Lidovky.cz

Jak zreformovat institut soudních znalců na extremismus?

  6:00

Soudní znalec Michal Mazel ukončil činnost a navrhuje, aby práci znalců převzala akademická pracoviště či Kriminalistický ústav Policie ČR.

Michal Mazel se domnívá, že by soudní znalec měl být zván spíš k případům, u kterých má policie podezření, že pachatelé jsou aktivní neonacisté. foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Soudní znalec na extremismus Michal Mazel se rozhodl ukončit znaleckou činnost. Otevřel tím diskusi, jak zreformovat institut soudních znalců s tímto zaměřením, jestliže na ně útočí a vyvíjejí psychický nátlak extremisté. Mazel navrhuje, aby jejich práci převzala akademická pracoviště či Kriminalistický ústav Policie ČR.

V České republice jsou v současné době spolu s Mazlem další čtyři soudní znalci na extremismus. Na dotaz ČESKÉ POZICI odpověděli dva z nich. Ivo Svoboda, Josef Zouhar ani bývalý soudní znalec Miroslav Mareš však s Mázlovými návrhy nesouhlasí. Podle nich, i kdyby posudek vypracovala vysoká škola, musely by v něm být uvedeny osobní údaje soudního znalce. Navíc se znalec musí osobně dostavit k soudu, u nějž před porotou posudek obhajuje.

Obvinění z podjatosti

Podle Mazla začaly útoky na jeho osobu na začátku loňského října. Tehdy poprvé přemýšlel, zda má mlčet a snášet útoky a psychický nátlak, či se proti nim ohradit. Když si pak o Vánocích přečetl, co o něm bylo napsáno na internetu, došla mu trpělivost. „Už mi to nestálo za to. Bylo lepší se proti těm věcem ohradit. Tím jsem však přestal být nezaujatý. Vymysleli to tak úmyslně. Jde o novou metodu obhajoby extremismu. Je to chytrý nápad,“ sdělil Mazel ČESKÉ POZICI.

Mazla mediálně „proslavila“ Lucie Šlégrová, členka Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). Šlégrová je před soudem kvůli svému projevu z roku 2010, kdy na demonstraci v Litvínově obhajovala národní socialismus. Mimo jiné v něm prohlásila „národní socialismus za jedinou možnou cestu boje proti současné situaci ve vládě“. Na tento projev Mazel vypracoval posudek, ve kterém jej vyhodnotil jako propagaci nacismu a antisemitismu.

Během soudního procesu Šlégrová obvinila Mazla z podjatosti kvůli jeho údajnému židovskému původu a finanční závislosti na policii

Během soudního procesu Šlégrová obvinila Mazla z podjatosti kvůli jeho údajnému židovskému původu a finanční závislosti na policii. „Jako osoba židovského původu znalec bezesporu vnímá citlivě otázku šoa, tedy holokaustu, a německého nacionálního socialismu a jako řada dalších soukmenovců má tendenci reagovat se zvýšenou citlivostí, která může přerůstat až v nepatřičnou vztahovačnost na jakékoli náznaky v tomto směru,“ zněla námitka vůči údajnému Mazlovu židovskému původu.

Některé právníky útok na Mazlův židovský původ znepokojil. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský například řekl: „Být předsedou advokátní komory, tak bych takového advokáta (Petra Kočího, obhájce Šlégrové – pozn. red.) doživotně vyškrtl ze seznamu advokátů.“ Okresní soud v Mostě sice obě námitky z podjatosti zamítl, navzdory tomu se Mazel rozhodl z funkce soudního znalce odstoupit.

Dvě možnosti

Podle Mazla by se měl institut soudního znalce změnit především systémově, protože jej v řadě případů není třeba. A uvedl, že z deseti posudků, které za minulý rok vypracoval, by se zhruba polovina k soudnímu znalci nemusela dostat. „Soustava policie, státní zástupce, soudce by mohla dospět k nějakému závěru sama. Přijde mi zbytečné, aby znalec chodil k soudu vyjadřovat se k výroku, že Vietnamci jsou zrůdy, které sem nepatří. Být policistou, tak na to nepotřebuji další razítko. To není práce pro znalce,“ řekl ČESKÉ POZICI Mazel.

Mazel se domnívá, že by soudní znalec měl být zván spíš k případům, u kterých má policie podezření, že pachatelé jsou aktivní neonacisté. Například pokud jim policie doma zabaví materiály a chce vyhodnotit, co znamenají. Neonacisté totiž používají různé šifry a není vždy jednoduché určit, zda jde, či nejde o aktivní extremisty. „Pak je znalecké posuzování vhodné a lze ho použít jako podpůrný důkaz u soudu s pachateli. A je otázkou, zda znalecké posuzování extremismu nechat na jednotlivcích, pokud se na znalce soustředí extremisté,“ zamýšlí se Mazel.

