Jak špatně na tom musíme být, aby začala být věda drahá?

Neměly by v časech hospodářské krize astronomické částky směrovat spíše do řešení praktických problémů?

... ale extrémní mediální zájem třeba přitáhnou dějinné události, jako objev Higgsova bosonu v CERN. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ... ale extrémní mediální zájem třeba přitáhnou dějinné události, jako objev Higgsova bosonu v CERN. | foto: © CERN, www.cern.chČeská pozice
... ale extrémní mediální zájem třeba přitáhnou dějinné události, jako objev Higgsova bosonu v CERN.

Jak vůbec může být „drahé“ něco, co rozšiřuje lidské poznání? Jak lze měřit náš vhled do zákonů vesmíru v tak prostých termínech jako „nákladné“? Jak si můžeme dovolit poměřovat vynaložené prostředky třeba na historické bádání, které odhaluje lidskou podstatu? Vědci v případných odpovědích snesou tisíc a jeden zářný příklad, jak se investice do základního výzkumu – třeba až po dekádách – společnosti dobře vrátila: v lepších technologiích, v lepší zdravotní péči nebo i na daních.

Přesto, jak lze usuzovat z vývoje evropské ekonomiky, budou muset i ti nejmoudřejší mezi námi stále častěji občanům vysvětlovat, že obří investice do vědeckých projektů typu urychlovače Large Hadron Collider (LHC) se vyplatí; že stojí za to vědět, zda existuje Higgsův boson a podobně. Vědci jsou jednou z nejrespektovanějších profesí vůbec, jak ukazují průzkumy veřejného mínění, nicméně škrty, jež dopadnou na mnoho sociálních skupin, mohou vést k častějším otázkám po užitečnosti. Na ně by měli být vědci připraveni.

Otázku, zda se velké peníze rovnají lepší vědě, položil dvěma špičkovým vědcům i web britské BBC. Článek se takřka hereticky ptá, zda by se v těžké době neměly astronomické částky směrovat spíše do řešení praktických problémů. „Dějiny ukazují, že základní výzkum, opravdický blue sky research jako třeba v částicové fyzice nebo v astronomii, vytvořil v dlouhodobém horizotu ohromné výsledky – nejen vědecké povahy, ale také z praktického hlediska,“ říká profesor John Ellis z londýnské King´s College, jenž byl v minulosti hlavním teoretickým fyzikem v ženevském středisku CERN.

Zbudování urychlovače LHC, jež pochopitelně vylepšilo i průmyslové technologie, stálo od roku 1994 plných 7,2 miliardy liber (228 miliard korun). Program Apollo by stál podle BBC v dnešních podmínkách 62,5 miliardy liber (1,98 bilionu korun) a do Mezinárodní vesmírné stanice putovalo od roku 1998 asi 80 miliard liber (2,53 bilionu korun). Je to, ehm, hodně?

Nevím, nač to bude, ale půjde to zdanit

Ellis připomíná slavnou Faradayovu odpověď politiku Williamu Gladstoneovi, že sice přesně neví, nač bude jeho výzkum dobrý, ale „že ho určitě jednou bude možné zdanit“. Praktičtěji zacílený výzkum nemůže nikdy odhalit něco vskutku revolučního. „Od výzkumu v CERN neočekáváte rychlý hospodářský přínos,“ říká Ellis, podle nějž se máme zaměřit na dlouhodobé dopady – ne z hlediska deseti let, ale spíše padesáti nebo dokonce sta let.

Je otázkou, zda budou daňoví poplatníci i nadále tak vytrvalí, jako byli v časech hojnosti...Je ale validní otázkou, zda budou daňoví poplatníci i nadále tak trpěliví jako byli v časech hojnosti. Bývalý vědecký šéfporadce britského premiéra Sir David King si rizika uvědomuje: zdroje nejsou nekonečné. „Zvláště v oblasti částicové fyziky jsme došli k bodu, kde se jedno zařízení stalo tak nákladným, že absorbuje tolik času skvělých lidí, že potřebujeme velmi zodpovědně zvážit, jaká je hodnota financování této oblasti (výzkumu) oproti podpoře jiných oblastí. Jinými slovy, je to otázka priorit,“ řekl BBC King, jenž radil britské vládě v letech 2000 až 2007 a k tématu se vyjádřil i v časopise Nature.

Od kterého momentu začíná být věda „drahá“? Ano, je to hloupá, ba kacířská otázka. Ale bude – dost možná – zaznívat stále častěji. Napětí v naší civilizaci a ve společnosti stoupá. A na výzkumnících bude, aby doložitelně vysvětlovali, kolik jejich ústav, na nějž stát vydal XXX miliard, své zemi kupříkladu během dvaceti let z investic „vrátil“: v patentech, nápadech, idejích, vzdělaných lidech, daních či lepších technologiích. Pokud to vůbec jde nějak spočítat. O padesátiletém horizontu nemluvě.

Související články:

Počet příspěvků: 2, poslední 14.11.2012 10:25 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.