Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Peter Thiel: Jak se z nuly stát jednorožcem

  9:14
Podle amerického investora Petera Thiela startupy musejí usilovat o monopol a tomu vše podřídit. Jen tak se mohou stát jednorožci, firmami s hodnotou více než miliarda dolarů. Na světě jich je dnes nejvíce v historii. Kolik jich může vzniknout v Česku?

Miliardář a spoluzakladatel společnosti Pay-Pal Peter Thiel podporuje Donalda Trampa již delší dobu. Slouží jako zástupce prezidentské kampaně pro San Francisco. “Volíme Trumpa, protože si myslíme, že vedení naší země selhalo,“ prohlásil během jednoho ze svých projevů. foto: repro foto Stanford Law School

Designový nábytek zářící novotou, pohodlná křesla a pohovky s umělou patinou, veselé barvy, všude fixy a tabule s diagramy či vtipné, ke kreativitě nabádající nápisy. Vše pokud možno ve velkém openspacu v hale, která bývala tovární, nebo se tak alespoň usilovně tváří. Líhně nadějných technologických firem vypadají všude na světě prakticky stejně. Od San Franciska, přes Londýn, Manchester, Berlín, Tel Aviv či Prahu je hned jasné, jaké firmy tady sídlí.

Co se ale liší zcela zásadně, je jejich šance skutečně a ve velkém uspět. Receptů je snad ještě více než takových startupových inkubátorů, světoznámý investor Peter Thiel ale přišel s jedním výjimečným. Muž, který stál u zrodu úspěchu firem jako Facebook či PayPal, tvrdí, že jedinou cestou na vrchol je spáchat ekonomický zločin – budovat monopol.

Thiel tvrdí, že stejně jako je binární svět IT, měli by binárně uvažovat i začínající technologičtí podnikatelé. Mají nulu a musejí chtít jedničku, tedy úplně všechno.

Thiel ve své knize Zero to One: Notes on Startups or How to Build the Future tvrdí, že stejně jako je binární svět IT, měli by binárně uvažovat i začínající technologičtí podnikatelé. Mají nulu a musejí chtít jedničku, tedy úplně všechno. Od začátku budovat monopol na unikátním nápadu, který změní svět, a tomu podřídit úplně všechno.

Investor, který vychází ze svých přednášek na Stanfordově univerzitě, jde proti dosavadnímu přesvědčení, že se startupy mají budovat po pomalých krůčcích. V několika kolech získávat finance z fondů rizikového kapitálu a růst co nejdéle ze štíhlé, flexibilní a efektivní firmy. Podle Thiela to vychází z obav po splasknutí internetové bubliny na začátku tisíciletí, ale skok od nuly k jedničce vyžaduje snahu přímo o revoluci a okamžité obsazování trhu.

Monopol bere vše

Startupům, které svou hodnotou dosáhly jedné miliardy dolarů, se pro jejich vzácnost začalo přezdívat jednorožci. Jak ale píše americký magazín Fortune, poslední dobou se množí spíše jak králíci. Jen za letošní rok jich přibylo 59 na celkových 139. Investoři pak loni nalili do startupů neuvěřitelných 59 miliard dolarů, nejvíc od krachu v roce 2001.

Mnozí se proto domnívají, že jde o umělé nafukování bubliny investory, kteří si firmy přeprodávají mezi sebou, a také, že se Thiel pravděpodobně mýlí. Právě pohled na stádo jednorožců ale naopak jeho slova potvrzuje. Největším je dnes Uber, který převrátil systém taxislužeb ve světových metropolích a rozhodně nemá konkurenci. Další jsou třeba Airbnb, Snapchat nebo Dropbox, které jsou ve svých kategoriích na trhu pro drtivou většinu lidí fakticky standardem.

Dobré ročníky – ve kterých letech bylo založeno nejvíce „jednorožců“
200510
200611
200723
20087
200915
20108
20114
20123
20133

Thiel radí, že taková firma musí přinést především unikátní technologii a nápad. Nemá smysl nic vylepšovat, navazovat na někoho jiného, být na někom závislý. Zadruhé musí spoléhat na propojování svých uživatelů a díky nim stále růst. Ve chvíli, kdy vytváří vlastní obor, jsou v něm monopolem a takové postavení je zásadní, aby mohly následně čerpat zisk. Konečně musí budovat silnou značku.

Thiel radí, že taková firma musí přinést především unikátní technologii a nápad. Nemá smysl nic vylepšovat, navazovat na někoho jiného, být na někom závislý.

