Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Jak telefonát dvou prezidentů poškodil Trumpa a pomohl Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Donald Trump. foto: Reuters

Svět o Ukrajinu ztrácel zájem, než se znovu vrátila do hledáčku světových médií. Mohl za to prezident USA Donald Trump a jeho hovor s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
  9:24

Mediálně vděčným tématem uplynulých týdnů byla aféra telefonátu mezi nově zvoleným ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Negativní následky bude ale kauza mít nanejvýš pro Trumpa. Pro Ukrajince jde o méně významnou epizodu, naopak mohou získat dokonce pozitivní výsledek v podobě zvýšeného zájmu o dění v zemi, zejména o konflikt s Ruskem. Často se totiž zapomíná, že na Ukrajině se už několik let odehrává přímý zápas mezi Západem a Ruskem.

Nejde jen o přímé střety ukrajinské armády, vyzbrojené americkými zbraněmi a vycvičené americkými poradci, s proruskými separatisty nebo rovnou příslušníky ruské armády. Ukrajina představuje také bojiště v ideové válce mezi Západem a Ruskem – je lepší ruský model správy země, tedy řízená pseudodemokracie se silným vůdcem v čele, nebo liberální demokracie s vládou práva? A může se jedna z centrálních částí „ruského světa“ stát takovou demokracií?

Palba kritiky

Pravda o telefonátu se na povrch dostala postupně a celá mozaika stále není kompletní. Zpětně viděno, se „Ukrainegate“ odehrála takto: nejprve USA bez oficiálního udání důvodů zastavily pomoc Ukrajině ve výši téměř 400 milionů dolarů, což se blíží ročním nákladům ukrajinské armády na nové zbraně a vybavení. Na konci června pak došlo k rozhovoru, na jehož konci může být Trumpovo odvolání. Ten v něm implicitně naznačil, že výměnou za pomoc by měla Ukrajina zahájit vyšetřování možného demokratického protikandidáta v příštích prezidentských volbách Joea Bidena, respektive jeho syna.

Firma, pro niž Biden mladší pracoval, opravdu kdysi byla v hledáčku ukrajinských vyšetřovatelů, ale generální prokurátor Šokin vše zastavil už před několika lety. Trump a jeho lidé by si přáli důkazy, že Joe Biden tlačil na Šokinovo odvolání, aby zastavil vyšetřování firmy napojené na svého syna. Ve skutečnosti to tehdejší americký viceprezident činil v rámci koordinovaného tlaku Západu, protože Šokin byl značně neochotný zahájit skutečný boj s korupcí. Ukrajinci by také mohli podpořit konspirační teorii, že se pokusili v roce 2016 ovlivnit americké prezidentské volby, nikoli Rusové. Je pravděpodobné, že v zákulisí byly tyto požadavky vyjádřeny explicitně.

Také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský se dostal pod palbu kritiky, ačkoli ve srovnání se svým protějškem se tomu může jen usmívat. Někomu se nelíbilo, že byl značně devótní. Trumpa nazval „velkým učitelem“, který má pravdu „ne na sto, ale na tisíc procent“. Důležité je, že se nenechal vyprovokovat k prohlášení ve stylu „postarám se, aby byl Biden mladší vyšetřován“. Proto se našly hlasy, které ho chválily.

K čemu všemu už vedla tato „mediální bomba“ a co možná ještě způsobí na americké straně, ponechme stranou a zůstaňme na ukrajinské straně telefonu. Také Zelenský se dostal pod palbu kritiky, ačkoli ve srovnání se svým protějškem se tomu může jen usmívat. Někomu se nelíbilo, že byl značně devótní. Trumpa nazval „velkým učitelem“, který má pravdu „ne na sto, ale na tisíc procent“. Na druhou stranu – Ukrajina je slabou zemí, která potřebuje americkou pomoc, a Trump nafoukaný narcistický prosťáček. Kdo od něho něco chce, podkuřovat mu musí.

