Jak uhlobaronům a odborářům zhořkl český mák

Jejich posláním je zasazovat se o práva a vyšší mzdy zaměstnanců. Když v roce 2011 odboráři protestovali proti úsporným reformám vlády Petra Nečase, stávkou dokázali ochromit tuzemskou dopravu. Ve stejné době se však jeden ze svazů – Odborový svaz dopravy (OSD) – pustil do riskantního podniku, za který by jej zaměstnanci rozhodně nepochválili.

Vedení svazu totiž dlouhodobě hledalo investiční příležitost a způsob, jak protočit volné finanční prostředky a pokud možno je zhodnotit lépe než uložením na běžné bankovní účty.

Modrý svět...

Investiční poradce svazu proto v roce 2011 za vedením OSD přivedl lidi, kteří se zabývali zemědělským byznysem. Otevřel se před nimi svět modrého máku, který podle Agrární komory představuje „mimořádně chuťově hodnotné olejnaté semeno“.

Český mák byl v té době ve světě vyhlášený. V domnění, že odboráři vydělají, půjčili s roční splatností 11 milionů korun společnosti Aida, která se zabývala právě nákupem máku. „Nedáváme vajíčka do jednoho košíku. Byla to zajímavá příležitost,“ vysvětluje s odstupem šéf svazu Luboš Pomajbík investiční zájem. Jenže místo zbohatnutí se celý příběh zašmodrchal.

Když dopravní odboráři po roce chtěli své miliony vrátit, na jejich výzvy a upomínky už nikdo nereagoval. A nejinak je tomu dnes. Odboráři totiž naletěli skupině podvodníků, kterou nyní vyšetřuje pražská kriminálka. Ta již na konci roku 2013 obvinila čtveřici podezřelých kolem manželů Stavjaníkových. „Tehdy jsme netušili, že je to celé podvod. Vzhledem k probíhajícímu vyšetřování nemohu mluvit o detailech, stále však věřím, že rozklíčujeme, kam naše peníze odtekly, a dostaneme je zpátky,“ tvrdí Pomajbík.

Jak vyplývá z policejního obvinění, které mají LN k dispozici, šéf svazu neměl příliš potuchy o detailech makové transakce. „Ani je to v podstatě nezajímalo, pro ně byl rozhodující výnos, který měli z obchodu získat,“ poznamenali si vyšetřovatelé poté, co Pomajbík podal vysvětlení. Odboráři však nebyli sami, kdo uvízl v makové pavučině. Jak LN zjistily, přes tři miliardy do ní zapletli uhlobaroni kolem Marka Čmejly.

Víc, než se dosud vědělo

Čeští uhlobaroni Marek Čmejla, Jiří Diviš či Petr Kraus podle švýcarské justice způsobili České republice na přelomu tisíciletí svými machinacemi kolem Mostecké uhelné společnosti škodu zhruba dvě miliardy korun. Jenže „uhelná rypadla melou pomalu, ale jistě“. Když magnáti hledali, kam investovat své miliardy, rozhodli se mimo jiné pro zemědělství -konkrétně pro komoditu modrého máku. A šeredně se spálili.

Jak už dříve Lidové noviny informovaly, Čmejla a spol. naletěli jihomoravským podvodníkům, kteří z nich vylákali 1,8 miliardy korun. Celý obchod byl postaven na modelu „letadla“. Nenašly se desetitisíce tun olejnatého semena modrého máku ani bezmála dvě miliardy. Podvodníci kolem manželů Stavjaníkových kvůli tomu šli do vězení. Tím ale celá kauza neskončila.

LN totiž zjistily, že v případu se točí mnohem více peněz, než se dosud vědělo. Pražská kriminálka již dva roky rozplétá další makové transakce, kterými se Čmejla a spol. nechali v letech 2007 až 2011 napálit. Vyšetřovatelé i za pomoci Finančního analytického útvaru (FAÚ) zjistili, že Čmejla (konkrétně pak firma Fynerdale Holdings) přišel o další 1,4 miliardy korun. V součtu tedy jde o více než tři ztracené miliardy, což z tohoto případu činí jednu z největších finančních kauz současnosti. Investované zdroje měly plynout do nákupu 123 tisíc tun máku. Peníze ani zboží se nicméně nenašly.

Pád letadla

Policie kvůli tomu na konci roku 2013 obvinila skupinu podnikatelů Marcelu Stavjaníkovou, Josefa Stavjaníka, Josefa Pospíšila a Jana Vrbenského. „S ohledem na probíhající úkony trestního řízení nelze v této fázi poskytovat žádné další informace,“ uvedla Andrea Zoulová z tiskového oddělení pražského ředitelství policie. Manželům Stavjaníkovým, kteří jsou již ve vězení (Pospíšil dostal podmínku), tak hrozí zpřísnění trestu.

Za investičním nápadem před necelými deseti lety stála Stavjaníková, její manžel Josef a agropodnikatel Pospíšil. Svět byl na počátku hospodářské krize, v důsledku čehož vázl obchod s tímto semenem. Navíc bankrotovali obchodníci v Německu a Rakousku, což mělo snížit ceny máku na trhu. Cílem Stavjaníkové bylo skoupit veškeré tuzemské zásoby a ovládnout český trh, odkud by se dalo vyvážet i za hranice.

V té době již několik let Stavjaníkovi spolupracovali s Liborem Laichmanem z investiční společnosti Newton Management. Její hlavní tváří je Petr Kraus, na podzim 2013 ve Švýcarsku nepravomocně odsouzený podnikatel v kauze MUS. Laichmanovi se vize Stavjaníkových zalíbila a oslovil Krausova kolegu miliardáře Marka Čmejlu ze skupiny Appian. I on ambicióznímu plánu uvěřil a neváhal poslat peníze z Appianu na účet své společnosti Fynerdale Holdings.

A pak vznikl začarovaný kruh, ve kterém investoři ztratili kontrolu nad svými financemi. Čmejla podle policie poskytl tři miliardy společnostem Ytrix a Poppyseed Limited. Ty měly za úkol získat mák od domácích pěstitelů a zemědělců (firmy Agrobyškovice, Aida a Bohemia Profiinvest). Do oběhu natekly peníze i odjinud než od Čmejly a celkově se na fiktivní nákup máku vynaložily 4,9 miliardy korun. Koncovým nákupčím máku byla společnost Tadorna. Háček spočíval v tom, že Tadorna za mák platila penězi, které jí poslaly již zmiňované producentské a pěstitelské firmy Agrobyškovice, Aidaa Bohemia Profiinvest – celkem šlo o neuvěřitelných 6,7 miliardy. Kruh se uzavřel. Šlo o letadlo, které se zřítilo.

„Obchody se na papíře jevily jako naprosto v pořádku, ale celý princip, proč byly potřeba nové a nové finanční prostředky, byl ten, že zboží v uváděných objemech nikdy naskladněno nebylo a současně byla každý rok vyvedena část peněz mimo ,obchody‘. Až když se v roce 2012 podvodný systém zhroutil, následkem bylo rozkrytí této velmi sofistikované trestné činnosti,“ napsali pražští kriminalisté v obvinění, které mají LN k dispozici.

Pavučina kolem Rittiga

Mohlo by se zdát, že jde pouze o soukromý spor mezi podnikateli z privatizační kauzy MUS a podvodnými obchodníky. Případ však zajímá i pražskou vrchní žalobkyni Lenku Bradáčovou. Když policie a finanční specialisté začali kauzu v roce 2011 vyšetřovat, zjistili, že několik set milionů korun v rámci transakcí putovalo přes firmy, za nimiž stojí právníci z MSB Legal blízcí politickému podnikateli Ivu Rittigovi.

Na počátku makového penězovodu totiž stál „privatizační fantom Appian“, který sehrál klíčovou roli v privatizaci Mostecké uhelné či získání plzeňské Škody. Z Appianu pak dvě miliardy odtekly do Čmejlovy společnosti Fynerdale Holdings. A odtud zhruba miliarda korun proudila k firmám spojeným s advokátní kanceláří MSB Legal. O tom, že by peníze šly přímo k Rittigovi, informace nejsou. Podle jeho právníků to byly jen půjčky či úvěry a s mákem neměly nic společného.

Kolem Stavjaníkové, klíčové osoby případu s modrým mákem, se však koncem minulého roku rozehrála přetahovaná. Uvězněná žena je podle informací LN v kontaktu se žalobci i s rittigovci. Žena, která byla kvůli podezřelým transakcím v roce 2013 odsouzena k osmi letům vězení, na spolupráci může vydělat. Výměnou za své vědomosti by v případě přiklonění se ke státním zástupcům mohla hrát o snížení svého trestu, naopak u rittigovců třeba o peníze. Šéfka Vrchního státního zastupitelství v Praze Bradáčová potvrdila, že žalobci jsou se Stavjaníkovou v kontaktu a zabývají se jejími podněty.

Partnerka advokátní kanceláře MSB Legal Karolína Babáková před časem na adresu „makové dámy“ poznamenala, že není věrohodná. „Paní Stavjaníková je, pokud vím, pravomocně odsouzená za podvody. Je už jistým standardem, že se lidé v její pozici snaží zavděčit státním zástupcům účelovými výpověďmi proti Ivovi Rittigovi nebo MSB Legal, protože vědí, že je po takové výpovědi poptávka. Motivace takového chování je jasná a věrohodnost nulová,“ dodala Babáková.