Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Jak to bylo s Romanem?

  10:31

Okolnosti odchodu mocného generálního ředitele z čela ČEZ analyzuje István Léko.

foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Proč? To je nejčastější otázka, která se objevuje v souvislosti s odchodem Martina Romana z postu generálního ředitele společnosti ČEZ. Pravdivou odpověď zná předseda vlády Petr Nečas, ředitelka jeho kanceláře Jana Nagyová, šéf premiérových poradců Martin Říman, ministr financí Miroslav Kalousek, poslanec Věcí veřejných Vít Bárta, Martin Roman, jeho nejbližší spolupracovníci a možná někdo z Bezpečnostní informační služby.

A ještě někdo, kdo má velkou intelektuální a finanční sílu na to, aby svůj plán dostat Romana z podniku ČEZ, ať už z konkurenčních či jiných důvodů, přetavil ve skutečnost.

Vše, co se doposud objevilo v médiích nebo co je slyšet v pražských kavárnách a restauracích, jsou spekulace, divoké teorie, hypotézy či dokonce slátaniny údajně dobře informovaných lidí. Něco z toho je jistě pravda, něco je jistě lež, něco drb. ČESKÁ POZICE se proto pokusila analyzovat okolnosti událostí z hlediska manažerů ČEZ,  z hlediska rozhodujícího akcionáře společnosti a z hlediska konkurence.

Na první pohled standard

Pokud se na odchod Romana z postu předsedy představenstva a generálního ředitele ČEZ podíváme hlediskem řízení firmy, nic zásadního se vlastně nestalo. Roman se stal předsedou dozorčí rady, což v německém modelu znamená, že povýšil. O firmě může vědět úplně všechno, navíc má pravomoci manažery kontrolovat a úkolovat.

Koneckonců model, který v podniku byl před čtyřmi lety zaveden – Martin Roman generální ředitel a Daniel Beneš výkonný ředitel – fungoval tak, že první měl nápady a ten druhý je uskutečňoval. Pokud se ve firmě z popudu hlavního akcionáře nic významného dlouho nestane (případný odchod šéfa akvizic Vladimíra Schmalze za takovou událost považovat nelze), můžeme konstatovat, že se odehrál standardní krok: Úspěšný dlouholetý ředitel se přesune do čela dozorčí rady.

Říman?

Těžko uvěřit, že Martin Říman se vzdal funkce, aniž by mu byl přislíben podobně honorovaný post ve stejné firmě

Na první pohled to vypadá tak, že Roman i Beneš povýšili. Vše zůstalo při starém. Jenže nezůstalo. Z čela dozorčí rady vypadla politicky velmi silná osoba: šéf premiérových poradců Martin Říman (ODS). Těžko uvěřit, že se funkce vzdal, aniž by mu byl přislíben podobně honorovaný post ve stejné firmě.

Šéf dozorčí rady ČEZ má plat 105 tisíc měsíčně, k tomu kapitálové životní pojištění, auto s řidičem a dále tantiémy ze zisku společnosti. Říman o to přišel během jediného dne.

Zaměstnanec státní správy vykonává funkci v dozorčí radě zdarma, jenže Říman – jak sdělil ČESKÉ POZICI – není v zaměstnaneckém poměru ke státu. Jakou kompenzaci pro Římana vymyslí Nečas? Jisté je, že premiérův šéfporadce neaspiruje na post, který se ve firmě ČEZ uvolnil po povýšení Beneše. „Neucházím se o žádnou manažerskou pozici v tomto podniku,“ řekl ČESKÉ POZICI Říman, čímž rozptýlil spekulace na toto téma.

Ale k Romanovu postu:

Pravděpodobní kandidáti na Romanův post: Topolánek, Žaluda, Pecina, Kotrba

Martin Roman svůj odchod z čela ČEZ evidentně plánoval. Další čtyřleté funkční období mu končilo v únoru 2012. Poté, co se mu letos na jaře nepovedlo přesvědčit hlavního akcionáře, aby mu prodloužil smlouvu na funkci generálního ředitele na další dva roky, tedy do února 2014, chystal se zrežírovat svůj exit. Poté, co z funkce neodstoupil už na valné hromadě letos v červnu, se předpokládalo, že odejde začátkem příštího roku.

