Jak za sebou zamést online stopy

Také v Česku se rozmáhá blokování stránek ve vyhledávačích nebo u poskytovatele internetového připojení. Omezování internetu ale ohrožuje jeho svobodu a hrozí cenzurou. Výhodou je, že na společnosti, jako je Seznam, Google, nebo na naše poskytovatele dosáhne české i unijní právo.

Internet. Blokování webových stránek. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Internet. Blokování webových stránek. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Internet. Blokování webových stránek.

Nechat z internetu zmizet důkaz mladické nerozvážnosti, svědectví letitého prohřešku nebo i pirátskou webovou stránku bylo donedávna často nemožné. Dosáhnout na server na druhém konci světa je drahé, zdlouhavé a úspěch nejistý.

Poslední dobou se ale i v Česku rozmáhá mnohem snazší postup – blokování stránek ve vyhledávačích nebo přímo u poskytovatele internetového připojení. Fotky, videa nebo články tak sice na internetu stále jsou, většina lidí je ale buď nenajde, nebo se jim vůbec nezobrazí.

Výhodou je, že na společnosti, jako je Seznam, Google, nebo na tuzemské poskytovatele připojení snadno dosáhne české či unijní právo. Na druhou stranu ale hrozí, že mizet mohou nezávadné, jen někomu nepohodlné stránky. Nebezpečně se tak otevírají dveře pro cenzuru internetu.

Dopis akademiků

Předminulou středu poslalo 80 akademiků ze světových univerzit dopis Googlu s jednoduchou otázkou: Co všechno vševědoucí vyhledávač úmyslně zapomíná? Světové online jedničce a všem vyhledávačům totiž přesně před rokem uložil Soudní dvůr Evropské unie povinnost odstranit z výsledků hledání stránky, které porušují právo na soukromí.

Osmdesát akademiků ze světových univerzit poslalo dopis Googlu s jednoduchou otázkou: Co všechno vševědoucí vyhledávač úmyslně zapomíná?

Žádostí domáhajících se „práva být zapomenut“ přišlo jen z Česka dle zveřejněných údajů Googlu dosud více než 2,5 tisíce, na blokování 11 tisíc stránek. Úspěšných byla jen o něco více než třetina.

Jeho český konkurent Seznam dostal zatím pouze „vyšší desítky“ žádostí. Poměr úspěchu je pak podle firmy a její právničky Marie Staňkové podobný jako u Googlu – na čtyři vyřízené připadají dvě zamítnuté a po jedné stažené či vrácené k doplnění. Nejvíce prý jde o údajnou spolupráci s StB, politiky, krachující podnikatele a varování před sňatkovými podvody.

Neúspěšní žadatelé si mohou stěžovat u Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ten zatím dostal jen tři stížnosti proti Googlu a žádnou proti Seznamu. „Minulý rok se lidé ptali, jaké jsou možnosti. Letos se pravidla vyjasnila a začínají se objevovat stížnosti,“ říká Josef Prokeš z ÚOOÚ. Poslední šancí pro neúspěšné žadatele je žaloba k soudu.

Právo na zapomenutí

Blokování stránek ve vyhledávání není nic nového. Už v roce 2002 profesor Jonathan Zittrain z Harvardovy univerzity popsal skrývání například stovek nacistických webů na německém Googlu pro rozpor s tamními zákony. Dříve o to žádaly vlády, nyní ale o nezobrazování webů vyhledávače nedobrovolně rozhodují samy a v masovém měřítku na základě žádosti od kohokoliv. Musí přitom vyhovět každému, pokud není ve veřejném zájmu, aby stránka zůstala dostupná.

Právo na zapomenutí se týká jen fyzických osob a Evropská komise ho chce zanést do chystaného nařízení o ochraně soukromí

Právě kvůli přenášení funkce státu na soukromníky a hrozbě zneužívání stěžovateli, chtějí nyní akademici po Googlu více informací. Skryté stránky se o tom totiž nemusejí ani dozvědět, třeba Seznam je neinformuje.

Právo na zapomenutí se týká jen fyzických osob a Evropská komise ho chce zanést do chystaného nařízení o ochraně soukromí. Firmy ale často žádají skrývání odkazů na pirátské servery, což je opět mnohem snazší, než je žalovat napřímo. Rekordmanem u Googlu je stránka Rapidgator.net, na kterou přišlo již přes 160 tisíc žádostí, průměrně tisícovka týdně.

Rozhodnutí Soudního dvora EU

Opět Soudní dvůr EU loni otevřel možnost domáhat se blokování u poskytovatele internetového připojení. V takovém případě, i pokud lidé znají přímo webovou adresu, stránka se jim v jeho síti přesto vůbec nezobrazí. Ve sporu proti rakouské pobočce UPC lucemburští soudci uznali, že pro porušování autorských práv se takový postup dá vymáhat dokonce soudním příkazem. Pokud tedy český operátor žádosti nevyhoví, je cesta podat žalobu přímo na něj a žádat předběžné opatření.

Soudní dvůr EU loni otevřel možnost domáhat se blokování u poskytovatele internetového připojení

Problém je, že sám poskytovatel připojení se ale ničeho nedopustil a blokováním může navíc porušit smlouvu se zákazníky. Na druhé straně evropští soudci uznali, že se po něm nesmějí chtít nepřiměřené oběti a je třeba ctít práva uživatelů a svobodu informací. Podobné snahy se rozmáhají v některých zemích EU, například v Nizozemsku. „V Česku prozatím snahy o blokování a s tím spojené žaloby neevidujeme,“ říká Martin Cach z českého UPC.

U poskytovatelů připojení chce blokovat stránky s nepovolenými online hrami i ministerstvo financí. Ve veřejném návrhu nového loterijního zákona se stanoví jen povinnost operátora znepřístupnit weby z ministerského seznamu těch, které nemají v Česku povolení. Možnost odvolání či přezkumu soudem je však nejasná.

Cíl kritiky

Právě situace, kdy soukromé firmy nebo úředníci musejí sami rozhodovat, co má na webu být a co ne, je často cílem kritiky. Kde končí ochrana práv a začíná cenzura internetu, by mělo být na posouzení soudu, stejně jako jiné podobně vážné zásahy.

To, že soukromé firmy nebo úředníci musejí sami rozhodovat, co má na webu být a co ne, je často cílem kritiky

Takové povinnosti se nelíbí především samotným společnostem. „Necítíme se jako soudci, kteří mají rozhodovat, co už je porušením práva a co není,“ říká Cach z UPC. Podobně se brání i internetové firmy a upozorňují i na rostoucí náklady. Debata o inspiraci Evropou se otevřela i v USA, většinový názor je ale zatím proti.

Blokování a omezování přístupu k webovým stránkám

1. Zapomínání ve vyhledávačích

Práva skrýt stránku z výsledků vyhledávání se domohl Španěl Mario González, kterému se nelíbilo deset let staré oznámení o dražbě jeho majetku. Soudní dvůr EU ho kvůli ochraně soukromí nařídil Googlu odstranit, a vzniklo „právo být zapomenut“. Vyhledávač musí žádosti vyhovět, pokud není ve veřejném zájmu, aby byl web k nalezení.

2. Skrývání nelegálních stránek

Pro rozpor se zákonem žádají běžně o skrývání webů z vyhledávání přímo vlády. Například neonacistické stránky tak najde uživatel v USA, ale nikoli v Německu. O odstranění odkazů na pirátské stránky pak žádají především držitelé autorských práv. Soudní dvůr EU ale zatím takovou povinnost definitivně nepotvrdil.

3. Blokování poskytovatelem internetového připojení

Pokud stránku zablokuje poskytovatel připojení, jeho zákazníkům se nezobrazí, i když znají přímo webovou adresu. Žádat to mohou opět držitelé práv, ale blokování online her bez povolení v Česku chce i ministerstvo financí. Takové blokování je ale na hranici s nyní diskutovaným principem síťové neutrality.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.