Kritika se dále zaměřila na dva body – za prvé, Zelenského osočování evropských spojenců, zejména německé kancléřky Angely Merkelové. I nad tím lze přivřít oči, protože Evropané nějaké to máslo na hlavě mají (Ukrajině neposkytují téměř žádnou vojenskou pomoc), a opět šlo především o to si naklonit amerického prezidenta, kterému Merkelová leží v žaludku. Dále zaujal Zelenského výrok, že nový generální prokurátor Rjabošapka bude „stoprocentně jeho člověkem“. I to ale lze interpretovat ve prospěch ukrajinského prezidenta.

Prokurátora totiž schvaluje na návrh prezidenta parlament, kde má proprezidentská strana Sluha lidu většinu. Generální prokurátor je tak „prezidentovým člověkem“ z logiky věci. Také Zelenský mohl chtít zdůraznit, že Rjabošapka je na rozdíl od svých předchůdců konečně osoba s velkou morální integritou a že začne vyšetřovat i velké kauzy. Důležité je, že se Zelenský nenechal vyprovokovat k prohlášení ve stylu „postarám se, aby byl Biden mladší vyšetřován“. Proto se našly hlasy, které ukrajinského prezidenta chválily.

Nezdravá blízkost justice a politiky

Později sice nový generální prokurátor prohlásil, že v rámci šetření, zda jeho předchůdci neudělali chybu, bude prošetřen i případ firmy, pro niž Biden mladší pracoval, ale tím kauza pro Ukrajince končí. Aféra Ukrajinu nevykresluje v nejlepším světle, její čelní představitelé jsou zapleteni do pochybných případů a panuje podezření, že justice a politika si jsou nezdravě blízko. Podle asi největšího západního odborníka na Ukrajinu Anderse Aslunda by ale kauza mohla vést ke zvýšené pomoci USA, neboť Ukrajina nyní vypadá jako oběť Trumpových lidí a jejich snah šířit v zemi de facto korupci.

Aféra Ukrajinu nevykresluje v nejlepším světle, její čelní představitelé jsou zapleteni do pochybných případů a panuje podezření, že justice a politika si jsou nezdravě blízko. Kauza by ale mohla vést ke zvýšené pomoci USA, neboť Ukrajina nyní vypadá jako oběť Trumpových lidí a jejich snah šířit v zemi de facto korupci.

V praktické politice měla kauza dva dopady: Američané nakonec poskytli slíbenou pomoc včetně strategicky významných protitankových střel. Lze očekávat, že současná americká vláda si ji už nedovolí zpochybňovat. Na post speciálního velvyslance USA pro Ukrajinu ovšem rezignoval Kurt Volker. Ten byl velkým ukrajinským příznivcem a její zápas Ruskem dokázal za Atlantikem dobře prodat.

Novopečený ukrajinský prezident se také pustil do řešení situace na východě země, kde se ukrajinská armáda od roku 2014 potýká s proruskými separatisty, notně podporovanými ruskou armádou. Start nebyl špatný – podařilo se mu dojednat návrat 35 Ukrajinců, které Rusko drželo. Většinu z nich tvořili námořníci, které Moskva zajala v listopadu 2018 v rozporu s mezinárodními pravidly, jak konstatoval i Mezinárodní soud pro námořní právo. Zejména ve spojitosti s touto výměnou zajatců se Zelenského popularita vyšvihla na závratných 73 procent.

Podle kritiků by ale Rusko pod mezinárodním tlakem zajaté námořníky asi stejně muselo propustit, navíc šlo o reciproční výměnu, takže i z Ukrajiny se do Ruska vrátilo 35 osob. Kreml si z ukrajinských věznic stáhl špiony a spolupracovníky. Zajímavý kontrast nabídla atmosféra na kyjevském a moskevském letišti, když paralelně dosedla letadla s propuštěnými. Zatímco v Kyjevě se za účasti prezidenta dav příbuzných bouřlivě vítal s propuštěnými, v Moskvě se nikdo neradoval, neplakal ani nevítal. Přisluhovači ruských zájmů se jen vrátili domů ze služební cesty.

Nepříjemné překvapení

Zelenský a jeho tým následně vnesli pohyb do mírového procesu. Situace na Donbasu se za uplynulé roky nepohnula. Každý týden jsou hlášeny nové oběti a jejich celkový počet se odhaduje na 13 tisíc, k čemuž je nutné přičíst okolo 30 tisíc zraněných a 1,5 milionu běženců. Také se proslýchá, že konflikt by chtěly ukončit i některé členské země Evropské unie, jimž vadí, že Ukrajina zatím nepředložila alternativu k nevýhodným Minským dohodám z let 2014 a 2015, které měly konflikt ukončit.

Řada Ukrajinců byla nepříjemně překvapena, když se první říjnový den dozvěděla, že Ukrajina přistoupila na takzvanou Steinmeirovu formuli, která nepopulární Minské dohody vrací do hry. Někteří začali mluvit o kapitulaci nového prezidenta, jeho oblíbenost šla dolů (ačkoli pozitivně ho hodnotí stále 66 procent dotázaných) a vysloužil si pouliční protesty.

Řada Ukrajinců byla nepříjemně překvapena, když se první říjnový den dozvěděla, že Ukrajina přistoupila na takzvanou Steinmeirovu formuli, která nepopulární Minské dohody vrací do hry. Někteří začali mluvit o kapitulaci nového prezidenta, jeho oblíbenost šla dolů a vysloužil si pouliční protesty.

Formule pojmenovaná podle současného německého prezidenta, který ji v roce 2016 navrhl coby ministr zahraničí, říká dvě věci: na okupovaném území proběhnou svobodné volby podle ukrajinských zákonů, načež oblast získá zvláštní status v rámci Ukrajiny, neřeší ale důležité otázky o kontrole hranic mezi okupovanou východní Ukrajinou a vlastním Ruskem, kterou ovládá výhradně Moskva. Aby mohly proběhnout svobodné volby s účastí prokyjevských stran, bude jim někdo muset zaručit bezpečnost.

Sám Zelenský upozornil, že nepřipustí, aby se volby konaly za účasti proruských ozbrojených složek, a aby byla bezpečnost voleb plně zaručena, vrátí se východní hranice pod kyjevskou kontrolu. Pak teprve podle Ukrajinců mohou proběhnout volby, ideálně na celém Donbasu a za účasti běženců, což by zvýšilo šanci na vítězství proukrajinských sil. Poté se dojedná nějaká forma zvláštního statutu, který sice většina Ukrajinců zatím odmítá, ale populární prezident by ho asi protlačil. Hlavní je, že ruští vojáci a proruští separatisté budou pryč a území bude pod ukrajinskou kontrolou včetně celé hranice s Ruskem.

Je jasné, že na tento scénář Kreml přistoupí jen stěží. Jediný smysluplný výsledek pro něj totiž představuje vytvoření silné proruské oblasti v rámci Ukrajiny, ideálně federalizované. Tato pátá kolona pak umožní Moskvě ovlivňovat dění na Ukrajině, blokovat případné reformy a sbližování s EU a NATO. Pro případ, že by volby nedopadly podle ruských představ a hrozila úplná ztráta vlivu na východní Ukrajině, musí si Moskva ponechat záchrannou brzdu. A tou je východní hranice. Dokud ji bude kontrolovat, může se vždy pokusit celý proces anulovat, třeba naoko vyvolat lidové bouře.

Úplné zastavení bojů

Klíč k řešení tedy drží Moskva, která ale stojí před téměř neřešitelným dilematem. Nakonec se proto může ukázat, že status quo je pro ni nejpřijatelnější. Na jednu stranu by se Putinovu režimu hodilo zlepšení vztahů se Západem, zejména kdyby zmírnil či úplně zrušil uvalené sankce. Ruská ekonomika stagnuje a režim u obyvatelstva ztrácí legitimitu. Tomu nepřidává jeho zjevný strach vystavit se volebnímu boji, jak se ukázalo během letních voleb do moskevského zastupitelstva.

