Moskva má 500 rybníků, sto parků a 79 miliardářů. Mezi Volhou a Okou se v uplynulých letech usadilo víc superboháčů než kdekoli jinde na světě. K hlavním beneficientům nového blahobytu patří francouzští realitní makléři, předražené britské internáty, němečtí plastičtí chirurgové, italští výrobci tašek a exotické milenky či prostitutky z celého světa. Až donedávna byste však na seznamu stěží našli něco amerického. I ony dny jsou ty tam. V zámoří ruští investoři objevili nového dostihového koně – Silicon Valley, korunní klenot amerického kapitalismu. Vysoce slibného běžeckého koně jim už od konce devadesátých let pilně zajíždí Jurij Milner.
Ruský Versailles v Silicon Valley
Západní noviny 31. března zahltila zpráva o největší nemovitostní transakci rodinného „domku“ v dějinách USA. Vilu o rozloze téměř 2500 metrů čtverečních nad Sanfranciským zálivem si bývalí majitelé cenili na 100 milionů dolarů. A do honosného zámečku ve francouzském stylu se zamiloval právě ruský investor Milner. Pravděpodobně to však nebyl taneční sál, vinný sklep, soukromé kino, spa, fitness a nespočet venkovních a vnitřních bazénů, které mu učarovaly, ale spíš umístění zámečku. Jako absolutistický monarcha z poloviny 17. století teď rodilý Moskvan trůní nad Křemíkovým údolím. A podíváme-li se na investiční portfolio tohoto Rusa, musíme uznat, že oprávněně.
Zahraniční média už nějakou dobu hlasitě varují před takzvanou dot-com bubble 2.0, renesancí internetové horečky z konce devadesátých let. Novou bublinu nafukuje zejména pohádkový úspěch společností Facebook, Groupon a Zynga, jejichž hodnota během několika let dosáhla desítek miliard dolarů. A právě onen internetový triumvirát je pýchou Milnerova digitálního impéria.
Palba od boku
V lednu roku 2009 se Milner, šéf tehdy neznámého fondu Digital Sky Technologies, vydal na krátkou návštěvu Kalifornie. Netoužil se však projít po Golden Gate Bridge, prohlédnout si vodopády v Yosemitském národním parku ani si zaplavat ve slaném jezeře Salton Sea. Do „Golden State“ vyrazil s 200 miliony dolary v kapse a se snem investovat do tehdy rozkvétajícího Facebooku. Zpět do Moskvy už letěl s dvěma procenty společnosti, ze které se během dvou let stala největší sociální síť na světě propojující víc než 600 milionů lidí na Zemi.
Zakladatel společnosti Mark Zuckerberg tehdy prý s obchodem souhlasil jen proto, že Rus neměl téměř žádné podmínky. Nedožadoval se místa v dozorčí radě, nepřijel s armádou účetních, kteří by týdny analyzovali zdraví společnosti, netrval na složitých právních ujednáních – střílel od boku. „Arogantní, naivní nouveau riche,“ ozývalo se z Wall Street. Jenže pochybovačům a závistivcům Milner rychle ucpal ústa. Nikoli roubíkem napuštěným Arsenem, nýbrž dechberoucími výnosy.
Zlatý dešť
Jurij Milner přilepil na Facebook cenovku. Díky jeho investici se hodnota sociální sítě vyšplhala na deset miliard dolarů. Když do internetového koncernu letos v lednu vstoupila legendární Goldman Sachs Group a hodnota sítě explodovala na 50 miliard dolarů, Milnerova společnost Digital Sky Technologies vlastnila již deset procent. Jeho investice činila 800 milionů, profit za pouhé dva roky 4,2 miliardy dolarů. Billy the Kid nebyl jediný, komu se střelba od boku vyplácela.
Jenže Milnerova chuť po IT společnostech „made in USA“ zdaleka nebyla ukojena. Již v dubnu 2010 se pustil do zkrocení dalšího divokého koně ze země neomezených možností a vložil 135 milionů dolarů do společnosti Groupon, kterou se nechal inspirovat i český internetový úspěch Slevomat. Opět byl prvním investorem, který se odhodlal do nadějného nováčka vstoupit. A opět na tom vydělal. Jeho investice ohodnotila Groupon přibližně na miliardu dolarů. O deset měsíců později majoritní vlastníci firmy odmítli nabídku na převzetí Googlem, která prý přesahovala pět miliard dolarů. Aktuální cenu analytici odhadují na 25 miliard dolarů. Stejný kousek Milner zopakoval i v případě populárního developera sociálních on-line her Zynga.
Sázka na mládí
V nedávné době se však absolvent fyzikálního ústavu prestižní Lomonosovovy univerzity už nesoustřeďuje pouze na velké hráče, ale Silicon Valley plošně kropí svými penězi, jako by byl mytický bůh plodnosti Dionýsos. Například všech 43 společností, které prošly tamním inkubačním programem Y Combinator, poštěstil investicí 150 tisíc dolarů. Navíc si Milner našel silného spoluhráče. Nové talenty vyhledává společně s Ronem Conawayem. Ten má mezi takzvanými angel investors, investory, kteří podporují mladé IT společnosti, pověst super angela. V minulosti pomáhal v rozjezdu například Googlu, Twitteru, PayPalu, Napsteru, Foursquaru a mnoha dalším.
Ostatně, Milner má dobrý čich na parťáky. V devadesátých letech minulého století pracoval pro Michaila Chodorkovského. Poté, co Vladimir Putin nechal jednoho z nejbohatších Rusů uvěznit, se Milner spojil s oligarchou Ališerem Usmanovem. Ještě před tím se mu však podařilo vybudovat nejpopulárnější ruský internetový portál Mail.ru a získat třetinu v ruské obdobě Facebooku Vkontakte.ru. Až Usmanov však Milnerovi poskytl finanční background, jenž je nutný k úspěchu v zahraničí.
Pump and dump?
Jejich strategie je jednoduchá. Nejprve investují velkou částku do společnosti, čímž její cenu výrazně ovlivní. Média se toho okamžitě chopí a o odvážné investici se píše v celém světě. O společnost se začnou zajímat i další investoři (pokud investovali oni, pak na tom něco musí být), což její hodnotu logicky žene nahoru. Pak už stačí jen vyčkat na správnou chvíli, podíly prodat a celé zopakovat o dům dál. „Pump and dump,“ by takovou taktiku mohli nazvat zlí jazykové. To je však nelegální, což se nedělá. A už vůbec ne všem na očích.
