Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Jak Vatikán naloží s neposlušností arcibiskupa Bezáka?

Slovensko

  12:14

Odvolání trnavského metropolity musí mít vážné důvody. Svatý stolec je však nekonkretizoval, a proto vznikl prostor pro konspirační teorie.

Papež Benedikt XVI. (vpravo) po odvolání arcibiskupa trnavské arcidiecéze Róberta Bezáka v červnu 2012 mu dokonce uložil vyhýbat se médiím. Ten však neuposlechl a spor se loni na konci roku vyhrotil. foto: © ČTK, montaž Česka Pozice, Alessandro CanuČeská pozice

Nebývá zvykem, aby se o událostech týkajících se ryze vnitřních záležitostí katolické církve vzrušeně veřejně diskutovalo. Dokonce ani na Slovensku, kde se 60 procent obyvatel hlásí ke katolické víře, nevěnují média často zvýšenou pozornost dění v této instituci. Odvolání arcibiskupa trnavské arcidiecéze Róberta Bezáka v červnu 2012 papežským nunciem na pokyn papeže Benedikta XVI. představuje výjimku. Papež dokonce Bezákovi uložil vyhýbat se médiím. Ten však neuposlechl a spor se loni na konci roku vyhrotil.
Z obrovského množství informací v médiích a z dalších zdrojů, jež byly od června 2012 až do konce loňského roku zveřejněny, lze odhalit obrysy konfliktu, k němuž klíčem je rozporuplná postava Bezákova předchůdce, emeritního arcibiskupa Jána Sokola – nepochybně nejkontroverznějšího hodnostáře katolické církve na Slovensku. O Bezákovu případu v širších souvislostech píše Milan Žitný.

Ján Sokol se stal biskupem v červnu 1988 a byl pověřen administrací trnavské arcidiecéze po zemřelém biskupovi Juliovi Gabrišovi. Po listopadu 1989 média spekulovala o Sokolově spolupráci s komunistickou Státní bezpečností (StB), což ten dodnes striktně odmítá. V registračních protokolech StB byl však od září 1972 veden jako kandidát tajné spolupráce s krycím jménem Špirituál. S podle stejného zdroje se měl v červenci 1989 stát agentem s krycím jménem Svatopluk.

To mnozí Sokolovi příznivci hodnotí jako účelové, jelikož v téže době byl jmenován trnavským arcibiskupem se souhlasem komunistické federální – československé –, a rovněž slovenské vlády. Registrační protokoly však ukazují i to, že v dubnu 1989 bylo pro styk s tajným spolupracovníkem změněno heslo a v červenci téhož roku byl veden pod novým registračním číslem. To nasvědčuje kvalitativně nové konspirační komunikaci vzhledem k jeho nové funkci.

Sokolova spolupráce s StB

Navzdory tomu, že se svazek Jána Sokola nezachoval, mnohé záznamy, postupně objevované v archivech českého Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nebo slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN), naznačují, že StB považovala Sokola za „spolehlivý pramen“. A informace od něho šly prostřednictvím takzvaných svodek často až na nejvyšší federální úroveň komunistického Československa.

Ani někteří hodnostáři katolické církve na Slovensku o spolupráci Jána Sokola se Státní bezpečností v podstatě nepochybují

Ani někteří hodnostáři katolické církve na Slovensku o Sokolově minulosti v podstatě nepochybují. Svědčí o tom prohlášení předsedy Konference biskupů Slovenska Františka Tondry v únoru 2007 pro deník Sme, že otázka spolupráce s StB je věcí Sokolova svědomí. V téže době ÚPN zveřejnil dokumenty dosvědčující schůzky Sokola v konspiračním bytě StB s řídícím důstojníkem, v němž od něho měl přijímat dary a finanční hotovost.

