Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Jak se krade v české vědě: Návod biotechnologický

Evropa

  15:07

Síť nejméně pěti biotechnologických firem v Brně našla způsob, jak vyvádět desítky milionů ze státních dotací.

Okrást stát a Evropskou unii je překvapivě snadné. Stačí využít chytrý mechanismus a zabalit jej do hyperexpertních pojmů. Pak je zlodějina takřka neodhalitelná. foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Výzkumník s titulem Ph.D. jako zloděj? Proč ne! Představa, že by snad otitulovaní vědci byli výkvětem mravní čistoty a neuměli krást, tak úplně neplatí. A obzvláště ne v Česku. Jak to funguje v praxi, si ukážeme na příkladu několika brněnských biotechnologických firem, jež podvodně „vytahaly“ desítky milionů korun z dotačních titulů na ministerstvech průmyslu a školství. Jedna konkrétní kauza ukazuje, jak chabé nástroje stát má. Sofistikované a „laickou“ policií nezachytitelné podvody se mohou dít i v řadě dalších oborů.

Tak trochu (bio)chobotnice

Několik výzkumných biotechnologických firem rozjelo podvodný byznys. I domluvily se spolu, že stát oškubou. Aby dosáhly na dotace, vykazují si navzájem faktury na vysoce expertní služby a zboží, které ale nejsou realizovány. Tyto faktury obíhají mezi spřízněnými firmami; pokud nepromluví někdo zvnitřku, machinace nejsou odhalitelné... Dotčené firmy prošly audity poskytovatelů dotací (což jsou v našem případě ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo školství) i finančního úřadu.

Dotčené firmy prošly audity poskytovatelů dotací i finančního úřadu a – vše bylo v pořádku

Jména nejméně pěti společností ČESKÁ POZICE zná a je s případem detailně srozuměna, ale s ohledem na vyšetřování celé této (bio)chobotnice je nebude uvádět. Dva páni doktoři už byli v září obviněni a hrozí jim trestní sazba od pěti do deseti let.

„Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, tedy protikorupční policie, zahájil trestní stíhání proti dvěma osobám, které jsou stíhány pro trestný čin dotačního podvodu. Způsobená škoda je zhruba devět milionů korun. Trestní stíhání je vedeno na svobodě. Více informací k případu v současné době nebudeme poskytovat,“ potvrdil případ ČESKÉ POZICI tiskový mluvčí kapitán Jaroslav Ibehej z policejního prezídia.

„Odhaduji, že celkem se v tomhle systému mohlo vyprat až dvacet třicet milionů korun, ale jde pouze o segment pár firem, s nímž jsem obeznámen. Nepochybuji o tom, že se kradení děje přesně stejně po celé republice. A také v jiných výzkumných odvětvích,“ říká pod podmínkou naprosté anonymity důvěryhodný zdroj ČESKÉ POZICE.

Zločinný cyklus

Jak se tedy v českém výzkumu krade? Až podivuhodně snadno. Postup je následující:

Máme firmu, dejme tomu, A-gen-A, jež je příjemcem resortní dotace na nějaký bohulibý záměr, třeba na transplantaci kmenových buněk nebo detekci viru HIV. Kdo by na to nepřispěl, že?

Firma ale potřebuje i vlastní prostředky na spoluúčast u operačních programů z fondů EU, které činí mezi 15 až 40 procenty. Zde je uveden příklad, jak se takové prostředky z unijních peněz „vyprodukují“:

Příjemce státní dotace A-gen-A si zakoupí fiktivní službu, například velmi specifické sekvenování DNA za 250 tisíc, u další firmy: u Biogen-B. A tohle „béčko“ postupuje fakturu v biotechnologickém kruhu dále, leč za trochu nižší obnos – třeba za 220 tisíc – si naúčtuje výrobu plasmidů u následujícího hráče. Tím je spřátelená firma, nazvěme ji CytoxiC, která 210 tisíc korun vrací za nějaké zboží vztažené k polymeráze zpět do společnosti A-gen-A.