Je možné, že Nečas a Kalousek před červnovou valnou hromadou ještě nebyli dohodnuti, kdo Romana nahradí, a proto se výměna už v červnu nekonala. Beneš totiž nebyl jediným kandidátem, proto se v médiích v létě tolik spekulovalo o novém generálním řediteli.

Padlo dokonce i jméno Mirka Topolánka či současného šéfa Českých drah Petra Žaludy. Kontroverzní expremiér nemohl získat podporu u Nečase a u Kalouska jen možná. Rozhodně tlak na rozhodujícího akcionáře ze strany některých kmotrů a silných konkurentů ČEZ nebyl efektivní. I když Žaluda svoji roli při úvahách o novém generálním řediteli ČEZ kategoricky odmítá, informaci, že ho na tento post prosazoval Říman, ale premiér a ředitelka jeho sekretariátu Jana Nagyová byli opačného názoru, nelze číst jinak, než že šéf Českých drah ve hře o Romanovo křeslo chvíli být musel.

Mezi případnými kandidáty se objevilo také jméno šéfa Deloitte Josefa Kotrby. „Sakra, zase mi něco uteklo,“ reagoval vtipně Kotrba na dotaz ČESKÉ POZICE a dodal, že ve společnosti Deloitte je rok, práce ho baví a šéfem ČEZ se stát určitě nechtěl. Spekulovalo se i o tom, že lidé kolem Romana tlačí do pozice předsedy představenstva bývalého šéfa antimonopolního úřadu a exministra vnitra Martina Pecinu. Ale i Pecina ČESKÉ POZICI řekl, že to je nesmysl.

Rizika výměny

Vzdor tomu všemu je jasné, že lidí, kteří by se na postu Martina Romana rádi viděli, bylo dost. Jenomže ani jeden z nich zřejmě nezaručil akcionáři, ale hlavně Martinu Romanovi, kontinuitu. Kdyby byl do čela firmy dosazen někdo mimo stávající systém, nedejbože trojský kůň některého velkého konkurenta (Česká republika je přece malá), časem by mohly z firmy do médií prosáknout informace, které by tandem Roman-Beneš poškodily. Z tohoto hlediska byla sázka na Beneše správná.

Kdyby trojice Nečas-Kalousek-Bárta výměnu oddalovala až do února 2012, hrozilo, že obsazení postu generálního ředitele ČEZ přeroste do souboje ostře sledovaného médii, souboje, který by opět ohrozil už beztak křehkou koalici. To si nepřál nikdo, proto změna nastala mezi valnými hromadami v červnu 2011 a v únoru 2012.

Škodovka a BIS

Zápalná šňůra – pro veřejnost nečekaného – výbuchu byla namíchána z různých látek, z nich nejvznětlivější byly asi dvě.

První pocházela z Romanovy údajné angažovanosti v roli skutečného akcionáře firmy Appian, která v roce 2002 privatizovala Škodu Plzeň. Firmy, která získávala od ČEZ zakázky za mnoho desítek miliard korun, a to v době, kdy už ji řídil Roman. Nový šéf dozorčí rady však tyto informace již veřejně několikrát kategoricky odmítl. „Já jsem nikdy přímo ani nepřímo Škodovku nevlastnil, ani nijak zprostředkovaně neměl žádné benefity ze Škodovky ani z jiných firem,“ prohlásil například v Hospodářských novinách.