Podle jiných záznamů, které krátce po listopadu 1989 objevili v archivech a úřadovnách Státní bezpečnosti noví příslušníci Úřadu na ochranu ústavy a demokracie (nástupnická instituce po StB), mělo být Sokolovi vyplaceno v posledním roce před sametovou revolucí opakovaně několik tisíc korun. To v té době představovalo nejen značně vysokou částku, ale pro agenta StB i nezvykle vysokou odměnu. Přímý důkaz v podobě kvitancí, podle kterých by Sokol peníze i převzal, však nalezen nebyl.

Finanční záznamy

V této souvislosti je zajímavé, že po listopadu 1989 Sokol v hierarchii katolické církve nepostupoval. Zůstal arcibiskupem až do svého odchodu do důchodu v roce 2009. Vytouženým kardinálským kloboukem byl v první polovině devadesátých let poctěn metropolita Nitry Ján Chryzostom Korec.

Po listopadu 1989 Sokol v hierarchii katolické církve nepostupoval. Zůstal arcibiskupem až do svého odchodu do důchodu v roce 2009.

Neoficiální a neveřejný výklad z kuloárů slovenské katolické inteligence zní: Vatikán byl informován o finančních záznamech StB a kardinálským kloboukem pro Korce dal všem včetně Sokola najevo, že ví a nepochybuje o jeho minulosti spojené se Státní bezpečností. Podle stejných zdrojů byl proveden i pokus odsunout Sokola do Vatikánu na archivní práci, leč salesián, jenž mu byl určen jako učitel italštiny, to po několika týdnech vzdal, údajně kvůli malému zájmu žáka o výuku. Až dosažení věku 75 let ukončilo Sokolovo oficiální působení v Trnavě.

Sokol se u slovenské protitotalitní části veřejnosti – a rovněž u židovské a romské komunity – negativně zapsal i svými apologetickými výroky na adresu klerofašistického režimu Slovenského státu za druhé světové války a jeho prezidenta, katolického kněze Jozefa Tisa. Podle Sokola to bylo šťastné období pro Slovensko, jelikož okolo zuřila válka, zatímco Slováci si užívali blahobytu. V roce 2008 pak Sokol celebroval za Tisa i zádušní mši.

Dvě hypotézy

V dubnu 2009 vystřídal Sokola ve funkci arcibiskupa trnavské diecéze 49letý Róbert Bezák, jenž byl do té doby farářem v banskobystrické diecézi a mezi církevními stařečky je jako zjevení: sportuje a cvičí v posilovně, nosí džíny a trička, poslouchá bigbít, chodí do sauny a rád komunikuje s médii. I proto jeho překvapivé odvolání papežským nunciem na pokyn papeže Benedikta XVI. v červnu 2012 po třech letech působení v Trnavě vyvolalo pozdvižení: Proč byl nemilosrdně odstraněn kněz, jenž polidšťoval zkostnatělou tvář církve na Slovensku a byl fakticky jejím pozitivním „PR“?

Dle jedné konspirační teorie Bezák odhalil v účetnictví trnavského arcibiskupství finanční transakce, jež mohly být součástí praní špinavých peněz

Odvolání arcibiskupa musí mít vážné důvody, jež však Vatikán nijak nekonkretizoval, a proto vznikl prostor pro konspirační teorie. Dle jedné z nich údajně Bezák odhalil v účetnictví trnavského arcibiskupství finanční transakce, jež mohly být součástí rozsáhlého praní špinavých peněz z mezinárodního organizovaného zločinu. A Vatikán se zalekl odhalení. Této hypotéze, živené některými médii a nepřímo i Bezákem zveřejňujícím po svém odvolání různé dokumenty z arcibiskupského úřadu, mnohá fakta nahrávají.

Jiná zase ukazují, že Bezák pouze opakovaně zásadně porušil slib mlčenlivosti, komunikoval s médii o věcech striktně církevních a neveřejných, vynášel tajné informace i po důrazných varováních a vedl soukromou válku se svým předchůdcem ve funkci. Za to byl potrestán adekvátně a po právu. Je však třeba dodat, že podle práva Vatikánu coby přísně subordinační instituce, do níž Bezák vstoupil dobrovolně a vědomě. Obě hypotézy se ale nevylučují a můžou platit současně.