V uvedeném cyklu, který je možné samozřejmě též zbytnit a proplétat, se sice nějaké peníze ztratí na provizích a zdanění, nicméně v konečném důsledku získává příjemce peníze jakoby ze své vlastní obchodní činnosti. Získá tak uměle kapitál na povinné dofinancování i dalších dotací (oněch 15 až 40 procent prostředků na projekt).

Nezachytitelná machinace

Jak je možné, že se na fiktivní transakce nikdy nemusí přijít? „Fiktivní faktury jsou psány většinou relativně neprůstřelným systémem – na spotřební zboží, jehož množství potřebné k experimentům je nesnadno kontrolovatelné,“ vysvětluje obeznámený zdroj. „Kontrola z finančního úřadu neřeší dotace a v koloběhu se firma spíše šidí, proto je daňově vše v pořádku. Audit z ministerstev zase nevidí transakce mezi firmami, a prostředky vložené do řešení grantu se tedy mohou jevit rovněž v pořádku,“ dodává.

Tady jde o vykrádání desítek milionů korun a policie nemá sto tisíc, aby konkrétní lumpárnu zastavilaJedině skutečně hloubková a systematická kontrola z obou organizací by mohla podvodné praktiky odhalit. Otázkou ale zůstává, zda si to třeba ministerstvo vůbec přeje. Mít a nemít svoje operační programy v pořádku, respektive nacházet v nich zlodějny, rozhodně není věcí, za něž by vedení úřadu svého úředníka pochválilo. „Hlavně, že je vše oukej, jedeme a moc v tom raději nešťourejme,“ zní pokrytecké heslo naší doby.

Konkrétně v brněnské kauze se utratily státní miliony za nic. „Byla tam třeba marketingová studie, ve které byly překopírované pasáže z osm let staré konference volně dostupné na internetu, a firmy vyráběly úplně z vody! Například CytoxiC vykazovala výrobky, na něž ale nikdy nezakoupila materiál. V reálu by tam existovaly i litry bakteriálních kultur, nezákonně se nakládalo též s GMO kulturami, ale úředník ani policajt tohle prostě nikdy neprokoukne,“ říká zdroj ČESKÉ POZICE.

Stát je krátký. Nemá peníze?

Od počátku vyšetřování brněnské kauzy v prosinci 2009 uplynuly takřka dva roky, než padlo obvinění. Zatím na dva muže a za devět milionů. Informátor případ policii popsal a rozkryl toky peněz. Pak poukázal na to, že je třeba angažovat soudního znalce v oboru. „Policisté se tehdy lekli: ,Vždyť to bude stát peníze, a tolik my nemáme. Asi budeme muset případ odložit...‘ Chápete to? Tady jde o vykrádání desítek milionů korun a policie nemá sto tisíc, aby konkrétní lumpárnu zastavila,“ zlobí se onen informátor.

Paradoxem, který ukazuje na současné limity české policie v boji se zločinem, je zejména fakt, že ty dva roky prýštily milionové dotace z obou ministerstev do podezřelých firem i nadále. Nebyly a nemohly být zastaveny, stát krvácel, ale neměl na soudního znalce. „Navíc je v oboru asi jen třicet znalců. Všichni se znají, jde také o profesní loajalitu. Jsou to docenti, doktoři, akademici, kteří často s firmami spolupracují,“ upozorňuje zdroj ČESKÉ POZICE.

„Když vám podnikatel Zbyněk Frolík z Linetu říkal, že se v české vědě promrhá asi čtvrtina vynaložených prostředků, byl v podstatě optimista. Já si myslím, že je to více než 25 procent,“ řekl v rozhovoru pro ČESKOU POZICI profesor Vladimír Mařík z katedry kybernetiky ČVUT a předseda výzkumné rady Technologické agentury ČR. 

Náš zdroj také není v tomto směru zrovna optimista: „Dokážu si představit, že se podobné kšefty začnou dít v daleko větších rozměrech – vezměte si jen nové miliardové výzkumné projekty z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Čáry máry s expertními penězi budou častější; je třeba být obezřetnější. Hlavně je ale nutné vytvářet celospolečenské prostředí, jež by takové chování odsoudilo. Chybí zájem, odborníci a lidé se sami musejí ozývat – třeba na Transparency International, policii nebo alespoň novinářům.“

Víte o něčem podobném?

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...