Optimističtí etnologové odhadují, že po celém světě může žít už jen asi stovka „nekontaktovaných“ nativních kmenů. Jejich pesimističtí kolegové naopak tvrdí, že takoví lidé už vůbec neexistují. Zeměmi, které donedávna přicházely v úvahu jako cíl pátrání po takových kmenech, byly Nová Guinea v Melanésii a jihoamerická Amazonie.
Nejnovější snímky pocházejí z hranic Peru a BrazíliePrávě odtud – z hranic mezi Brazílií a Peru – pocházejí nejnovější snímky izolovaného kmene. Nejde o senzaci, médii vyhledávaný „první kontakt“: o těchto Indiánech se ví přes dvacet let. Neziskové organizace s podporou vlád jejich život monitorují a snaží se jim dopřát původní životní podmínky, prostor i luxus klidného vývoje.
„Je důležité potvrdit, že tito lidé stále existují, tudíž podporujeme otištění fotografií jakožto důkazů. Indiáni mají svá základní práva, především právo na život. Proto je nutné je nadále ochraňovat,“ uvedl Marcos Apurina, koordinátor ze Sdružení původních obyvatel amazonské Brazílie (COIAB). Snímky zveřejnila organizace Survival International a premiérově se objevily před několika dny v dokumentárním filmu televize BBC.
„Myslím si, že je správné zamezit vnějším kontaktům – ať už s příchozími antropology nebo misionáři. Nicméně představa, že tyto amazonské kmeny zůstanou jednou provždy nekontaktovány, je pochopitelně naivní,“ řekl ČESKÉ POZICI kulturní antropolog Martin Soukup z Univerzity Karlovy, který sám uskutečnil terénní výzkum na Nové Guineji, shodou okolností v oblasti zálivu Astrolabe, kam se vydal první běloch N. N. Miklucho-Maklaj v roce 1871.
Užívaný výraz „nekontaktované" kmeny je ostatně zavádějící. Bez nějakého kontaktu nemůže žít skoro žádné lidské společenství, tím spíše v etnicky přepestré Amazonii. Myšlen je spíše ne-kontakt s moderním způsobem života, byť i v tomto případě jde o nejistou věc - na úvodní fotografii je při velkém zvětšení patrné, že jeden z hochů třímá v ruce mačetu. Jistojistě železnou, kterou tito izolovaní Indiáni zřejmě získali výměnným obchodem s nějakým sousedním kmenem.
Neovlivní přelety letadel jejich vnímání světa?Fotografie (a nedávno uvolněný film) ukazují Indiány červeně pomalované barvou urucum, jak činí i další domorodci v oblasti. Čerň na tělo se vyrábí zase ze stromu genipapo americana a někdy signalizuje válečné pomalování, nepřátelství. Indiáni na obrázcích vypadají zdravě, nezasaženi nemocemi, a v okolí jejich domů jsou zahrádky, na nichž pěstují ovoce, maniok, sladké brambory, dýně, papáju či banány. Muži jsou vyzbrojeni luky a šípy, jimiž nejspíše loví tapíry, divoká prasata nebo opičky. Neznají kanoe, byť jistě rybaří, jak je vidno na obrázcích.
Nekontaktováni moderní civilizací? Co to znamená, když nad nimi přelétávají letadla s kamerami? Neovlivní to jejich vnímání světa, mytologie? Podle vládních organizací jde zkrátka o nezbytnost, aby mohla být jejich území vytyčena a chráněna před vpádem těžařů a průmyslníků.
„Tito Indiáni už beztak viděli spoustu letadel, ať již komerčních nebo misionářských. Na přibližující se aeroplány reagují většinou nepřátelsky, máchají luky a šípy nebo se rychle schovávají. Jasně ukazují, že chtějí zůstat v klidu a o samotě,“ píše se na webu, který informace zveřejňuje.