Ještě nedávno se současný režim voleb přímo nebál, ačkoli se manipulacemi vždy postaral o správný výsledek. Na druhou stranu – pokud by Kreml vyšel Ukrajincům vstříc, což by pravděpodobně vedlo ke konci sankcí, poskytne tím Ukrajině značný prostor. Ta by se mohla reformovat a nabídnout lákavou alternativu k putinovskému režimu. A to Kreml určitě nechce.

Zelenský není tak naivní, aby si myslel, že se všechno rychle změní. Možná chce v souladu s předvolebními sliby především ukázat snahu konflikt vyřešit a alespoň svolat normandskou čtyřku, tedy představitele Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie, což by mu přineslo politické body. Drhne však první krok, nutný k řešení situace – úplné zastavení bojů mezi armádou a separatisty.

Poslední zprávy naznačují, že interpretace Steinmeierovy formule se rozcházejí a najít kompromis přijatelný pro obě strany možné nebude. Nový ukrajinský prezident nemůže Rusku příliš vyjít vstříc, protože by to znamenalo jeho politickou smrt. Putin se na veřejné mínění tolik ohlížet nemusí, ale i on má důvody, proč příliš neustupovat.

Ani Zelenský není tak naivní, aby si myslel, že se všechno rychle změní. Možná chce v souladu s předvolebními sliby především ukázat snahu konflikt vyřešit a alespoň svolat normandskou čtyřku, tedy představitele Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie, což by mu přineslo politické body. Drhne však první krok, nutný k řešení situace – úplné zastavení bojů mezi armádou a separatisty.

Například v luhanském Zolotém se má ukrajinská armáda stáhnout z obce, což vyvolává obavy, aby ukrajinské dobré vůle nezneužili separatisté. Ti podle všeho nepřestávají útočit. A aby toho nebylo málo, případné vakuum jsou připraveni zaplnit ukrajinští dobrovolníci. Toho ihned využil Putin, když konstatoval, že jejich přítomnost může celý proces zastavit, aniž by pořádně začal. Pravděpodobně tedy nakonec budeme jen svědky hry, kdy se Kyjev a Moskva budou snažit svalit vinu za krach mírového procesu na druhou stranu.

Co dál…

Řešení, které by všichni akceptovali, se tedy nedočkáme. Co dál? Jednou z možností je konflikt opět eskalovat, to ale zisk nepřinese nikomu, ani Kremlu. Ukrajinská armáda je mnohem lépe vybavená, vycvičená a motivovaná než před lety, takže kdyby Putin chtěl jasné vítězství, musel by nasadit regulérní armádu. To je ale riziko především kvůli dalším sankcím Západu.

Co dál? Jednou z možností je konflikt opět eskalovat, to ale zisk nepřinese nikomu, ani Kremlu. Nejpravděpodobněji se nestane nic a konflikt na východní Ukrajině úplně zamrzne, podobně jako v moldavském Podněstří nebo gruzínské Abcházii. To připouštějí i někteří Ukrajinci.

Navíc by eskalace nemusela mít kýžený propagandistický bonus, protože Rusové jsou zahraničními dobrodružstvími, která něco stojí, unaveni. A rusky mluvící Zelenský by se mnohem hůř vykreslil jako „představitel genocidy kyjevské junty proti rusky mluvícímu obyvatelstvu“. Běžným Rusům je jasné, že na východní Ukrajině pod kontrolou ukrajinské armády nic takového neprobíhá a rusky se tam hovoří běžně.

Nejpravděpodobněji se nestane nic a konflikt na východní Ukrajině úplně zamrzne, podobně jako v moldavském Podněstří nebo gruzínské Abcházii. To připouštějí i někteří Ukrajinci.Ukrajinský ministr zahraničí Pristajko mluví o možné „kyperizaci“ konfliktu, kdy se Ukrajina obsazeného území de facto vzdá. To by jí umožnilo věnovat se vnitřním reformám a soustředit se na vítězství ve válce idejí. Pod tlakem lákavějšího ukrajinského modelu by se pak mohlo změnit Rusko, které se z východní Ukrajiny nakonec stáhne dobrovolně. Ale to už se pohybujeme v rovině teorie.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!