Novináři deníku MF Dnes, který zprávu o roli Romana při privatizaci Škody Plzeň přinesl, se zeptali Nečase, zda měl informace o minulosti Martina Romana k dispozici. „Jako předseda vlády se  dostanu k velkému množství informací, které se týkají majetkových struktur některých podniků,“ odpověděl bez dalšího vysvětlování premiér. Na otázku, zda zprávy o rozkrývání majetkové struktury Škody Plzeň ovlivnily jeho rozhodování, Nečas reagoval tajemně. „Jako předseda vlády mám přístup k mnoha informacím, které samozřejmě beru v potaz při svém rozhodování. Nevidím důvod cokoliv specifikovat nebo chodit do podrobností. To bych porušil zákon,“ dodal premiér.

Vztah premiéra k Romanovi se v posledních měsících zhoršil, Nečas nešel na ruku firmě stejně oddaně jako jeho předchůdci

Nečas měl jistě na mysli informace tajných služeb. A nyní jsme u druhé látky, jež mohla tvořit zápalnou šňůru a Romanův odchod urychlit. Jedná se o tajnou zprávu Bezpečnostní informační služby (BIS) o situaci v české energetice, kterou četl přinejmenším premiér Nečas. Její obsah ČESKÁ POZICE nezná, ale podle nám dostupných informací mohla obsahovat leccos – minulostí Martina Romana počínaje a různými aktivitami firmy ČEZ konče.

Nečas měl většinu informací zřejmě k dispozici již dříve, některé zřejmě ne. Každopádně se jeho vztah k Romanovi v posledních měsících zhoršil a premiér nešel na ruku firmě stejně oddaně jako jeho předchůdci. Ukázalo se to zejména letos v červenci při výběru předsedy Energetického regulačního úřadu, kdy Nečas nejmenoval kandidáta, jehož ČEZ vehementně prosazoval.

Martin Roman ale zjevně nebyl dobře zapsán ani u ředitelky premiérova sekretariátu Jany Nagyové. Tato velice zkušená úřednice je nejbližším spolupracovnicí premiéra – už zhruba deset let stojí po jeho boku. Má dominantní a dlouhodobé, což znamená výjimečné, postavení a její vliv na Nečase, který než rozhodne, vždy až příliš dlouho váhá, drtivá většina lidí doposud podceňovala. Nebýt Nagyové, možná je Roman stále v pozici generálního ředitele ČEZ.

Roman si sotva naběhne

Při všech analýzách se zapomíná na to, že Romanova politická síla musí být stále značná, jinak by se mu nepodařilo splnit dvě klíčová přání: získat post šéfa dozorčí rady, kvůli čemuž byl premiér ochoten obětovat i Římana, a zároveň prosadit Beneše, prakticky svůj klon, do čela firmy.

Kvůli dosazení Romana do čela dozorčí rady Nečas dokonce riskuje i vnitrostranický konflikt. Roman se totiž do tohoto orgánu dostal v rámci kvóty ODS, přičemž členem této strany není. Je otázkou času, kdy vypukne v ODS křik kvůli obsazení této finančně i politicky velice významné pozice.

Je stěží představitelné, že Roman by vzhledem ke své inteligenci a zkušenostem sám vběhl do slepé uličky

Kdyby měl Roman – ať už kvůli své minulosti (akcionářská struktura firmy, která privatizovala Škodu Plzeň) či kvůli nějakému manažerskému selhání z období, kdy ČEZ řídil – nějaký velký problém, vládní politici v čele s Nečasem a Kalouskem by ho přeci do čela dozorčí rady neinstalovali. Jaká by to pro tyto politiky byla ostuda, kdyby Romana kvůli nějakému problému, který může vyplavat na povrch, za pár měsíců museli z dozorčí rady odvolávat!

Totéž platí pro Romana. Stejnou, dokonce pro něj osobně osudovou, ostudu by si uřízl, kdyby se po jeho jednoznačných prohlášeních, že nikdy, přímo či nepřímo, neměl nic společného s vlastnictvím Škody Plzeň, objevily v médiích či v policejních složkách (českých?, švýcarských?) originální dokumenty potvrzující, že lhal. Roman není hloupý. Upřímně řečeno je stěží představitelné, že by vzhledem ke své inteligenci a zkušenostem sám vběhl do této slepé uličky.