Obskurní postava Štefana Náhlika

Již měsíc po nástupu arcibiskupa Bezáka do Trnavy zveřejnil týdeník .týždeň, jenž má blízko ke katolickým kruhům kritickým k Sokolovi, informace, že Vatikán vyšetřuje hospodaření trnavské diecéze a podezřelé finanční převody velkého rozsahu. Dle tohoto týdeníku měl arcibiskup Sokol v roce 1998 převést v několika tranších půl miliardy slovenských korun z prodeje pozemků pro obchodní společnost Tesco na účet Štefana Náhlika, jenž byl v minulosti jeho ministrantem.

Toho na začátku osmdesátých let získala ke spolupráci StB a podle ÚPN se jako její agent podílel na rozkladu tajného řádu františkánů, jehož byl členem. Tentýž Náhlik pak spravoval majetek a finance trnavského arcibiskupského úřadu během Sokolova působení v Trnavě.

Štefan Náhlik spravoval majetek a finance trnavského arcibiskupského úřadu během Sokolova působení v Trnavě

V září 2012 někdo poskytl médiím dopis z roku 1999, který napsal tehdejší generální vikář arcibiskupského úřadu v Trnavě Dominik Tóth a adresoval Náhlikovi. Tóth mu v dopisu vyčítá, že ač není zaměstnancem arcibiskupského úřadu, ovládl jej, odstavil ho od řízení a sám nepatřičně nakládá s majetkem diecéze. Ján Sokol ovšem v médiích obhajoval Náhlika, že nemohl mít vliv na majetkovou agendu úřadu, jelikož byl jen jeho poradcem.

Sokol podal žalobu na týdeník .týždeň, jenž v květnu 2009 zveřejnil informace o transferu půl miliardy slovenských korun na Náhlikův účet. Soud prvního stupně ji zamítl, Sokol se odvolal a pravomocný rozsudek zatím nebyl vynesen.

Fackovací panák

Případ v důsledku nebývalého zájmu médií nabyl skandálních rozměrů a kvůli nevalné pověsti Jána Sokola nepřispíval k dobrému obrazu katolické církve. Navíc se v médiích začaly objevovat další nelichotivé informace ze Sokolovy minulosti. Dalo by se říct, že se stal vděčným fackovacím panákem i jakýmsi nástrojem vyrovnávání si účtů s komunistickým režimem – nepřiznáš-li se ke spolupráci dobrovolně, budeme ti ji opakovaně připomínat.

Ján Sokol se stal vděčným fackovacím panákem i jakýmsi nástrojem vyrovnávání si účtů s komunistickým režimem

A pádných argumentů bylo požehnaně – od svodek StB z konce osmdesátých let až po obskurní Náhlikovu osobu. Církevním hodnostářům muselo být hned po zveřejnění utajovaných finančních informací z účetnictví trnavského arcibiskupství v týdeníku .týždeň zřejmé, že nemohly pocházet z jiného zdroje než z tohoto úřadu – z nejbližšího okolí arcibiskupa Bezáka, nebo od něho samotného.

V lednu 2010 zveřejnila televize Markíza dopis, který v září 2009 metropolita Bezák poslal Jánu Sokolovi. Nekompromisně ho v něm žádá, aby se stáhl z veřejného života, nepřeje si, aby sloužil mše v době jeho nepřítomnosti, a sděluje mu, že nechal vyměnit na vstupech do arcibiskupství zámky. Je víc než pravděpodobné, že dopis poskytl televizi někdo ze Sokolova okruhu, aby tím poukázal na nepříliš uhlazené praktiky a manýry nového metropolity. A lze jej chápat i jako pokus poraženého vrátit úder.

Dobré vztahy s týdeníkem

Poté následovala Bezákova odveta. V květnu 2010 vystoupil jako svědek u soudu ve sporu Sokol–týdeník .týždeň, u nějž však svého předchůdce nepodržel, a ani se nedržel pravidla respektování kolegiality. Další nepřímý důkaz o své vzpurnosti a zároveň o dobrých vztazích s týdeníkem .týždeň poskytl Bezák v lednu 2012, v době, kdy se v jeho úřadu odehrávala apoštolská vizitace – laicky řečeno, kontrola vyslaná Vatikánskou kongregací pro klérus. Tehdy byl trnavský metropolita hostem televizního diskusního pořadu Pod lampou, který moderuje šéfredaktor týdeníku Štefan Hríb.

Praní špinavého prádla na veřejnosti je tou poslední věcí, kterou by katolická církev mohla tolerovat

Praní špinavého prádla na veřejnosti je tou poslední věcí, kterou by katolická církev mohla tolerovat – a to nejen pokud se objeví důvodné podezření, že její lidé perou špinavé peníze. A navíc pokud se v médiích množí zprávy, že si církevní hodnostáři veřejně vyřizují osobní účty. V takovém případě musí rázně a nemilosrdně zasáhnout, aby se dle latinského přísloví „exempla trahunt“ v této činnosti dále nepokračovalo.

Vatikán totiž neměl v té době na stole jen záležitost svérázného, jinak smýšlejícího mladého trnavského arcibiskupa, který se veřejně hlásí ke kapelám, jako jsou Black Sabath, Led Zeppelin, nebo Roling Stones, obrací ustálená pravidla naruby a porušuje závazek mlčenlivosti.

Nuzziho kniha

V květnu 2009 – ve stejné době, kdy týdeník .týždeň obvinil Sokola z podezřelých finančních machinací – vychází v Itálii kniha investigativního novináře Gianluiggiho Nuzziho Vaticano S.p.A. (Vatikán a. s.), která zapůsobila jako bomba a Vatikánu způsobila obrovské problémy. Nuzzi v ní detailně popisuje podezřelé finanční transakce Vatikánské banky (Instituto per le Opere di Religione, Institut pro věci náboženské).

Monsignore Renato Dardozzi si výslovně přál, aby tisíce dokumentů, které postupně shromáždil, dostal Gianluiggi Nuzzi

A důkazy o stínových charitativních institucích církve zabývajících se ve skutečnosti uplácením, praní špinavých peněz mafie prostřednictvím Vatikánské banky a o skrytém angažmá hodnostářů církve v politických stranách a v podplácení politiků získal z pozůstalosti zesnulého monsignora Renata Dardozziho. Ten od poloviny sedmdesátých do konce devadesátých let působil v administrativě vatikánských financí na vedoucím postu.

Nuzzi v úvodu píše, že Dardozzi si výslovně přál, aby tisíce dokumentů, které postupně shromáždil, dostal právě on. Co jiného mohlo hodnostáře Vatikánu napadnout, než že tento případ se značně podobá tomu slovenskému?

Groteskní otázky

Po apoštolské vizitaci v lednu 2012 v Trnavě pokračovaly obě strany – trnavský metropolita Róbert Bezák i Vatikán – ve stejných kolejích, ale samozřejmě po jiné dráze. A Bezák obdržel dopis z Vatikánu, v němž byl dotazován na mnoho záležitostí, například na své návštěvy sauny, sportování či civilní oděvy.

Papež Benedikt XVI. uložil Róbertu Bezákovi vyhýbat se médiím. Ten však neuposlechl.

V červnu 2012 byl trnavský metropolita odvolán z funkce. V červenci dopis s ponižujícími, a pro ateistu groteskními otázkami zveřejnila televizní stanice TA3. A současně s odvoláním z funkce papež Benedikt XVI. uložil Bezákovi vyhýbat se médiím. Ten však neuposlechl.

Od té doby až do konce roku 2012 byl Bezák hostem nesčetných pořadů elektronických médií i „VIP“ respondentem v těch tištěných. Jak Vatikán naloží s touto Bezákovou demonstrativní neposlušností, se lze zatím jen dohadovat.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...