Profesora Ivana Wilhelma, vysokoškolského „veterána“ a emeritního rektora Univerzity Karlovy, střídá manažer Tomáš Hruda, jenž v posledních letech šéfoval výzkumnému středisku CEITEC v Brně. Tak vypadá výměna náměstků pro výzkum a vysoké školství, kterou provedl ministr školství Petr Fiala a o níž ČESKÁ POZICE jako první informovala. Na odpovědi samotného Hrudy, jaké budou jeho kroky a priority, si musíme počkat. Nastupuje až k 1. září.
Co ale angažmá někdejšího generálního ředitele CzechInvestu z let 2005-07 a viceprezidenta Constantia Privatbank říkají rektoři významných českých univerzit, můžete vědět už teď. V odpovědích zaznívá respekt k Hrudovým znalostem fondů EU, ale i očekávání změn ve vysokoškolské politice a rovného přístupu k pražským i mimopražským školám.
„Jmenování Hrudy náměstkem považuji za poněkud překvapivé rozhodnutí. Pokud jde o očekávání, mohu pouze doufat v uvážlivé, korektní a objektivní jednání, které bude směřovat ve prospěch kvalitní vědy, výzkumu a vysokoškolského vzdělávání v celé ČR,“ sdělil ČESKÉ POZICI Václav Hampl, rektor Univerzity Karlovy.
Hruda? Odborník na fondy EU
„Domnívám se, že Hruda je vynikající expert na problematiku fondů, je bývalým ředitelem CzechInvestu, kde se relativně osvědčil. A fondy budou jednou z oblastí, kde se dají očekávat starosti. Takže tam je člověkem na správném místě. Pokud jde o problematiku vysokých škol, v ní se bude muset ještě zorientovat. Byl i členem správní rady ČVUT, odkud odstoupil, aby nebyl kvůli středisku CEITEC ve střetu zájmů. Maličko mi vadí, že se ministr Fiala obklopuje lidmi z Brna vázanými na jednu univerzitu,“ řekl ČESKÉ POZICI rektor pražského ČVUT Václav Havlíček.
A právě za Masarykovu univerzitu odpovídá její rektor Mikuláš Bek: „Odchod ředitele Hrudy na ministerstvo u mne logicky vyvolává smíšené pocity. Na základě znalosti jeho předchozí práce jsem přesvědčen, že ze střednědobého a dlouhodobého hlediska bude jako náměstek pro vysoké školy velkým přínosem, současně jeho odchod z vedení projektu CEITEC znamená pro Masarykovu univerzitu krátkodobě ztrátu,“ říká Bek. Od Hrudy očekává „modernizaci vysokoškolské legislativy i politiky“.
Druhou školou, jež se na pětimilardovém projektu podílí, je Vysoké učení technické v Brně (VUT). Jeho šéf Karel Rais výměnu náměstků nechápe jako nahodilé a ojedinělé ministrovo rozhodnutí, ale jako rozhodnutí rychlé, promyšlené a systémové. „Podstatné není, co od náměstka očekávám já jako rektor silné univerzity. Podstatné je, s jakou vizí přichází na ministerstvo. Pokud bude Hruda podporovat kvalitu, internacionalizaci a spolupráci spojenou s otevřenosti k vnějšímu univerzitnímu okolí s cílem vybudovat veřejné vysoké školství minimálně ,evropské´ úrovně, pak jistě najde u stabilních a silných univerzit nejen pochopení, ale i podporu,“ míní rektor Rais, jenž uvítá obousměrnou komunikaci mezi náměstkem a univerzitami.
Manažerský přístup k vysokým školám
Rektor Vysoké školy báňské (VŠB), jež se po spojení s Ostravskou univerzitou stane třetí největší univerzitou v zemi, si Hrudu pamatuje z dob v CzechInvestu. „Zcela nepochybně odvedl velký kus práce i v přípravě projektu CEITEC. Jeho nástup na ministerstvo bude dle mého znamenat nástup manažerského přístupu k řízení oblasti vysokého školství. Jsem přesvědčen, že v současném tíživém období, ve kterém se terciární vzdělávání nachází, je to krok správným směrem,“ řekl ČESKÉ POZICI Ivo Vondrák, rektor VŠB, která připravuje velké středisko IT4Innovations.
Ivo Vondrák: V současném tíživém období je to krok správným směrem...Rektor jedné z výzkumně orientovaných univerzit, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, náměstka osobně nezná, ale z jeho kariéry vyvozuje, že je schopným manažerem. „Otázkou je, jak tyto schopnosti uplatní při řízení resortu vysokých škol, vědy a jejich financování. A co očekávám? Nástin koncepce rozvoje vysokého školství, vyšší důraz na financování vysokých škol a vědy podle kvality a rovněž rovné příležitosti pro pražské a mimopražské školy,“ říká Karel Melzoch.
A poděkování emeritnímu rektorovi...
K 31. srpnu se s postem rozloučí Wilhelm. Je slušností, aby se i k jeho práci akademické špičky vyjádřily. „Nemohu nevzpomenout obtížné situace v souvislosti s velmi nepodařenými záměry zákonů o vysokých školách a finanční pomoci studentům. Tyto materiály, stejně jako například velmi problematické akreditační postupy MŠMT, však byly ve skutečnosti vytvářeny a protlačovány jinými spolupracovníky exministra Josefa Dobeše, kteří ve svých či jiných vysokých funkcích stále jsou,“ řekl rektor UK Hampl, jehož odchod mrzí a děkuje mu za vše, co pro českou vědu a školství vykonal.
Rektor ČVUT Havlíček si prý na Wilhelma „nemůže stěžovat, ze své zkušenosti vnímal problémy vysokých škol a byl v jednání vstřícný“. Šéf brněnské univerzity, jíž vedl i ministr Fiala, oceňuje ve spolupráci s Wilhelmem kolegiální a vstřícný postoj k vysokým školám. „Svojí autoritou emeritního rektora určitě přispěl ke zklidnění zjitřené atmosféry vysokého školství,“ uvedl pro ČESKOU POZICI rektor Bek z Masarykovy univerzity.
„Snaha o komunikaci, znalost univerzitního prostředí, nadhled při řešení problémů a snaha nalézt konsenzuální řešení v podmínkách turbulentního řízení ministerstva a měnících se (zejména finančních) podmínek resortu – to vše byly základní charakteristiky spolupráce exnáměstka Wilhelma, jež jsem oceňoval,“ uvádí Rais z brněnského VUT.
„Osobně si profesora Wilhelma nesmírně vážím; jeho pozice za působení předchozího ministra Dobeše nebyla rozhodně jednoduchá a netransparentnost v Dobešově chování se přenášela i do politiky v oblasti vysokých škol a vědy. Přesto Wilhelmovo jednání a vystupování bylo vždy korektní,“ zdůrazňuje šéf VŠCHT Melzoch. Noblesu a znalosti, zvláště v době, kdy se na ministerstvu jen těžce hledala podpora univerzitám, oceňuje i ostravský Vondrák: „Faktem je, že krizový stav financování vysokých škol vyžaduje razantní kroky, které budou vyžadovat nové přístupy.“