Podle Mazla by se měl institut soudního znalce změnit především systémově, protože ho v řadě případů není třeba

Podle Mazla by bylo jistým řešením, kdyby posudky psala akademická pracoviště – historici či politologové. Případů totiž není mnoho, a pokud by se rozdělily mezi několik institucí, tlak na soudní znalce by se roztříštil. Extremisté by pak museli útočit na pár desítek lidí, kteří vypracovali jeden posudek za rok. Taková strategie by pro extremisty nebyla efektivní. K tomu Mazel dodává: „Nedělal jsem znalce na extremismus, protože bych byl největším expertem na antisemitismus a dějiny pravicového radikalismu, ale protože žádný jiný odborník na extremismus to dělat nechtěl.“

Druhou možností je podle Mazla využívat k posuzování extremismu Kriminalistický ústav, protože je v mnoha odvětvích tou nejvyšší instancí ke znaleckému posudku, například v případě písmoznalectví či daktyloskopie. Mazel navrhuje, aby v rámci ústavu vzniklo sociálně vědní pracoviště zabývající se extremismem. Extremisté by sice mohli posudek napadnout z podjatosti, podle Mazla však obhájci obviněných nikdo nebrání, aby si sám udělal revizní posudek. „U soudu je běžně víc znaleckých posudků. Soudce si sám musí vyhodnotit, čemu věří víc a čemu méně,“ vysvětluje Mazel.

Kritika Mazlových návrhů

Soudní znalec Josef Zouhar upozorňuje, že v minulosti už akreditaci ke znalecké činnosti akademické ústavy měly, přičemž zplnomocňovaly svého zaměstnance. A to v době, kdy byl jediným soudním znalcem Miroslav Mareš. Podle Zouhara je však lepší, když akreditaci k posudku má konkrétní soudní znalec. „Mareš zpracovával posudky za ústav, které podepisoval jeho ředitel. Byl to však Mareš, kdo vystupoval u soudu. Proto byl nakonec tím zlým Mareš, a nikoli ústav. Soudní znalec byl anonymní jen zdánlivě,“ říká Zouhar. A podobně negativní názor má i na případné začlenění extremismu do Kriminalistického ústavu: „Zejména za současné ekonomické situace k reformě nevidím důvod.“

Přestože současní soudní znalci Ivo Svoboda a Josef Zouhar ani bývalý znalec Mareš s Mazlovými návrhy nesouhlasí, nejsou jednotní v tom, co by se mělo se současným stavem udělat. Podle Mareše není řešením vytvářet posudky pro jednotlivé případy, ale systematicky zpracovávat metody a podklady, jež by byly publikované v odborných časopisech určených pro orgány činné v trestním řízení a pomáhaly by policii a soudcům se v extremismu orientovat. Zouhar a Svoboda se na rozdíl od Mareše domnívají, že jisté riziko k povolání soudního znalce na extremismus patří. A dle nich toto riziko žádná reforma nemůže odstranit, aniž by bylo ohroženo právo na spravedlivý proces.

Podle soudního znalce Josefa Zouchara by bylo vhodné, kdyby byl znalec chráněn stejně jako veřejný činitel

„Je to oblast, kde každý nese kůži na trh. A s následky musí počítat. Je to však mimořádně zajímavá práce, která pomáhá soudu při rozhodování o vině a trestu,“ dodává Zouhar. Navíc, útokům jsou vystaveni soudní znalci nejen na extremismus, ale například i na dopravní nehody. Proto by dle něho bylo vhodné, kdyby byl znalec chráněn stejně jako veřejný činitel. Pokud by byl napadán a urážen kvůli své práci, měl by větší možnost se bránit.

Svoboda by naopak možné řešení viděl v utajení znalce – stejně, jako je utajený svědek. S tím však jeho kolegové zásadně nesouhlasí. „V tom bych byl velice opatrný. Navzdory všemu, co se děje, je nutné zachovat právo na spravedlivý proces,“ vysvětlil ČESKÉ POZICI Mareš.

Mazla se zastal pouze expert na extremismus Zdeněk Zbořil, který podobnou změnu už dříve navrhoval. Neodpustil si však na Mazlovu adresu sarkastickou poznámku: „Všechny návrhy, které dnes pan Mazel předkládá, jsou vlastně moje, téměř deset let staré návrhy. Tehdy jim však pan Mazel jako hlava politického odboru ministerstva vnitra statečně oponoval, protože to pro něho bylo finančně výhodné. Proto chtěl nezávislost a jmenování ministerstvem. Teď, kdy pan ministr chce zpřísnit a zpřesnit pravidla odměňování, má Mazel jiné názory.“

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.