Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Jak se školí džihádisté

Afghánistán

  15:12
Zdá se, že přinejmenším dva z pachatelů teroristických útoků ve Francii prošli výcvikovými tábory džihádistů na Blízkém východě. Vojenské dovednosti jsou jen jednou ze dvou důležitých složek programu – druhou odpovídající politické školení mužstva.

Psychopati? Snad s výjimkou některých pomatených jednotlivců nelze u Evropanů bojujících za Islámský stát hovořit o nějaké psychopatii, to by byl snadný únik z problému, upozorňuje Luboš Kropáček. foto: archivČeská pozice

Nestačí, že bojovníci vědí, jak zacházet se zbraněmi. V první řadě musejí mít jasno, proč vlastně chtějí jít bojovat. To mi před lety řekl pracovník náborového střediska džihádistické organizace al-Badr. Mluvil jsem s ním při práci na reportáži v pákistánském Rávalpindí a al-Badr tehdy sháněla dobrovolníky pro boj s indickou armádou v Indií okupované části Kašmíru.

Islámábád od té doby musel v podpoře kašmírských separatistů značně polevit. Jednak pod tlakem Západu, jednak proto, že džihádisté se začali stávat smrtelnou hrozbou pro samotný Pákistán – stačí připomenout prosincový masakr více než 130 žáků a studentů vojenské školy v Péšávaru. Změnily se i některé okolnosti gerilových válek i džihádistického teroru. To hlavní ale mají vlastně všechny radikální islamistické skupiny pořád stejné – důraz na fyzickou bojovou přípravu, důsledně prokládanou masivní indoktrinací. „Nejprve se věnujeme ideologické práci, pak přijde na řadu tvrdý vojenský výcvik,“ vysvětloval mi Azhar Mahmúd, který pro protiindické povstalce v Kašmíru sháněl novou krev.

Důraz na propagandu

Fenomén důsledně organizovaných mudžáhidů neboli bojovníků muslimské svaté války se začal objevovat koncem 70. let, od kdy se právě v Pákistánu formovali pod patronátem domácí tajné služby, Spojených států a Saúdské Arábie povstalci bojující proti komunistické vládě v Afghánistánu. Už z té doby je známo, že jedním z klíčových nástrojů, jak džihádisty motivovat, bylo zdůrazňování skutečných i domnělých zločinů páchaných kábulským režimem a jeho sovětskými patrony. Pro vesměs negramotné Afghánce se tiskly názorné letáky, kde symbolem zla určeného ke zničení džihádem byly srpy, kladiva a rudé hvězdy.

Nejinak je tomu dnes, kdy se do hledáčku muslimských extremistů dostávají západní státy – a také propaganda dnes míří tímto směrem. „Rekruti sledují dlouhé hodiny videozáznamů se zvěrstvy páchanými Západem na muslimech, aby se rozptýlily jakékoli pochyby o potřebě džihádu,“ shrnul vymývání mozků v táborech před pěti lety americký magazín Foreign Policy.

Vrahem novinářů z minulého týdne prý o deset let dříve otřáslo týrání zajatců v americké věznici Abú Ghrajb u Bagdádu.

Tato motivace se objevila i při objasňování pařížských masakrů z minulého týdne. „Vývoj Chérifa Kouachiho od protloukajícího se a neukotveného problematického mladíka v islámského radikála byl velmi rychlý,“ uvedla francouzská filmařka Magalie Ferreová, která o tomto prostředí točila před lety dokument. V roce 2004 Kouachi potkal fundamentalistického kazatele Farida Benyettoua a začal se podílet na náboru bojovníků proti americkým silám v Iráku. Vrahem novinářů z minulého týdne prý o deset let dříve otřáslo týrání zajatců v americké věznici Abú Ghrajb u Bagdádu a „chtěl pomoci muslimským bratrům“. V roce 2011 pak spolu s bratrem Saídem absolvoval výcvik v táboře al-Káidy v Jemenu.

Podobné argumenty měla i Hayat Boumeddieneová, manželka teroristy Amedyho Coulibalyho z pařížského košer supermarketu, která krátce před útoky odjela do Sýrie. Francouzská bezpečnost ji před čtyřmi lety vyslýchala v souvislosti s Coulibalyho aktivitami. „Když vidím masakry nevinných v Palestině, Iráku, Čečensku, Afghánistánu a kdekoli jinde, kam Američané shazují bomby, ptám se, kdo je tady terorista,“ prohlásila tehdy.

Výcvik teroristů na okraji

Tyto teze doprovází přímo ve výcvikových táborech při politickém školení také lekce z islámu – mnoha zájemcům o zapojení do džihádu totiž tyto znalosti chybějí. Zároveň s tím jsou však rekruti pečlivě prověřováni, protože se může jednat o špiony vyslané tajnými službami. Zvýšenou pozornost věnují kontrarozvědky džihádistických hnutí hlavně zájemcům ze západních států, často není možné do tábora přijet bez předchozího dobrozdání od osvědčeného ručitele. Foreign Policy zmiňuje případ pětice Američanů, které v roce 2009 zatkla pákistánská bezpečnost poté, co jejich služby postupně odmítlo několik džihádistických organizací.

Většina rekrutů se cvičí pro gerilovou válku: střelbu a používání výbušnin, taktické postupy a obranu, přepadávání automobilových kolon, občas jsou vybráni jako odstřelovači a podobně – někteří autoři podotýkají, že v tomto bodě se výcvik džihádistů příliš neliší od průpravy speciálních sil západních států.

Odhaduje se, že jenom v Iráku a v Sýrii je v současné době mezi 60 a 70 výcvikovými tábory. Většina jich patří Islámskému státu, další část Frontě an-Nusra neboli syrské pobočce al-Káidy, několik jich využívají další frakce bojující proti syrské vládě. Ze střípků dostupných informací vyplývá, že vytipování a příprava jedinců k teroristickým útokům na Západě je v táborech spíš okrajovou činností. Většina rekrutů se cvičí pro gerilovou válku: střelbu a používání výbušnin, taktické postupy a obranu, přepadávání automobilových kolon, občas jsou vybráni jako odstřelovači a podobně – někteří autoři podotýkají, že v tomto bodě se výcvik džihádistů příliš neliší od průpravy speciálních sil západních států. Nadto však někteří radikálové pilují dovednosti, jako jsou kupříkladu sebevražedné bombové útoky. O této části školení vycházejí informace jen sporadicky – před rokem se tak stalo v souvislosti s incidentem, kdy školitel Islámského státu (IS) při nácviku v Iráku nechtěně vyhodil do vzduchu sebe a 21 svých žáků.

Na internetu se čas od času objevují i videa z výcvikových táborů, experti ale upozorňují, že se často jedná o připravené scény určené právě pro veřejnost, nikoli o záznamy skutečného výcviku.

Dovednosti z Brna

Jako instruktoři nejčastěji působí zkušení mudžáhidové z předchozích válek například v Iráku či Afghánistánu. Nedá se přitom vyloučit, že někteří z nich sami získali důkladný výcvik od amerických, francouzských či jiných západních školitelů. Už loni proběhla blízkovýchodními médii informace, že v řadách IS jsou ozbrojenci, které před tím trénovali západní specialisté na tajných základnách v Jordánsku – tehdy měl být jejich terčem Asadův režim v Sýrii. Podobně se profesionálové ze Západu angažovali před třemi lety v Libyi, když se podíleli na svržení Muammara Kaddáfího. V Iráku má přitom IS k dispozici i jiné profesionály – k džihádistům se loni přidalo mnoho bývalých důstojníků irácké armády, kteří přišli o práci a o společenské postavení po americké invazi v roce 2003 a nyní se jim naskytla příležitost k odvetě. Iráčané přitom až do 80. let běžně studovali Vojenskou akademii Antonína Zápotockého v Brně, takže se nedá zcela vyloučit, že v džihádistických táborech dnes kolují i dovednosti nabyté před lety v socialistickém Československu.

I bez toho je ale zjevná patrně největší hrozba představovaná těmito základnami. Ať už jde o výcvikové tábory v Jemenu, Libyi, Afghánistánu nebo jinde na Středním východě, potvrdilo se, že představují ideální příležitost pro výměnu zkušeností a seznamování radikálů z celého světa, kteří mohou už za pár let opět zaútočit na své dnešní sponzory.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!