Temelín

Přípravu tendru na dostavbu Temelína sledují nejen české tajné služby, ale i zpravodajci států, odkud zájemci o obrovskou zakázku pocházejí

Zbývá ještě jedna záležitosti, která určitě sehrála jistou roli při ochodu Romana z funkce. Dostavba Temelína. To je politicky citlivé téma zejména proto, že už jen i přípravu tendru na tuto – minimálně v Evropě – největší jadernou zakázku provázejí spekulace o korupci v řádu stamiliard korun. V tuzemských politických a podnikatelských kruzích sílí přesvědčení, že po dostavbě Temelína vznikne v České republice nová vrstva boháčů s miliardovými konty, které už v budoucnosti nikdo nedožene. Přípravu tendru sledují nejen české tajné služby, ale i zpravodajci států, odkud zájemci o obrovskou zakázku pocházejí (USA, Rusko či Francie).

Jenže o tomto nejzajímavějším aspektu tendru na Temelín se při oficiálních prohlášeních a rozhovorech pochopitelně mlčelo. Premiér Nečas krátce po oznámení personálních změn jen řekl, že ČEZ potřebuje šéfa, který povede firmu ve výběrovém řízení na dostavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína. Pochybnosti o přípravě tendru však měla již vláda Jana Fischera, když zjistila, že proces běží, ale vláda o něm skoro nic neví. Současný premiér tvrdí, že ve výběrovém řízení k jistému zpoždění došlo, a když zjistil, že tah na „temelínskou branku“ postupně ochabuje, vyslal do dozorčí rady Martina Římana. „Ten měl úkol znovu roztočit kola tendru, což se povedlo,“ tvrdí Nečas.

Proč neodvolal generálního ředitele už před rokem? A proč na post urychlovače Římana dosadil zrovna brzdaře Romana? Kdo teď bude hlídat, aby se kola tendru točila správnou rychlostí, už Nečas neřekl. Neobává se, že bez účasti Římana se soukolí pod řízením tandemu Roman-Beneš znovu zadře? Nebo nový šéf dozorčí rady slíbil, že se od této chvíle budou kolečka točit dál podle premiérových představ? Proč mu to neslíbil dříve? Nedává to logický smysl.

Nesedí ani další premiérova kritika na adresu manažerů ČEZ, kteří prý jsou jen nájemní vojáci, kteří dnes řídí energetickou firmu a za tři roky budou stejně řídit celoevropskou síť butiků s luxusní módou. „Zajímají je hlavně aktuální ceny elektřiny a akcií, na které mají opční práva. Z tohoto pohledu by potom pro ně bylo logičtější se například zaměřovat na další zahraniční investice v obnovitelných zdrojích, které jsou dotované, vysoce regulované. Raději mají pohodlné a bezpracné podnikání, než aby šli do  dlouhodobého a riskantního projektu,“ tvrdí Nečas.

Jen o pár dnů později však po setkání vrcholových manažerů ČEZ v Karlových Varech nový šéf firmy Daniel Beneš prohlásil, že firma plánuje v zahraničí investovat desítky miliard korun do obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem až 3000 megawattů. To je v pořádku, proč ne? Když se na tom vydělá... Jenže podle Nečase to zase bude pohodlné a bezpracné podnikání. Odvolá kvůli tomu i Beneše, z nějž se také vyklubal nájemný voják? Těžko.

Z těchto důvodů, ale i z dalších detailů je zřejmé, že údajný skluz v tendru na dostavbu Temelína či způsob podnikání manažerů skutečnými důvody personálních změn ve společnosti ČEZ patrně nejsou. Pokud v pozadí existoval pro odchod Martina Romana závažnější důvod, dozvíme se o něm možná už v příštích dnech, týdnech, ale není vyloučené, že třeba po roce. Nebo po dvou.

Autor: