečných

Na území dnešní Kalifornie skupina dobrodruhů v červnu 1846 vztyčila vlajku s kalifornským grizzlym a vyhlásila Kalifornskou republiku. Dostávali se však do střetů s místními obyvateli, protože se chovali nevyzpytatelně. Poté, co se velitel americké pacifické flotily o této nespokojenosti dozvěděl, vyslal vojáky, kteří vyvěsili americkou vlajku, a Kalifornská republika po necelém měsíci skončila.

Polkův triumf představoval zisk 2,5 milionu kilometrů čtverečných – rozloha dnešních západoevropských států včetně jihu kromě Skandinávie – s obrovským nerostným bohatstvím. Američané za něj zaplatili 1721 padlými, 4100 raněnými a zhruba 11 tisíci zemřelými na nemoci. Náklady na válečné akce historici odhadují na 98 milionů dolarů.

V severní části tichomořského pobřeží, jež patřilo Britům, američtí expanzionisté usilovali o celé území tehdejšího Oregonu přesahující dnešní hranici USA a Kanady, dokonce chtěli válku. Polk si uvědomoval, že v prezidentských volbách zvítězil díky nim, proto je na jaře 1845 podporoval, ale tajně vyjednával s Brity dohodu. Těm se válčit nechtělo a „jestřábi“ ve vládě a Kongresu ho přinutili vyhlásit nárok na celé území. Spor ukončila dohoda o hranici na 49. rovnoběžce, jak Polk původně zamýšlel – dnešní hranice USA a Kanady.

Polkův triumf představoval zisk 2,5 milionu kilometrů čtverečných – rozloha dnešních západoevropských států včetně jihu kromě Skandinávie – s obrovským nerostným bohatstvím. Američané za něj zaplatili 1721 padlými, 4100 raněnými a zhruba 11 tisíci zemřelými na nemoci. Náklady na válečné akce historici odhadují na 98 milionů dolarů.

Jedenáctý prezident USA James K. Polk je v současnosti opomíjen z ideologických důvodů – otrokář –, v minulosti se zase intelektuálním elitám nelíbilo jeho agresivní vedení války s Mexikem. Mladý dub však byl především obětavý a čestný a faktem je, že dnešní územní podobu USA zajistila jeho politika. Proto by se na něho zapomínat nemělo.

USA, Polk
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.