Navazuje tím logicky na ekonomii takzvaných síťových odvětví, jejichž nejlepším příkladem je telefon. Každý další uživatel sítě zvyšuje její hodnotu pro všechny ostatní, monopol je efektivní, naopak konkurence více poskytovatelů není. Na hlavu postavené základní poučky tržní ekonomiky pak platí dvojnásob v digitálních odvětvích, která k monopolům přirozeně směřují. Pro všechny je lepší, když používají jednotný e-mail či mohou komunikovat na jedné sociální síti.

Navíc snadná rozšiřitelnost a prakticky nulové náklady na jednoho dalšího uživatele umožňují v rámci soutěže o monopol snižovat cenu služeb. To si pak firma vybere v monopolním zisku, zvýšeném díky jejímu postavení. Veskrze dynamická povaha online trhů pak zajistí i ochranu před zneužitím – zanedlouho se objeví někdo další s novým a lepším nápadem a na monopol kvapně zaútočí.

Nekopírovat, inovovat!

Příklady podobných firem se dají najít v celé historii IT: Apple změnil svět počítačů a následně ještě jednou i mobilů. Microsoft stvořil PC na každém stole a Google otevřel každý kout internetu. Steve Jobs, Bill Gates i Larry Page a Sergey Brin přitom rozhodně a vědomě měnili svět a chtěli se stát jedničkami.

Největší hvězdy, dnes globální antivirové firmy AVG a Avast, byly startupy naposledy někdy v polovině 90. let. Většina současných skutečně úspěšných startupů pochází z výzkumných center univerzit.

Otázkou je, jestli může startupový jednorožec vyrůst i v českých luzích a hájích. První překážka je jednoduše geografická. Velcí investoři a velké firmy, které si ze startupů často dělají jakási detašovaná vývojová centra, jsou stále tisíce mil daleko.

Na druhé straně jich ale stále více vystrkuje tykadla až k nám a na nedostatek peněz a naleštěných inkubátorů si také stěžovat nemůžeme. Spíš se tak zdá jako problém onen miliardový nápad. „Skutečná inovace,“ odpověděl jeden nejmenovaný americký investor na otázku, co nám v technologické střední Evropě chybí nejvíce.

Největší hvězdy, dnes globální antivirové firmy AVG a Avast, byly startupy naposledy někdy v polovině 90. let. Většina současných skutečně úspěšných startupů pochází z výzkumných center univerzit. Obvykle jde sice o unikátní služby, ale zaměřené na specializované, nikoli masové zákazníky. A obvykle také přímo touží po tom, aby je koupila a pohltila velká firma.

Zbytek jako by si nevzal Thielovu radu k srdci. Buď jdou snazší cestou většího či menšího a lepšího či horšího kopírování zahraničních služeb. Začínala tak i česká internetová jednička Seznam, a i když se proti konkurenci Googlu drží, asi nikdo nepředpokládá, že dobude svět. Nebo se tuzemské startupy na velké a slavné navazují, stavějí přímo na jejich službách své produkty a doufají, že je potáhnou při cestě vzhůru. Namísto toho, aby šly tou vlastní.

Jedním z mála, o kom zkušení investoři říkají, že má potenciál dorůst oné magické miliardy, jsou GoodData podnikatele Romana Staňka. Ten ale už léta žije v USA.

Jen málokdo přijde s opravdu celosvětově unikátním nápadem, který má potenciál vytvořit celé vlastní odvětví pro miliony uživatelů. A když už náhodou ano, nepostupuje dle Thielova návodu a nesnaží se jej hned od začátku ovládnout.

Jedním z mála, o kom zkušení investoři říkají, že má potenciál dorůst oné magické miliardy, jsou GoodData podnikatele Romana Staňka. Ten ale už léta žije v USA, a i když má firma vývojové centrum v Praze, těžko se dá považovat za ryze českou.

Americký podnikatelský sen začíná dle legendy v garáži rodičů, kde se pájely první výrobky nebo programovaly základy budoucího globálního impéria. V našich podmínkách to v dobách začátků internetu bývaly spíše rodičovské ložnice v panelákových bytech, kde na stole stával rodinný počítač. O něco později pak třeba pěkná kočárkárna. Těžko říct, proč se v českých garážích nerodí jednorožci, i s ohledem na knihu Petera Thiela se ale dá s jistotou tvrdit, že to nebude nedostatkem garáží.

Jak roste jednorožec

Můj malý poník: startup v hodnotě 10 milionů dolarů a více

Kentaur: firma v hodnotě 100 a více milionů dolarů

Dekakorn: hodnota přesahuje 10 miliard dolarů

Quinquaginakorn: obr, jehož hodnota přesahuje 50 miliard – tedy Uberkorn

Jedna mršina: korporace, jejíž hodnota spadla zpět pod miliardu dolarů

Pramen: Fortune, TechCrunch

Autor: