Jak zabránit zdražení elektřiny dotacemi pro ekologické zdroje

Příští rok půjde ze státního rozpočtu na podporu výroby elektřiny z ekologicky vlídných zdrojů dosud nejvyšší částka. Celkem 27 miliard korun, o 815 milionů víc než v uplynulých třech letech. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády. Na obnovitelné zdroje plyne „příspěvek“ od spotřebitelů dvěma cestami – přímo a nepřímo. V nepřímé linii má občan postavení daňového poplatníka, což je právě rekordních 27 miliard. V přímé linii je občan zákazníkem – na každé faktuře činí podíl pro čisté výrobny 14 procent. Kdyby se zmíněných 815 milionů navrch neujal státní rozpočet, zátěž by se přesunula přímo do cen.

„Bez zajištění prostředků ze státního rozpočtu by bylo nutné promítnout nedostatek financí do cen elektrické energie, a to pro každého odběratele. Navrhované nařízení zabrání zdražení zejména pro odběratele ze sítí vysokého a velmi vysokého napětí,“ stojí v důvodové zprávě vládního materiálu. Na vysoké a velmi vysoké napětí jsou připojení velkoodběratelé, jako jsou továrny, hotely, nemocnice, nákupní centra či úřady veřejné správy. Podnikatelé s domácnostmi berou ze sítě s nízkým napětím.

Jen část podpory

Podklad ministerstva průmyslu a obchodu má sice formálně podobu návrhu, ale na předložené částce se nic měnit nebude, protože ji jednak určují zákonné parametry, jednak už je vydiskutovaná s Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Částka se rozpočítává mezi paragrafy vymezené provozy – podporovanými zdroji energie jsou zejména výroba z biomasy, bioplynu, slunce, větru a vody, ale také druhotné zdroje, jako je energeticky využitelný odpad, vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla či biometan.

Sedmadvacet miliard je jenom část podpory, do výsledné bilance je nezbytné započítat také to, co přihazují zákazníci v platbách, plus výnosy z dražby emisních povolenek. To už se dostáváme na 46,128 miliardy, které se na provozní podpoře zelené energii vyplatily loni. Největší díl ukusují neblaze proslulé solární elektrárny. Připadá na ně zhruba polovina, což setrvale poškozuje image solární výroby a stejně setrvale vylepšuje příjmy těch, kdo se před deseti lety „uměli zařídit“. Konkrétně předloni na sluneční provozovny padlo 27 miliard, loni už 29,2 miliardy.

„Ze 14 procent obnovitelných zdrojů na energetickém mixu (myšleno z celkové spotřeby energie v ČR – pozn. red.) dělají soláry tři. Ta malinká tři procenta stojí více než 25 miliard ročně. Nepodsouvám, že primární myšlenka podpory sluneční energie byla špatná, ale jak se to uchopilo, jak se to podpořilo a udělalo, bylo nejhorší rozhodnutí od revoluce ve smyslu hospodářské politiky. Konečný účet bude tisíc miliard,“ sdělil LN před časem ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO).

Nepoměr vznikl v minulosti nevhodně nastavenou podporou, kdy zákonodárci – nedopatřením, nebo s postranním úmyslem – opomněli vázat výši subvence na náklady investice, na její výnosnost, nezastropovali ani celkový instalovaný výkon nebo míru, do jaké se podílí koncový zákazník. To všechno se dělo až později v rámci série novel. Důvodů, proč se po třech letech stagnace státní výdaje na zelenou energii zvyšují, je více.

Zásadní změna

Do přenosové soustavy se od roku 2015 do současnosti přidalo 782 nových zdrojů, většinou s nárokem na podporu. Šlo zejména o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, malé vodní elektrárny, loni a předloni se připojily také „větrníky“. Jejich celkový výkon dělá 1699,5 megawattu. Pro srovnání – jaderné bloky v Temelíně vyrobí 2100 megawattů. Objem energie, který do drátů dodají zelené provozy, s výjimkou roku 2018 soustavně roste. V uplynulých pěti letech o zhruba pět a více procent ročně.

Hodně k tomu přispívá čím dál vydatnější přísun slunečního svitu v kdysi mírném podnebném pásmu Česka. Z toho profitují výrazně solárníci, kterým se sluneční „krmení“ sčítá s efektem pravidelného navyšování subvence, jak to zákon ukládá u zdrojů, které se obejdou bez fosilních paliv – pohonu ze slunce, vody a větru. Do úhrnných čísel pro příští rok promlouvá i přilepšení, které kombinované výrobě tepla a elektřiny přisoudili během předloňského adventu dnes již odvolaní členové vedení ERÚ.

Tehdy tvrdili, že se částka rozpustí v již naplánovaných výdajích a bude bez dalšího nároku, tedy rozpočtově neutrální. Aktuální návrh výše podpory ukazuje, že to nebyla pravda – jejich krok zvedá náklady na provozní podporu o 946 milionů korun ročně, o něž se podělí státní pokladna a koncoví zákazníci. ERÚ a experti ze Státní energetické inspekce loni zahájili velkou a dosud nevídanou kontrolu, jestli podporované zdroje nedostávají víc, než mají – třeba předstíráním, že začaly s prací v letech, kdy byla výše dotace na maximu.

Stát má silné podezření, že takových příběhů nebude málo. Zásadní změna ale nastane, až cestu parlamentem dokončí novela, která zavede hranici takzvaného vnitřního výnosového procenta – stanovení návratnosti učiněné investice. Jestliže bude provoz vynášet víc nebo rychleji, bude mu podpora krácena. Teď žádná taková provázanost stanovená není. Trestem za podvádění by bylo zastavení dotací, případně jejich vracení.